Poskytují náboženství světa správné vedení?
3. kapitola
Poskytují náboženství světa správné vedení?
1–3. (a) Jaké důležité otázky jsou zde položeny vzhledem k náboženstvím světa? (b) Proč jsou tyto otázky vhodné?
AŤ MÁŠ jakýkoli postoj k náboženství, jistě uznáváš, že mělo veliký vliv na lidstvo. V díle World Book Encyclopedia z r. 1970 je řečeno: „Náboženství bylo jednou z nejmocnějších sil v dějinách.“15
2 Náboženství světa sice ovlivňují stamilióny lidí, avšak jsou při tom tou pravou silou potřebnou pro mír a bezpečí? Nebo sama přispěla k nepokojům na zemi? Je možné, že by na nich ve skutečnosti spočívala největší odpovědnost za to, že lidstvo bylo přivedeno tváří v tvář zničení světa?
3 Tyto otázky snad zní poplašně, ale vzpomeň si, co řekl Ježíš o náboženských vůdcích své doby: „Nechte je být. Jsou to slepí vůdci. Vede-li slepý slepého, oba padnou do jámy.“ (Matouš 15:14) Dnes stovky náboženství prohlašují, že jsou křesťanská, a chlubí se téměř miliardou členů. Národy křesťanstva patří mezi nejmocnější na světě. Učení náboženství křesťanstva jistě velmi přispělo k poměrům ve světě. Žijí tedy národy křesťanstva podle svého tvrzení, že zastupují Boha a Krista Ježíše a že se řídí Biblí jako Božím slovem? Nebo je možné, že stejně jako jiná náboženství světa ve skutečnosti vedou lidstvo do konfliktu s Bohem, do konfliktu, který může přinést jedině neštěstí?
4, 5. Jak nám odpovědi na tyto otázky pomohou zjistit, jak spolehlivá je Bible?
4 Toužíš-li po bezpečném, pokojném životě pro sebe a pro svou rodinu, měl bys uvítat upřímnou úvahu o těchto otázkách. Odpověď na ně ti ukáže ještě něco jiného. Pomůže ti poznat, jak spolehlivá je Bible a jak silné je její tvrzení, že je Božím slovem. Proč?
5 Protože Bible říká, že existuje náboženství pravé a falešné. A říká, že Bůh schvaluje pouze uctívání, které je založeno na pravdě a ve kterém není pokrytectví ani klam. Pouze takovému náboženství žehná. (Matouš 15:7–9; Jan 4:23, 24; Titovi 1:16) Prohlašuje, že pouze pravé uctívání v plném souladu s Božím slovem může přimět lidi k tomu, aby žili v míru a jednotě a pociťovali k sobě navzájem pravou lásku. (Izaiáš 32:17, 18; Jan 13:35) Je-li tomu tak, potom by náboženství, které je v rozporu s Biblí, nikdy nemohlo úspěšně vést lidi k míru a bezpečí. Bylo tomu tak?
JAKÉ VEDENÍ POSKYTUJE NÁBOŽENSTVÍ SVĚTA V SOUVISLOSTI S VÁLKOU?
6. Co musí lidé učinit dříve, než může nastat pravý mír?
6 Bible mluví o Bohu jako o tom, „jenž dává pokoj“. (Římanům 16:20) A jeho lid dostal pokyn, aby ,hledal mír a usiloval o něj‘, aby ,skuli své meče v pluhy‘ a aby se již neučili válčit. (1. Petra 3:11; Izaiáš 2:2–4) Takový mír po celé zemi může nastat jedině tehdy, jestliže lidé budou nejprve ,milovat své bližní jako sami sebe‘. — Matouš 22:39.
7–12. Co ukazují skutečnosti o tom, zda náboženství světa učila takové lásce, která by podporovala mezinárodní mír?
