20. kapitola

Vytváření šťastného rodinného života

1. Proč není žádný lepší zdroj rad k rodinnému životu než Bible?

BIBLE obsahuje nejen pravdu o naukových věcech, ale dává též mnoho dobrých rad k rodinnému životu. Ukazuje nám, jak můžeme úspěšně řešit problémy denního života. Nikde jinde nemůžeme najít lepší rady, protože Jehova, autor Bible, je též původcem manželství a rodinného uspořádání. — 1. Mojžíšova 2:18, 22.

2. (a) Jak Ježíš Kristus obrátil pozornost k jednotě, jež má být mezi manželem a manželkou? (b) Co proto musí pěstovat?

² Když Bůh spojil prvního muže a první ženu jako manžela a manželku, zdůraznil jednotu, která by mezi nimi měla být. Ježíš Kristus na to obrátil pozornost, když řekl: „Nečetli jste, že ten, který je stvořil, vytvořil je od počátku jako muže a ženu a pravil: ‚Proto muž opustí svého otce a svou matku a přidrží se své ženy a ti dva budou jedno tělo‘? Takže již nejsou dva, nýbrž jedno tělo.“ (Matouš 19:4–6) Neměli mezi sebou soupeřit. Neměli být ani pouhými dobrými přáteli, kteří spolu sdílejí totéž bydliště. Ne, měli být ‚jedním tělem‘. Proto by oba manželé měli pěstovat vzájemnou vřelou lásku a snažit se, aby byli spojeni jednotným úsilím.

 VZTAH MEZI MANŽELEM A MANŽELKOU

3. (a) Jak popisuje Efezským 5:23 postavení manžela? (b) Co to znamená?

³ Aby manželský život byl skutečně šťastný, musí si manžel i manželka uvědomit svá vzájemná postavení. A ta nejsou určována jen místními zvyky. Jsou stanovena v Božím Slově, Bibli, a jsou v souladu s vlastnostmi, které Bůh dal muži a ženě při jejich stvoření. Jehova věděl, jak stvořil člověka, a znal účel, který tím sledoval, a proto dal zaznamenat ve svém Slově, že „muž jest hlavou své ženy, jako i Kristus jest hlavou sboru“. (Efezským 5:23) To znamená, že manžel se má ujmout vedení v rodině, plánovat rodinnou činnost a nést odpovědnost za konečná rozhodnutí. To jej však neopravňuje, aby byl tvrdým nebo krutým vládcem své domácnosti. — Kolossenským 3:19.

4. Čí znamenitý příklad by měli zkoumat křesťanští manželé a jaký z něj mají mít užitek?

⁴ Je mnoho mužů, kteří uplatňují své vedoucí postavení nelaskavým způsobem, ale křesťanští manželé by se toho měli vyvarovat. Měli by pečlivě studovat způsob, jímž Ježíš Kristus vedl křesťanský sbor, a pak se řídit jeho znamenitým příkladem. V Efezským 5:25 je manželům dávána rada: „Milujte stále své ženy, stejně jako i Kristus miloval sbor a vydal za něj sám sebe.“ Jestliže to činí, nevyžadují od svých žen příliš mnoho, ale spravují rodinné záležitosti tak, že to všechny zúčastněné občerství. — Matouš 11:28–30.

5. (a) Jak se má křesťanská manželka dívat na svého manžela? (b) Jestliže je manželka bystřejší než její manžel, jak může prospěšně využít této vlastnosti? (c) Jaké povinnosti vdaných žen jsou vyloženy u Tita 2:4, 5?

⁵ Naproti tomu manželka má mít ‚hlubokou úctu  před svým manželem‘. (Efezským 5:33) Bůh jej totiž pověřil vedením, a proto manželka může velmi přispět k rodinnému štěstí, jestliže se ochotně podřizuje jeho vedení. (Kolossenským 3:18) Jestliže je bystřejší než její muž, jak to někdy bývá, může použít této vlastnosti, aby jej podporovala v jeho postavení hlavy. Rozhodně s ním nebude soupeřit nebo znevažovat to, co dělá. (Přísloví 12:4) Žena má mnoho práce ve spojení s rodinným životem. Bible vhodně nabádá provdané ženy, „aby milovaly své muže, aby milovaly své děti, aby byly zdravé mysli, cudné, doma pracovité, dobré, aby se podřizovaly svým mužům, aby slovo Boží nebylo tupeno“. (Titus 2:4, 5) Manželka a matka, která plní tyto povinnosti, získá trvalou lásku a úctu své rodiny. — Přísloví 31:10, 11, 26–28.

