Kde jsou mrtví?
5. kapitola
Kde jsou mrtví?
1. Jaké otázky lidé všeobecně kladou o mrtvých?
SNAD jsi zažil pocit prázdnoty, který přichází se smrtí milovaného člověka. Při takových příležitostech cítí většina lidí nejen smutek, ale též velkou bezmocnost. Je zcela přirozené, že by rádi věděli, co se stane s člověkem, když zemře. Je někde stále při vědomí? Je skutečná naděje, že mrtví budou opět žít? Bible obsahuje utěšující odpověď na tyto otázky.
2. Co se stalo podle Bible s prvním člověkem Adamem při smrti a co je tedy smrt?
2 Prostě řečeno, smrt je opak života. Když Bůh odsuzoval prvního člověka Adama pro jeho záměrnou neposlušnost, řekl: „[Navrátíš se] do země, neboť z ní jsi byl vzat. Neboť prach jsi a do prachu se navrátíš.“ (1. Mojžíšova 3:19) Nyní uvažuj: Kde byl Adam, než jej Bůh vytvořil z prachu a dal mu život? Nuže, prostě neexistoval. Při své smrti se Adam vrátil do téhož neživého, bezvědomého stavu. Nešel ani do ohnivého pekla, ani do nebeské blaženosti, ale zemřel — jak to Bůh řekl. — 1. Mojžíšova 2:17.
3. Co říká Kazatel 9:5, 10 o stavu mrtvých a co se stane při smrti s lidským myšlením?
3 Bible jasně učí, že mrtví jsou bez vědomí a bez života v hrobě. Povšimni si, co říká Kazatel 9:5, 10 (KB) o stavu mrtvých: „Neboť živí vědí, že umříti mají, mrtví pak nevědí nic, aniž více mají odplaty, proto že v zapomenutí přišla památka jejich. Všecko, což by před se vzala ruka tvá k činění, podlé možnosti své konej; nebo není práce ani důmyslu ani umění ani moudrosti v hrobě, do něhož se béřeš.“ To znamená, že mrtví nemohou nic dělat a nemohou nic cítit. Jejich myšlení přestalo, jak uvádí Bible: „Nedoufejtež v knížatech, v synech lidských, v nichž není vysvobození. Vychází duch jejich, navracují se do země své, v tentýž den mizejí myšlení jejich.“ — Žalm 146:3, 4, KB.
MÁ ČLOVĚK NESMRTELNOU DUŠI?
4. Co se dozvídáme ze 4. Mojžíšovy 31:28 o slovu „duše“?
4 Jak je to však s duší? Není to část člověka, která se při smrti oddělí od jeho těla a žije dále? Abychom na to mohli dát správnou odpověď, musíme určit, co je duše. Snad tě překvapí, když se dozvíš, že v inspirovaných Písmech jsou jak zvířata, tak lidé nazýváni „dušemi“. Na příklad 4. Mojžíšova 31:28 (KB) mluví o ‚jedné duši [hebrejsky nepeš] z pěti set, buďto z lidí neb z hovad, neb z oslů, neb z ovcí‘. — Viz též Zjevení 16:3, kde se vyskytuje pro „duši“ řecké slovo psyché.
5. Jak Bible popisuje duši?
5 Co je tedy duše? Podívejme se, co o tom říká Stvořitelovo vlastní psané Slovo. V 1. Mojžíšově 2:7 čteme: „A Jehova Bůh přistoupil k vytvoření člověka z prachu země a vdechl do jeho chřípí dech života a člověk se stal živou duší.“
6. Které biblické skutečnosti o lidské duši ukazují, že nemůže být něčím nehmotným, co může existovat odděleně od člověka? Co je tedy lidská duše?
