Přejít k článku

Přejít na obsah

Pochybuješ o tom, že existuje Bůh? A víš proč?

Pochybuješ o tom, že existuje Bůh? A víš proč?

Pochybuješ o tom, že existuje Bůh? A víš proč?

NA TUTO otázku odpovídají někteří lidé skeptickým pokrčením ramen, jiní otevřeně řeknou, že Bůh není. Počítáš se k těmto lidem? Nebylo by to nic divného, protože neustále roste počet těch, kteří pochybují o Boží existenci.

Proč někteří odmítají věřit v Boha

Jedna mladá žena z NSR mluví o své situaci: „Moji rodiče nevěřili v Boha a nepatřili k žádnému náboženství, vyrostla jsem tedy bez Boha a bez náboženství. Náboženstvím a věřícím lidem jsem se jen usmívala; nemohla jsem pochopit, že někdo může v Boha věřit. Neměla jsem totiž důvod věřit v Boha.“

Jeden 32 letý Belgičan říká o tom, proč nemá víru: „Již v době, kdy jsem chodil do školy, mne rodiče pobízeli, abych vydělával peníze a usiloval o hmotné věci. Nemám v sobě místo pro náboženství a víru, nahradilo je hmotné smýšlení.“

Pochybuješ o tom, že Bůh existuje? A víš proč? Není to jen proto, že prostě plaveš s proudem? Jestliže je to tak, znáš „důkazy“, které jsou všeobecně uváděny proti existenci svořitele? Prozkoumal jsi upřímně a svědomitě, zda jsou tvé argumenty hodnověrné?

Člověk potřebuje uspokojující odpovědi

Pro vytvoření definitivního názoru na Boží existenci je potřeba mnohem více než pouze zjistit, kdo má pravdu a kdo ne. Je to rozhodnutí, které velice zapůsobí na celý život člověka. Je to klíč k uspokojujícím odpovědím na otázku, jaký je vlastně smysl života.

Chceme prozkoumat dva „důkazy“, které lidé často uvádějí, když popírají Boží existenci.

„Věřím jen tomu, co vidím; Boha jsem ještě nikdy neviděl“

Před začátkem kosmického věku, tedy asi před dvěma desítkami let, oznámily „New York Times“, že se v jednom rozhlasovém vysílání došlo k následujícímu zjištění: „Skutečnost, že družice a rakety neobjevily Boha, anděly a podobně, odporuje náboženským naukám a posiluje přesvědčení, že Bůh není.“

Je to skutečně důkaz? Jsi ochoten přijmout důsledky, které vyplývají z takového způsobu smýšlení?

Pomocí obrovských teleskopů může člověk vidět a slyšet to, co je velmi daleko ve vesmíru. Použijme teď rozměry, které je možné si představit: Řekněme, že by Země byla veliká jako jablko. V tomto měřítku by měl viditelný vesmír průměr asi 4,7 miliard kilometrů. Jak daleko se dosud od tohoto „jablka“ vzdálily sondy bez lidské posádky a vesmírné lodi s lidmi? Ještě ani jednou to nebylo dál, než je bedna s jablky!

Ostatně na tom nezáleží, jak daleko do vesmíru se odváží vesmírné lodi, protože lidé nemohou očekávat, že uvidí Boha pouhým okem nebo kamerou. Mluví o Bohu, jako by to byl člověk z masa a krve, ale Bible říká: „Bůh je Duch.“ — Jan 4:24

Kolem nás vlastně stále probíhají události, které působí síly, jež jsou lidskému oku neviditelné. Když přemýšlíš o tom, co čteš, odehrává se v desítkách miliard nervových buněk tvého mozku složitý proces myšlení. Díky pokročilé technice můžeme změřit mozkové vlny nebo je dokonce převést na obrazovku či na pásku stroje. Co si člověk myslí, to není možné vidět. Každé vyřčené slovo a každý vědomý pohyb je výsledkem procesu myšlení, který je lidským očím neviditelný. Bylo by tedy logické, kdyby někdo trval na zásadě: „Věřím jen tomu, co vidím.“?