6. (a) Na co někteří manželé neberou ohled u svých žen, čímž vznikají problémy? (b) Co proto radí 1. Petra 3:7 manželům?

⁶ V mnohých rodinách vznikají problémy, když muž nebere v úvahu ryze ženskou povahu své manželky a její citové založení. Musí si uvědomit, že žena se dívá na věci jinak než on. Vzhledem k svému citovému založení reaguje odlišně. Také její síla není stejná jako jeho. Proto je manželům dávána inspirovaná rada: „Žijte s nimi dále . . . podle poznání, prokazujíce jim čest jako slabší, ženské nádobě, protože i vy jste s nimi dědici nezasloužené milosti života.“ (1. Petra 3:7) Jestliže manžel tak jedná, pomáhá vytvářet v rodině ducha porozumění a bezpečí.

7. (a) Jak přispívá uplatnění slov v Židům 13:4 k pocitu jistoty v rodině? (b) Na koho musí být omezeny pohlavní zájmy křesťana a proč?

⁷ Mezi světskými lidmi je běžné ohrožovat klid rodiny pohlavními zájmy mimo manželský svazek. Ale  ti, kteří žijí v souladu s Božím Slovem, jsou chráněni před bolestí a zármutkem, které takové chování přináší. Bible nás varuje lehce srozumitelnou řečí: „Manželství budiž u všech počestné a manželské lože budiž neposkvrněné, neboť Bůh bude soudit smilníky a cizoložníky.“ (Židům 13:4) Bible nedovoluje žádné nemravné chování. Kdo chce být Božím služebníkem, musí vést čistý život. (1. Tessalonickým 4:3–8) Musí omezit svůj pohlavní zájem na svého zákonného manželského druha a odpovídá za to Bohu. (Přísloví 5:15–21) Manžel i manželka by měli vážně usilovat o to, aby si navzájem pomáhali vyvarovat se jakéhokoli pokušení k prohřešku. Mohou to dělat tím, že si budou nesobecky prokazovat vzájemný ohled. — 1. Korintským 7:3–5.

8. (a) Co musí být v rodině nejdůležitější, aby manželství bylo úspěšné? (b) Co by mělo být součástí rodinného života?

⁸ Má-li však manželství opravdu působit v souladu s božskými zásadami, o kterých jsme mluvili, musí být rovněž pravidelně zdůrazňovány duchovní věci. Nejdůležitějším zájmem rodiny by mělo být uctívání Jehovy Boha. Neměli bychom je odsunovat, abychom mohli usilovat o získání většího hmotného majetku nebo abychom měli více času pro zábavy. (Lukáš 8:11, 14, 15) Rodinná modlitba a pravidelné rodinné biblické studium by měly být součástí života každé rodiny. Činíš pro to opatření ve své rodině?

BOHULIBÁ VÝCHOVA DĚTÍ

9. Jak je možno úspěšně řešit problémy při výchově dětí?

⁹ Když se narodí děti, milující rodiče si toužebně přejí, aby život jejich potomků byl úspěšný. Ale není to snadný úkol. Při výchově vzniká mnoho  problémů a ty je možno úspěšně řešit jen uplatněním rady v Božím Slově. — Přísloví 22:6; 5. Mojžíšova 11:18–21.

10. (a) Co děti nezbytně potřebují kromě stravy, ošacení a přístřeší? (b) Kdy se jim toho má dostávat?

