DVA mohutné horské hřebeny ohraničují náhorní plošinu, na které leží Írán — pohoří Elborz (na jih od Kaspického moře) a pohoří Zagros (táhne se na jihovýchod k Perskému zálivu). Oba hřebeny jsou přerušovány dlouhými úrodnými údolími se zalesněnými svahy. V údolích je příjemné mírné podnebí, ale na výše položených suchých planinách jsou kruté zimy. Náhorní plošina má pouštní charakter a je jen řídce obydlená. V této oblasti na východ od Mezopotámie vznikla Médo-perská říše.

Médové původně obývali severní část náhorní plošiny, ale později se rozšířili i do Arménie a Kilikie. Peršané žili v jihozápadní části náhorní plošiny, na východ od údolí řeky Tigris. Pod vládou Kýra se v polovině 6. století př. n. l. tato dvě království sjednotila a vytvořila světovou velmoc — Médo-perskou říši.

Kýros v roce 539 př. n. l. dobyl Babylón. Jeho říše se rozšířila na východ až do Indie. Směrem na západ Médo-Persie ovládla Egypt a také území dnešního Turecka. Médo-perskou říši Daniel příhodně popsal jako dravého ‚medvěda‘, který ‚sežral hodně masa‘. (Da 7:5) Kýros nastolil tolerantní lidumilný způsob vlády. Svou říši rozdělil do provincií, a nad každou z nich jmenoval satrapu. Satrapové obvykle byli Peršané, ale pod jejich vládou  měli určitou míru moci místní panovníci. Národy, které žily pod nadvládou Médo-Persie, byly povzbuzovány k tomu, aby si udržely své zvyky a své náboženství.

V souladu s tímto přístupem Kýros dovolil Židům, aby se vrátili do Jeruzaléma, obnovili tam pravé uctívání a město znovu vystavěli. Zprávu o tomto období podávají Ezra a Nehemjáš. Co myslíte, kterou cestou se velký zástup Židů vrátil do své země? Šli stejnou cestou jako Abraham, tedy podél Eufratu ke Karkemiši, nebo se vydali kratší cestou přes Tadmor a Damašek? Bible na tuto otázku nedává odpověď. (Viz strany 6 a 7.) Postupem doby se Židé usadili i v jiných částech Médo-perské říše, například v deltě Nilu a také v územích dále na jih. Poměrně velký počet Židů zůstal dále v Babylóně, a to může být důvod, proč apoštol Petr o staletí později toto město navštívil. (1Pe 5:13) Ano, Médo-perská říše měla svůj podíl na tom, že v době vlády následných velmocí, tedy Řecka a Říma, Židé žili na mnoha různých místech.

V Babylóně bývají horká a suchá léta, a tak když Médo-Peršané město dobyli, používali jej pouze jako správní centrum. Jedním z královských měst byl Šušan, bývalé hlavní město Elamu. Právě v Šušanu si král Ahasverus (zřejmě Xerxes I.) později vybral za královnu Ester a zmařil úkladný plán, který měl vést k pobití Božího lidu v celé říši. Dvěma dalšími městy, která v Médo-perské říši plnila funkci hlavních měst, byly Ekbatana (v nadmořské výšce asi 1 900 metrů; v letních měsících tam bývalo velmi příjemně) a Pasargady (ve stejné výšce asi o 650 kilometrů dál na jihovýchod).

Jak tato světová velmoc skončila? Na vrcholu své moci zareagovala Médo-Persie na povstání, která vyvolali Řekové na severozápadní hranici říše. Řecko tehdy sice bylo rozděleno na vzájemně bojující městské státy, ale ty se spojily, a proto v rozhodujících bitvách u Marathónu a Salaminy Řekové dokázali perská vojska porazit. Sjednocené Řecko nakonec díky tomu získalo nad Médo-Persií nadvládu.

[Mapa na straně 24]

(Úplný, upravený text — viz publikaci)

Médo-perská říše

A2 MAKEDONIE

A2 TRÁCIE

A4 Kyréné

A4 LIBYE

B2 Byzantion

B2 LÝDIE

B3 Sardy

B4 Memfis (Nof)

B4 EGYPT

B5 No-amon(Théby)

B5 Syene

C3 KILIKIE

C3 Tarsos

C3 Issos

C3 Karkemiš

C3 Tadmor

C3 SÝRIE

C3 Sidon

C3 Damašek

C3 Tyros

C4 Jeruzalém

D2 Fasis

D2 ARMÉNIE

D3 ASÝRIE

D3 Ninive

D4 Babylón

E3 MÉDIE

E3 Ekbatana (Achmeta)

E3 HYRKÁNIE

E4 Šušan (Susa)

E4 ELAM

E4 Pasargady

E4 Persepolis

E4 PERSIE

F3 PARTHIE

F4 DRANGIANA

G2 Marakanda (Samarkand)

G3 SOGDIANA

G3 BAKTRIE

G3 AREIA

G4 ARACHÓSIE

G4 GEDRÓSIE

H5 INDIE

[Jiná místa]

A2 ŘECKO

A3 Marathón

A3 Atény

A3 Salamis

C1 SKYTIE

C4 Elat (Elot)

C4 Tema

D4 ARÁBIE

[Pohoří]

E3 ELBORZ

E4 ZAGROS

[Vodní plochy]

B3 Středozemní moře (Velké moře)

C2 Černé moře

C5 Rudé moře

E2 Kaspické moře

E4 Perský záliv

[Řeky]

B4 Nil

C3 Eufrat

D3 Tigris

H4 Indus

[Obrázek na straně 24]

Aby se Kýrova vojska dostala k Babylónu, musela překročit pohoří Zagros

[Obrázek na straně 25]

Nahoře: brána národů v Persepoli

[Obrázek na straně 25]

Vložený obrázek: Kýrova hrobka v Pasargadách