20. kapitola

‚Z malého se stává mocný národ‘

1. (a) Co předpověděl Jehova o velikosti přírůstku pravých ctitelů? (b) Kdo to opravdu uskutečňuje a jak?

VE SROVNÁNÍ s obyvateli světa bylo dlouho poměrně málo ctitelů Jehovy. Za našich dnů však jejich počet vzrůstá rychlostí, která vzrušuje milovníky spravedlnosti. O velikosti toho vzrůstu předpověděl sám Jehova: „Z maličkého se stane tisíc a z malého mocný národ. Já, Jehova, to urychlím v patřičném čase.“ (Izajáš 60:22) Jak prohlašuje tento text, přivodí to sám Jehova. Jak? Tím, že vytvoří mezi svými služebníky stav, který je postaví do ostrého protikladu s národnostními skupinami kolem nich a který bude silně přitahovat lidi s poctivým srdcem.

2. (a) Komu je určen Izajáš 60:1, 2? (b) Jak na ni zazářila „Jehovova sláva“? (c) Jak ‚rozlévá‘ ostatek ‚světlo‘?

² To bylo předpověděno u Izajáše 60:1, 2, kde Jehova oslovuje svou „ženu“, svou organizaci složenou jak z věrně oddaných duchovních tvorů, tak z duchem zplozených synů na zemi, a říká: „Povstaň, ženo, rozlévej světlo, neboť tvé světlo přišlo a Jehovova sláva, ta  tě ozářila. Pohleď, tma totiž přikryje zemi a hustá temnota národnostní skupiny; tebe však bude ozařovat Jehova a bude na tobě vidět jeho vlastní sláva.“ Základem tohoto kontrastu je zrození mesiášského království v rukou Ježíše Krista roku 1914. Tehdy „Jehovova sláva“ ozářila jeho nebeskou organizaci, která toto království zrodila. To byl důvod, aby se členové této organizace mezi sebou velmi radovali. (Zjevení 12:1, 2, 5, 10–12) A na zemi se na této radosti podílel pomazaný ostatek dědiců království. Od roku 1919 ‚rozlévali světlo‘, když se chopili světaširého zvěstování Božího království jako skutečné a jediné naděje lidstva. — 1. Petra 2:9; Matouš 5:14–16.

3. (a) Proč ‚přikryla tma zemi‘ zejména od roku 1914? (b) Co je jediným skutečným řešením?

³ Na rozdíl od toho vstoupily světové národnostní skupiny v roce 1914 v boji o udržení vlastní svrchovanosti do éry násilí a nejistoty, z níž se už nikdy nevzpamatovaly. Nedostatek stability od té doby mnohé přivedl k pochopení, že navzdory „vědeckému pokroku“ nemohou do budoucnosti počítat s ničím jistým. Opravdu, ‚tma přikrývá zemi‘. Proč však národy nemohou najít východisko? Protože zavrhly Jehovu jako svrchovaného vládce. Několik vládců nanejvýš ústy slouží „Bohu“, jehož jméno nikdy nepoužívají. Jsou rozhodnuti řídit věci sami, ale problémy, před nimiž stojí, přesahují lidské možnosti. (Jeremjáš 8:9; Žalm 146:3–6) Přítomný svět se svou chamtivostí a zkažeností vstoupil do svých „posledních dnů“. Není cesta, jak se vyhnout zničení, které jej čeká. Jen ti, kteří vloží plnou víru v Boží království, mohou s důvěrou vzhlížet do budoucnosti. Lidé s poctivým srdcem si to v rostoucím počtu uvědomují a aktivně se spojují se svědky Jehovovými, kteří nejen hovoří o království, ale vážně se snaží žít v souladu s tím, co káží.

