BŮH slíbil, že Abramovu semeni dá zemi „od řeky Egypt až . . . k řece Eufrat“. (1Mo 15:18; 2Mo 23:31; 5Mo 1:7, 8; 11:24) Od okamžiku, kdy Jozue vstoupil do Kanaánu, to trvalo čtyři sta let, než Zaslíbená země dosáhla těchto hranic.

Král David dobyl aramejské království Coba, které v severní Sýrii sahalo až k Eufratu. a Úspěchy v boji proti Filištínům, kteří přebývali na jihu, přivedly Davida až k hranici Egypta. (2Sa 8:3; 1Pa 18:1–3; 20:4–8; 2Pa 9:26)

Šalomoun potom vládl „od Řeky [Eufrat] po zemi Filištínů a po egyptskou hranici“ a předstínil pokojnou vládu Mesiáše. (1Kr 4:21–25; 8:65; 1Pa 13:5; Ža 72:8; Ze 9:10) O území, které Izraelité obývali, se však obvykle říkalo, že sahá „od Danu po Beer-šebu“. (2Sa 3:10; 2Pa 30:5)

V rozporu s Božími pokyny král Šalomoun shromažďoval koně a dvoukolé vozy. (5Mo 17:16; 2Pa 9:25) K jejich přesunům mohl využívat síť cest a silnic. (Joz 2:22; 1Kr 11:29; Iz 7:3; Mt 8:28) Přesnou trasu těchto silnic však známe jen v několika málo případech. O jedné silnici například víme, že ‚vycházela z Betelu do Šekemu, a jižně od Lebony‘. (Sd 5:6; 21:19)

Kniha The Roads and Highways of Ancient Israel (Cesty a silnice ve starověkém Izraeli) uvádí: „Zřejmou obtíží při zkoumání starověkých cest v Izraeli je skutečnost, že se ze starozákonní doby nedochovaly žádné jasně patrné stopy cest; cesty v [tom období] totiž nemívaly zpevněný povrch.“ Vzhled terénu a vykopávky starověkých měst však přesto naznačují, kudy mnohé cesty vedly.

Silnice často rozhodovaly o tom, kudy se ubírala vojska. (1Sa 13:17, 18; 2Kr 3:5–8) Při útoku na Izrael Filištíni postupovali z Ekronu a Gatu do místa „mezi Sokem a Azekou“. Tam, „v nížině Elah“, se s nimi střetlo Saulovo vojsko. Potom, co David zabil Goliata, Filištíni uprchli zpět do Gatu a Ekronu a David odešel do Jeruzaléma. (1Sa 17:1–54)

Města Lakiš (D10), Azeka (D9) a Bet-šemeš (D9) ležela na přirozených cestách, které vedly Šefelou směrem k judské pahorkatině. Tato města tak hrála klíčovou úlohu při obraně izraelského vnitrozemí před nepřáteli, kteří táhli po silnici Via Maris. (1Sa 6:9, 12; 2Kr 18:13–17)

[Poznámka pod čarou]

 [Mapy na straně 17]

(Úplný, upravený text — viz publikaci)

Území a silnice v době sjednoceného království

Hranice (Šalomounova doba)

Tifsach

Chamat

Tadmor

Berotai (Kun?)

Sidon

Damašek

Tyros

Dan

Jeruzalém

Gaza

Aroer

Beer-šeba

Tamar

Ecjon-geber

Elat (Elot)

[Řeky a vodní toky]

Eufrat

ř. ú. Egypt

David a Šalomoun (silnice)

B10 Gaza

C8 Joppe

C9 Ašdod

C10 Aškalon

C11 Ciklag

C12 PUSTINA PARAN

D5 Dor

D6 Chefer

D8 Afek

D8 Rama

D9 Šaalbim

D9 Gezer

D9 Makac

D9 Ekron

D9 Bet-šemeš

D9 Gat

D9 Azeka

D10 Soko

D10 Adullam

D10 Keila

D10 Lakiš

D11 Jattir

D12 Beer-šeba

E2 Tyros

E4 Kabul

E5 Jokneam (Jokmeam?)

E5 Megiddo

E6 Taanak

E6 Arubbot

E7 Piraton

E8 Lebona

E8 Cereda

E8 Betel

E9 Dolní Bet-choron

E9 Horní Bet-choron

E9 Geba

E9 Gibeon

E9 Gibea

E9 Kirjat-jearim

E9 Nob

E9 Baal-peracim

E9 Jeruzalém

E9 Betlém

E10 Tekoa

E10 Hebron

E11 Zif

E11 Choreš?

E11 Karmel

E11 Maon

E11 Eštemoa

F5 En-dor

F5 Šunem

F5 Jezreel

F6 Bet-šean

F7 Tirca

F7 Šekem

F8 Caretan

F8 Šilo

F8 Ofra?

F9 Jericho

F11 En-gedi

G2 Abel-bet-maaka

G2 Dan

G3 Chacor

G3 MAAKA

G5 Lo-debar (Debir)

G5 Rogelim

G6 Abel-mechola

G7 Sukkot

G7 Machanajim

H1 SÝRIE

H4 GEŠUR

H6 Ramot-gilead

H8 Rabba

H9 Medeba

H11 Aroer

H12 MOAB

I4 Chelam?

I9 AMMON

[Hlavní silnice]

C10 Via Maris

H6 Králova cesta

[Pohoří]

F5 hora Gilboa

[Vodní plochy]

C8 Středozemní moře (Velké moře)

F10 Solné moře (Mrtvé moře)

G4 Galilejské moře

[Pramen nebo studna]

E9 En-rogel

[Obrázky na straně 16]

Vpravo: Údolí Elah směrem na východ k judské pahorkatině

Dole: Síť silnic v Zaslíbené zemi umožňovala cestování