Přejít k článku

Přejít na obsah

Co se stane s našimi milovanými, kteří zemřeli?

Co se stane s našimi milovanými, kteří zemřeli?

9. kapitola

Co se stane s našimi milovanými, kteří zemřeli?

1. Co lidé pociťují, když zemře někdo, koho milovali?

„JE TO utrpení, když vám zemře někdo, koho jste měli rádi, protože smrtí se milovaný člověk ztrácí v naprosto nepochopitelné prázdnotě.“ Tato slova pronesl jeden chlapec, když mu zemřel otec a krátce nato i matka. Bolest a hluboká prázdnota, které pociťoval, vedly k tomu, že byl „v citovém ohledu zcela zdrcen“. I vy jste možná prožili podobné utrpení. Snad jste uvažovali o tom, kde jsou vaši milovaní a zda je ještě někdy uvidíte.

2. Jaké složité otázky souvisejí se smrtí?

2 Některým rodičům, kteří truchlili nad smrtí svého dítěte, bylo řečeno: „Bůh trhá ty nejkrásnější květinky, aby si je vzal k sobě do nebe.“ Je to opravdu tak? Když naši milovaní zemřou, odcházejí snad do duchovní říše? Existuje po smrti něco, čemu někteří lidé říkají nirvána, jež je popisována jako stav blaženosti bez jakékoli bolesti a touhy? Vstoupili snad ti, koho milujeme, nějakou bránou do nesmrtelného života v ráji? Nebo se lidé, kteří hřešili proti Bohu, po smrti ocitají v nekonečných mukách, jak tvrdí zase jiní? Mohou mít mrtví nějaký vliv na náš život? Máme-li na takové otázky získat pravdivé odpovědi, musíme se podívat do Božího slova, do Bible.

CO JE „DUCH“, KTERÝ JE V LIDECH?

3. Jaký názor na smrt zastávali Sokrates a Platón a jak to ovlivňuje lidi dnes?

3 Starověcí řečtí filozofové Sokrates a Platón se domnívali, že muž a žena mají v sobě vrozené něco, co je nesmrtelné — duši, která přežívá smrt a ve skutečnosti nikdy nezemře. Dnes tomu věří miliony lidí na celém světě. Tato nauka je vede k tomu, že se jednak bojí mrtvých, a jednak mají starost o jejich blaho. Bible však o mrtvých učí něco zcela odlišného.

4. a) Co se v 1. Mojžíšově dozvídáme o duši? b) Co Bůh vložil do Adama, aby ho oživil?

4 Když uvažujeme o tom, v jakém stavu jsou mrtví, musíme si připomenout, že náš první otec Adam neměl duši. On byl duší. Bůh vytvořil člověka — duši — stvořitelským činem, který vzbuzuje bázeň: vytvořil ho ze základních prvků země a potom do něho vdechl „dech života“. V 1. Mojžíšově 2:7 čteme: „Jehova Bůh pak vytvořil člověka z prachu zemské půdy a vdechl do jeho chřípí dech života, a člověk se stal živou duší.“ Adama udržovalo při životě dýchání. Avšak když Bůh do Adama vdechl dech života, znamenalo to více než jen skutečnost, že do jeho plic proudil vzduch. Bible mluví o ‚životní síle‘, která působí v pozemských živých tvorech. (1. Mojžíšova 7:22)

5., 6. a) Co je „životní síla“? b) Co se stane, když „duch“, o němž se mluví v Žalmu 146:4, přestane oživovat tělo?

5 Co je tato „životní síla“? Je to nezbytná životní jiskra, kterou Bůh vložil do neživého Adamova těla. Tato síla byla potom udržována dýcháním. Co však je „duch“, o němž je zmínka v Žalmu 146:4? V tomto verši se o člověku, který umírá, říká: „Jeho duch vychází, on jde zpět do své zemské půdy; v ten den opravdu zanikají jeho myšlenky.“ Když pisatelé Bible použili slovo „duch“ tímto způsobem, neměli na mysli duši, která by byla mimo tělo a žila dále po jeho smrti.

