SAMAŘÍ, hlavní město severního království Izraele, bylo dobyto Asyřany v roce 740 př. n. l. Izraelité se tak dostali do rukou velmoci, která byla známa svou krutostí. Asýrie ležela na severním konci mezopotamských plání blízko Tigridu, jedné z velkých řek Úrodného půlměsíce. Zakladatelem nejdůležitějších asyrských měst Ninive a Kalachu byl Nimrod. (1Mo 10:8–12) V době vlády Salmanasara III. se Asýrie rozpínala směrem na západ do zavlažovaných úrodných oblastí Sýrie a severního Izraele.

Za vlády krále Tiglat-pilesera III. (Pula), jehož jméno se objevuje také v Bibli, Asýrie začala utlačovat Izrael. Asyrské vojenské tažení se dotklo i Judy, která ležela na jihu. (2Kr 15:19; 16:5–18) Po nějaké době se zaplavující asyrské „vody“ dostaly až do Judy a nakonec dosáhly až k hlavnímu městu judského království, k Jeruzalému. (Iz 8:5–8)

Asyrský král Senacherib vtrhl do Judy v roce 732 př. n. l. (2Kr 18:13, 14) Dobyl a vyplenil 46 judských měst včetně Lakiše, který ležel na strategicky výhodném místě v Šefele. Z mapy je zřejmé, že v důsledku toho se asyrská vojska dostala až za Jeruzalém, a judské hlavní město tak bylo obklíčeno. Ve svých análech se Senacherib chlubí, že držel Ezekjáše „jako ptáka v kleci“. Asyrské záznamy se však již nezmiňují o tom, že Senacheribovy vojáky pobil Boží anděl. (2Kr 18:17–36; 19:35–37)

Dny Asyrské říše byly sečteny. Médové z hornaté náhorní plošiny, která leží na území dnešního Íránu, začali dotírat na zbytky asyrské armády. Asýrie musela odvrátit svou pozornost od západních provincií, které se také začaly bouřit. Mezitím sílil tlak Babylóňanů, kteří dokonce dobyli město Aššur. V roce 632 př. n. l. Ninive označené jako ‚město krveprolévání‘ padlo do rukou aliance Babylóňanů, Médů a také Skytů (bojovného národa z oblastí na sever od Černého moře). Tak se splnila proroctví Nahuma a Sefanjáše. (Na 3:1; Sef 2:13)

Asýrie byla nakonec zničena u Charanu, kde na Asyřany zaútočilo odhodlané babylónské vojsko. Asyřané se snažili udržet své pozice, dokud nedorazí spojenecké egyptské vojsko. Postup faraóna Neka směrem na sever se však zpomalil, protože u Megidda se střetl s vojsky vedenými judským králem Josijášem. (2Kr 23:29) Když Neko konečně dorazil k Charanu, bylo už pozdě — Asyrská říše padla.

Babylónská říše

Které město se vám vybaví, když slyšíte výraz „visuté zahrady“? Babylón, hlavní město babylónské světové velmoci, která byla prorocky znázorněna okřídleným lvem. (Da 7:4) Toto město bylo známé svým bohatstvím a obchodem, ale také tím, že bylo centrem náboženství a astrologie. Středisko říše leželo v mokřinách jižní Mezopotámie mezi řekami Tigris a Eufrat.  Město se rozkládalo na obou březích řeky Eufrat a díky mohutným hradbám působilo dojmem nedobytnosti.

Zásluhou Babylóňanů vznikly také obchodní cesty přes skalnatou poušť v severní Arábii. V jistém období Babylónské říše sídlil král Nabonid v Temě, zatímco v Babylóně vládl Belšacar.

Babylón třikrát vtrhl do Kanaánu. Poté, co Nebukadnecar v roce 625 př. n. l. porazil Egypťany u Karkemiše, Babylóňané táhli dále na jih až do Chamatu, kde znovu porazili ustupující egyptské vojsko. Potom postupovali podél pobřeží k říčnímu údolí Egypt a cestou zničili město Aškalon. (2Kr 24:7; Jer 47:5–7) Během tohoto tažení se judské království stalo vazalem Babylóna. (2Kr 24:1)

Judský král Jehojakim se roku 618 př. n. l. vzbouřil. Babylóňané vyslali proti Judě vojska z okolních národů a sami oblehli a ovládli Jeruzalém. Krátce nato však král Sedekjáš uzavřel spojenectví s Egyptem, a tím Babylóňany rozlítil k nepříčetnosti. Babylónská vojska znovu vtrhla do Judy a začala ničit judská města. (Jer 34:7) Nakonec Nebukadnecar vojskům nařídil, aby zaútočila na Jeruzalém, který pak byl v roce 607 př. n. l. dobyt. (2Pa 36:17–21; Jer 39:10)

[Mapa na na straně 23]

(Úplný, upravený text — viz publikaci)

Babylónská/Asyrská říše

Asyrská říše

B4 Memfis (Nof)

B4 Coan

B5 EGYPT

C2 KYPR (KITTIM)

C3 Sidon

C3 Tyros

C3 Megiddo

C3 Samaří

C4 Jeruzalém

C4 Aškalon

C4 Lakiš

D2 Charan

D2 Karkemiš

D2 Arpad

D2 Chamat

D3 Ribla

D3 SÝRIE

D3 Damašek

E2 Gozan

E2 MEZOPOTÁMIE

F2 MINNI

F2 ASÝRIE

F2 Chorsabád

F2 Ninive

F2 Kalach

F2 Aššur

F3 BABYLÓNIE

F3 Babylón

F4 CHALDEA

F4 Erek

F4 Ur

G3 Šušan

G4 ELAM

Babylónská říše

C3 Sidon

C3 Tyros

C3 Megiddo

C3 Samaří

C4 Jeruzalém

C4 Aškalon

C4 Lakiš

D2 Charan

D2 Karkemiš

D2 Arpad

D2 Chamat

D3 Ribla

D3 SÝRIE

D3 Damašek

D5 Tema

E2 Gozan

E2 MEZOPOTÁMIE

E4 ARÁBIE

F2 MINNI

F2 ASÝRIE

F2 Chorsabád

F2 Ninive

F2 Kalach

F2 Aššur

F3 BABYLÓNIE

F3 Babylón

F4 CHALDEA

F4 Erek

F4 Ur

G3 Šušan

G4 ELAM

[Jiná místa]

G2 MÉDIE

Hlavní cesty (Viz publikaci)

[Vodní plochy]

B3 Středozemní moře (Velké moře)

C5 Rudé moře

H1 Kaspické moře

H5 Perský záliv

[Řeky]

B5 Nil

E2 Eufrat

F3 Tigris

[Obrázek na straně 22]

Tell Lakiš

[Obrázek na straně 22]

Model starověkého Megidda

[Obrázek na straně 23]

Umělecké ztvárnění babylónských visutých zahrad