7 Učila náboženství světa své stoupence, aby měli takovou lásku? Byli učeni, že tato láska má převýšit národnostní přehrady a rasové či jazykové rozdíly? Dokázaly církve křesťanstva, katolické i protestantské, pravdivost svého tvrzení, že následují Ježíše Krista jako „Knížete pokoje“? Dějiny ukazují opak, ačkoli to snad mnohé překvapí.
8 Newyorský list Times píše: „V minulosti místní katolické hierarchie téměř vždy podporovaly války svých národů, žehnaly armádám a modlily se za vítězství, zatímco na druhé straně se jiná skupina [katolických] biskupů veřejně modlila za opačný výsledek.“16 Protestantští duchovní jednali stejně.
9 Typickým příkladem byla 1. světová válka, která vypukla uprostřed křesťanstva. Převážná většina bojujících na obou stranách patřila k témuž náboženství. Belgický list La Dernière Heure píše, že za války římsko-katolický kardinál Amette řekl francouzským vojákům:
„Moji bratři, druzi z francouzské armády a jejich vítězných spojenců, všemohoucí Bůh je na naší straně . . . Našim statečným vojákům je Bůh blízko v boji, dává jim sílu a posiluje je proti nepříteli . . . Bůh nám dá vítězství.“17
10 Současně řekl na druhé straně katolický arcibiskup z německého Kolína německým vojákům:
„Bůh je s námi v tomto boji za spravedlnost . . . Přikazujeme vám v Božím jménu, abyste bojovali do poslední kapky krve za čest a slávu země . . . Bůh ví, že jsme na straně spravedlnosti a dá nám vítězství.“17
11 Zastupují církve Boha, jestliže vedou lidi tak rozporným způsobem plným nenávisti? Když Itálie v roce 1935 vnikla do Etiopie, pittsburgský list Courier k tomu napsal:
„Církev jde za vlajkou, i kdyby vlajka byla prosáknutá krví nevinných obětí šíleného válečného pobíjení ve jménu civilizace . . .
,Katolická církev buď schvalovala, nebo zřídkakdy zamítala toto mezinárodní loupežné, vykořisťující a vražedné tažení, a stejně jednaly i církve protestantské . . .
,Duchovní slabost dnešních křesťanských církví je z velké míry důsledkem jejich stálých kompromisů se zlými činy, proti kterým měly bojovat.“18
12 Za 2. světové války i v dalších válkách jednaly církve stejně. A co říci o náboženství mimo křesťanstva? Podávají o nich dějiny jinou zprávu? Naopak, členové týchž nekřesťanských náboženství se často navzájem pobíjeli ve sporech a válkách plných násilí, jak o tom dějiny poskytují hojné svědectví. Jejich náboženské učení často přímo podporovalo takové násilí a krveprolévání.
13. Souhlasí Bible s postupem duchovních, kteří se ve jménu míru účastní násilných protestů proti existujícím vládám?
13 V dobách míru jistě náboženští vůdcové chválí mír; tehdy je to populární. A někdy snad slyšíme nebo čteme o takových, kteří se staví proti válce, i když takový postoj příliš populární není. Ale právě tito lidé nezřídka ukazují, že ve skutečnosti mír nemilují, protože se účastní protestních akcí, které jsou často doprovázeny násilím. Někteří se staví dokonce za sabotáže a za povstání proti existujícím vládám. Takový způsob jednání však Bible odsuzuje. — Římanům 12:17–19; 13:1, 2.
14. (a) Jakým symbolickým jazykem je náboženství světa popsáno v Bibli? (b) Jaké obvinění je vzneseno proti „Velikému Babylónu“?
