Přejít k článku

Přejít na obsah

Mohou lidé uskutečnit trvalý mír a bezpečí?

Mohou lidé uskutečnit trvalý mír a bezpečí?

2. kapitola

Mohou lidé uskutečnit trvalý mír a bezpečí?

1. Proč je důležité, aby naše naděje na mír a bezpečí byla založena na skutečnosti a pravdě?

PRAVÁ naděje je založena na skutečnosti a pravdě. Klamné naděje pouze zaslepují lidi vůči naději pravé a podvádějí je. V tak kritické době, před jakou stojíme nyní, mohou klamné naděje dokonce člověka připravit o život.

2, 3. (a) Které užitečné otázky vzhledem k problémům, jež souvisejí s vytvořením míru a bezpečí bychom si mohli předložit? (b) Před kterou další otázkou stojí ti, kteří tvrdí, že věří v Boha?

2 Proto si musíme položit otázku: Je nám jasné, jak velké problémy musí být vyřešeny, aby mohl být způsoben pravý mír a bezpečí? Uvědomujeme si, jak naléhavá situace nastala? Jaké máme skutečné důkazy, že lidé budou schopni dostatečně vyřešit tak nesmírný úkol?

3 Stojíme také před otázkou, zda můžeme zároveň důvěřovat vůdcům světa i Bohu. Někteří lidé se domnívají, že je to možné. Věří, že dnešní lidské snahy o vytvoření trvalého míru mají Boží podporu. Je tomu tak skutečně? Jde o velké věci a proto bude dobře, prozkoumáme-li skutečnosti.

NALÉHAVOST A STRACH PODNĚCUJÍ LIDI K JEDNÁNÍ

4–6. Co si uvědomují vůdci světa o vážnosti problému, před kterým stojí lidstvo?

4 Tisíce let lidé bezvýsledně hledali trvalý mír a bezpečí. Nyní však nastala nová situace, o které se mnozí domnívají, že přiměje lidi, aby se okamžitě začali zabývat těmito problémy a aby dosáhli úspěchu. Jaká je to situace?

5 Tkví v tom, že vůdcové světa poprvé uznávají, že se musí rozhodnout buď pro světový mír, nebo pro světovou sebevraždu. Shodují se na tom, že všeobecná nukleární válka by měla tak ničivé důsledky, že by zde nebyl ani vítěz ani poražený. Kromě toho zvláště mnozí vědci poukazují na to, že ještě větším nebezpečím je světaširé ničení životního prostředí a též „populační exploze“, která s sebou nese hrozbu rostoucího hladu, nemocí a nepokojů. Říkají, že je nejvyšší čas, aby národy na celém světě začaly jednat, nemá-li dojít ke světové katastrofě. Jedna zpráva z Washingtonu říká:

„V řadě velice odlišných zemí — ve Spojených státech, v Británii, Francii, Německu, v Itálii, Švédsku, Československu, v Sovětském svazu, Indii i v Japonsku — vlivní muži náhle pocítili hrozící nebezpečí, které se vymyká dosavadním lidským zkušenostem. Futurologové říkají, že to je krize krizí, vyvrcholení odvěkých chyb člověka.“ — Washington Post.2

6 Tito muži poznávají, že i kdyby lidstvo mohlo přežít takové krize, pokud by přicházely jednotlivě, nemohlo by přežít, kdyby bylo postiženo všemi nebo i jen několika z nich najednou. Vzniká však otázka: Odvrátí strach z katastrofy skutečně lidstvo od nejednoty a sporů a přivede je na cestu k vytvoření pravého míru a bezpečí?

MŮŽE BÝT LIDSKÝM ÚSILÍM VYTVOŘEN SVĚT BEZ VÁLEK?

7–11. (a) Co ukazují dějiny o tom, zda jsou lidé schopni skoncovat s válkami? (b) Je strach z atomového válčení zdravým základem pro mír? (c) Je podepsání dohod o odzbrojení nebo mírových smluv zárukou trvalého míru?