6 „Duch“, který při smrti odchází z člověka, je životní síla, která pochází od našeho Stvořitele. (Žalm 36:9; Skutky 17:28) Tato životní síla nemá žádné charakteristické rysy tvora, kterého oživuje, právě jako elektrický proud nepřebírá rysy zařízení, jemuž dodává energii. Když někdo zemře, duch (životní síla) přestává oživovat jeho tělesné buňky. Je to stejné, jako když vypnete elektrický proud — světlo zhasne. Když životní síla přestane lidské tělo udržovat naživu, člověk — duše — zemře. (Žalm 104:29; Kazatel 12:1, 7)

„DO PRACHU SE VRÁTÍŠ“

7. Co se mělo stát s Adamem, když neposlechl Boha?

7 Adamovi, který zhřešil, Jehova jasně vysvětlil, co bude smrt znamenat. Bůh řekl: „V potu své tváře budeš jíst chléb, dokud se nevrátíš do zemské půdy, neboť z ní jsi byl vzat. Jsi totiž prach a do prachu se vrátíš.“ (1. Mojžíšova 3:19) Kam se měl Adam vrátit? Do země, do prachu, z něhož byl stvořen. Znamenalo to, že při smrti Adam prostě přestane existovat.

8. V jakém ohledu lidé jakožto duše nejsou nadřazeni nad zvířaty?

8 Smrt člověka se v tomto ohledu neliší od smrti zvířat. Zvířata jsou také duše a oživuje je stejný duch neboli životní síla. (1. Mojžíšova 1:24) V knize Kazatel 3:19, 20 nám moudrý muž Šalomoun říká: „Jako umírá jeden, tak umírá druhý; všichni mají jen jednoho ducha, takže [ve smrti] neexistuje nadřazenost člověka nad zvířetem . . . Všichni vzešli z prachu a všichni se vracejí do prachu.“ Člověk byl nadřazen nad zvířaty v tom smyslu, že byl stvořen k Božímu obrazu a měl zrcadlit Jehovovy vlastnosti. (1. Mojžíšova 1:26, 27) Avšak při smrti se lidé vracejí do prachu stejně jako zvířata.

9. V jakém stavu jsou mrtví a kam jdou?

9 Šalomoun dále vysvětlil, co smrt znamená. Řekl: „Živí si . . . uvědomují, že zemřou; ale mrtví, ti si neuvědomují naprosto nic.“ Ano, mrtví nevědí vůbec nic. Šalomoun proto vybízel: „Všechno, co chce činit tvá ruka, konej právě svou silou, protože není práce ani vymýšlení ani poznání ani moudrost v šeolu, v místě, k němuž jdeš.“ (Kazatel 9:5, 10) Kam jdou mrtví? Jdou do šeolu (hebrejsky šeʼol), do společného hrobu lidstva. Naši milovaní, kteří zemřeli, si nejsou ničeho vědomi. Netrpí ani na nás nemohou nijak působit.

10. Proč můžeme říci, že smrt nemusí znamenat definitivní konec?

10 Musíme všichni — my i naši milovaní — žít pouze několik let a potom navždy přestat existovat? Bible ukazuje, že nikoli. Když se Adam vzbouřil, Jehova ihned udělal opatření, aby zvrátil strašlivé následky lidského hříchu. Smrt nebyla součástí Božího záměru s lidstvem. (Ezekiel 33:11; 2. Petra 3:9) Pro nás a pro naše milované tedy nemusí znamenat definitivní konec.

‚ŠEL SI ODPOČINOUT‘

11. Jak Ježíš popsal stav svého mrtvého přítele Lazara?

11 Jehova má záměr nás i naše milované, kteří zemřeli, osvobodit z adamské smrti. Boží slovo proto o mrtvých říká, že spí. Když se například Ježíš Kristus dozvěděl, že jeho přítel Lazar zemřel, řekl svým učedníkům: „Náš přítel Lazar si šel odpočinout, ale cestuji tam, abych ho probudil ze spánku.“ Učedníci ihned nepochopili význam tohoto výroku, a proto jim Ježíš jasně řekl: „Lazar zemřel.“ (Jan 11:11, 14) Ježíš potom šel do města Betanie, kde Lazarovy sestry Marta a Marie truchlily nad smrtí svého bratra. Ježíš Martě pověděl: „Tvůj bratr vstane.“ Marta potom dala najevo, že věří v Boží záměr odstranit účinky, které smrt má na lidskou rodinu. Řekla: „Vím, že vstane při vzkříšení v posledním dnu.“ (Jan 11:23, 24)

12. Jakou naději, pokud jde o ty, kdo zemřeli, měla truchlící Marta?

12 Marta nemluvila o nesmrtelné duši, která někde žije po smrti. Nemyslela si, že Lazar již odešel do nějaké duchovní říše, kde bude jeho život pokračovat. Marta věřila v úžasnou naději na vzkříšení z mrtvých. Nemyslela si, že se od Lazarova těla oddělila nějaká nesmrtelná duše, ale věděla, že její bratr, který zemřel, přestal existovat. Jejímu bratrovi mohlo pomoci pouze vzkříšení.

