13. kapitola

Pravá církev a její základ

1. Proč je důležité znát totožnost pravé církve a jejího základu?

CHCEME-LI žít věčně v Božím novém systému věcí, musíme uznat pravou církev a její základ. Ježíš o tom řekl: „Na téť skále vzdělám církev svou.“ (Matouš 16:18, KB) Co je tato církev a co je skála, na které je vzdělána? Bible nám dává správné odpovědi.

2. (a) Používá Bible někdy slova „církev“ k označení budovy? (b) Jaký je význam původního řeckého slova?

² Mnozí mluví o budovách, ve kterých se lidé scházejí k bohoslužbě, jako o „církvích“, ale víš, že Bible nikdy nepoužívá slova „církev“ v tomto smyslu? V Bibli se slovo „církev“ vztahuje vždy na lidi, na skutečné shromáždění nebo sbor osob. (Filemon 2) Řecké slovo ekklésia, překládané jako „církev“ nebo „sbor“, znamená doslovně „to, co je povoláno“. Vztahuje se na skupinu osob, které jsou povolány z množství jiných lidí za zvláštním účelem; je však používáno jako rovnocenné hebrejskému slovu kahal, které znamená „sbor“ nebo „shromáždění“.

3. Proč je pravý sbor přirovnán (a) k lidskému tělu, (b) k zasnoubené panně?

³ Pravá církev neboli sbor je přirovnána k lidskému tělu, protože má mnoho údů, ale jen jednu hlavu jako lidské tělo. Inspirované Písmo nám říká v Efezským 1:22, 23 (Škr), že Bůh „dal [Krista]  nade vším za hlavu Církvi, která jest jeho tělo“. Tato církev je také přirovnávána k panenské dívce zasnoubené Kristu, protože členové pravé církve mají být jako skupina těsně spojeni s Kristem, stejně jako je manželka spojena se svým manželem. Apoštol Pavel psal jistým členům církve: „Já osobně jsem vás zaslíbil k manželství jednomu manželovi, abych vás představil Kristu jako čistou pannu.“ (2. Korintským 11:2; viz též Zjevení 21:2, 9, 10) Je to tedy čistý sbor, prostý světské zkaženosti a zasvěcený své Hlavě, Ježíši Kristu.

4. (a) Může se někdo „připojit“ k pravé církvi tím, že dá zapsat své jméno do nějakého členského seznamu zde na zemi? Proč ne? (b) Z kolika členů se skládá pravá církev, která bude s Kristem v nebi?

⁴ Mohl by se někdo z nás rozhodnout, že se „připojí“ k této církvi prostě tím, že dá zapsat své jméno do nějakého členského seznamu zde na zemi? Ne; jak vysvětluje Židům 12:23 (Škr), je to „obec prvorozenců, kteří jsou zapsáni v nebi“. Je to Bůh, který vybírá členy. Dává jim ve sboru místo, jak se jemu líbí. (1. Korintským 12:18) Jsou to ti, kteří budou s Kristem v nebi. A Ježíš ukázal, že k nim nepatří zdaleka všichni, kteří se vydávají za křesťany, ale že jejich počet je omezen na 144 000. — Zjevení 14:1–3; Lukáš 12:32.

5. Pro jaký zvláštní účel jsou povoláváni členové pravé církve?

⁵ Tvoří skutečně skupinu lidí, kteří byli povoláni z duchovní tmy pro zvláštní účel. Pokud jsou na zemi, odvážně ‚oznamují znamenitosti‘ nejvyššího Boha, který je povolal ze tmy do svého podivuhodného světla. (1. Petra 2:9) A po svém vzkříšení budou mít velkolepou přednost vládnout s Kristem v jeho nebeském království. — Lukáš 22:28–30.

6. (a) Kdo byli první členové pravé církve a jak dostali svědectví, že jsou Božími duchovními syny? (b) Kdy se otevřela možnost, aby se Nežidé stali členy církve?