7 Jaký máme skutečný důvod k důvěře, že lidé mohou úplně skoncovat s válkami? Co ukazují dějiny?

8 Je pravda, že na této planetě Zemi bylo v různých dobách několik málo let bez válek. Bylo jich však opravdu velmi málo. H. W. Baldwin, odborník v rozboru vojenských záležitostí, vypočítal, že přibližně ve 3457 letech, z nichž jsou historické záznamy, bylo více než 3230 let válečných a jen 227 let míru.3

9 Nepřinese však nějakou změnu vzájemný strach z atomové války? Vzpomeň si, že lidé se začali bát jaderných zbraní před více než čtvrt stoletím, kdy atomové bomby smetly dvě japonská města. K čemu je však od té doby přiměl jejich strach? Vedl je ve skutečnosti k tomu, že hromadí stále víc takových zbraní a že dokonce vynalézají další, které mají ještě daleko větší ničivou sílu.

10 Jistě souhlasíš s tím, že strach z hrozícího útoku nezajišťuje pravý mír, ale ve skutečnosti vyvolává podezřívání a napětí. Budeš-li žít v míru se svým sousedem jen proto, že víš, že je ozbrojen a hrozí, že použije své zbraně, je to skutečný mír? Mohl by ses vůbec cítit v bezpečí, pokud vedle tebe žije takový soused? Takový strach může ve skutečnosti vést k ukvapeným, bezmyšlenkovitým, násilným činům. „Rovnováha strachu“, kterou vybudovali vůdcové světa, jistě není základem pro pravý mír.

11 Připusťme, že národy mohou podepsat dohody o odzbrojení nebo mírové smlouvy. Během staletí však byly podepsány doslova tisíce takových smluv. Kdykoli však válečná nálada dosáhla dostatečné síly, ukázalo se, že tyto smlouvy jsou bezcenné, že to jsou pouhé cáry papíru. Je realistická myšlenka, že by dnešní vůdcové světa dodrželi slovo, kdyby se zdálo, že jim jejich sobecké nacionalistické zájmy diktují něco jiného? A co je ještě důležitější: vydáš se v nebezpečí, že svou naději na život v míru a v bezpečí upneš k jejich slibům, že zachovají mír?

12, 13. (a) Jak se shoduje se skutečnými událostmi biblická předpověď o tom, že se člověku nepodaří dosáhnout trvalého pokoje? (b) Co Bible ukazuje jako pravou příčinu válek?

12 A co k tomu říká Bible? Nabádá nás, abychom upřeli svou naději a důvěru k lidským snahám o vytvoření míru, když všechny důkazy svědčí o tom, že člověk toho není schopen? Naopak, dávno předpověděla, že lidé sami o sobě nemohou způsobit trvalý mír. Předem dala výstrahu, že i v období těsně předtím, než Boží království odstraní ze země všechny, kteří nemají pravou lásku ke spravedlnosti, budou ,války a nepokoje‘ a ,národ povstane proti národu a království proti království‘: v celosvětovém válčení. (Lukáš 21:9, 10, 31; Zjevení 6:1–4) Největší, nejničivější pobíjení v lidských dějinách bylo ve dvou světových válkách naší generace. A od konce 2. světové války bylo přes tři sta válek nebo násilných povstání, průměrně jedna taková událost za měsíc. Skutečné události odpovídají biblické předpovědi. Bible nám neposkytla klamnou naději.

13 Bible také ukazuje pravou příčinu problému. Ukazuje, že válku nepůsobí kulky nebo bomby či válečné lodě, ale lidé, lidské sobectví. (Jakub 4:1–3) Jestliže má být dosaženo pravého pokoje, musí nejprve v lidech po celém světě nastat změna. Řekl bys však, že je něco takového možné, vezmeš-li v úvahu lidské záznamy za celá staletí? A co zpráva o této generaci? Ukazuje snad, že nadchází taková změna, že se lidé všude zbavují sobectví, nacionalismu, který je rozděluje, rasové nenávisti a obchodnické chtivosti? Jistě ne. A Bible podle pravdy prohlašuje, že lidé nikdy nebudou mít úspěch, jestliže usilují o mír jedině proto, aby mohli sledovat své sobecké zájmy. — Izaiáš 57:19–21; 59:7, 8.