14 Vliv náboženství světa na národy na zemi je tak velký, že Bible označuje tato náboženství v kolektivním smyslu jako říši. Mluví se o nich pod jménem „Veliký Babylón“, o němž je řečeno, že to je „velké město, které má království nad králi země.“ (Zjevení 17:3–5, 15, 18) Nelze popřít, že náboženství světa se dopouštěla ,prostituce‘ za politické, obchodní a sociální výhody, a proto je tato náboženská říše, Veliký Babylón, znázorněna jako „nevěstka“. O této náboženské říši, která se podobá nevěstce, je řečeno: „Byla v něm nalezena krev . . . všech, kteří byli pobiti na zemi.“ (Zjevení 18:24) Zní to otřesně, řekneme-li, že náboženství světa nesou hlavní odpovědnost za všechna krveprolití v dějinách? A přece na nich tato odpovědnost spočívá jako důsledek jejich vlivu a příkladu, který ukázaly podporováním války, násilnými křižáckými taženími a náboženským pronásledováním. — Srovnej Matouš 23:33–36; 27:20–23, 25.
15. Jestliže si lidé, kteří jsou členové církví, skutečně přejí mír, kterými otázkami ohledně svých církví by se měli zabývat?
15 Bible učí, „že bychom se měli navzájem milovat; ne jako Kain, který pocházel z toho zlého [satana, ďábla] a zabil svého bratra.“ (1. Jana 3:10–12) A přece jde lidstvo dále po Kainově cestě a náboženství světa vždy žehnala těm, kteří po této cestě šli. Jsi-li členem nějaké, polož si otázku: „Jak je to s mým náboženstvím? Byly by přestaly války a byla by nyní země místem pravého míru, kdyby všichni lidé byli členy mojí náboženské organizace?“
PODPORUJÍ NÁBOŽENSTVÍ SVĚTA MRAVNOST?
16. (a) Proč je důležitým činitelem pro mír a bezpečí respektování pravých měřítek mravnosti? (b) Co podle učení Bible podporuje takovou mravnost?
16 Může se člověk radovat z pravého míru se svými sousedy a ze skutečného bezpečí, jestliže se lidé nedrží pravých morálních měřítek? To zřejmě možné není. Bez nich by se množily lži, krádeže, cizoložství a podobné způsoby jednání. Pravá láska k bližnímu by měla podporovat mravnost. Bible to vyjadřuje slovy:
„Kdo miluje svého bližního, naplnil zákon. Neboť sbírka zákona: ,Nezcizoložíš, nezavraždíš, nebudeš krást, nebudeš chtivý‘ a jakékoli jiné přikázání je totiž zahrnuto v tomto slově: ,Budeš milovat svého bližního jako sám sebe.‘ Láska nezpůsobuje bližnímu nic zlého; proto je láska naplnění zákona.“ — Římanům 13:8–10.
17, 18. (a) Můžeme očekávat, že se budeme těšit z míru před Bohem, jestliže nerespektujeme spravedlivá mravní měřítka? (b) Kdo určuje tato měřítka?
17 Ještě důležitější otázka však je: Domníváš se, že člověk může být v míru s Bohem a být si jist jeho přízní a ochranou, nejedná-li v souladu s pravou mravností? Mohl bys mít úctu k Bohu a ctít jej, kdyby nevyžadoval takovou mravnost od těch, které schvaluje?
18 Aby Bůh mohl vyžadovat spravedlnost, musel jistě jasně ukázat svým tvorům, jaká jsou jeho mravní měřítka. Říci, že každý si má vytvořit svá vlastní měřítka a žít podle nich, nebylo by o nic rozumnější než říci, že si každý má vytvořit své vlastní dopravní předpisy a řídit se jimi. Víme, k jakému výsledku by to vedlo. Bible logicky ukazuje, že je pouze jedna cesta k získání Božího schválení a že každá jiná cesta vede jedině ke zkáze. — Matouš 7:13, 14.
19. Kdyby církve křesťanstva poskytovaly dobrý příklad mravnosti, jaké projevy bychom mohli očekávat v životě jejich členů?
