Jaké uctívání je Bohu přijatelné?
5. kapitola
Jaké uctívání je Bohu přijatelné?
1. Co chtěla o uctívání vědět samařská žena?
UVAŽOVALI jste už někdy o otázce ‚Jaké uctívání je Bohu přijatelné?‘ Jistou ženu taková otázka možná napadla, když mluvila s Ježíšem Kristem u hory Gerizim v Samařsku. Upozornila na rozdíl mezi tím, jak Boha uctívají Samaritáni, a tím, jak ho uctívají Židé, a řekla: „Naši praotcové uctívali na této hoře; ale vy říkáte, že v Jeruzalémě je místo, kde se má uctívat.“ (Jan 4:20) Řekl snad Ježíš této samařské ženě, že Bohu je přijatelné každé uctívání? Nebo řekl, že chceme-li se Bohu líbit, vyžadují se od nás určité věci?
2. Jak Ježíš samařské ženě odpověděl?
2 Ježíš překvapivě odpověděl: „Přichází hodina, kdy nebudete uctívat Otce ani na této hoře ani v Jeruzalémě.“ (Jan 4:21) Samaritáni se báli Jehovy již dlouho, ale na hoře Gerizim uctívali i jiné bohy. (2. Královská 17:33) Nyní Ježíš řekl, že ani toto místo, ani Jeruzalém nebudou pro pravé uctívání důležité.
UCTÍVAT DUCHEM A PRAVDOU
3. a) Proč Samaritáni vlastně Boha neznali? b) Jak mohli věrní Židé a jiní lidé poznat Boha?
3 Ježíš té samařské ženě dále řekl: „Uctíváte, co neznáte; my uctíváme, co známe, protože záchrana pochází ze Židů.“ (Jan 4:22) Samaritáni měli nesprávné náboženské představy a zastávali názor, že pod inspirací bylo napsáno jenom prvních pět knih Bible, a to pouze v jejich vlastním přepracování známém jako Samaritánský Pentateuch. Boha proto vlastně neznali. Židům však biblické poznání svěřeno bylo. (Římanům 3:1, 2) Věrným Židům a všem dalším lidem, kteří by naslouchali, poskytlo Písmo vše, co je k poznání Boha zapotřebí.
4. Co podle Ježíšových slov měli jak Židé, tak Samaritáni dělat, jestliže chtěli, aby jejich uctívání bylo Bohu přijatelné?
4 Ježíš ve skutečnosti ukázal, že jak Židé, tak i Samaritáni, mají-li se Bohu líbit, musí svůj způsob uctívání Boha upravit. Ježíš řekl: „Přichází . . . hodina, a je již nyní, kdy praví ctitelé budou uctívat Otce duchem a pravdou, neboť Otec skutečně hledá takové lidi, aby ho uctívali. Bůh je Duch a ti, kteří ho uctívají, musí uctívat duchem a pravdou.“ (Jan 4:23, 24) Máme-li Boha uctívat „duchem“, musíme jeho ducha mít a dávat se tímto duchem vést. „Pravdou“ je možné Boha uctívat tak, že studujeme jeho Slovo, Bibli, a uctíváme ho podle pravdy, kterou nám zjevil. Snažíte se o to?
5. a) Co znamená „uctívat“ Boha? b) Co musíme dělat, jestliže chceme, aby naše uctívání bylo Bohu přijatelné?
5 Ježíš zdůraznil, že Bůh vyžaduje pravé uctívání. To naznačuje, že existují formy uctívání, které jsou Jehovovi nepřijatelné. Uctívat Boha znamená vzdávat mu hlubokou úctu a prokazovat mu posvátnou službu. Jestliže byste chtěli projevovat úctu mocnému panovníkovi, pravděpodobně byste se mu snažili sloužit a snažili byste se dělat to, co se mu líbí. Bohu se jistě chceme líbit. Nestačí tedy pouze říci ‚Mé náboženství mi vyhovuje‘. Musíme se přesvědčit, že způsob, jak Boha uctíváme, odpovídá Božím požadavkům.
ČIŇME VŮLI OTCE
6., 7. Proč Ježíš nepřijímá některé lidi, kteří tvrdí, že jsou jeho učedníky?