¹⁰ Obvykle je třeba mnoho času a úsilí, aby děti byly správně živeny, měly čisté šaty a příjemný domov. Bible však opětovně ukazuje, že tím odpovědnost rodičů nikterak nekončí. Je též životně důležité, aby se dětem dostávalo pravidelného poučování z Božího Slova v rámci rodinného programu. (Žalm 78:5–7) Rodiče by měli mluvit se svými dětmi o Jehovovi a jeho cestách nejen při pravidelných studiích, ale i jindy. (5. Mojžíšova 6:6, 7) Je-li tomu tak, děti se učí myslet na Boha při každé životní činnosti.

11. Kdo má hlavní odpovědnost za péči o poučování dětí o Božím Slovu a jak to ukazuje Bible?

¹¹ Písmo ukládá hlavně otci jako hlavě rodiny povinnost starat se o toto poučování. Jestliže pro ně činí potřebná opatření a osobně se ujímá jeho vedení, vede to k vzájemnému sblížení celé rodiny. A dětem se současně dostává školení, které tak nutně potřebují. Proto je důležité vzít si k srdci slova v Efezským 6:4: „Vy, otcové, nedrážděte své děti, ale nadále je vychovávejte v kázni a v autoritativní radě Jehovově.“ — Viz též Přísloví 4:1.

12. Proč nelze poslušnost k rodičům brát na lehkou váhu?

¹² K ‚Jehovově kázni‘ patří i výchova dětí k poslušnosti rodičů. To nelze brát na lehkou váhu, protože je s tím spojena vyhlídka dítěte na věčný život. (Efezským 6:1–3) Bůh vyžaduje, aby děti poslouchaly svých rodičů. Rodiče jednají moudře, jestliže vštěpují toto poučení trpělivě a důsledně do myslí a srdcí svých potomků. — Kolossenským 3:20, 23.

13. Jak biblická kniha Přísloví zdůrazňuje nutnost trestat děti, jestliže učiní vědomě něco špatného?

 ¹³ Mnohdy to vyžaduje víc, než jen říkat dítěti, co je správné. Jestliže dělá vědomě něco, o čem ví, že to je nesprávné, je zapotřebí přísnějšího postupu, aby mu byla vštípena vážnost věci. Bible moudře poznamenává: „Bláznovství přivázáno jest k srdci mladého, ale metla kázně vzdálí je od něho.“ (Přísloví 22:15, KB) Děti se rodí vzhledem k zděděné nedokonalosti se sklonem k špatnému jednání, takže potřebují pokárání. Milující rodiče to nebudou zanedbávat. Jak říká Přísloví 13:24: „Kdo zdržuje svou metlu, nenávidí svého syna, ale ten, kdo jej miluje, hledá jej s kázní.“

14. Jak by měla být dodržována kázeň v křesťanské rodině a k jakým dobrým výsledkům to povede?

¹⁴ Kázeň prováděná v lásce vede k trvalému dobru dítěte. Nesmí se dít v násilných výbuších hněvu nebo s hlasitým vyhrožováním. To by nebylo křesťanské. (Efezským 4:31, 32) Rodiče musí být pevní, ale též rozumní. Měli by sami nejen budit zdání spravedlnosti — děti to rychle prohlédnou -, ale dávat dobrý příklad poctivou a upřímnou snahou. Jestliže tak jednají, pomohou dětem, aby poznaly, že rodina je vedena Božími spravedlivými zásadami, ne nerozumnými vrtochy nebo přechodnými náladami. Děti se nebudou bát, že budou nespravedlivě potrestány, nýbrž budou vždy cítit, že trest je spojen s porušením správných pravidel dobrého chování.

15. (a) O čem mají být děti poučovány vzhledem k lhaní, krádežím a pohlavní nemravnosti? (b) Jak mohou rodiče školit své děti, aby jednaly správně, i když jsou pryč od rodičů?

