15. kapitola

„Vyjděte z jejich středu“

1. Co musíme nenávidět a čeho se vystříháme, jestliže milujeme pravdu a spravedlnost?

JEHOVA Bůh očekává od všech, kteří jej milují a slouží mu, že se zdrží falešného uctívání. O Božím Synu Bible říká: „Miloval jsi spravedlnost a nenáviděl jsi bezzákonnost.“ Proto mu jeho Otec zvlášť požehnal a povýšil jej do postavení krále Božího království. (Židům 1:9) Jestliže miluješ pravdu a spravedlnost, budeš též nenávidět vše, co je nesprávné a nelíbí se Bohu, a vyvaruješ se toho. Tak můžeš získat ochranu jak dnes, tak i v době, kdy Bůh provede svůj rozsudek nad těmi, kteří nedbají jeho vůle.

2. Jakou cestu bychom měli nastoupit, když vidíme rozdíl mezi těmi, kteří slouží Bohu, a těmi, kteří mu neslouží, a proč?

² Před dlouhou dobou Bůh předpověděl, že bude mít lid, který bude jeho „zvláštním vlastnictvím“, a že bude patrný „rozdíl mezi spravedlivým a zlým, mezi tím, kdo slouží Bohu, a tím, kdo mu neslouží“. (Malachiáš 3:17, 18) Jestliže vidíš tento rozdíl, měl bys podle toho jednat. Opomenutí by ohrozilo tvou vyhlídku na věčný život. Co bys měl dělat? Boží Slovo říká velmi zřetelně: „Nenechte se zapřáhnout do nerovného jha s nevěřícími. Neboť co má společného spravedlnost s bezzákonností? Nebo jaké společenství má světlo s temnotou? . . . Nebo jaký podíl má věřící  s nevěřícím?“ Protože nemůže být žádné správné společenství mezi těmi, kteří konají spravedlnost, a těmi, kteří jednají bezzákonně, Bůh přikazuje: „Proto vyjděte z jejich středu a oddělte se.“ — 2. Korintským 6:14–17.

VYJÍT Z ‚VELKÉHO BABYLÓNA‘

3. Jaká podobná slova řekl Bůh svému lidu ve vyhnanství v starém Babylóně? Připravil je tím o něco dobrého?

³ Jehova Bůh řekl podobná slova svému vyvolenému lidu, který byl ve vyhnanství ve starověkém Babylónu: „Já Jehova Bůh tvůj učím tě, abys prospěch bral, a vodím tě po cestě, po kteréž bys chodil. Ó kdybys byl šetřil přikázání mých, bylť by jako potok pokoj tvůj, a spravedlnost tvá jako vlny mořské . . . aniž by vyťato, ani vyhlazeno bylo jméno jeho před obličejem mým. Vyjděte z Babylona.“ (Izaiáš 48:17–20, KB) Co Jehova tehdy učinil, bylo ve prospěch těch, kteří jej milovali, ne aby je připravil o něco dobrého. Dobytím Babylóna v roce 539 př.n.l. jim umožnil, aby opustili Babylón jako svobodný lid.

4. (a) Co říká Bůh o jiném Babylóně, ačkoli starý Babylón již neexistuje? (b) Jak je tento větší Babylón znázorněn v 17. kapitole Zjevení?

⁴ Starý Babylón již neexistuje. Avšak Bůh mluví o jiném Babylónu, nazvaném „Veliký Babylón“. A opět dává příkaz: „Vyjděte z něho, můj lide, nechcete-li s ním mít podíl na jeho hříších a nechcete-li obdržet část z jeho ran.“ (Zjevení 18:4) V předchozí kapitole Zjevení je Veliký Babylón symbolicky popsán jako nemravná žena, která sedí na ‚lidech a zástupech a národech a jazycích‘ neboli je ovládá. Má též „království nad králi země“ a ‚smilní‘ s těmito králi. — Zjevení 17:1, 2, 15, 18.

5. (a) Je Veliký Babylón politickou říší? (b) Proč Veliký Babylón nemůže být obchodní říší? (c) Proč je v Bibli náboženská říše znázorněna prostitutkou?