19 Zastupují tedy církve křesťanstva pravdivě Bibli tím, že by vyzdvihovaly její mravní měřítka a tak by dávaly příklad celému ostatnímu světu? Co ukazuje způsob života příslušníků těchto církví? Bible říká, že „ovoce [Božího] ducha je láska, radost, pokoj, shovívavost, laskavost, dobrota, víra, mírnost a sebeovládání.“ (Galatským 5:22, 23) Přinášejí náboženství světa toto ovoce? Nebo místo toho nacházíš překvapující množství „shnilého“ ovoce, ,skutků těla, . . . smilstvo, nečistotu, volné chování, modloslužbu, provádění spiritismu, záští, svár, žárlivost, výbuchy hněvu, spory, rozštěpení, sekty, závist, pitky, nevázané zábavy‘? (Galatským 5:19–21) Bible přirovnává lidi ke stromům a říká, že každý „strom“ přinášející takové ovoce má být zničen. — Matouš 7:17–19; 12:33.
20–22. (a) Jaké otázky o mravnosti bychom si měli položit vzhledem k členům své církve? (b) Jak by se mělo podle biblických slov naložit se členem sboru, který se dopouští nemravnosti? (c) Děje se to v církvích?
20 Jsi-li členem některé náboženské společnosti, ptej se sám sebe: Jakou mám důvěru a jistotu, pokud jde o mravní měřítka jejích členů? Kdyby všichni lidé na zemi žili jako členové mé náboženské společnosti, skončila by zločinnost, nepoctivost v obchodě, skončily by spory a sexuální nemravnost?
21 Zřejmě je pravdivá biblická výstraha, že „trochu kvasu zkvasí celé těsto“ a že „špatná společnost kazí užitečné zvyky“. (Galatským 5:9; 1. Korintským 15:33) Proto inspirovaný apoštol napsal křesťanům: „Abyste se přestali stýkat s kýmkoli, kdo se nazývá bratr, jestliže je to smilník nebo lakomec nebo modlář nebo utrhač nebo opilec nebo vyděrač, a s takovým člověkem ani nejezte . . . ,odstraňte toho zlého člověka ze svého středu.‘ “ — 1. Korintským 5:11–13.
22 Člověk ovšem může učinit chybný krok a potom se zase napravit. Co však říci o těch, které apoštol popisuje jako lidi, kteří pěstují takové věci a činí je součástí svého života? Pokud takoví lidé tvrdí, že slouží Bohu, jsou to pokrytci. Pokrytectví je ti jistě odporné a Bible ukazuje, že Bůh nenávidí pokrytectví stejně jako pokrytce. (Matouš 23:27, 28; Římanům 12:9) Co tedy můžeš říci o své náboženské společnosti? Chrání její představitelé její členy před duchovním nebezpečím tím, že by ,před všemi přihlížejícími kárali ty, kteří hřeší‘? (1. Timoteovi 5:20) Vzdalují z jejího středu ty, kteří trvají ve špatném jednání a neprojevují v tom ohledu pravé pokání? Nebo dovolují, aby takoví lidé zůstali členy s dobrou pověstí a mohli tak kazit jiné? Prokazují mravnosti pouhou ,službu ústy‘, zatím co ve skutečnosti přehlížejí špatné jednání nebo nad ním „přimhuřují oči“? — Matouš 15:7, 8.
23. (a) Co v dnešní době říkají mnozí duchovní o takových věcech, jako je smilství, cizoložství a homosexualita? (b) Co říká Bible o takovém chování?
23 Po celém světě se hromadí důkazy proti náboženským vůdcům světa, důkazy o tom, že nebyli pravou morální silou, která by přinášela bezpečí a mír. Stále více dnešního duchovenstva veřejně prohlašuje, že smilství, cizoložství a homosexualita nemusí být nutně špatné. Sám jsi možná o tom četl zprávy v tisku. Odráží se v nich tendence náboženství světa. Tato náboženství však nehájí biblický výrok, který zní:
„Nedejte se svést. Ani smilníci ani modláři ani cizoložníci ani muži vydržovaní pro nepřirozené účely ani muži, kteří leží s muži, ani zloději ani lakomci ani utrhači ani vyděrači nezdědí Boží království.“ — 1. Korintským 6:9, 10.