6 Přečtěme si Matouše 7:21–23 a podívejme se, je-li možné vyzdvihnout nějaké hledisko, které určuje, zda je Bohu přijatelné každé uctívání. Ježíš řekl: „Ne každý, kdo mi říká: ‚Pane, Pane‘, vstoupí do nebeského království, ale ten, kdo činí vůli mého Otce, který je v nebesích. Mnozí mi v onen den řeknou: ‚Pane, Pane, což jsme neprorokovali v tvém jménu a v tvém jménu nevyháněli démony [ničemné duchovní tvory] a v tvém jménu neprováděli mnoho mocných skutků?‘ A přece jim pak chci vyznat: Nikdy jsem vás neznal! Pryč ode mne, vy, kteří činíte bezzákonnost.“
7 Nezbytnou součástí pravého uctívání je to, že uznáváme Ježíše Krista jako Pána. Uvedený verš však ukazuje, že je mnoho lidí, kteří uctívají Boha a kteří tvrdí, že jsou Ježíšovými učedníky, a přesto v jejich uctívání něco chybí. Ježíš řekl, že někteří lidé budou provádět ‚mocné skutky‘, například domnělé zázračné uzdravování. Nebudou však dělat to, co Ježíš prohlásil za životně důležité. Nebudou ‚činit vůli jeho Otce‘. Jestliže se Bohu chceme líbit, musíme poznat jeho vůli a potom ji konat.
PŘESNÉ POZNÁNÍ JE OCHRANOU
8. Co se vyžaduje, máme-li konat Boží vůli, a jakého mylného názoru se musíme vyvarovat?
8 Máme-li konat Boží vůli, musíme mít přesné poznání jak Jehovy Boha, tak i Ježíše Krista. Takové poznání vede k věčnému životu. Je tedy nepochybné, že každý z nás chce získání přesného poznání z Božího slova, Bible, brát vážně. Někteří lidé říkají, že se nemusíme znepokojovat, jsme-li ve svém uctívání Boha upřímní a horliví. Jiní tvrdí: ‚Čím méně toho znáte, tím méně se toho od vás očekává.‘ Bible nás však povzbuzuje, abychom své poznání Boha a jeho záměrů prohlubovali. (Efezanům 4:13; Filipanům 1:9; Kolosanům 1:9)
9. Jak nás přesné poznání chrání a proč takovou ochranu potřebujeme?
9 Takové poznání je ochranou, aby se náš způsob uctívání Boha něčím neznečistil. Apoštol Pavel mluvil o jistém duchovním tvoru, který předstírá, že je ‚andělem světla‘. (2. Korinťanům 11:14) Tento duchovní tvor — Satan — se nás ve svém ‚přestrojení‘ snaží svádět, abychom dělali věci, které jsou v rozporu s Boží vůlí. Další duchovní tvorové, kteří se k Satanovi připojili, také přispívají k tomu, že způsob, jak lidé Boha uctívají, je znečištěn. Pavel totiž řekl: „Věci, které obětují národy, obětují démonům, a ne Bohu.“ (1. Korinťanům 10:20) Mnoho lidí si myslí, že Boha uctívají správným způsobem, ačkoli nedělají to, co Bůh požaduje. Jsou sváděni k nečistému falešnému uctívání. O Satanovi a démonech se později dozvíme více. Je však jisté, že tito Boží nepřátelé znečišťují způsob, jak lidstvo Boha uctívá.
10. Co byste dělali, kdyby někdo záměrně otrávil váš zdroj pitné vody, a k čemu nás přesné poznání Boha vyzbrojuje?
10 Kdybyste věděli, že někdo záměrně otrávil váš zdroj pitné vody, pili byste z něho dále? Určitě byste okamžitě podnikli kroky k tomu, abyste našli zdroj zdravé, čisté vody. Přesné poznání Božího slova nás vyzbrojuje k tomu, abychom rozpoznali pravé náboženství a zavrhli nečistoty, které způsobují, že naše uctívání je Bohu nepřijatelné.
LIDSKÉ PŘÍKAZY JAKO NAUKY
11. Co bylo špatného na způsobu, jak Boha uctívalo mnoho Židů?
11 Když byl Ježíš na zemi, mnoho Židů nejednalo v souladu s přesným poznáním Boha. Ztratili proto příležitost mít čisté postavení před Jehovou. Pavel o nich napsal: „Dosvědčuji [jim], že mají horlivost pro Boha, ale ne podle přesného poznání.“ (Římanům 10:2) Místo aby poslouchali to, co Bůh řekl, sami si rozhodli, jak budou Boha uctívat.
12. Čím se znečistil způsob, jak Boha uctívali Izraelité, a jaké to mělo následky?