 ⁶ Všichni první členové této pravé církve byli Židé (jako Ježíš a jeho apoštolé) nebo lidé, kteří přestoupili k židovskému náboženství a dali se obřezat. O letnicích roku 33 n.l. — deset dní poté, co Ježíš vystoupil do nebe a otevřel tak cestu, aby jej tam mohli v příslušném čase následovat jiní — Jehova ukázal vylitím svatého ducha, že si vybral tyto členy. Obdrželi při té příležitosti ducha, a to jim dosvědčilo, že jsou nyní Božími duchovními syny a dědici království s Kristem. (Skutky 2:1–4, 16–21, 33; Římanům 8:16, 17) Ale členství v pravé církvi nezůstalo omezeno jen na Židy. Tři a půl roku po Ježíšově smrti byla otevřena cesta i pro přijetí pohanů neboli Nežidů. (Skutky 10:30–33, 44; Římanům 9:23, 24) A tak časem došlo k tomu, že se členy církve stali lidé nejrůznějších národností.

ZÁKLAD PRAVÉ CÍRKVE

7. Jak ukázali Ježíš a apoštol Pavel totožnost základního kamene pravé církve?

⁷ Kdo je základem pravé církve? Ježíš Kristus objasnil, že on sám je tím základem. Použil na sebe proroctví žalmu 118:22: „Kámen, který stavitelé zavrhli, stal se hlavním základním kamenem.“ (Matouš 21:42–44) Apoštol Pavel připojuje své svědectví, že Ježíš je „hlavním základním kamenem“, ve svém dopise křesťanům v Efezu: „Jste spoluobčané svatých a z rodiny Boží; jste vybudováni na základě apoštolů a proroků, kde základním úhelným kamenem je Kristus Ježíš.“ (Efezským 2:19, 20, Škr) Apoštol se o tom vyjádřil zcela jednoznačně, když opět řekl:  “Neboť jiný základ nikdo nemůže položiti, než ten, který je položen, a tím jest Ježíš Kristus.“ — 1. Korintským 3:11, Škr.

8. (a) Proč nemohl být znamenitější základ pro pravou církev než Ježíš Kristus? (b) Jaká otázka nyní vzniká?

⁸ Mohl by být znamenitější a jistější základ pro pravou církev než Kristus Ježíš? Jeho dokonalý lidský život, položený jako výkupné, umožňuje toto božské uspořádání. Ale jak můžeme uvést do souladu toto svědectví Ježíše a apoštola Pavla s tím, co Ježíš řekl Petrovi u Matouše 16:18? Můžeme být jistí, že zde není žádný rozpor.

“NA TÉŤ SKÁLE VZDĚLÁM CÍRKEV SVOU“

9. (a) Jak někteří rozumějí Ježíšovým slovům u Matouše 16:18? (b) Chápala většina raných církevních „otců“ Ježíšova slova v tom smyslu, že se vztahují na Petra?

⁹ Když Petr právě uznal, že Ježíš je Kristus (neboli Mesiáš), Syn živého Boha, Ježíš řekl: „I jáť pravím tobě, že jsi ty Petr, a na téť skále vzdělám církev svou.“ (KB) Někteří chápou smysl těchto slov tak, že Ježíšova církev je postavena na Petrovi jako základu. To je oficiální stanovisko římsko-katolické církve. Je však zajímavé, že arcibiskup Kenrick ukazuje ve své knize Zpráva očitého svědka o Vatikánském koncilu (1870, angl.), že z nejméně šedesáti osmi raných církevních „otců“ pouze sedmnáct zastávalo názor, že Ježíš slovem ‚skála‘ myslel Petra. Věděl jsi to?

10. Jak rozuměl Augustin Ježíšovu výroku o ‚skále‘?

¹⁰ Všimněme si na příklad názoru Augustina (354–430 n.l.), který je obvykle nazýván „svatým Augustinem“. Ačkoli se kdysi domníval, že Petr je tou ‚skálou‘, později změnil své stanovisko a napsal ve svých  Retractationes: „Od té doby jsem často vysvětloval slova našeho Pána: ‚Ty jsi Petr, a na téť skále vzdělám církev svou‘ v tom smyslu, že jimi máme rozumět toho, koho Petr vyznal, když řekl: ‚Ty jsi Kristus, ten Syn Boha živého‘ . . . Neboť [Petrovi] nebylo řečeno: ‚Ty jsi skála‘, ale: ‚Ty jsi Petr.‘ Skála však byl Kristus.“