MOHOU LIDÉ ZABRÁNIT VÝBUCHU „LIDSKÉ BOMBY“?

14–17. (a) Jak rychle roste počet obyvatel světa a co to znamená ve spojení s problémem opatřování potravin? (b) Co říkají sami vědci o tom, zda mají potřebné řešení?

14 Počet obyvatel země dosáhl jedné miliardy (tisíc miliónů) poprvé začátkem devatenáctého století. Do roku 1930 vzrostl počet na dvě miliardy. Nyní je na zemi více než 3,6 miliardy lidí a odhaduje se, že v nejbližších 30 letech počet přesáhne šest miliard. Co to znamená?

15 To znamená, že každý den přibývá asi 200 000 úst, jež je nutno nasytit. A většina těchto lidí je v oblastech, kde jsou již milióny obyvatel postiženy chudobou, hladem a nemocemi. Profesor Georg Borgstrom ze státní university v Michiganu, odborník v oboru vědy o výživě, řekl:

„Kdo se domnívá, že dnešní světová krise, pokud jde o bílkoviny, se sama vyřeší a přejde, měl by si uvědomit, že hladových lidí na světě přibývá dvakrát rychleji než lidí dobře živených.“4

16 Nevypěstovali však zemědělští odborníci nové druhy rýže, pšenice a kukuřice s vysokými výnosy? Nebylo to vítáno jako „zelená revoluce“? Ano, ale vyřeší to světový problém hladu? Rostoucí počet odborníků v oboru výživy nyní říká, že tím problém vyřešen nebude. Mnozí varují před tím, že nové druhy obilí mohou dokonce přispět k hladu. Jak? Associated Press uveřejnil zprávu:

„Nové hybridy nejsou tak odolné vůči sněti jako staré typy. Může se stát, že by celá úroda některé země — snad světová úroda — mohla být zničena nějakou novou nemocí rostlin. Téměř se to stalo minulý rok s úrodou kukuřice ve Spojených státech.“5

17 Ve skutečnosti sami vědci nejčastěji varují, že nemají řešení. Jeden význačný biolog prohlásil:

„Někteří se domnívají, že bitva o nasycení obyvatelstva světa je nyní ztracena a že předběžný závěr ukazuje, že do roku 1985 budou po celém světě hladomory, v nichž budou umírat hladem stamilióny lidí. Musím připustit, že v této chvíli nevím o žádném jiném radikálnějším programu, který by ukazoval, že mohu odporovat tomuto závěru.“6

18–21. (a) Co předpověděla Bible o této situaci? (b) Vyřešil by se problém tím, že by se omezily náklady na vojenské záležitosti? (c) Proč se vytvořila tak vážná situace?

18 Moderní společnost s celou svojí zemědělskou vědou nemůže zabránit poměrům, před nimiž Bible předem varovala. Je v ní přesně předpověděno, že během „skonávání systému věcí“ nastane v celosvětovém měřítku těžký nedostatek potravin. — Matouš 24:3, 7; Zjevení 6:5–8.

19 Problém není pouze v zemědělských metodách, ale především v lidech a v jejich názorech, které odporují biblickým zásadám. Již po celá desetiletí národy utrácejí ohromné sumy na zbrojení, zatímco milióny lidí na zemi hladovějí. Podle zprávy Spojených národů věnovaly národy ročně 200 miliard dolarů na své ozbrojené síly. To je daleko více než celkový roční příjem třetiny obyvatelstva země!

20 I kdyby se přestalo s budováním těchto ohromných vojenských sil, rozdělený ekonomický systém světa stále působí proti skutečnému odstranění tohoto problému. I tam, kde je dostatek potravin, touha po velkých ziscích často vede k tomu, že se potraviny nedostanou těm, kteří je potřebují. V některých zemích vlády platí zemědělcům, aby nepěstovali určité plodiny, a plodiny bývají dokonce ničeny, místo aby se vysokými výtěžky dosáhlo snížení ceny.

