2. kapitola

Proč je moudré zkoumat své náboženství

1. (a) Jakou otázku o svém uctívání si musíme položit, jelikož Bůh brzy zničí starý systém věcí? (b) Ke které knize se obrátíme, chceme-li jít cestou, kterou Bůh schvaluje?

MÁME dobrý důvod, abychom vážně přemýšleli o svém postoji k Bohu. Proč? Protože důkazy svědčí o tom, že Bůh brzy zničí zlé a zřídí svůj spravedlivý nový systém. Proto se musíme ptát: „Uctívám Boha způsobem, který se mu líbí?“ Ne člověk, ale Bůh rozhoduje o tom, co se mu líbí. Abychom zjistili Boží stanovisko, musíme se obrátit k Bibli. Tam nám Bůh jasně říká, jak máme jednat, jestliže chceme získat věčný život. (Přísloví 3:1, 2) Vezmeme-li si k srdci, co říká, a uplatníme-li to ve svém životě, přinese nám to podivuhodná požehnání nyní i v budoucích dobách.

2. Který výrok v Bibli ukazuje, že ne všechna náboženství se líbí Bohu?

² K jakým závěrům dojdeme, jestliže zkoumáme, co říká Bible o této věci? Učí, že se Bohu líbí všechny ty stamilióny lidí, kteří tak různými způsoby vykonávají své náboženství? Ukazuje, že každé náboženství je dobré? Aby nám umožnil poznat, jak se na tu věc dívá, Bůh dal ve svém Slově zaznamenat tento jasný výrok: „Široká a prostranná je cesta vedoucí ke  zkáze a mnoho je těch, kteří jí jdou; ale těsná je brána a úzká cesta vedoucí do života a málo je těch, kteří ji nalézají.“ (Matouš 7:13, 14) Jak jasně tato slova odpovídají na naše otázky! Ukazují, že mnoho lidí neuctívá Boha způsobem, který se mu líbí. Pouze málo je jich na cestě, jež vede k životu.

3. Jsou ve jménu náboženství prováděny věci, které neschvaluješ?

³ Pravděpodobně budeš ihned souhlasit se skutečností, že Bůh neschvaluje mnohá náboženství. Je nepochybně mnoho věcí, které neschvaluješ a jež se dějí ve jménu náboženství. Když se na příklad rozhlédneš v církvích a pozoruješ lidi, kteří žijí nemravným životem, ale předstírají, že jsou spravedliví, víš, že něco není v pořádku. (2. Timoteovi 3:4, 5) A když čteš v novinách, že někteří duchovní veřejně schvalují pohlavní styk mezi lidmi, kteří nejsou spojeni manželstvím, a říkají, že homosexualita je za určitých podmínek nezávadná, jsi si dobře vědom toho, že to není to, co říká Bůh. Snad si vzpomeneš, že Bůh zničil starověká města Sodomu a Gomoru. A proč? Protože jejich obyvatelé se provinili takovými věcmi! Proto tedy víš, že Bůh neschvaluje náboženství, jehož učitelé říkají lidem, že je správné takto jednat. — Juda 7.

4. (a) Co ještě, kromě mravnosti a laskavosti, musíme vzít v úvahu při svém náboženství vzhledem k Ježíšovým slovům u Jana 4:23? (b) Proč musíme zkoumat nauky, jimž jsme byli učeni?

⁴ Nepochybně jsi již slyšel, jak lidé říkají: „Nezáleží na tom, čemu věříš, pokud vedeš mravně čistý život a jednáš laskavě se svými bližními.“ Avšak je to vše, co patří k přijatelnému uctívání Boha? Tyto věci jsou nezbytné, ale Bůh vyžaduje víc. Jde rovněž  o nauky. Bible nás poučuje, že „praví ctitelé budou uctívat Otce duchem a pravdou“. (Jan 4:23) Má-li být naše uctívání přijatelné Bohu, musí být pevně zakořeněné v Božím Slově pravdy. Ježíš káral lidi, kteří tvrdili, že slouží Bohu, ale při tom houževnatě lpěli na lidských tradicích a dávali jim přednost před Božím Slovem. Použil na ně Boží slova z Izaiáše 29:13, když řekl: „Je to marné, že mne ustavičně uctívají, neboť jako nauky vyučují lidská nařízení.“ (Matouš 15:9) Jelikož si nepřejeme, aby naše uctívání bylo marné, je důležité, aby každý z nás zkoumal své náboženství.