12 Izraelité původně uctívali Boha čistým způsobem, tak jak jim to Bůh řekl. Jejich náboženství však bylo časem znečištěno naukami a filozofiemi lidí. (Jeremjáš 8:8, 9; Malachiáš 2:8, 9; Lukáš 11:52) Židovští náboženští vůdci, kteří jsou známi jako farizeové, se sice domnívali, že jejich způsob uctívání je Bohu přijatelný, ale Ježíš jim řekl: „Izajáš o vás, pokrytcích, vhodně prorokoval, jak je napsáno: ‚Tento lid mě ctí rty, ale jejich srdce je ode mne daleko vzdáleno. Je marné, že mě stále uctívají, protože jako nauky vyučují lidské příkazy.‘“ (Marek 7:6, 7)
13. Jak by se mohlo stát, že bychom jednali jako farizeové?
13 Je možné, že bychom jednali jako farizeové? Mohlo by se to stát, kdybychom se řídili náboženskými tradicemi, které jsme zdědili, a nezkoumali, co o uctívání řekl Bůh. Apoštol Pavel na toto zcela reálné nebezpečí upozornil, když napsal: „Inspirovaný výrok však rozhodně říká, že v pozdějších časových obdobích někteří odpadnou od víry, budou věnovat pozornost klamným inspirovaným výrokům a démonským naukám.“ (1. Timoteovi 4:1) Nestačí tedy pouze usuzovat, že se Bohu náš způsob uctívání líbí. Možná jsme ho zdědili po rodičích, podobně jako samařská žena, která se setkala s Ježíšem. Musíme mít jistotu, že děláme věci, které Bůh schvaluje.
DÁVEJTE POZOR NA TO, ABYSTE NEURÁŽELI BOHA
14., 15. Proč bychom měli být na pozoru, i když už jisté poznání Boží vůle máme?
14 Pokud si nebudeme dávat pozor, můžeme udělat něco, co Bůh neschvaluje. Apoštol Jan například padl k nohám jednomu andělovi, aby „ho uctíval“. Anděl ho však varoval: „Pozor! Nedělej to! Jsem jen spoluotrok tvůj a tvých bratrů, kteří mají dílo vydávání svědectví o Ježíšovi. Uctívej Boha.“ (Zjevení 19:10) Chápete tedy, že se musíme ujistit, že náš způsob uctívání není znečištěn žádným druhem modlářství? (1. Korinťanům 10:14)
15 Když někteří křesťané začali pěstovat náboženské zvyky, které se Bohu nelíbily, Pavel se zeptal: „Jak to, že se opět obracíte zpět k slabým a ubohým základním věcem a chcete jim zase znovu sloužit jako otroci? Puntičkářsky zachováváte dny a měsíce a období a roky. Bojím se o vás, že jsem se vzhledem k vám lopotil nějak bezúčelně.“ (Galaťanům 4:8–11) Tito lidé získali poznání Boha. Za čas ale chybovali tím, že zachovávali náboženské zvyky a slavili svátky, které Jehova neschvaloval. Apoštol Pavel řekl, že se musíme ‚dál přesvědčovat o tom, co je přijatelné Pánu‘. (Efezanům 5:10)
16. Jak nám slova u Jana 17:16 a v 1. Petra 4:3 pomáhají zjistit, zda se určité svátky a zvyky líbí Bohu?
16 Musíme se ujistit, že se vyhýbáme náboženským svátkům a dalším zvykům, které jsou v rozporu s Božími zásadami. (1. Tesaloničanům 5:21) Ježíš o svých následovnících například řekl: „Nejsou částí světa, právě jako já nejsem částí světa.“ (Jan 17:16) Účastní se vaše náboženství obřadů, při kterých se porušuje zásada neutrality vzhledem k záležitostem tohoto světa? Nebo, věnují se snad stoupenci vašeho náboženství zvykům a svátkům, k nimž patří chování, jaké popsal apoštol Petr? Ten napsal: „Stačí, že jste v uplynulém čase vykonávali vůli národů, když jste chodili ve skutcích nevázaného chování, v chtíčích, nadměrném pití vína, hýření, pitkách a nezákonných modlářstvích.“ (1. Petra 4:3)
17. Proč bychom se měli vyhýbat všemu, v čem se zrcadlí duch tohoto světa?
17 Apoštol Jan zdůraznil, že se musíme vyhýbat všem zvyklostem, v nichž se zrcadlí duch tohoto bezbožného světa kolem nás. Jan napsal: „Nemilujte svět ani věci ve světě. Jestliže někdo miluje svět, není v něm Otcova láska, protože všechno ve světě — žádost těla a žádost očí a okázalé vystavování prostředků, které má někdo k životu — nepochází od Otce, ale pochází ze světa. Mimoto svět pomíjí a rovněž jeho žádost, ale kdo činí Boží vůli, zůstává navždy.“ (1. Jana 2:15–17) Všimli jste si, že ti, kdo „činí Boží vůli“, zůstanou navždy? Ano, jestliže konáme Boží vůli a vyhýbáme se činnostem, v nichž se zrcadlí duch tohoto světa, můžeme mít naději na věčný život!