6 Povšimni si, prosím, že když Bůh způsobil, aby člověk začal dýchat, „člověk se stal živou duší“. Člověk tedy byl duší, stejně jako člověk, který se stane lékařem, je lékařem. (1. Korintským 15:45) Protože lidská duše je člověk sám, nemůže být něčím nehmotným, co pouze přebývá v těle nebo co může existovat odděleně od člověka. V souladu s touto skutečností Bible objasňuje, že lidská duše má fyzické vlastnosti. Bible na příklad mluví o tom, že duše touží po fyzické potravě. Říká: ‚Tvá duše žádá jíst maso.‘ (5. Mojžíšova 12:20, KB; viz též 3. Mojžíšova 17:12) Říká též, že duše mají krev, jež proudí jejich žilami, neboť mluví o ‚krvi duší chudých nevinných‘. (Jeremiáš 2:34, KB) Ano, tvá duše jsi opravdu ty, se všemi svými fyzickými a duchovními vlastnostmi. — Přísloví 2:10.
7. Na co se vztahuje výraz „má duše“, pokud jej Bible používá?
7 Jak je to však s texty, které používají výrazů jako „má duše“, nebo s těmi, které mluví o duši člověka, jako by byla v něm? Tyto texty musí být ovšem v souladu s biblickými citáty, o kterých jsme již uvažovali, protože v Božím Slově nemůže být žádný rozpor. Je tedy zřejmé, že slovo „duše“ může být použito v různém smyslu. Občas se vztahuje na někoho jako na duši. Jako tedy říkáme „já“, můžeme též říci „má duše“, což znamená v podstatě totéž. Tak napsal žalmista: „Má duše nemůže spát žalem.“ — Žalm 119:28.
8. (a) Jakým jiným způsobem může být použito slovo „duše“? Může tedy být o živém člověku správně řečeno, že „má duši“? (b) Které biblické zprávy mluví o tom, že někdo ztratil svůj život nebo duši?
8 „Duše“ se může též vztahovat na život, jemuž se někdo těší jako živá duše nebo osoba. Můžeme tedy říci, že někdo je naživu, to znamená, že je živým člověkem. Nebo můžeme říci, že má život, to znamená, že má život jako člověk. Podobně je to i s „duší“. Podle Bible člověk je duše, ale pokud je naživu, je o něm možno říci, že „má duši“. Stejně jako mluvíme o tom, že někdo ztratil svůj život, tak můžeme říci, že ztratil svou duši. Ježíš řekl: „Co bude platné člověku, získá-li celý svět, avšak ztratí svou duši?“ (Matouš 16:26) Když Ráchel měla potíže při porodu Benjamina, vyšla z ní její duše (neboli život jako duše) a zemřela. (1. Mojžíšova 35:16–19) Přestala být živou osobou a stala se mrtvolou. A když prorok Eliáš provedl zázrak s mrtvým dítětem, duše (neboli život jako duše) dítěte se do něj vrátila a „ožilo“. Bylo opět živou duší. — 1. Královská 17:17–23, KB.
9. (a) Říká Bible, že lidská duše je nesmrtelná? (b) Které texty ukazují, že lidská duše může zemřít?
9 Je-li tedy duše sám člověk, co se děje s duší při smrti? Bible velmi jasně tvrdí, že duše je podrobena smrti. Říká: „Duše, kteráž hřeší, ta umře.“ (Ezechiel 18:4, 20, KB) Apoštol Petr citoval z Mojžíšových spisů o Ježíšovi a řekl: „Ano, každá duše, která neposlouchá toho proroka, bude úplně vyhlazena z lidu.“ (Skutky 3:23) Bible důsledně souhlasí s touto základní pravdou, a proto neříká ani v jediném ze svých veršů, že buď lidské, nebo zvířecí duše jsou nesmrtelné, nepomíjející, že nemohou být zničeny nebo nemohou zahynout. Jsou však tucty biblických textů, které ukazují, že duše může zemřít nebo být zabita. (3. Mojžíšova 23:30; Jakub 5:20) I o Ježíši Kristu Bible říká: „Vylil na smrt duši svou.“ (Izaiáš 53:12, KB) Vidíme tedy, že lidská duše je osoba sama, a když umře osoba, umře lidská duše.
10. Která dvě slova způsobila svým zmateným chápáním neporozumění o smrti?
10 Mnoho neporozumění o smrti bylo zaviněno tím, že v myslích četných lidí je zmatek, pokud jde o význam slov „duše“ a „duch“. Jak uvidíme, Bible ukazuje, že to není totéž.