24. Jak se může někdo ujistit, jaký názor na takové jednání má kazatel nebo farář jeho církve?
24 Snad si myslíš, že se představitelé tvého náboženství pevně zastávají mravních měřítek. Ptal ses však osobně svého kazatele nebo faráře, jaké jsou jeho vlastní názory na tyto otázky? Máš právo je znát a měl bys je znát, protože s tím je přímo spojena tvá naděje na život.
OPROŠTĚNÍ OD LAKOTY A SOBECTVÍ
25. Jak působí „láska k penězům“ na lidské vztahy?
25 Je jasné, že kořenem mnoha dnešních sporů a nejistoty je lakota a sobectví. Bible říká, že „láska k penězům je kořen škodlivých věcí všeho druhu“. (1. Timoteovi 6:10) Neprojevují se tyto vlastnosti v náboženstvích světa a zejména v křesťanstvu?
26, 27. Jak projevila náboženství světa svůj postoj k penězům a k získávání rozsáhlých pozemků?
26 Není pravda, že v církvích křesťanstva je běžným zvykem určovat poplatky, vyžadovat desátky, podávat misku na peněžní příspěvky, podporovat peněžní sbírky a veřejně prosit o peníze v náboženských programech v rozhlase a televizi i poštou? Když členové církví vyžadují od svých duchovních nějakou službu, necítí obvykle jako svou povinnost, že musí zaplatit, například za křest, za uzavření sňatku či pohřeb? A v celém světě se vyžaduje a naléhá, aby lid, který někdy žije skutečně v chudobě, finančně podporoval stavby nákladných katedrál a chrámů.
27 Je možné dokázat, že v mnoha zemích si náboženství světa nahromadilo bohatství a získalo do vlastnictví velké pozemky. V devatenáctém století byla římsko-katolická církev v Mexiku majitelkou ne méně než poloviny všech nemovitostí v zemi.19 Stejně i v mnoha zemích, které mají jiné náboženství než křesťanské, bývá největší bohatství nahromaděno v náboženských chrámech, což je obvykle příkrým opakem chudoby mnoha okolních obyvatel.
28. Jak je to v rozporu s učením Ježíše Krista a jeho apoštolů?
28 Porovnejme to s učením Ježíše Krista, který řekl svým učedníkům: „Zdarma jste dostali, zdarma dávejte.“ (Matouš 10:8) Biblická zpráva ukazuje, že dávání bylo mezi původními křesťany dobrovolné, bez nátlaku. (Skutky 11:29, 30; 2. Korintským 9:7) Ti, kteří stáli v čele, apoštolové a jiní, nebyli břemenem pro své křesťanské bratry a neobohacovali se na jejich úkor. Pracovali vlastníma rukama. (Skutky 18:1–4; 20:33–35) Lze to říci o dnešních duchovních, které znáš?
29. V čem můžeme jasně vidět podobnost mezi dnešními náboženskými představiteli světa a mezi těmi, kteří odporovali Ježíši Kristu v 1. století n. l.?
29 Porovnej dnešní náboženské představitele světa s těmi, kteří v prvním století n. l. odporovali Ježíši. Tito muži sice konali některé dobročinné skutky, ale především milovali slávu a významné postavení a usilovali o přízeň politických vůdců. (Matouš 6:2; Marek 12:38–40; Jan 11:47, 48; 19:15) Ježíš otevřeně řekl těmto ,milovníkům peněz‘, že jsou v Božích očích odporní, protože jsou pokrytci. Přirovnal je k „obíleným hrobům, které se zevně zdají vskutku krásnými, ale uvnitř jsou plné kostí mrtvých lidí a nečistoty všeho druhu“, a pak jim řekl: „Tak i vy se, ovšem zevně, zdáte lidem spravedliví, ale uvnitř jste plní pokrytectví a bezzákonnosti.“ — Lukáš 16:14, 15; Matouš 23:27, 28.