‚Z MALIČKÉHO SE STÁVÁ TISÍC‘

4. Jakému dílu shromažďování byla ve splnění Izajáše 60:4 věnována pozornost nejprve?

⁴ Když skončila 1. světová válka, nebylo ještě dokončeno shromažďování dědiců království. Bylo zapotřebí  dalších „synů“ a „dcer“ nebeského Jeruzaléma, aby se naplnilo předpověděných 144 000, kteří budou vládnout s Kristem v nebi. Jehova však předpověděl zrychlení tohoto díla, když řekl: „Pozvedni oči kolem a viz! Sebrali se všichni, přišli k tobě. Zdaleka stále přicházejí tvoji synové, a tvé dcery, o něž se bude pečovat po boku.“ (Izajáš 60:4) Ze zvěstování království před rokem 1919 a po něm vyplynulo, že další tisíce osob se oddaly Jehovovi, daly se pokřtít a byly pomazány svatým duchem. Přesto všechny dohromady, celou skupinu dědiců království, označil Ježíš jako pouhé „malé stádo“. (Lukáš 12:32) Má-li se splnit, co bylo předpověděno u Izajáše 60:22, jistě budou k pravému uctívání shromážděni další. A skutečně to tak bylo!

5. Jak byl u Izajáše 55:5 popsán zdroj dalšího vzrůstu?

⁵ U Izajáše 55:5 je o nich řečeno: „Pohleď, povoláš národ, který neznáš, a dokonce k tobě přiběhnou ti z národů, kteří tě neznali, kvůli Jehovovi, tvému Bohu, a kvůli Svatému Izraele, protože tě zkrášlí.“ Tito lidé nejsou z duchovního izraele. Pocházejí z mnoha národů, ale stávají se sjednoceným lidem. Všichni s věrnou oddaností podporují Boží království. Jsou „národem“, který ostatek duchovního izraele podle svého tehdejšího porozumění Písem ‚neznal‘, a tento lid dříve ani patřičně neuznával Boží služebníky. Ale kázáním dobrého poselství jsou tito lidé přitrženi, neboť si uvědomují, že duchovní izraelité uctívají pravého Boha, a protože na nich rozeznávají duchovní krásu, jež může pocházet jedině z Božího požehnání.

6. Jak daleko se nese poselství o království a s jakými vzrušujícími výsledky?

⁶ Navzdory všemu, co až dosud vykonal satan, aby zabránil kázání poselství o království a aby odvrátil pozornost lidí k jiným zájmům, proniká světlo pravdy až do odlehlých končin země. Výsledek odpovídá tomu, co kdysi Bůh prorocky řekl své „ženě“: „V tom čase uvidíš a jistě se rozzáříš a tvé srdce se opravdu zatřese a rozšíří, protože k tobě zamíří bohatství moře; jmění národů, to k tobě přijde . . . A budou ohlašovat Jehovovy chvály.“ (Izajáš 60:5, 6) Ano, k duchovnímu izraeli se připojil „velký zástup“ osob, které bývaly součástí „moře“ lidstva odcizeného Bohu, lidí, jejichž život byl zatemněn „hustou temnotou“, jež přikrývá národy.  V Božích očích jsou skutečně drahocennými ze všech národů.

7. Jak ukazuje Jehova způsobem, jímž předpovídá vzrůst, co je skutečně drahocenné v jeho očích?

⁷ V čase obnovy Jehovova chrámu v Jeruzalémě přiměl Bůh svého proroka Agea, aby ohlásil: „ ‚Chci kymácet všemi národy, a žádoucí věci všech národů vejdou; a chci naplnit tento dům slávou,‘ řekl Jehova vojsk.“ (Ageus 2:7; 2:8, „KB“) Toto kymácení a třesení národy nakonec vede k jejich zničení, ale než k němu dojde, „žádoucí věci ze všech národů“ z nich musí být vybrány a přivedeny do Jehovova duchovního chrámu, do jeho univerzálního domu uctívání. Zde najdou bezpečí, až se svět zhroutí v rozvalinách. Takoví živí ctitelé jsou pro Jehovu drahocenní. O jejich hmotné statky nestojí. (Micheáš 6:6–8) To nejhodnotnější, co mohou Jehovovi dát, je jejich uctívání z celé duše. Přicházejí s obětními dary oddaného srdce a horlivé služby a všichni ‚ohlašují Jehovovy chvály‘. Jakou radost udělalo jejich objevení se Jehovovým věrně oddaným služebníkům jak v nebi, tak na zemi!