11. Koho rozuměl tou ‚skálou‘ sám Petr?

¹¹ Ale daleko důležitější je, jak rozuměl Ježíšovým slovům sám Petr. Petr řekl o Pánu Ježíšovi: „K němu přistupujte, k živému kameni, který sice lidé zavrhli, ale u Boha je vyvolený, ve cti, a sami se budujte jako živé kameny, duchovní dům, ve svaté kněžstvo, abyste přinášeli duchovní oběti příjemné Bohu skrze Ježíše Krista. Proto stojí v Písmě: ‚Hle, kladu na Siónu úhelný kámen, kámen vyvolený, vzácný; a kdo v něj věří, nebude zahanben.‘ Vám tedy, když věříte, je ctí, těm však, kdo nevěří, je kamenem, který stavitelé zavrhli, a ten se stal úhelným kamenem a kamenem úrazu a skálou pohoršení; ti narážejí, protože nevěří slovu.“ (1. Petra 2:4–8, Škr) Tato Petrova slova ukazují, že rozuměl stejně jako apoštol Pavel, že Ježíš je tím ‚úhelným kamenem‘, „skálou“, na které je stavěna církev. Petr je pouze jedním z těch 144 000 ‚živých kamenů‘, které tvoří pravou církev.

12. (a) Jak víme, zda na Petra bylo pohlíženo jako na „neomylnou“ hlavu rané církve? (b) Kdo stále zůstává hlavou pravé církve?

¹² Petr se ovšem těšil znamenitým přednostem jako apoštol Ježíše Krista. Nikde však nenaznačuje, že by si myslel, že je hlavním z apoštolů. Nikde také nečteme, že ostatní apoštolé a učedníci uznávali Petra jako „papeže“ a že jej jako takového ctili. Při jedné příležitosti apoštol Pavel považoval za potřebné  veřejně pokárat Petra (Kéfase), protože nastoupil cestu, která nebyla v souladu s pravou křesťanskou vírou. Skutečnost, že Petr se mýlil v této věci, která se týkala víry a mravnosti, a také to, že Pavel jej beze všeho veřejně pokáral, ukazuje, že na Petra nebylo pohlíženo jako na „neomylnou“ hlavu apoštolů nebo rané církve. (Galatským 2:11–14) V pravé církvi je pouze jedna hlava, Ježíš Kristus, který je od svého vzkříšení „živý na věky“, a proto nepotřebuje žádného nástupce. — Židům 7:23–25.

JEDNOTNÁ CÍRKEV

13. (a) Která Ježíšova slova ukazují, že nemělo být žádné rozdělení sboru na duchovní a laiky? (b) Jak se měli chovat ti, kteří přejímali vedení ve sboru?

¹³ Ježíš, Hlava, nerozděluje tělo svého sboru na duchovní a laiky „obecného lidu“. Říká svým následovníkům: „Vy se nenazývejte Rabbi, neboť jeden je váš učitel, zatímco vy všichni jste bratři. Mimo to, nenazývejte nikoho svým otcem na zemi, neboť jeden je váš Otec, nebeský. Ani se nenazývejte ‚vůdci‘, neboť jeden je váš vůdce, Kristus.“ (Matouš 23:8–10) Tak Ježíš ukazuje, že není žádný rozdíl mezi těmi, kteří tvoří pravou církev. Avšak Ježíš zařídil, aby někteří muži převzali vedení v křesťanském sboru a sloužili duchovním potřebám svých bratrů a organizovali dílo kázání dobrého poselství. Ježíš řekl, že tito muži se nemají ‚vypínat‘ nad svými bratry, ale mají být jejich otroky nebo služebníky. (Matouš 20:25–28) Dá se to říci o duchovních, které znáš?