K ČEMU VEDLO ODMÍTNUTÍ BIBLE?
30. Jestliže lidé věnují pozornost Jehovovým přikázáním, jaký to přinese výsledek podle slov u Izaiáše 48:17, 18?
30 Zpráva říká, že izraelskému lidu, národu, který tvrdil, že uctívá Jehovu Boha, řekl Bůh slova: „Já, Jehova, jsem tvůj Bůh, ten, který tě vyučuje k tvému užitku . . . Kdybys jen skutečně dával pozor na má přikázání! Potom by se tvůj mír stal podobný řece a tvá spravedlnost by byla jako mořské vlny.“ — Izaiáš 48:17, 18.
31–33. Co je zde ukázáno o postoji mnohých duchovních k Božímu slovu?
31 Důkazy však svědčí o tom, že náboženství světa nevěnovala pozornost Božím přikázáním. Duchovenstvo křesťanstva stále ve větším počtu veřejně prohlašuje, že nevěří, že Bible je Boží inspirované Slovo. Časopis Science z listopadu 1972 píše o schůzi Kalifornského výboru pro výchovu, při níž „mormonský biskup a děkan episkopální katedrály Boží Milosti v San Francisku“ mluvili pro evoluci a proti zprávě o stvoření, jež je zapsána v 1. knize Mojžíšově.20
32 Nová katolická encyklopedie (angl.) sice tvrdí, že v podstatě přijímá Bibli jako pravdivou, ale přitom říká: „Je však zřejmé, že mnohé biblické výroky prostě nejsou pravdivé, posuzujeme-li je podle moderních vědeckých poznatků a dějin.“21
33 Podobný názor je vyjádřen v baptistické publikaci The Broadman Bible Commentary.22 Na sjezdu největší protestantské církve Spojených států zvané Southern Baptis byla v roce 1972 předložena resoluce, aby bylo toto dílo odvoláno a přepracováno, protože nepodporuje pravdivost Bible. Resoluce však byla odmítnuta poměrem hlasů 4:1. — Křesťanské století (angl., 2. srpna 1972).
34, 35. (a) K jakým výsledkům vedlo zavržení biblických nauk? (b) Je rozumné očekávat, že náboženství světa dovedou lidstvo k míru a bezpečí?
34 Jaké to vše mělo výsledky? Podařilo se náboženstvím světa dokázat, že mohou degradovat biblické učení a přesto si udržet dobré mravy, které přispívají k míru a bezpečí? Naopak, poměry na zemi se zhoršují a křesťanstvo je již dlouho nejvíce postiženo zločinností, nemravností, narkomanií, rasovými spory a válkami. V národech s nekřesťanskými náboženstvími se také rostoucí měrou projevují nepokoje a rozdělení, politická korupce a úpadek mravů. Bible o tom říká: „Zavrhli dokonce Jehovovo slovo, a jakou mají moudrost?“ — Jeremiáš 8:9.
35 Důkazy po celém světě jsou nepopíratelné. Je z nich patrné, že náboženství světa nejsou pravou silou pro vytvoření míru a bezpečí. Co to pro nás znamená?
BLÍŽÍ SE KONEC NÁBOŽENSTVÍ SVĚTA
36, 37. Co přijde podle biblické výstrahy na náboženství světa?
36 Ježíš Kristus prohlásil: „Každá rostlina, kterou nezasadil můj nebeský Otec, bude vykořeněna.“ (Matouš 15:13) Jejich špatné ovoce dokazuje, že náboženství světa nejsou pěstována Bohem. V Bibli nacházíme varování, že tato náboženství nikdy nepřivodí pokojné, spravedlivé poměry; a stejně je v ní i výstraha před nadcházejícím zničením všech falešných systémů uctívání.