5. Proč máme zkoumat nejen svou osobní víru, ale též nauky náboženské organizace, s níž jsme snad spojeni?

⁵ Musíme zkoumat nejen to, čemu věříme osobně, ale též to, co učí náboženská organizace, s níž snad jsme spojeni. Jsou její nauky v plném souladu s Božím Slovem, nebo jsou založeny na lidských tradicích? Jestliže milujeme pravdu, nemusíme se bát takového zkoumání. Mělo by být upřímným přáním každého z nás poznat, co je pro nás Boží vůle, a pak ji činit. — Jan 8:32.

6. (a) Dokazuje příležitostné používání Bible v kostele, že všechny církevní nauky jsou biblické? (b) Proč musí náboženství, které Bůh schvaluje, souhlasit ve všech podrobnostech s Biblí?

⁶ Pouhá skutečnost, že snad členové církve mají Bibli nebo že je jim příležitostně předčítána z kazatelny, ještě nedokazuje, že všechny věci, jimž jsou učeni, jsou v Bibli. Je dobré mít Bibli; měl by ji mít každý. Musíme však též vědět, co říká, a věřit tomu. Jestliže nějaké náboženství skutečně přijímá Bibli jako Boží Slovo, pak nepoužívá jen některých jejích částí, zatímco jiné části by zavrhovalo. „Všechno  Písmo je inspirováno Bohem a je užitečné k učení, ke kárání, k napravování věcí.“ (2. Timoteovi 3:16) Jelikož je tomu tak, musí náboženství, které Bůh schvaluje, souhlasit ve všech podrobnostech s Biblí.

7. Můžeme ze slov apoštola Pavla posoudit, zda pouhá upřímnost ctitelů dokazuje, že jejich náboženství je schváleno Bohem?

⁷ Kdo se chce líbit Bohu, musí být upřímný. Ale pouhá upřímnost ještě nepůsobí, že něčí náboženství je schválené v Božích očích. Apoštol Pavel byl puzen Božím duchem, aby o některých svých současnících napsal: „Svědčím o nich, že mají horlivost pro Boha, ale ne podle přesného poznání; protože totiž nepoznali spravedlnost Boží, ale snažili se zavést svou vlastní spravedlnost, nepodřídili se spravedlnosti Boží.“ (Římanům 10:2, 3) To mělo za následek, že jejich upřímnost byla svedena na špatnou cestu. Jejich problém byl v tom, že hledali poučení nesprávným směrem. Drželi se židovského systému věcí, který zavrhl Božího Syna a proto byl sám zavržen Bohem. — Skutky 2:36, 40; Přísloví 14:12.

8. Jak Ježíš Kristus ukázal, že ne každé náboženství, které tvrdí, že je křesťanské, má Boží schválení?

⁸ Jak je to tedy s náboženstvími, která nesou Kristovo jméno a vyznávají, že jej přijímají jako svého Pána? Zaručuje jejich kázání v jeho jménu, že mají Boží schválení? Se zřetelem k biblickým textům, o kterých již bylo uvažováno, jsi snad došel k závěru, že tomu tak není. Jsi-li toho názoru, pak se v této věci shoduješ s Ježíšem Kristem, jehož Bůh ustanovil jako nebeského soudce, neboť on nás varuje slovy: „Ne každý, kdo mi říká ‚Pane, Pane‘, vejde do království nebeského, ale ten, kdo činí vůli mého Otce, který je v nebesích. Mnozí mi řeknou v ten den:  ,Pane, Pane, což jsme neprorokovali v tvém jménu . . . ?‘ A přece jim pak doznám: Vůbec nikdy jsem vás neznal! Odejděte ode mne, činitelé bezzákonnosti.“ — Matouš 7:21–23.