21 Jak je to všechno v rozporu s biblickými zásadami, které nás podněcují k milujícímu vztahu k těm, kteří jsou v nouzi. (5. Mojž. 24:19–21) Lidé si vybudovali své ekonomické systémy na sobectví a nyní se vyvinula situace, která nejenže nevede k míru a bezpečí, ale hrozí katastrofálními následky. Dříve nebo později budou lidé ,sklízet, co rozsévali‘ přesně podle slov Bible. — Galatským 6:7.

MOHOU LIDÉ UZAVŘÍT MÍR SE ZEMÍ?

22–25. (a) Jak vážný je problém znečišťování životního prostředí? (b) Ačkoli někteří lidé doufají, že lidská věda najde řešení, co říkají vědci?

22 Již po řadu let lidé vedou válku dokonce i se zemí, na níž žijí. Jak? Světaširým znečišťováním životního prostředí. Znečišťování životního prostředí je otravující pustošení způsobené člověkem, které postihuje jeho zásoby vody, vzduch, který dýchá, a potraviny které jí, a to do té míry, že je nyní nelze odstranit. Tak člověk ohrozil nejzákladnější složky, které nezbytně potřebuje k životu.

23 Ti, kteří doufají, že lidé způsobí mír a bezpečí, říkají, že člověk najde způsob, jak přežít tuto krizi, jako přežil krize předcházející. Věří, že lidská věda k tomu poskytne řešení.

24 Ještě jednou si však připomeňme, že největší pochybnosti dnes vyjadřují právě sami vědci. Všimni si následujícího výroku:

„Dr. William D. McElroy, odcházející ředitel národní vědecké nadace, nedávno prohlásil, že přirozená reakce na hrozbu, která vyplývá ze znečištění životního prostředí, je odpověď, že člověk již přežil jiná nebezpečí a že přežije opět. To však, bohužel, ,vůbec neodpovídá skutečnostem. Prostá pravda dnes je, že přežití člověka v přijatelné společnosti vůbec není zaručené . . . Sebezničení znehodnocením životního prostředí je reálnou možností.‘ “ — Atlanta Journal.7

25 Lidé mohou vynalézt stroje pro hromadnou výrobu a mohou tak vytvořit industrialisovanou společnost. Používáním těchto strojů však ničí své vlastní životní prostředí. Dr. René Dubos, odborník v oboru životního prostředí, řekl:

„Přijmeme-li myšlenku, že technika má ovládat naši budoucnost, není podle mého názoru naděje na vyřešení problému znečištění životního prostředí nebo ostatních nebezpečí ohrožujících lidský život.“8

26–28. (a) Předpověděla Bible, že se na zemi vyvine tak kritická situace? (b) Co je skutečnou příčinou problému znečištění životního prostředí? (c) Které vědomosti nezbytně nutné k vyřešení životního prostředí nemají vědci, kdo je však má?

26 Opět máme v Bibli předpověď, že člověk bude užívat štědrých darů země bez moudrosti. Proroctví ve Zjevení 11:18 předpovědělo dobu, kdy Bůh bude muset podniknout kroky, aby „byli zničeni ti, kteří ničí zemi“.

27 A znovu je jasné, že Bible spolehlivě obrací pozornost k vlastní příčině lidského problému se znečišťováním životního prostředí. Je to snad průmysl nebo to jsou stroje? Nikoli. V první řadě jsou to lidé, kteří působí toto znečišťování. Ničí životní prostředí ze sobeckého přání či z nevědomosti, nebo jsou zde tyto příčiny obě. Vybudovali si nynější ekonomické systémy proto, aby splnili svá přání, ale nyní zjišťují, že tyto systémy jim odnímají právě to, co nutně potřebují, aby se mohli těšit ze života.

28 Je pravda, že se dnes mnoho mluví o ekologii a výzkumu okolí země. Přece však vědci plně nerozumějí, jak působí zemské „ekosystémy“ (biologické vztahy, na nichž závisí život). List Time píše o těchto systémech:

„I ten nejjednodušší z nich je tak složitý, že jej nemůže plně rozluštit ani ten největší počítač.“9

Je pravda, že lidé nerozumějí složité ekologii země. Bůh jí však rozumí, protože ji stvořil. Není moudré a praktické vzhlížet ke stvořiteli těchto věcí s důvěrou, že poskytne vyřešení těchto problémů?