CO JE DUCH V ŽIVÝCH TVORECH?
11. (a) Které dvě věci musí člověk mít podle Joba 34:14, 15, aby zůstal naživu? (b) Vysvětli, co znamená každá z těch věcí.
11 Z Joba 34:14, 15 poznáváme, že člověk (nebo kterýkoli zemský tvor s vědomým životem) musí mít dvě věci, aby existoval a zůstal naživu: ducha a dech. Čteme tam: „Jestliže [Bůh] proti někomu popudí své srdce, jestliže k sobě vezme jeho ducha [hebrejsky rúah] a dech [hebrejsky nešamá], celé tělo skoná a pozemský člověk se vrátí do prachu.“ Víme, že první člověk byl vytvořen Bohem z „prachu země“, to jest z prvků, které byly vzaty z půdy. V době Adamova stvoření Bůh způsobil, že miliardy buněk v Adamově těle začaly žít a že v nich byla životní síla. Slovem „duch“ (rúah) je zde míněna tato účinná životní síla. Avšak aby životní síla pokračovala v každé z miliard Adamových buněk, bylo zapotřebí kyslíku, a ten měl být opatřován dýcháním. A tak Bůh potom „vdechl do jeho chřípí dech [nešamá] života“. Adamovy plíce začaly plnit svůj úkol a tak udržovat dýcháním životní sílu v buňkách jeho těla. — 1. Mojžíšova 2:7.
12. Znázorni „dech života“ na tom, co se může stát novorozenému dítěti.
12 Bylo tomu podobně jako v případě některých novorozeňat. Ačkoli v dítěti je život, když se narodí, nezačne často dýchat ihned po svém narození. Lékař považuje za nutné poplácat dítě, aby je přiměl začít dýchat, neboť bez dýchání by dítě brzy zemřelo. Tak musel být rovněž zachován život v buňkách Adamova těla dýcháním, aby se Adam mohl nadále těšit ze své existence jako živý člověk.
13. (a) Je duch osobnost? (b) K čemu můžeme přirovnat ducha, použijeme-li k znázornění auta?
13 Zatímco lidská duše je sám živý člověk, duch je prostě životní síla, která člověku umožňuje, aby byl naživu. Duch není osobní ani nemůže dělat věci, které může dělat člověk. Nemůže myslet, mluvit, slyšet, vidět nebo cítit. V tomto ohledu jej můžeme přirovnat k elektrickému proudu v baterii auta. Proud může zapálit palivo, takže motor vyrábí sílu, může způsobit, že svítí reflektory, zazní houkačka nebo že rádio v autu reprodukuje hlasy a hudbu. Mohl by však proud v baterii dělat něco z toho sám od sebe bez motoru, reflektorů, houkačky nebo rádia? Ne, neboť je to jen síla, která těmto zařízením umožňuje plnit jejich úkoly.
14. Mají zvířata tutéž životní sílu neboli ducha jako člověk?
14 Tento duch neboli tato životní síla je ve všech živých tvorech. Rodiče jej předávají potomkům ve chvíli početí. Proto Bůh řekl Noemovi, že přivodí vodní záplavu, „aby zničil všechno tělo, v němž je účinná životní síla [rúah, duch]“, jak zvířat, tak lidí. — 1. Mojžíšova 6:17, NS, poznámka pod čarou, vydání z roku 1953.
15. Jak ukazuje Kazatel 3:19, 20, že lidé i zvířata mají téhož ducha neboli životní sílu?
15 Protože člověk a zvířata mají všichni tutéž životní sílu neboli téhož ducha, umírají podobným způsobem. Proto Kazatel 3:19, 20 říká: „Konečný úděl synů lidských a konečný úděl zvířat je stejný. Jako umírá jeden, tak umírá i druhý; a všichni mají jen jednoho ducha [rúah] . . . Všichni jdou k jednomu místu. Všichni povstali z prachu a všichni se vracejí do prachu.“
16. (a) Jak opouští duch při smrti tělo? (b) Jak se vrací k Bohu?