14. Proč musejí být členové pravé církve spojeni k uctívání v jedné jediné organizaci?

¹⁴ Pravá církev odpovídá biblickému popisu jen tehdy, jestliže její členové jsou jednotní ve svém  uctívání. Apoštol Pavel o tom napsal: „Napomínám vás tedy, bratři, ve jménu našeho Pána Ježíše Krista, abyste všichni mluvili souhlasně a aby mezi vámi nebyly různice, ale abyste byli pevně spojeni toutéž myslí a týmž myšlenkovým postupem.“ (1. Korintským 1:10) Nemůžeme tedy podle Bible očekávat, že najdeme členy pravé církve roztroušené mezi všemi protichůdnými náboženstvími křesťanstva. Musejí být spojeni v jedné jediné organizaci. Jak o nich říká Efezským 4:4, 5: „Je tu jedno tělo . . . jeden Pán, jedna víra.“ Je pro nás životně důležité, abychom věděli, co je ta „jedna víra“.

OCENĚNÍ PRO PRAVOU CÍRKEV A JEJÍ ZÁKLAD

15. (a) Jak Kristus a jeho sbor prokáží dobrodiní všem ostatním poslušným lidem? (b) Jakou odpovědnost dá Ježíš podle svých slov své pravé církvi v době svého příchodu v královské moci?

¹⁵ O členech pravé církve pod Kristem, jejich Hlavou, je řečeno, že se stávají ‚Abrahamovým semenem, dědici vzhledem k slibu‘. (Galatským 3:29) Podle tohoto slibu si budou všichni ostatní poslušní lidé žehnat skrze Krista a jeho sbor. (1. Mojžíšova 22:18) Bible předpověděla, že v době zřízení Kristova království bude na zemi již jen zbytek těchto dětí ‚Jeruzaléma nahoře‘, Boží nebeské organizace. (Galatským 4:26; Zjevení 12:10, 17) Ježíš označil tyto členy své církve na zemi jako ‚věrného a rozumného otroka‘. A řekl, že ti, kteří budou věrně sloužit v době jeho příchodu k soudnímu dílu, budou ustanoveni ‚nade vším jeho majetkem‘, to jest nad všemi pozemskými zájmy Kristova království. Ujmou se vedení v kázání dobrého poselství o zřízeném království všem národům v „čase konce“. — Matouš 24:14, 45–47; 25:19–23.

16. Jakých požehnání se dostává těm, kteří prokazují správnou úctu k tomuto uspořádání?

 ¹⁶ Všichni, kteří doufají, že získají věčný život v Božím novém systému, musí dnes uznat toto uspořádání! Vždyť Ježíš řekl, že oddělí v tomto „čase konce“ na stranu své přízně ty, kteří činí dobro jeho zbývajícím „bratrům“ na zemi, jeho spoludědicům, kteří tvoří křesťanský sbor. (Matouš 25:31–40) Jsou to ti zbývající z ‚živých kamenů‘, které jsou vestavovány v duchovní dům neboli chrám, „kde Bůh přebývá duchem“. (1. Petra 2:5; Efezským 2:20–22) Ti, kteří ‚činí dobro‘ členům této chrámové třídy, jsou popsáni v knize Zjevení jako „velký zástup“ lidí, kteří přicházejí pod Boží ochranu. Všimni si rovněž, že radostně slouží Bohu „dnem i nocí . . . v jeho chrámu“, to jest ve společenství s ostatkem duchovní chrámové třídy, křesťanským sborem. — Zjevení 7:9, 10, 15.

17. Co vlastně říkají lidé podobní ovcím zbývajícím členům pravé církve?

¹⁷ Tito lidé, podobní ovcím, říkají vlastně dědicům slibu, který byl dán Abrahamovi: „Půjdeme s vámi; neboť jsme slyšeli, že Bůh je s vámi.“ (Zachariáš 8:23) Členové pravé církve neboli sboru jdou věrně v Kristových šlépějích a zvěstují poselství o království a tito lidé, podobní ovcím, ‚jdou s nimi‘, neboť s nimi slouží Bohu. Děláš to také? Jestliže ano, máš vyhlídku, že obdržíš věčný život na zemi a všechna ostatní požehnání, která poplynou od Krista a jeho oslaveného sboru v nebesích.

[Studijní otázky]