BEZPEČÍ, AŽ BUDE ODSTRANĚNA ZLOČINNOST

29–31. (a) Jak rozšířený je problém zločinnosti? (b) Proč vydávání nových zákonů nemůže omezit zločinnost? (c) Co ukazuje, že se problém nevyřeší hmotným blahobytem?

29 Ačkoli znečišťování životního prostředí ohrožuje základy lidské existence, pociťuje stále větší počet lidí strach proto, že vzrůstá zločinnost. Lidé stále rostoucí měrou přicházejí o svou osobní bezpečnost nejen ve velkoměstech, ale i v malých městech a na venkově. V nebezpečí je nejen majetek, ale často i vlastní tělo člověka. Mohou ti lidé poskytnout skutečné bezpečí před tímto ohrožením?

30 Může být bezpečí zavedeno novým zákonodárstvím? Světové zákoníky obsahují již stovky, ba tisíce zákonů a přece se růst zločinnosti nezastavil. Hluboce zakořeněné úplatkářství často bují přímo tam, kde se má prosazovat uplatňování zákona. Nečestnost těch, kteří zastávají vysoká postavení, může mařit úsilí takových úředníků, kteří se poctivě snaží o prosazení zákona. A skutečnost je taková, že spravedlnost nemůže být do lidského srdce vpravena pomocí zákonů.

31 Poskytnou snad odpověď nové metody odhalování a maření zločinů? Zločinci vždy vymýšlejí nové způsoby, jak překonat každou novou metodu. Vyřeší se snad tento problém s rostoucím blahobytem lidské „éry míru“? Jistě by byl chybný závěr, že zločinnost je charakteristickým rysem pouze u skupin s nižšími příjmy. Povšimni si například této zprávy:

„V minulých dvou nebo třech letech úděsně vzrostl počet zločinů, které spáchali obchodníci a lidé se svobodným zaměstnáním v Austrálii.“ — The Australian.10

Newyorský list Times také píše, že kradení je ve finančním okrsku Wall Street „volně přípustné“. Dodává: „Krade každý — poslové, úředníci i dohlížející personál.“11 Skutečnosti ukazují, že k největšímu počtu zločinů dochází v nejbohatších průmyslových národech. A nelze přehlédnout ani rostoucí vlnu narkomanie.

32. Splnila se biblická předpověď o této situaci?

32 Tyto úkazy Bible již dávno předpověděla: „V posledních dnech nastanou kritické časy, jimž bude těžko odolávat. Neboť lidé budou milovat sami sebe, . . . [budou] bez sebeovládání, krutí, bez lásky k dobrému, . . . milující více zábavy než Boha.“ (2. Timoteovi 3:1–4) Zvláště si povšimněme předpovědi, že tyto poměry budou panovat mezi lidmi, kteří tvrdí, že mají víru v Boha, ale jejichž tvrzení se prokazuje jako plané. (Verš 5) A neshledáváme, že národy křesťanstva jsou dnes nejvíce postiženy zločinností a podobnými sociálními zly? Ježíš také předpověděl ,vzrůst bezzákonností‘ v období těsně předtím než Boží království zničí zlé, aby se země stala místem, které ,zdědí mírní lidé‘. V dnešním životě je tato ,vzrůstající bezzákonnost‘ skutečností. — Matouš 24:12; 5:5.

NEJVĚTŠÍ ZE VŠECH PROBLÉMŮ

33–38. (a) I kdyby lidé mohli vyřešit problémy, o nichž jsme až dosud hovořili, kteří větší nepřátelé míru a bezpečí by zde stále zůstali? (b) Jaké vyhlídky vidí badatelé v oboru medicíny, pokud jde o zdolání nejhlavnějších nemocí, které postihují lidstvo?

33 Dejme tomu, že by se lidem podařilo vyřešit problémy války, chudoby, hladu, životního prostředí, zločinnosti i narkomanie. Přineslo by ti to úplný mír a bezpečí? Ne, ještě něco by scházelo. Stále by tu byla nemoc a smrt jako neporažený nepřítel tvého bezpečí. Skutečně, co by znamenalo vyřešení všech ostatních problémů, kdyby se člověk musel dívat na to, jak milovaný člen jeho rodiny onemocní a umírá, nebo kdyby sám zjistil, že jeho vlastní tělo postihla smrtelná choroba?