8. Jaké náznaky dává Bible ohledně rozsahu shromažďování předpokládaných pozemských dědiců království?

⁸ Kolik bude těchto Jehovových ctitelů, kteří chovají naději na život na rajské zemi? Bible žádný počet nestanoví. Je otevřen tolika lidem ze všech národů, kolik se jich chopí Jehovových láskyplných opatření. Poukaz na to, co lze očekávat, je ovšem u Izajáše 60:8, kde jsou popsáni jako holubice, které „přilétají jako oblak“ — oblak, který až zatmívá zemi pod sebou. To poukazuje na pohyb velkého počtu osob v krátkém čase. S tímto velkým přílivem Jehovových ctitelů, jak bylo předpověděno, se z „maličkého“ duchovního izraele „stane tisíc a z malého mocný národ“; a Jehova řekl, že to ‚urychlí v patřičném čase‘. (Izajáš 60:22) Odpovídá to tomu, co se skutečně stalo?

9. Do jaké míry k takovému vzrůstu dochází od roku 1935?

⁹ Po první světové válce se na veřejném svědectví o království aktivně podílelo jen několik tisíc osob. Do roku 1935 jich na celém světě nebylo ani 60 000. V roce 1941 počet zvěstovatelů překročil hranici 100 000. Do roku 1953 jich bylo přes 500 000. O deset  let později čítali jeden milión. Na počátku roku 1984 jich bylo 2 652 323. V průměru věnují hodně přes milión hodin denně, aby ukazovali jiným, proč pouze Boží království nabízí skutečnou naději do budoucna. V porovnání s počtem těch, kteří jako svědkové Jehovovi prokazují, že jsou poddanými Jehovova mesiášského království, stojí za povšimnutí, že na světě je dnes asi 60 národů, které mají méně obyvatel než tento rostoucí „národ“. Tento jedinečný „národ“ však nemá žádný podíl na světové politice, ale je výlučně oddán službě pravému Bohu.

10. (a) Jaké okolnosti činí tento růst podivuhodným v našich očích? (b) Co napovídá, že přijde ještě více?

¹⁰ Je to ale už plný rozsah splnění tohoto proroctví? To, co se již stalo, bohatě vyhovuje biblickému popisu. A je to podivuhodné, když také vezmeme v úvahu, za jakých okolností se toto dílo vykonalo — překonané překážky, důkazy božského řízení, aby bylo dovedeno k úspěchu, a oddanost, jež projevují ti, kteří se na něm podílejí. Podivuhodné jsou také změny, které toto dílo vyvolalo v životě lidí. Přírůstek osob, jež se otevřeně staví za Jehovu, však neustává ani se nezpomaluje. V posledních letech přichází v průměru více než 10 000 osob měsíčně ke křtu ve vodě, a celkový počet rok od roku stoupá. Ti všichni, když žijí podle toho, co jejich křest symbolizuje, mohou mít uklidňující vyhlídku na přežití do „nové země“.

11. (a) Jak naznačuje Bible, že se tyto milióny stávají součástí nějaké organizace? (b) Co je základním účelem této organizace?