16 Bůh je dárce života, a proto jeho Slovo říká, že když člověk zemře, „prach [se] vrací do země, jak byl, a duch se vrací k pravému Bohu, který jej dal“. (Kazatel 12:7) Životní síla opustí při smrti postupně všechny buňky těla a tělo se začíná rozkládat. Končí všechno vědomé myšlení a jednání. (Žalm 104:29) Jak se tedy duch ‚vrací k Bohu, který jej dal‘? Opustí životní síla doslovně zemi a spěje prostorem do Boží přítomnosti? Ne, ale vrací se k Bohu v tom smyslu, že nyní vyhlídky na budoucí život zemřelého člověka spočívají zcela v Božích rukou. Jen Bůh může obnovit ducha, který způsobí, že člověk opět ožije.
17. (a) Může mrtvý uškodit živému nebo živý prospět mrtvému? (b) Před jakou démonskou praxí nás chrání poznání pravdy o stavu mrtvých?
17 Někteří lidé žijí ve strachu z mrtvých a přinášejí oběti, aby usmířili mrtvé předky. Můžeme však najít útěchu v poznání, že mrtví nemohou uškodit živým, protože jsou bez vědomí. A i když snad někdo velmi miloval někoho, kdo zemřel, Boží Slovo ukazuje, že člověk nemůže prospět mrtvému nějakými náboženskými akty nebo obřady za jeho osobu, i když snad jsou spojeny s velkými výlohami pro pozůstalé. (2. Samuelova 12:21–23) Poznání o pravém stavu mrtvých nás také chrání před pokusy mluvit s mrtvými. Bible varuje, že ti, kteří tvrdí, že mluví s mrtvými, vstupují ve skutečnosti do styku s démony, zlými duchy, kteří předstírají, že jsou tím, kdo zemřel. — 5. Mojžíšova 18:10–12.
CO JE PEKLO?
18. Co učí mnoho náboženských organizací o pekle a jaké otázky ohledně toho vznikají?
18 Četné náboženské organizace učí, že zlí jsou nekonečně trápeni v pekelném ohni. Učí však Boží Slovo této nauce? Snad víš, co si představuje církevní organizace, jejímž jsi členem, pod výrazem „peklo“, ale pátral jsi někdy, abys zjistil význam, jaký je tomuto výrazu dáván v Písmu? Co je peklo podle Bible?
19. (a) Z kterého hebrejského slova je přeloženo slovo „peklo“? Jak je toto hebrejské slovo podáváno v různých překladech Bible? (b) Z kterého řeckého slova je někdy přeloženo slovo „peklo“?
19 V Hebrejských písmech Bible je slovo „peklo“ přeloženo z hebrejského slova šeol. Toto slovo se tam vyskytuje celkem 65krát. Avšak Kralická bible překládá šeol 24krát jako „peklo“, 36krát jako „hrob“, 1krát jako „smrt“, 2krát jako „propast“, 1krát jako „jáma“ a 1krát jako „zem“. Katolická Bible česká překládá šeol jako „peklo“ 44krát, 16krát jako „hrob“, 3krát jako „smrt“, 1krát jako „propast“ a 1krát jako „onen svět“. V Křesťanských řeckých písmech je slovo „peklo“ někdy překládáno z řeckého slova hádes. Kralická bible překládá hádes jako „peklo“ („pekelné“) na všech 10 místech, kde se vyskytuje. Katolický překlad Nového zákona od dr. P. Škrabala překládá hádes 5krát jako „podsvětí“, 4krát jako „peklo“ („pekelné“) a jednou jako „záhrobí“.
20. (a) Proč peklo není místo, kde lidé trpí? (b) Byl Ježíš v pekle?
20 Je peklo horké místo? Vztahují se slova šeol a hádes na nějaké místo, kde zlí trpí po smrti? Je jasné, že tomu tak není, neboť jsme již viděli, že mrtví nejsou při vědomí a nemohou proto trpět. Bible si neodporuje, pokud jde o stav těch, kteří jsou v pekle. Dokazuje to výrok Bible, že Ježíš byl v pekle. (Skutky 2:31, KB) Když apoštol Petr pronesl tato slova v den letnic, myslel tím jasně, že Ježíš byl v hrobě, ne v místě ohnivých muk. (1. Korintským 15:3, 4) Apoštol zde citoval z Žalmu 16:10. Zde bylo použito hebrejského slova šeol a ve Skutcích 2:31 je toto slovo přeloženo řeckým slovem hádes. To ukazuje, že šeol a hádes se vztahují na jedno a totéž. Biblické „peklo“ je ve skutečnosti hrob lidstva.