34 V poslední době bylo dosaženo výrazných pokroků v medicíně. Jaké nám to však přináší skutečné bezpečí? Co o tom říkají sami představitelé medicíny?

35 Zpráva v listu Wall Street Journal12 s nadpisem „Věda prohrává v boji proti nemocem v chudých zemích“ ukazuje, že tři nemoce (malárie, trachom a schistosomiása) postihují nyní 800 miliónů lidí v těchto národech. A lékařské zprávy ukazují, že počet postižených stále roste. Tak je téměř čtvrtina obyvatel světa postižena pouze třemi z mnoha nemocí.

36 A co říci o bohatších národech? V nich jsou z příčin smrti na prvním místě onemocnění srdce. Při nedávné konferenci o hladu a podvýživě byla onemocnění srdce označena jako „epidemická“. V Kanadě postihují každého čtvrtého dospělého člověka. Ve Spojených státech je každoročně přes 50 procent úmrtí následkem srdečních chorob a stále roste počet obětí mezi mladými lidmi. Podle zprávy z newyorského listu Times „Dr. Moses, představitel americké kardiologické společnosti, prohlásil, že lékaři uznávají svou neschopnost ,potlačit srdeční choroby‘.“13

37 Stále také vzrůstá počet obětí obávané rakoviny. Jaká je naděje na vysvobození z tohoto stavu? Harry Grundfest, profesor chirurgie na Kolumbijské universitě, říká: „Zatím jsou jen mlhavé náznaky pro vysvětlení podstaty problému rakoviny, nemluvě ani o jeho vyřešení.“14

38 I nejnadšenější představitelé lékařské vědy připouštějí, že v naší generaci pravděpodobně nebudou nalezeny prostředky pro vyléčení srdečních nemocí, rakoviny, malárie a ostatních nejnebezpečnějších chorob. I kdyby se to stalo, vědci si uvědomují, že by to jen málo přispělo k prodloužení průměrné délky lidského života. Lidé by stále stárli a umírali. Jakou skutečnou naději na bezpečí před nemocemi, stárnutím a smrtí mohou nabídnout lidé?

39. Kde se můžeme dozvědět o příčině, proč je život člověka tak krátký a plný problémů?

39 Slova v Bibli u Joba 14:1, 2 byla sice napsána před tisíciletími, ale zůstávají pravdivá až dodnes: „Člověk zrozený ze ženy má krátký život a je přesycen vzrušením. Vypučel jako květ a je odříznut, a prchá jako stín a netrvá.“ Bible také ukazuje, jaký to má důvod, a ukazuje prvotní, neviditelnou příčinu všech lidských problémů, jak to uvidíme později.

V CO BUDEŠ DOUFAT?

40, 41. Domníváš se, že je realistické očekávat, že problémy lidstva vyřeší lidé, nebo že to může učinit pouze Bůh? Proč?

40 Chceme-li tedy být naprosto čestní, je realistické důvěřovat, že vůdcové světa nebo jiní lidé vyřeší problémy lidstva? Nebo je realističtější důvěřovat v řešení, které ukazuje Bible, totiž Božím zásahem prostřednictvím spravedlivé nebeské vlády? Již dávno napsal inspirovaný žalmista slova:

„Nevkládej důvěru v urozené ani v syna pozemského člověka, u něhož není záchrana. Jeho duch vychází, vrací se opět ke své zemi; téhož dne mizí jeho myšlenky. Šťastný je ten, jehož pomocí je Bůh Jákobův, ten, který svou naději vkládá v Jehovu, svého Boha, tvůrce nebe a země a všeho co je v nich.“ — Žalm 146:3–6.

41 Nikdy nezapomeň, že lidé, ať jsou jakkoli upřímní nebo ať jsou jakkoli vlivní a mocní jako vůdcové světa, všichni jsou umírající tvorové. Jestliže nejsou schopni zachránit sami sebe, jak mohou zachránit jiné?

[Studijní otázky]