¹⁵ K spravedlivým zásadám Bible, o kterých je nutno v rodině vážně hovořit, patří zásady, které jsou  spojeny s božskými mravními měřítky. Děti musí být na příklad poučovány, že „každý, kdo miluje a provádí lež“, je Jehovovi ohavný. (Zjevení 22:15; Přísloví 6:16–19) Rovněž krádeže jakéhokoliv druhu mají být považovány za porušení Božího mravního měřítka. (Efezským 4:28; Římanům 13:9, 10) Mladí lidé musejí být srozumitelně varováni před pohlavní nemravností a před vším, co by k ní mohlo vést. (Efezským 5:5; Přísloví 5:3–14) Rozmlouvejte v rodině o různých problémech, které vznikají doma, ve škole a při hře. Uvažujte společně o biblických textech, které ukazují způsob jednání, jenž se líbí Bohu. Tak se děti naučí uplatňovat Bibli ve svém životě. To pro ně bude ochranou a i když budou pryč z domova, napomenutí jejich rodičů budou pro ně stále vodítkem. — Přísloví 6:20–23.

16. (a) Co říká Bible o vlivu špatné společnosti? (b) Jak tedy moudří rodiče ukáží, že jim není lhostejné, s kým se jejich děti stýkají?

¹⁶ Rodiče musejí věnovat pečlivou pozornost i výběru kamarádů pro své děti. Druhové hluboce ovlivňují  náš život. Dobré styky mají dobré účinky, ale „špatná společnost kazí užitečné zvyky“. (1. Korintským 15:33) Bible pro to uvádí opět a opět příklady. (1. Mojžíšova 34:1, 2; 4. Mojžíšova 25:1, 2) Děti si snad neuvědomují vážnost té věci, ale rodiče by to měli chápat. Proto je od nich moudré, jestliže láskyplně dohlížejí nad tím, jaké kamarády si vybírají jejich děti. K tomu patří nejen dohled nad tím, s kým si děti hrají, ale též co čtou a na co se dívají v kině a v televizi. — Filippenským 4:8.

17. Co ještě pomůže k opravdu uspokojujícímu rodinnému životu?

¹⁷ K uspokojivému rodinnému životu je však třeba víc, než jen varovat se toho, co by mohlo škodit. Celá rodina by též měla dělat společně prospěšné věci, z nichž by se všichni radovali. Skutečná radost rodinného života je pryč, jde-li každý svou vlastní cestou bez ohledu na jiné. Jestliže však rodina vede budující rozhovory, společně plánuje a pak spolupůsobí k uskutečnění těchto plánů, je posilována její jednota. (Přísloví 15:22) Jestliže je v rodině láska, není to obtížné. A láska je samozřejmou věcí mezi těmi, kteří skutečně znají Boha a mají jeho ducha. — 1. Jana 4:7, 8; Galatským 5:22, 23.

UROVNÁVÁNÍ RODINNÝCH TĚŽKOSTÍ

18. Jak nám může pomoci rada v Kolossenským 3:12–14 k urovnání případných rodinných obtíží?

¹⁸ I v rodinách, které jsou jinak šťastné, mohou vzniknout občas těžkosti. Často je to pro lidskou nedokonalost nebo pro tlak světa, v němž žijeme. Co je třeba dělat, vzniknou-li neshody mezi členy rodiny? Není příliš obtížné najít řešení, máme-li na mysli, že jsme všichni nedokonalí. Nejen mimo domov, ale  i v rodinném kruhu musíme uplatňovat inspirovanou radu: „Oblékněte se něžnou náklonností soucitu, laskavostí, pokorou mysli, mírností a shovívavostí. Dále se navzájem snášejte a ochotně si vzájemně odpouštějte, má-li někdo vůči druhému odůvodněnou stížnost. Jako Jehova ochotně odpustil vám, tak čiňte i vy. Ale kromě všeho toho odějte se láskou, neboť ta je dokonalým poutem jednoty.“ — Kolossenským 3:12–14; viz též Přísloví 10:12; 19:11.

19. Co prospěšného může učinit některý z rodičů, vznikne-li hádka mezi dětmi?

¹⁹ Jestliže se zdá, že problém je zvlášť vážný, mohou být podniknuty přípravné kroky pro láskyplné odpuštění. Dojde-li na příklad k hádce mezi dětmi, může si jeden z rodičů s nimi sednout, vyslechnout jejich problém a pak je povzbudit, aby se patřičně omluvili a navzájem si odpustili. Při těchto příležitostech je užitečné uvažovat o biblických textech, jako třeba o těch, které jsme právě četli.

