Máš otevřenou mysl, nebo jsi nepřístupný?

NEPŘIPADÁ lidem často obtížné dobře spolu navzájem vycházet? I když si většina z nás myslí, jak jsme přístupní, zeptejme se sami sebe naprosto upřímně: Jsou malicherní a úzkoprsí skutečně jen „ti druzí“?

Ve skutečnosti jsi nepřístupnější, než se domníváš. Neříkáš někdy: „O náboženství a o politice, o těch nikdy nemluvím“? Nebo neohrnuješ nos nad jídlem, které jsi nikdy předtím nejedl? „Šneci? Ty bych nikdy nejedl!“ A jak smýšlíš o neznámých léčebných metodách? „Akupunktura? To není nic jiného než šarlatánství!“ Nejsi také „přesvědčen“ o tom, — jako například „každý“ v německu —, že cikáni jsou zloději, Němci ze severu tvrdohlavci, Berlíňáci chvastouni, Švábové lakomci a cizinci lenoši? Podobné názory najdeme jistě v každé zemi na světě.

Co je otevřená mysl?

Otevřená mysl je prostá předsudků. Slovo předsudek definuje jeden anglický slovník jako „úsudek nebo názor (příznivý či nepříznivý), který si člověk utvoří ukvapeně nebo bez řádného prozkoumání; rozhodnutí bez rozumového nebo oprávněného podkladu zvláště unáhlený, předpojatý názor“.

Ve svém životě zcela nezbytně činíme rozhodnutí nebo si vytváříme úsudky. Ale rozhodnutí učiněná „bez řádného prozkoumání“ nebo úsudky vytvořené „bez rozumového nebo oprávněného podkladu“ dokazují nepřístupnou mysl.

 Má-li člověk otevřenou mysl, to naopak znamená, že přijímá nové informace a myšlenky. Znamená to, že je ochotný zkoumat a ohodnotit informaci nepředpojatě. Přijímáme-li to, co je hodnotné a odmítáme bezcenné, můžeme si vytvářet určité přesné závěry na pevném základě a přitom si stále nechat mysl otevřenou mysl pro další opravu, kterou bychom si měli udělat na základě další informace v pozdější době. Tomu, kdo se domnívá, že již všechno ví, bude jeho postoj zcela jistě bránit, aby se dozvídal víc.

Proč jsou lidé nepřístupní

Lidem, kteří mají uzavřenou mysl, zřejmě chybí poznání. Snad víme o věci jen málo, nebo máme tak zkreslenou nebo neúplnou informaci, že nám chybí potřebná fakta, abychom si mohli utvořit správné závěry. Žije-li například někdo v Německu a je přesvědčen o tom, že všichni Berlíňané jsou chvastouni, ať se zeptá sám sebe, kolik lidé z Berlína zná. Zná jich tolik, aby mohl přesně posoudit několik miliónů lidí? Kdyby možná pečlivě přemýšlel, uvědomil by si, že se setkal s více chvastouny v Hamburku, Frankfurtu nebo Mnichova než z Berlína.

Nepřístupná mysl možná prozrazuje nedostatek zájmu o věc nebo nechuť do ní proniknout. Dokonce by to mohl být znak nejistoty či pochybnosti. Nejsme-li například schopni obhájit své náboženské názory, snad zjistíme, že útočíme proti těm, kteří napadají naši víru, ne logickými argumenty, ale uštěpačnými poznámkami a narážkami. A to zavání předsudky neboli uzavřenou myslí.

Nepřístupnost někdy také ukazuje sobeckou touhu zachovat si určité výhody, které bychom mohli ztratit při otevřené mysli.V některých zemích jsou určité rasové skupiny utlačovány a na jejich úkor mají jiné skupiny nějaké přednosti. Privilegované skupiny nejsou ochotné podělit se o své přednosti s druhými, a proto trvají na předsudku, že „my jsme lepší než vy“. Tento předsudek uzavírá jejich mysl všem opačným důkazům

Jsi natolik přístupný, abys uvažoval i o té možnosti, že nemáš otevřenou mysl? Vyplatí se to zkoumat. Otevřená mysl může být pro tebe výhodná, zatímco nepřístupná mysl ti skoro jistě přinese škodu.