9. Čeho je třeba, kromě poznání Bible, aby se něčí náboženství líbilo Bohu?

⁹ Poznání Bible a Boží vůle je nanejvýš důležité pro Boží schválení. Je však rozhodující, jak řekl Ježíš, abychom činili tuto vůli. Musíme činit skutky, které jsou shodné s tím, co jsme se naučili. (Jakub 2:26) Abychom se líbili Bohu, musí tedy naše náboženství být v úplném souladu s Biblí a musíme je uplatňovat v každé životní činnosti. — Luk. 6:46–49.

10. Jaké ovoce bude plodit pravé náboženství v osobním životě těch, kteří je provádějí?

¹⁰ Ježíš řekl, že podle „ovoce“, to jest podle toho, co kdo dělá, můžeš poznat, zda vykonává pravé náboženství. (Mat. 7:20) Náboženství můžeme poznat též podle druhu lidí, které vytváří. Pravé náboženství by mělo vytvářet lepší lidi — lepší manžely a otce, lepší manželky a matky. Mělo by vytvářet lidi, kteří jsou poctiví, kteří vynikají mezi ostatními svým správným jednáním. Neočekával bys právě to od náboženství, které opravdu přitahuje člověka těsně k Bohu? Bůh rovněž hledá tyto věci, a ty rozhodují, zda je náboženství Bohem schváleno, nebo ne.

11. Jaké jednání lidí ve starověké Bereji je hodné našeho napodobení?

¹¹ Jistě bys nechtěl být zařazen mezi ty, jimž je odmítnut vstup do Božího království, protože nekonali Boží vůli. Bude tedy k tvému prospěchu, aby ses dobře obeznámil s Biblí. Kniha, kterou nyní čteš, ti v tom má pomoci. Jednej jako starověcí Berejští,  které Boží Slovo chválí, protože „přijali slovo s nanejvýš chtivou myslí a denně pečlivě zkoumali Písma, zda tomu tak je“. — Skutky 17:11.

12. (a) Jak může být naše láska k Bohu vystavena zkoušce přáteli a příbuznými? (b) O čí schválení bychom měli vždy usilovat?

¹² Jestliže zkoumáš Boží Slovo, poznáš, že tvá láska k Bohu bude vystavena zkoušce. Snad se vyskytnou jednotlivci, možná dokonce důvěrní přátelé nebo příbuzní, kteří nebudou schvalovat tvé zkoumání Písma. (1. Petra 4:4; Matouš 10:36, 37) Snad se pokusí odradit tě od toho. Možná, že to budou činit ve vší upřímnosti, protože neznají nádherné pravdy Bible. Snad jim můžeš pomoci. V jiných případech může odpor přicházet od lidí, kteří nemilují Boha. Kdyby se to stalo, pamatuj, že je daleko důležitější mít Boží schválení než schválení lidí. Ne člověk, ale Bůh ti dá věčný život, jestliže jej miluješ nade všechno. — Matouš 22:37–39.

13. O co se budeme modlit, jestliže se snažíme konat Boží vůli?

¹³ Vzhlížej vždy k Bohu o pomoc a vedení. Neustále se modli, jak to dělal žalmista: „Jehovo, slyš mou modlitbu . . . Uč mne činit svou vůli, neboť ty jsi můj Bůh.“ (Žalm 143:1, 10) Jestliže si upřímně přeješ poznat a vykonávat bohulibé náboženství, Bůh vyslyší tvou modlitbu. A uvede tě do společenství s těmi, kteří opravdu ‚uctívají Otce duchem a pravdou‘. — Jan 4:23; viz též Matouš 7:7, 8.

[Studijní otázky]