DODRŽUJTE VYSOKÁ BOŽÍ MĚŘÍTKA
18. Jak se někteří Korinťané mýlili, pokud jde o chování, a co bychom se z toho měli naučit?
18 Bůh chce jako své ctitele ty lidi, kteří se přizpůsobují jeho vysokým mravním měřítkům. Někteří lidé ve starověkém Korintu se mylně domnívali, že Bůh bude tolerovat nemravné chování. Když čteme 1. Korinťanům 6:9, 10, můžeme vidět, jak velmi se mýlili. Máme-li uctívat Boha přijatelným způsobem, musíme se mu líbit v tom, co říkáme, i v tom, co děláme. Umožňuje vám vaše náboženství, abyste to dělali? (Matouš 15:8; 23:1–3)
19. Jaký vliv má pravé uctívání na naše jednání s druhými?
19 Boží měřítka by se měla zrcadlit také v našem jednání s druhými lidmi. Ježíš Kristus nás povzbuzoval, abychom s druhými jednali tak, jak bychom chtěli, aby oni jednali s námi. Je to totiž součást pravého uctívání. (Matouš 7:12) Povšimněte si také toho, co Ježíš řekl o projevování bratrské lásky: „Podle toho všichni poznají, že jste moji učedníci, budete-li mít mezi sebou lásku.“ (Jan 13:35) Ježíšovi učedníci se musí navzájem milovat a konat dobro svým spoluctitelům i jiným lidem. (Galaťanům 6:10)
UCTÍVAT CELOU DUŠÍ
20., 21. a) Jaký způsob uctívání Bůh vyžaduje? b) Proč Jehova zavrhl způsob, jak ho Izraelité uctívali v Malachiášově době?
20 Ve svém srdci možná máte přání uctívat Boha přijatelným způsobem. Pokud to tak je, pak se na uctívání musíte dívat tak, jak se na ně dívá Jehova. Učedník Jakub zdůraznil, že důležité je stanovisko Jehovovo, ne naše. Jakub řekl: „Způsob uctívání, který je čistý a neposkvrněný ze stanoviska našeho Boha a Otce, je takový: Starat se o sirotky a vdovy v jejich soužení a zachovávat se bez poskvrny od světa.“ (Jakub 1:27) Chceme-li se Bohu líbit, musí každý z nás zkoumat svůj způsob uctívání, abychom se ujistili, že není znečištěn bezbožnými zvyklostmi nebo že neopomíjíme něco, co Bůh považuje za důležité. (Jakub 1:26)
21 Jehovovi se líbí pouze čisté uctívání, kterému se věnujeme celou duší. (Matouš 22:37; Kolosanům 3:23) Když izraelský národ neuctíval Boha celou duší, Bůh řekl: „Syn, ten ctí otce; a sluha svého vznešeného pána. Jestliže jsem tedy otcem, kde je úcta ke mně? A jestliže jsem vznešeným pánem, kde je bázeň přede mnou?“ Uráželi Jehovu tím, že mu jako oběti předkládali slepá, chromá a nemocná zvířata. Jehova takové uctívání odmítal. (Malachiáš 1:6–8) Jehova je hoden té nejčistší formy uctívání a přijímá pouze výlučnou oddanost. (2. Mojžíšova 20:5; Přísloví 3:9; Zjevení 4:11)
22. Čemu se budeme vyhýbat a co budeme dělat, jestliže chceme, aby naše uctívání bylo Bohu přijatelné?
22 Samařská žena, která mluvila s Ježíšem, se patrně zajímala o to, jak uctívat Boha způsobem, který on schvaluje. Máme-li tutéž touhu, budeme se vyhýbat všem znečišťujícím naukám a zvyklostem. (2. Korinťanům 6:14–18) Budeme se usilovně snažit, abychom získali přesné poznání Boha a konali Boží vůli. Budeme se věrně držet požadavků, jež Bůh stanovil pro způsob uctívání, který je mu přijatelný. (1. Timoteovi 2:3, 4) Právě o to se svědkové Jehovovi snaží. Horlivě vás vybízejí, abyste spolu s nimi uctívali Boha „duchem a pravdou“. (Jan 4:24) Ježíš řekl: „Otec . . . hledá takové lidi, aby ho uctívali.“ (Jan 4:23) Věříme, že takovými lidmi jste. Nepochybně byste i vy, podobně jako samařská žena, rádi získali věčný život. (Jan 4:13–15) Vidíte však, že lidé stárnou a umírají. Příští kapitola vysvětluje, proč to tak je.
VYZKOUŠEJTE SVÉ POZNÁNÍ
Jaké uctívání je podle slov u Jana 4:23, 24 Bohu přijatelné?
Jak můžeme zjistit, zda se Bohu určité zvyky a svátky líbí?
Jaké jsou některé požadavky na způsob uctívání, který je Bohu přijatelný?
[Studijní otázky]
[Celostránkový obrázek na straně 44]