 ⁵ To znamená, že Veliký Babylón je říše. Jaká říše? Protože s ním ‚smilní‘ ‚králové země‘, tedy politický prvek, nemůže být Veliký Babylón politickou říší. Zjevení ukazuje, že zemští „kupci“ budou stát opodál a truchlit, až bude Veliký Babylón zničen; není tedy ani obchodní říší. (Zjevení 18:15) Mohla by to tedy být náboženská říše? Nuže, náboženství má jistě velký vliv na politická království a ovládá národy na celé zemi. Ale proč je tato náboženská říše znázorněna prostitutkou, která se dopouští smilstva? Protože směšuje náboženství s politikou. Pokud jde o křesťanstvo, Bible ukazuje, že ti, kteří tvrdí, že slouží Bohu, ale jsou nevěrní a vstupují do svazků s politickými mocemi, jsou Bohem považováni za duchovní prostitutky nebo cizoložnice. — Ezechiel 16:1, 2, 28–30; Jakub 4:4.

6. Kde začalo falešné náboženství po potopě a jak se rozšířily jeho nauky a zvyky?

⁶ Falešné náboženství vzniklo krátce po světaširé potopě v Noemových dnech, a to v Babylóně, kde se Nimrod povýšil „v odporu proti Jehovovi“. Avšak Jehova zmátl řeč lidí a „rozptýlil je . . . po vší zemi“. Když se rozcházeli, vzali s sebou své babylónské nauky a zvyky. (1. Mojžíšova 10:8–10; 11:4–9, KB) V souladu s tím říká kniha Náboženství Babylónie a Asýrie od profesora Morrise Jastrowa na straně 701 (angl.), že „starověký svět byl silně ovlivněn pozoruhodnými projevy náboženského myšlení Babylónie a náboženskou činností, která převládala na tomto území“.

7. Kde má svůj původ mnoho nauk a zvyků dnešních náboženství?

 ⁷ A tak mnozí lidé dnes nevědí, že četné nauky a zvyky, s nimiž se setkáváme v náboženstvích po celé zemi, mají společný původ ve falešném babylónském náboženství. Jaké jsou to nauky a zvyky?

8. (a) Jmenuj některé významné náboženské nauky starého Babylóna. (b) Učí jim Boží Slovo?

⁸ Mezi významné nauky v starém Babylóně patřilo uctívání triády neboli trojice bohů, víra, že lidská duše nemůže zemřít, a učení, že lidé trpí po smrti v podsvětí neboli v „zemi bez návratu“. V babylónském uctívání hrálo také velkou úlohu používání obrazů. Jak již bylo vysvětleno v dřívějších kapitolách této knihy, Boží Slovo, Bible, neučí žádné z těchto věcí. Vidíme však dnes podobné nauky a zvyky v náboženských organizacích kolem sebe?

9. (a) Co označuje nějaké náboženství jako část Velikého Babylóna? (b) Co musíme neodkladně učinit, protože Bůh předpověděl, že náhle zničí Veliký Babylón?

⁹ Nejen nauky o trojici, o nesmrtelnosti lidské duše a o trápení v pekelném ohni, ale též všechna jiná učení nebo zvyky, které odporují Božímu psanému Slovu, jsou znakem falešného náboženství a označují je jako část Velikého Babylóna. Možná, že některé náboženství tvrdí, že zastává uctívání pravého Boha Bible, a snad používá jména jeho Syna, Ježíše Krista, ale co je to platné, jestliže je znečistěno babylónskými naukami a zvyky? (Galatským 5:7–9; Matouš 7:22, 23) Bůh předpověděl, že na Veliký Babylón přijdou náhle, „v jednom dni“, pohromy ‚smrti a truchlení a hladu‘. Je tedy naléhavě nutné a k našemu dobru, abychom se nyní úplně oddělili od všech částí této falešné náboženské říše. — Zjevení 18:8.

10. (a) Vyjde někdo „z jejich středu“, jestliže se nadále nějak stýká s náboženstvím, které učí falešným naukám? (b) Jaké oznámení by měl poslat náboženské organizaci, s kterou byl předtím spojen?

 ¹⁰ Co znamená ‚vyjít z jejich středu‘? Stačí, aby člověk pouze uznal ve své mysli nesprávnost babylónských nauk, ale zůstal nadále ve spojení s náboženskou organizací, která se drží těchto nauk? Nebylo by to pokrytectví? Nebyla by to viditelná podpora něčeho, co Bůh odsuzuje? Jak by se takový člověk mohl poctivě domnívat, že uposlechl Božího příkazu „Vyjděte z jejich středu a oddělte se . . . přestaňte se dotýkat nečistého“? (2. Korintským 6:17) Nechceme-li, aby to s námi dopadlo jako s lidmi, kteří se shromáždili v Bálově chrámu v době Jehuově a byli na Boží příkaz zničeni, musíme se jednoznačně odpoutat od všech organizací Velikého Babylóna. Musíme se přestat účastnit jakékoli jejich činnosti. (2. Královská 10:20–27) Musíme jim oznámit, že opouštíme jejich organizace. Když to uděláme, nebudeme „kulhat mezi dvěma různými názory“, nebudeme se snažit, abychom měli současně ‚účast u „stolu Jehovova“ a u stolu démonů‘ a tak ‚dráždili Jehovu k žárlivosti‘. — 1. Královská 18:21; 1. Korintským 10:21, 22.