20. Co nepomůže k urovnání těžkostí mezi manželem a manželkou; co však ano?

²⁰ Dojde-li k těžkostem mezi manželem a manželkou, je jistě nejlepší, když se o tom děti nedovědí. Situaci nezlepší ani stížnosti přátelům a sousedům. I když snad někdo byl hluboce zraněn, nenapraví věci tím, že bude na druhého křičet. (Přísloví 29:22) A roztržka se jen prohloubí, nebudou-li manželé na sebe dlouhé dny mluvit. Chtějí-li jednat křesťansky, promluví si spolu o problému s pevným rozhodnutím obnovit pokoj. I když se provinil ten druhý, můžeš usnadnit smíření svou dobrotivostí. Jestliže jsi se dopustil chyby ty, žádej pokorně o odpuštění. Neodkládej to; řeš problém ihned. „Nechť slunce nezapadá nad vaší  podrážděnou náladou.“ — Efezským 4:26; viz též Matouš 18:21–35.

21. (a) Je rozvod řešením manželských problémů? (b) Co je podle Bible jediným důvodem pro rozvod s možností nového sňatku?

²¹ Rozvod je sice ve světě běžný, ale Bible jej nedoporučuje jako prostředek k urovnání problémů. Manželství je svazek na celý život a nemá být bráno na lehkou váhu. (Římanům 7:2) Boží Slovo dovoluje pouze jeden důvod k rozvodu, který uvolňuje křesťana pro nový sňatek. Jaký? Je to cizoložství. V tomto případě záleží na nevinném partnerovi, zda se rozhodne pro rozvod či nikoli. (Matouš 5:32) Avšak kroky k rozvodu by neměly být podniknuty pro pouhé podezření; měl by zde být jasný důkaz.

22. Co má dělat člověk, který chce sloužit Jehovovi, ale který se dal ukvapeně rozvést v době, kdy ještě neznal Boží zákony, a nyní žije s jiným druhem?

²² Někteří lidé se snad dali v minulosti ukvapeně rozvést, ještě než poznali Boží spravedlivé požadavky, a nyní žijí s jiným druhem. Co v tom mohou dělat? Nemohou se vrátit a žít znovu svůj život. Jestliže se však chtějí podílet na službě Jehovovi Bohu a žijí s druhem, měli by dát své nynější manželství zapsat u příslušného úřadu. Měli by se obracet k Bohu s modlitbou a prosit jej o odpuštění za svůj minulý způsob života. Pak by se měli usilovně snažit, aby nadále žili podle Božích požadavků pro manželství.

23. (a) Povzbuzuje Bible k odluce od nevěřícího druha, jestliže vzniknou problémy? (b) Jak může věřící zlepšit situaci v rodině a k čemu to snad může vést?

²³ Co když tvůj manželský druh odmítne studovat s tebou Boží Slovo? A co když s ním nemůžeš hovořit o problémech na základě biblických zásad? Bible tě přesto povzbuzuje, abys u něj zůstal a nepovažoval  odluku za snadné východisko ze svých problémů. Dělej vše, co je v tvých silách, abys zlepšil stav ve svém domově. Uplatňuj ve svém chování příslušné rady Bible. Snad časem získáš svého druha svým křesťanským chováním. (1. Korintským 7:10–16; 1. Petra 3:1, 2) Jaké by to bylo požehnání, kdyby tvá láskyplná trpělivost byla takto odměněna!

24. Jak tedy můžeš, stručně řečeno, vytvářet šťastnější rodinný život?

²⁴ V každé rodině je možno mnoho udělat pro šťastnější rodinný život. Uplatňuj biblické rady a dostaví se dobré výsledky! Ať se každý člen rodiny láskyplně stará o blaho ostatních a posiluje tak rodinná pouta. (Kolossenským 3:14) A především se společně účastněte pravého uctívání, abyste se všichni těšili bohatému požehnání Jehovy Boha, který může korunovat vaše štěstí věčným životem. — Přísloví 3:11–18.

[Studijní otázky]

[Obrázek na straně 176]

Pravidelné biblické studium má být součástí života každé rodiny