37 Bůh mluví o této náboženské říši jako o symbolickém Velikém Babylónu, který se podobá nevěstce, a říká:
„Jeho hříchy se nahromadily až do nebe a Bůh si vzpomněl na jeho skutky nespravedlnosti . . . v jednom dni přijdou jeho pohromy, smrt a truchlení a hlad, a bude úplně spálen ohněm, protože Jehova Bůh, který jej odsoudil, je silný.“ — Zjevení 18:5–8.
38. Jak přijde takové zničení a odkud?
38 Povšimni si, že zničení světové říše falešného náboženství má přijít překvapivě náhle, jako by „v jednom dni“. K překvapení a pohoršení mnoha lidí vyplení politické národy všechno její bohatství. — Zjevení 18:10–17, 21; 17:12, 16.
39. (a) K jakému jednání povzbuzují slova ve Zjevení 18:4 lidi, kteří touží po Božím schválení? (b) Co je podněcuje k podniknutí takového kroku?
39 Proto zaznívá Boží volání: „Vyjděte z něho, můj lide, nechcete-li s ním mít podíl na jeho hříších a nechcete-li obdržet část jeho ran.“ (Zjevení 18:4) Abys mohl podniknout takový krok, je nutné, abys viděl tuto světovou říši falešného náboženství tak, jak ji vidí Bůh, a abys k ní měl odpor pro všechno její shnilé ovoce, pro její pokrytectví a pověry. Je nutno cítit odpor ke způsobu, kterým „Veliký Babylón“ zastupoval Boha před lidstvem, a ke strádání, utlačování a utiskování lidí, k němuž přispěl jeho postoj. (Římanům 2:24; Jeremiáš 23:21, 22) Uznáváš-li to, jistě přestaneš podporovat „Veliký Babylón“ a dáš tak najevo, že plně podporuješ Boží rozsudek nad ním.
40. (a) Co musíme dále najít, máme-li se těšit ze života v míru a bezpečí? (b) Jaký druh lidí bychom měli hledat, snažíme-li se najít ty, kteří pěstují pravé uctívání?
40 Pokud však toužíš po pokojném, bezpečném životě pro sebe a pro svou rodinu, nestačí, abys z něho pouze odešel do ústraní. Musíš nyní hledat a najít pravé, nepokrytecké uctívání, které ti přinese Boží mír a ochranu, až přijde předpověděné zničení. Lidé, kteří pěstují takové pravé uctívání, musí již nyní ,skout své meče v pluhy . . . a nebudou se již učit válce.‘ (Izaiáš 2:4) Musí to být lidé, kteří věří Božímu slovu a žijí podle něho pravým způsobem, protože je učinili vedoucí silou ve svém životě. (Žalm 119:105) Musí projevovat pravou, nepokryteckou lásku ke svému bližnímu. (Jan 13:35; Římanům 13:8) Takoví lidé dnes existují. A mír a bezpečí, z nichž se těší, potvrzují pravdivost Božího slova, Bible.
41. Co budeš moci v prvé řadě pozorovat, až navštívíš shromáždění svědků Jehovových v jejich sále království?
41 Ti, jejichž prostřednictvím jsi dostal tuto knihu, Jehovovi křesťanští svědkové, jsou hluboce znepokojeni nebezpečnou situací, do níž falešné náboženství přivedlo lidi. Oni sami se upřímně snaží vyhradit Božímu slovu první místo ve svém životě. Zvou tě, abys navštěvoval schůzky v jejich místním sále království, a radují se z míru a bezpečí, které to s sebou přináší. Také uvidíš, jak se učí a uplatňují to, co Bůh požaduje od každého, kdo přežije do jeho spravedlivého nového pořádku.
[Studijní otázky]
[Obrázek na straně 25]
Věděl jsi, že byly církve tak mocně zapleteny do války?
[Obrázek na straně 30]
Přál by sis, aby tvá rodina byla tímto způsobem vedena?