11. Jaký je biblický názor na mezicírkevní hnutí?

¹¹ Není však spolupráce náboženství v mezicírkevním neboli ekumenickém hnutí dobrá? Nuže, jak se na to dívá Jehova Bůh? Biblická zpráva ukazuje, že nedovolil žádnou spolupráci na náboženském poli mezi izraelským národem a Kananejci. (5. Mojžíšova 7:3, 4) A jak se díval na mezicírkevní vztahy Boží Syn? Když byl na zemi, nezabýval se mezicírkevní činností  s různými sektami judaismu. Naopak, ostře odsoudil falešné náboženství své doby a jasně řekl: „Žádný nepřichází k Otci než skrze mne.“ — Jan 14:6; viz též Matouš 23:13, 38.

PEVNÝ POSTOJ PRO PRAVDU PŘINÁŠÍ POŽEHNÁNÍ

12. (a) Jak se mohou projevit příbuzní člověka, který úplně přeruší spojení s falešným uctíváním? (b) Jaká láska je tím zkoušena?

¹² Úplné přerušení spojení s falešným náboženstvím může přinést problémy. Ježíš ukázal, že tomu mohou odporovat příbuzní. Avšak i kdyby tento odpor přicházel od lidí, kteří jsou nám blízcí a drazí, od členů naší rodiny, nemělo by to, jak řekl Ježíš, nijak změnit naše rozhodnutí. (Matouš 10:32–37) Nejde o to, abychom je snad milovali méně než dříve, ale abychom ukázali, jak silná je naše láska k Jehovovi Bohu a jeho Slovu pravdy.

13. (a) Jaký účinek na tvé blízké může mít tvá vytrvalost v pravdě? (b) Jaké ujištění nám dává Bůh?

¹³ Jestliže někdo zaujme pevný postoj pro pravdu, může ve skutečnosti jednat k trvalému dobru svých příbuzných, kteří snad zprvu odporovali jeho správné cestě. Ustoupí-li tlaku, jenom povzbudí ty, kteří odporují pravdě. Budeš-li se však věrně držet pravdy Božího Slova a žít v souladu s ní, přinese ti to požehnání a štěstí; staneš se lepším člověkem. Snad tví blízcí časem poznají moudrost tvého jednání a to jim může pomoci, aby rovněž poznali pravdu. Bible nás povzbuzuje, abychom se chopili této naděje a pracovali pro ni. (1. Korintským 7:12–16; 1. Petra 3:1, 2) Vyžaduje to ovšem trpělivost, víru, že Boží cesta je nejlepší, a především lásku. Ale Bůh tě láskyplně ujišťuje, že tě bude podporovat a posilovat, jestliže  mu vyhradíš první místo ve svém životě. — Římanům 8:38, 39.

14. (a) Očekává Bůh, že se staří lidé oddělí od falešného náboženství a přijmou pravé uctívání? (b) Jakou vyhlídku to dává těmto lidem?

¹⁴ Někteří by se opět mohli domnívat, že jsou již staří a že je příliš pozdě, aby měnili svůj život. Avšak Jehova Bůh, který je sám nazýván „Starý dnů“, zve též staré lidi, aby se připojili k jeho velebení. (Daniel 7:9; Žalm 148:12, 13) Jeho Slovo ukazuje, že stáří neomlouvá nikoho, kdo by se neoddělil od toho, co Bůh odsuzuje, ale že „koruna ozdobná jsou šediny na cestě spravedlnosti se nalézající“. (Přísloví 16:31, KB; viz též Ezechiel 9:4–6) Nikdy v životě není příliš pozdě, abychom se postavili za to, co uznáváme jako pravdu, a tak pevně nastoupili cestu k věčnému životu. — Přísloví 10:22.

15. (a) Z jakých požehnání se můžeme těšit, jestliže vyjdeme ze středu těch, kteří provádějí falešné náboženství? (b) S kým se tedy máme scházet?