21. (a) Věřil spravedlivý muž Job, že peklo je ohnivě horké místo? (b) Co tedy je biblické peklo?
21 Dalším důkazem toho je případ Joba, spravedlivého Božího služebníka, který velmi trpěl. Modlil se k Bohu: „Ó kdybys mne v hrobě [šeol; v pekle, Dy] schoval, a skryl mne, dokudž by nebyl odvrácen hněv tvůj, ulože mi cíl, abys se rozpomenul na mne.“ (Job 14:13, KB) Jak by bylo nerozumné domnívat se, že Job si přál ochranu v pekle, jestliže peklo je ohnivě horké místo! Je jasné, že toto „peklo“ je prostě hrob, a Job si tam přál jít, aby skončila jeho utrpení. Dobří i zlí lidé jdou do biblického „pekla“, do obecného hrobu všeho lidstva.
BOHÁČ A LAZAR
22. Jak víme, že Ježíšova slova o boháči a Lazarovi jsou znázorněním?
22 Avšak jedno místo, kde se vyskytuje slovo hádes, vedlo některé lidi k domněnce, že biblické peklo je místo tělesných muk. Je to místo, kde Ježíš mluvil o boháči a Lazarovi a řekl, že boháč zemřel a trpí muka v hádesu. (Lukáš 16:22–31) Proč je zde použití slova hádes tak odlišné od jeho použití na jiných místech? Protože Ježíš pronesl podobenství neboli znázornění a nemluvil o doslovném místu mučení. (Matouš 13:34) Uvažuj: Je rozumné nebo biblické se domnívat, že člověk trpí muka pouze proto, že je bohatý, nosí pěkné šaty a má hojnost jídla? Je biblické věřit, že někdo je požehnán nebeským životem jen proto, že je žebrák? A uvažuj dále: Je peklo doslovně vzdáleno od nebe jen tak, že je možno vést z obou těchto míst vzájemný rozhovor? A kdyby boháč byl v doslovném hořícím jezeře, jak by mohl Abraham poslat Lazara, aby ochladil jeho jazyk pouhou kapkou vody na špičce svého prstu? Co tedy Ježíš znázornil?
23. Jaký je význam toho znázornění, pokud jde o (a) boháče, (b) Lazara, (c) smrt každého z nich, (d) trápení boháčovo?
23 V tomto znázornění boháč představoval třídu náboženských vůdců, kteří zavrhli a později zabili Ježíše. Lazar zobrazil prostý lid, který přijal Božího Syna. Bible ukazuje, že smrti může být použito jako symbolu, který znázorňuje velkou změnu v něčím životě nebo jednání. (Srovnej s Římanům 6:2, 11–13; 7:4–6) Smrt neboli změna dřívějších poměrů nastala, když Ježíš duchovně nasytil Lazarovu třídu, která se tak dostala do přízně většího Abrahama, Jehovy Boha. Současně falešní náboženští vůdci „zemřeli“ vzhledem k Boží přízni. Protože byli zavrženi, trpěli muka, když Kristovi následovníci po letnicích mocně odhalovali jejich zlé skutky. (Skutky 7:51–57) A tak toto znázornění neučí, že někteří mrtví lidé jsou mučeni v doslovném ohnivém pekle.
GEHENNA A OČISTEC
24. (a) Jestliže některé překlady Bible mluví o „pekelném ohni“, z jakého původního řeckého slova je přeložen výraz „pekelný“? (b) K čemu byla používána gehenna, když byl Ježíš na zemi?
