Dalekohledy a mikroskopy — Jak na tebe zapůsobilo to, co odhalily?

Dalekohledy a mikroskopy — tyto technické prostředky odhalily člověku skryté divy: hvězdné systémy nesmírných rozměrů a nepatrné mikroorganismy, že by se jich čtvrt miliónu vešlo do tečky na konci této věty. Poznání získané těmito přístroji zásadně změnilo lidský rozhled. Lidé v dávných dobách se dívali na  hvězdné nebe s uctivou bázní. V nebeských tělesech poznávali božstva, která ovlivňovala lidský život. Také byli přesvědčeni, že člověk a planeta Země jsou středem vesmíru.

Názor, že Země je ústředním bodem vesmíru, tvořil „pevný základ pro [pohanské] náboženství“ a „zdánlivě dal lidskému životu na Zemi smysl a význam“, jak napsal profesor astronomie Edward R. Harrison. Dalekohled a jím získaná odhalení tedy narušily tento poklidný obraz světa. Mikroskop mohl odhalit tajemství takových procesů jako početí a vývoje zárodku (lidé si kdysi mysleli, že to je nepochopitelný zázrak — zázrak je to však stále) a nemocí (dříve na ně pohlíželi jako na pohromu od bohů.)

Mnozí se proto domnívají, že na otázky, na něž kdysi odpovídalo náboženství, nyní lépe odpovídají vědci v bílých pláštích. Je však člověk při pozorování, měření a rozboru tak obratný, že všemu, co vidí, může dát smysl a význam i bez Boha? Nahlodalo poznání získané dalekohledem a mikroskopem základ pro důvěru v nejvýznamnější knihu o Bohu, v Bibli?

[Rámeček a obrázky na straně 3]

Galileo musel být uchvácen. Onoho večera v roce 1609 zaměřil svůj prostý dalekohled na bíle se třpytící oblouk na nebi, který starověcí lidé nazývali „mléčný kruh“. Svým dalekohledem (na obrázku vlevo) spatřil Galileo, co dosud neviděl žádný člověk: že Mléčná dráha je „nakupení nespočetného množství hvězd“.

O něco více než sedmdesát let později se díval holandský kupec Antoni van Leeuwenhoek přístrojem ze skla a kovu, který si rovněž sám zhotovil. (Na obrázku dole.) Neměl sice vědecké vzdělání, ale ve svém volném čase se zabýval broušením a leštěním čoček. Tyto čočky sestavil, tak, že vznikl jednoduchý předchůdce přístroje, který lidstvu otevřel nový svět — mikrosvět, v němž se to hemží nepatrnými živými tvory, například v kapce vody nebo v kávové lžičce naplněné prstí.