¹⁵ Jestliže nyní podnikneme potřebné kroky, abychom vyšli ze středu těch, kteří provádějí falešné náboženství, můžeme se těšit z požehnaného, šťastného vztahu k svému Bohu Jehovovi. (2. Korintským 6:17, 18) Musíme však udělat víc, než jen vyjít ze středu těch, kteří učí a dělají věci, jež jsou proti Božímu Slovu. Bůh dává též příkaz, abychom ‚neopouštěli společná shromáždění‘, jak nám říká Židům 10:24, 25. S kým se tedy máme scházet? S těmi, kteří uctívají Boha duchem a pravdou. Bůh o nich říká: „Budu přebývat mezi nimi a procházet se mezi nimi a budu jejich Bohem a oni budou mým lidem.“ — 2. Korintským 6:16.

16. Čeho si povšimneš při návštěvě shromáždění svědků Jehovových, pokud jde o (a) peněžní sbírky, (b) průběh shromáždění, (c) postoj přítomných?

 ¹⁶ Lidé, kteří tvoří křesťanskou organizaci svědků Jehovových, se oddělili od mnoha náboženství pohanstva i křesťanstva. Tak utekli z Velikého Babylóna. Navštěvuješ-li shromáždění v některém z jejich sálů království, můžeš sám vidět rozdíl, který tím byl způsoben. Není to jen samotné místo schůzek a skutečnost, že nejsou pořádány peněžní sbírky, ale v prvé řadě průběh shromáždění a postoj lidí, kteří je navštěvují, co vyznačuje svědky Jehovovy jako odlišné od jiných náboženství. Tato shromáždění jsou skutečná biblická studia, při nichž je kladen důraz na to, jak používat biblických zásad ve svém denním životě a jak poučovat o Božím Slově jiné. Uvidíš tam lidi, kteří upřímně ‚hledají nejprve království a Boží spravedlnost‘ a vážně se snaží přinášet ovoce Božího ducha. — Matouš 6:33; Galatským 5:22, 23.

17. Proč je důležité pravidelně se účastnit těchto shromáždění?

¹⁷ Po jedné či dvou návštěvách bude snad uspokojena tvá zvědavost, ale chceš-li dělat skutečný pokrok v Boží službě, musíš být jako raní křesťané. Ti si opravdu vážili pravdy, takže se „věnovali . . . neustále učení apoštolů a vzájemnému společenství . . . A denně jednomyslně prodlévali v chrámě.“ (Skutky 2:42, 46) Pouze pravidelnou účastí na těchto sborových shromážděních můžeš rozvíjet víru, ocenění a přesvědčení, že potřebuješ získat Boží schválení.

18. Jaký Ježíšův slib se na tobě splní, jestliže se oddělíš od Velikého Babylóna a budeš se pravidelně stýkat s Jehovovým lidem?

¹⁸ I když snad ztratíš oddělením od novodobého Velikého Babylóna některé své dřívější přátele, získáš mnohem víc svou pravidelnou návštěvou shromáždění  Jehovova lidu. I na tobě se splní slib, který dal Ježíš svým prvním učedníkům, kteří rovněž mnoho opustili, aby jej mohli následovat; i tobě ‚se dostane nyní v tomto časovém období stonásobně‘ bratrů, sester a domů, kde budeš radostně přijímán. Shledáš, že jsi se stal částí velké rodiny křesťanských bratrů, jejichž láska a přátelství jsou ryzí a upřímné. To všechno získáš spolu s nadějí na věčný život „v budoucím systému věcí“. — Marek 10:28–30; Žalm 27:10.

19. (a) Jak Bůh používá své viditelné organizace k našemu požehnání? (b) Co tedy máme nyní dělat, abychom jednali moudře?

¹⁹ Jehova Bůh má viditelnou organizaci, které dnes používá, aby nás školil a vyzbrojil pro život ve svém spravedlivém novém systému. Až bude odstraněn starý zlý systém, budou lidé všude chodit po Božích cestách. Jediná vláda, jež bude potom existovat, bude Boží vláda. (Daniel 2:44) Lidé, které Bůh schválí, budou ti jediní na zemi, s nimiž bude možné se stýkat. Pak budou platit jen Boží měřítka toho, co je správné a co nesprávné. Bude pouze jedno náboženství. Proto je moudré, abychom již nyní jednali v souladu s Božím způsobem jednání a plně využili školení, které nám Bůh opatřuje skrze své psané Slovo, Svatou Bibli. Tak dokážeme, že to myslíme vážně, když říkáme, že chceme věčně žít v Božím spravedlivém novém systému. — Žalm 86:10, 11; Přísloví 4:10–13.

[Studijní otázky]