24 Někdo snad vznese námitku a řekne, že Bible přece mluví o „pekelném ohni“. (Matouš 5:22, KB; Ži) Je pravda, že některé překlady používají tohoto výrazu, avšak v těchto případech je původní řecké slovo, použité zde pro „peklo“, geénna, nikoli hádes. Slovo gehenna se vyskytuje v Křesťanských řeckých písmech dvanáctkrát a vztahuje se na údolí Hinnom za jeruzalémskými hradbami. Když byl Ježíš na zemi, bylo toto údolí používáno jako obrovská skládka smetí, kde byl udržován hořící oheň přidáváním síry, aby byly spáleny odpadky. Smithův biblický slovník, svazek I (angl.), vysvětluje: „Stalo se obecným městským odpadištěm [skládkou smetí], kam byla házena mrtvá těla zločinců a zdechliny zvířat i všelijaká špína.“
25. (a) Čeho je gehenna vhodným symbolem? (b) Jaké výrazy v biblické knize Zjevení jsou symbolem téže věci?
25 Když tedy Ježíš řekl, že lidé budou uvrženi do gehenny pro své zlé skutky, co tím myslel? Nemyslel tím, že budou na věky mučeni. Ježíš použil tohoto údolí ohně a síry (gehenna) jako vhodného symbolu věčného zničení. Tak tomu také rozuměli jeho posluchači v prvním století. „Ohnivé jezero“, o němž je zmínka ve Zjevení, má podobný význam; neznamená věčné trápení, ale ‚druhou smrt‘, věčnou smrt nebo zničení. Je zřejmé, že toto „jezero“ je symbolem, protože jsou do něj uvrženy smrt a peklo (hádes). Tyto věci nemohou být doslovně spáleny, ale mohou být odstraněny nebo zničeny. — Zjevení 20:14; 21:8.
26. Zmiňuje se Bible někdy o nějakém místě, jako je očistec?
26 A jak je to s očistcem? Má to být místo, kde jsou lidské duše po smrti při vědomí a procházejí ohnivou očistou. Protože Bible jasně ukazuje, že mrtví jsou bez vědomí, jak by Bůh mohl někoho trápit na takovém místě? (Žalm 146:4) V Bibli se vskutku nevyskytuje ani slovo „očistec“, ani myšlenka o „očistci“.
BUDOU MRTVÍ OPĚT ŽÍT?
27. Jaká je naděje pro mrtvé?
27 Biblické učení o pravém stavu mrtvých osvobozuje mysl od mnoha zbytečného strachu a starostí o zemřelé. Když víme, že netrpí, pomáhá nám to daleko více ocenit Boží lásku a spravedlnost. Někdo by však ještě rád věděl, jaká je naděje pro mrtvé, jestliže člověk umírá a jde prostě do hrobu. Bible zjevuje podivuhodnou naději, naději, že mrtví opět ožijí.
28. (a) Co prorocky znázornilo vzkříšení několika lidí, které provedl Ježíš? (b) K čemu bude vzkříšena většina lidí?
28 Ježíš Kristus ukázal během své pozemské služby svou moc nad smrtí, neboť skutečně přivedl mrtvé lidi zpět k lidskému životu. (Lukáš 7:11–16; Jan 11:39–44) Tak prorocky ukázal, co učiní v ohromném rozsahu v Božím novém systému věcí. Je dána obšťastňující vyhlídka, že peklo, obecný hrob lidstva, bude potom vyprázdněno od svých bezvědomých mrtvých. (Zjevení 20:13) Někteří budou vzkříšeni k nebeské slávě jako duchovní tvorové, stejně jako Ježíš Kristus. (Římanům 6:5) Avšak obrovská většina lidstva bude přivedena zpět, aby se radovala z života v obnoveném pozemském ráji. — Skutky 24:15; Lukáš 23:43.
29. K čemu by nás měla povzbudit Jehovova velkolepá opatření pro požehnání lidstva?
29 Jestliže vzkříšení mrtví budou v novém systému věcí plnit Boží spravedlivé zákony, nebudou muset již nikdy zemřít. (Izaiáš 25:8) Toto velkolepé opatření k požehnání lidstva je pro nás důvodem, abychom přijímali více poznání o Jehovovi a jeho Synu Ježíši Kristu. Budeme-li tak činit, může nás to vést k věčnému životu a požehnání.
[Studijní otázky]