13. Jakou moc od Boha má Ježíš a jak tuto moc projevil?

13 Ježíš Kristus byl zmocněn Jehovou, aby lidstvo vykoupil. (Ozeáš 13:14) Proto Martě na její výrok odpověděl: „Jsem vzkříšení a život. Kdo projevuje víru ve mne, i když zemře, ožije.“ (Jan 11:25) Ježíš prokázal, že v tomto ohledu má moc od Boha; šel k hrobu Lazara, který byl mrtev již čtyři dny, a přivedl ho zpět k životu. (Jan 11:38–44) Jen si představte, jakou radost museli mít ti, kdo viděli, jak Ježíš vzkřísil Lazara a další lidi! (Marek 5:35–42; Lukáš 7:12–16)

14. Proč je vzkříšení neslučitelné s názorem, že duše je nesmrtelná?

14 Uvažujte nyní o této myšlence: kdyby nějaká nesmrtelná duše přežívala smrt, nemusel by být nikdo vzkříšen neboli přiveden zpět k životu. Vlastně by to ani žádná laskavost nebyla vzkřísit zpět k nedokonalému životu na zemi člověka, jako byl Lazar, kdyby již získal úžasnou nebeskou odměnu. Vyjádření „nesmrtelná duše“ ve skutečnosti není v Bibli nikde použito. Naopak, Písmo mluví o tom, že lidská duše, která hřeší, opravdu umírá. (Ezekiel 18:4, 20) Bible tedy poukazuje na to, že skutečným prostředkem k osvobození ze smrti je vzkříšení.

„TI VŠICHNI V PAMĚTNÍCH HROBKÁCH“

15. a) Co znamená výraz „vzkříšení“? b) Proč pro Jehovu není žádným problémem, aby vzkřísil nějakého člověka?

15 Slovo, které Ježíšovi učedníci používali pro „vzkříšení“, znamená doslova „vzbudit“ nebo „povstat“. Jde o vzbuzení z neživého stavu ve smrti, jakoby o ‚vstání‘ ze společného hrobu lidstva. Pro Jehovu Boha není obtížné vzkřísit nějakého člověka. Proč? Protože Jehova je Původcem života. Lidé dnes dokáží pořídit videozáznam hlasu i podoby mužů a žen a tyto nahrávky potom přehrávat, když některý z těchto lidí zemře. Náš všemohoucí Stvořitel tedy nepochybně dokáže zaznamenat podrobnosti o kterémkoli člověku, dokáže ho vzkřísit se stejnou osobností a zároveň mu vytvořit nové tělo.

16. a) Co slíbil Ježíš, pokud jde o ty lidi, kteří jsou v pamětních hrobkách? b) Co rozhodne o tom, jaký výsledek bude mít jejich vzkříšení?

16 Ježíš Kristus řekl: „Přichází hodina, kdy ti všichni v pamětních hrobkách uslyší jeho [Ježíšův] hlas a vyjdou, ti, kteří činili dobré věci, ke vzkříšení života, ti, kteří prováděli podlé věci, ke vzkříšení soudu.“ (Jan 5:28, 29) Všichni lidé, které má Jehova ve své paměti, budou vzkříšeni a budou poučováni o jeho cestách. Pro ty lidi, kteří budou jednat v souladu s poznáním Boha, to bude vzkříšení života. Avšak pro ty lidi, kteří Boží nauky a panství odmítají, to bude vzkříšením k odsuzujícímu soudu.

17. Kdo bude vzkříšen?

17 Je přirozené, že budou vzkříšeni ti lidé, kteří žili spravedlivě jakožto Jehovovi služebníci. Naděje na vzkříšení pro ně vlastně byla posilou, aby se dokázali vyrovnat s hrozbou smrti, a to i v případech krutého pronásledování. Věděli, že Bůh je může přivést zpět k životu. (Matouš 10:28) Ale miliony lidí zemřely, aniž mohly prokázat, zda se budou podřizovat Božím spravedlivým měřítkům. I tito lidé budou vzkříšeni. Apoštol Pavel měl v tomto ohledu důvěru v Jehovův záměr. Napsal: „Mám naději v Boha . . ., že bude vzkříšení spravedlivých i nespravedlivých.“ (Skutky 24:15)

18. a) Jaké vidění týkající se vzkříšení obdržel apoštol Jan? b) Co bude zničeno v ‚ohnivém jezeře‘ a čeho je toto „jezero“ symbolem?