Mnozí však tvrdí:

„Všechno vzniklo náhodou, bez Boha“

V časopisu „Schweizerische Akademiker- und Studentenzeitung byl uveřejněn článek o evoluční teorii, který podněcoval k přemýšlení. Pod nápisem: „Může pořádek vzniknout náhodou?“ bylo uvedeno: „Chceme-li si uspořádat knihovnu, potřebujeme k tomu plán, inteligenci a určitou vynaloženou práci. Jestliže prostě všechny věci hodíme se zavřenýma očima do nějaké místnosti, aby se náhodou ‚uspořádaly‘, pak brzy uvidíme, že pořádek nenastal. Dokonce je to tak, že bez naší neustálé kontroly se neobnoví pořádek, jestliže děti všechno rozházejí a dají to na nesprávné místo, nebo když například závan větru ‚roztřídí‘ poštovní známky. Každodenní zkušenosti všech ukazují, že náhodou nikdy pořádek nenastane... Naopak, pořádek můžeme vytvořit jen s plánující inteligencí; přehledná knihovna tedy podává důkaz o dobrém knihovníkovi. A totéž platí o každém druhu pořádku.“

Vezměme například mozek. Člověk uvažuje o podivuhodném výkonu, který může podat lidský mozek ve spojení s řečí. Pomocí 20 nebo 30 písmen (z nichž se skládá většina abeced) je náš mozek schopen vytvořit nekonečně mnoho slov a slovních spojení a pochopit jejich význam. V mnoha řečech existují statisíce slov. Kromě toho se stále vytvářejí nová slova a slovní spojení. A to všechno jen z několika málo písmen abecedy! Mozek, který naučíme techniku komponování, může postupovat podobně. Kdo může spočítat všechny ty písně, které byly složeny pouze ze sedmi základních tónů?

Jedna příručka říká o podivuhodných funkcích lidského mozku, že mozek má „deset miliard nervových buněk, z nichž každá se může spojit až s 25 000 jinými nervovými buňkami. Počet takto vzniklých možností spojení by uvedl v úžas i astronomy, a astronomové jsou zvyklí pracovat s astronomickými čísly.“ Kniha „Architektura stvoření“ (něm.) uvádí, že „badatelé mohou srovnávat výkon našeho mozku s činností tisíců telefonních ústředen ve velkých městech světa, jež pracují na nejvyšší výkon... Můžeme ocenit, že lidská paměť je schopná uchovat v průběhu života dlouhého sedmdesát let až 15 biliónů jednotlivých zážitků.“

Jsou tyto skutečnosti v souladu s tvrzením, že všechno vzniklo náhodou, bez Boha? Nepotvrzují spíše biblický důkaz: „Každý dům je ovšem někým postaven, ale ten, kdo postavil všechno, je Bůh“? — Židům 3:4

Je moudré, když přemýšlíme

V roce 1981 řekl Hans-Jochen Vogel, nynější vůdce opozice ve sněmovně NSR: „Podle mého mínění je stále více lidí, kteří se obávají, že by se současné poměry mohly rychle změnit k horšímu, a dokonce nevylučují ani katastrofu dosud neznámého rozsahu. A nemálo lidí považuje tento vývoj za neodvratný a neovlivnitelný jako lavinu, která se již uvolnila a nyní se stále rychleji žene do údolí.“ Je to všechno, co ti slibuje budoucnost?

Lidé, kteří jsou přesvědčeni o Boží existenci a pečlivě studují Boží slovo, zjišťují, že Bůh obrací události k dobrému. S podporou Bible poznávají, že věřící lidé mají před sebou podivuhodnou budoucnost i navzdory současným poměrům ve světě.

Jestliže pochybuješ o tom, že Bůh existuje, povzbuzujeme tě, abys v zájmu svého vlastního života přemýšlel o tom, jaké k tomu máš důvody. Pokus se je napsat. Kolik jich je? Jsou dostatečně uspokojující?

Není snad nejvyšší čas věnovat pozornost opačné otázce: Co dokazuje, že Bůh existuje?