¹¹ Tyto milióny osob nejsou pouze nezávislými badateli Bible, z nichž každý slouží Bohu po svém. Jsou to osoby, jež se dobrovolně stávají součástí Jehovovy viditelné organizace. Jak jsme viděli, nejprve byli ‚sebráni‘ dědicové království. Nyní k nim ‚přicházejí‘ jiní z národů s nadějí na pozemský život. (Izajáš 60:4, 5) Sjednotili se v „jedno stádo“ pod „jedním pastýřem“, Ježíšem Kristem. (Jan 10:16) Apoštol Petr popsal křesťany jako světaširé „společenství bratrů“ a Pavel na ně naléhal, aby se neizolovali, ale aby se ‚shromažďovali‘, a to tím víc, čím více se blíží den vykonání božského soudu. (1. Petra 5:9; Židům 10:23–25) Tak jsou posíleni a vybaveni, aby se podíleli na velkolepém  předsevzetí, pro něž tato organizace existuje. A co to je? Velebit Jehovovo jméno. — 1. Petra 2:9; Izajáš 12:4, 5.

DÍLO, JEŽ SE MÁ VYKONAT

12. (a) Jak poukázal Ježíš na dílo, na němž se všichni máme podílet? (b) Jak důležité je a proč?

¹² Všichni, kteří přijdou do spojení s Jehovovou organizací, si brzy uvědomí, že ti, kdo v ní jsou, jsou pracovníci. Napodobují Ježíše Krista tím, že všichni aktivně kážou Boží království, prostředek, jímž bude ospravedlněno Boží jméno. Sám Ježíš řekl: „Musím oznamovat dobré poselství o Božím království také jiným městům, protože k tomu jsem byl vyslán.“ (Lukáš 4:43) Vážně hovořil o tom, že je zapotřebí, aby všichni učinili činění Boží vůle středem svého života. Učil své následovníky konat totéž dílo, které konal sám. Pro čas, ve kterém žijeme my, předpověděl, že „toto dobré poselství o království“ bude „kázáno po celé obydlené zemi na svědectví všem národům“. (Matouš 24:14) Je to ta nejdůležitější práce, jakou může dnes kdokoli z nás dělat. Proč? Protože jejím prostřednictvím podporujeme Jehovovu právoplatnou svrchovanost, na níž závisí blaho veškerého stvoření. Když se z celého srdce podílíme na této činnosti, dokazujeme své ocenění pro Jehovovu hojnou nezaslouženou laskavost. Pomáháme také druhým lidem, aby využili jediného prostředku, jímž je možno přežít nadcházející velké soužení. — Srovnej 1. Timoteovi 4:15, 16.

13. (a) Jaký stav Jehovovy organizace byl předpověděn u Izajáše 60:17? (b) Co musíme dělat, abychom jej plně zakoušeli? (c) Jaká vyhlídka leží před těmi, kdo to činí?

¹³ Vztahy, jaké lidé nalézají v Jehovově organizaci, rozehřívají jejich srdce. Je to tak, jak Jehova předpověděl skrze Izajáše: „Pokoj chci ustanovit jako tvé dozorce a spravedlnost jako ty, kteří ti přidělují úkoly.“ (Izajáš 60:17) Pokoj, který v ní vládne, není pouhá teorie, ale skutečnost, ovoce Božího svatého ducha. To ovšem neznamená, že někdo plně zakusí tento pokoj jen proto, že se bude stýkat s organizací. Musí se naučit, jak osobně usilovat „o věci, které slouží  k pokoji, a o věci, které jsou k vzájemnému budování“. (Římanům 14:19) Je třeba, aby se naučil projevovat božskou moudrost, když se vyrovnává s nedokonalostmi druhých, dokazovat shovívavost a sebeovládání a odpouštět druhým tak, jak chce, aby Bůh odpustil jemu. Ano, musí také ‚činit pokoj‘. (Jakub 3:17, 18; Galaťanům 5:22, 23; Kolosanům 3:12–14) Ti, kdo tak činí, nalézají velkou radost v tom, že patří k „mocnému národu“, který nyní nabývá podoby a který je oddán službě Jehovovi, „šťastnému Bohu“. (1. Timoteovi 1:11) Právě příslušníci tohoto „národa“ budou zachováni, až Jehova vykoná soud proti celému světu, který se podřizuje satanovi jako svému panovníkovi.

[Studijní otázky]