18 Apoštol Jan dostal vzrušující vidění, v němž viděl vzkříšené lidi, jak stojí před Božím trůnem. Jan tehdy napsal: „Moře vydalo mrtvé, kteří byli v něm, a smrt a hádes vydaly mrtvé, kteří byli v nich, a ti byli jednotlivě souzeni podle svých skutků. A smrt a hádes byly uvrženy do ohnivého jezera. To znamená druhou smrt, ohnivé jezero.“ (Zjevení 20:12–14) Zkuste se nad tím zamyslet! Všichni mrtví, které má Bůh ve své paměti, mají naději na to, že budou vysvobozeni z hádu (řecky haidés) neboli šeolu, ze společného hrobu lidstva. (Žalm 16:10; Skutky 2:31) Budou mít příležitost, aby svými skutky prokázali, zda Bohu chtějí sloužit. „Smrt a hádes“ potom budou uvrženy na místo, které je označováno jako „ohnivé jezero“, jež je symbolem naprostého zničení stejně jako výraz „gehenna“. (Lukáš 12:5) Společný hrob lidstva bude vyprázdněn, a až bude vzkříšení dokončeno, tento hrob přestane existovat. Je pro nás opravdu útěchou, když se z Bible dozvídáme, že Bůh nikoho netrápí! (Jeremjáš 7:30, 31)

KAM JSOU VZKŘÍŠENI?

19. Proč budou někteří lidé vzkříšeni do nebe a jaké tělo jim Bůh dá?

19 Omezený počet mužů a žen bude vzkříšen k životu v nebi. Spolu s Ježíšem se jako králové a kněží budou podílet na odstranění všech účinků smrti, kterou lidstvo zdědilo po prvním člověku Adamovi. (Římanům 5:12; Zjevení 5:9, 10) Kolik lidí Bůh vezme do nebe, aby tam vládli s Kristem? Podle Bible jich bude pouze 144 000. (Zjevení 7:4; 14:1) Aby mohli žít v nebi, Jehova dá každému z těchto vzkříšených duchovní tělo. (1. Korinťanům 15:35, 38, 42–45; 1. Petra 3:18)

20. Co zažije poslušné lidstvo včetně těch, kdo budou vzkříšeni?

20 Naprostá většina lidí, kteří zemřeli, bude vzkříšena na rajskou zemi. (Žalm 37:11, 29; Matouš 6:10) Jedním z důvodů, proč někteří budou vzkříšeni do nebe, je uskutečnění Božího záměru s touto zemí. Ježíš Kristus a 144 000 těch, kdo s ním budou v nebi, budou postupně přivádět poslušné lidstvo zpět k dokonalosti, kterou naši prarodiče ztratili. K těmto lidem budou patřit také ti, kdo budou vzkříšeni. Ježíš to ukázal, když řekl muži, který umíral na kůlu vedle něho: „Budeš se mnou v ráji.“ (Lukáš 23:42, 43)

21. Co se stane se smrtí, jak o tom mluví prorok Izajáš a apoštol Jan?

21 Na rajské zemi bude odstraněna smrt, která dnes vyvolává tak silné pocity marnosti. (Římanům 8:19–21) Prorok Izajáš prohlásil, že Jehova Bůh „opravdu navždy pohltí smrt“. (Izajáš 25:8) Apoštol Jan dostal vidění, v němž viděl dobu, kdy poslušné lidstvo bude osvobozeno od bolesti a smrti. Ano, „sám Bůh bude s nimi. A setře jim každou slzu z očí a smrt již nebude a nebude již ani truchlení ani křik ani bolest. Dřívější věci pominuly.“ (Zjevení 21:1–4)

22. Jak na vás působí naděje na vzkříšení?

22 Jasné biblické nauky nás osvobozují od jakéhokoli zmatku ohledně toho, co se stane s mrtvými. Písmo jasně říká, že smrt je „poslední nepřítel“, který bude odstraněn. (1. Korinťanům 15:26) Z naděje na vzkříšení můžeme získat opravdovou sílu a útěchu! A můžeme být skutečně šťastní, že naši milovaní, kteří zemřeli, jsou v Boží paměti a budou probuzeni ze spánku ve smrti, aby se těšili ze všech dobrých věcí, které Bůh připravil pro ty, kdo ho milují! (Žalm 145:16) Takových požehnání bude dosaženo prostřednictvím Božího Království. Ale kdy mělo začít vládnout? Prozkoumejme to.

VYZKOUŠEJTE SVÉ POZNÁNÍ

Co je duch, který je v lidech?

Jak byste popsali stav mrtvých?

Kdo bude vzkříšen?

[Studijní otázky]

[Obrázek na straně 85]

Ježíš vzkřísí miliony lidí stejně, jako když vyzval Lazara, aby vyšel z hrobky

[Obrázek na straně 86]

Všichni se budou radovat, až ‚Bůh navždy pohltí smrt‘