Pozorujeme svět

Lišky mají znovu dobrou pověst

V italské provincii Grosseto odstřelili v roce myslivcům před očima vzácná lovná zvířata a decimují stavy domácích zvířat. Podle zprávy milánského časopisu „Corriere della Sera“ ukazuje výsledek dvouletého zkoumání, při němž se prošetřil obsah žaludku 257 zabitých lišek, že lišky skolily a sežraly ponejvíce škodlivé hladovce, jako krysy a myši. Jen 7,1 procenta případů se našly zbytky lovných zvířat (zajíců, králíka, bažanta, kosa, špačka atd.) 31,8 procent zkoumaných liščích žaludků obsahovalo odpadky z porážky hovězího, ovcí a vepřů. Zbytky zajíců, králíků a ptactva, které se našli v dalších liščích žaludcích, byly rovněž odpadky a nebyly ze zvířat, které by lišky samy zabily. Myslivci ani zemědělci v Grosseto si již v budoucnu nebudou stěžovat, že je lišky okrádají o zvířata.

Vnímání v mateřském lůně

Nenarozené děti jsou mnohem aktivnější, než se až dosud všeobecně tvrdilo, a živě se zajímají o události vnějšího světa. To je výsledek, k němuž dospěli američtí badatelé, když v nejnovější době zkoumali nenarozená a právě narozená děťátka. Jak uvádí „Hamburger Abendblatt“, zjistili pomocí ultrazvukových záznamů, že u nenarozeného dítěte se rozvíjí v pravidelných rozmezích program pohybu, při němž se ruce a nohy pohybují ve stále stejném pořadí. Ohýbají se, natahují a otáčejí — tedy gymnastika v mateřském lůně. Jeden badatel vysvětlil: „Když zachrastíme chrastítkem vně mateřského lůna nebo posvítíme baterkou na stěnu matčina břicha, otočí nenarozené dítě hlavu ve směru hluku nebo světla.“ Zpráva říká: „Britský profesor dr. Nichele Clements zjistil, že již šestnáct týdnů starý plod zuřivě klátí nohama,  když slyší rockovou hudbu. Při Mozartových skladbách se chová klidně.“

Stromy se umějí bránit

Stromy nejsou tak bezbranné, jak se zdá. Má se za to, že vrby a olše se při přepadení hmyzem vzájemně „varují“. „Nesporně jde o nějaký druh komunikace,“ vysvětlil podle listu „Augsburger Allgemeinen Zeitung“ jeden badatel. „To, co jsme zjistili, můžeme vysvětlit jen tím, že stromy napadené hmyzem vypouštějí do vzduchu chemickou tekutinu, jíž vyzývají jiné stromy v okolí, aby se připravily k obraně.“

A jak vypadá tato obrana? Badatelé nasadili hmyz na vrby a olše, aby zjistili, jak se stromy budou bránit. Jejich listy vyloučily chemikálie, čímž se útočníkům znechutily. A co víc: Listy vylučovaly látku, která byla pro hmyz osudná. Útočníci ztratili po jejím požití schopnost žít a také odolnost proti jednoduchým bakteriím. Vrby a olše vzdálené 30 až 40 metrů se připravily na obranu podobně. Napadené stromy se musely „varovat“.

„Ráj na zemi“

Jeden reportér z „Dachauer Nachrichten“ se snažil chvályhodně shromáždit informace o svědcích Jehovových z první ruky. Dotazoval se svědků, pozorně naslouchal a citoval je samotné, aby reprodukoval jejich biblické názory. V „Dachauer Nachrichten“ z 28./29. dubna 1984 píše: „Z Bible se také nepřímo odvodí rok 1914, od kdy vládne Ježíš Kristus jako král ve své říši. Od tohoto okamžiku to má trvat ještě jednu generaci k závěrečné bitvě, nazvané ‚Armageddon‘. Potom bude Jehova soudit lidi.“ (Srovnej Matouše 24:34; Zjevení 16:16.) Závěrem zjistil: „Každé náboženství říká, že má pravdu. Kdybychom věřili svědkům, pak bychom nemuseli již dlouho čekat na ‚ráj na zemi‘ nebo na odsouzení k smrti. To má být přede dveřmi.“

 Využít hráčskou vášeň bílého muže

Severoameričtí Indiáni narazili na dobrý zdroj příjmů: na hazardní hru. Asi v jedné třetině z 167 rezervací, uznaných státem, které mají vlastní zákonodárství a v nichž se jako pravidlo neprosazuje spolkové a zemské právo, byly vybudovány herny Bingo. „Indiáni organizují a inkasují, bílý muž hraje,“ píše „Die Welt“. Například v rezervaci Morongo nemá žádnou platnost kalifornský zákon, že hlavní výhra v Bingu je omezená na 250 dolarů. Indiáni zaručují, že za noc bude vyplaceno nejméně 20 000 dolarů. Večer co večer tedy přicházejí nečestní hráči, kteří jedou až 120 kilometrů, aby se „oddali své hráčské vášni.“

Víno Vatikánu

„Spory mezi Vatikánskou bankou a Banco Ambrosiona, která se v roce 1982 zhroutila, byly ukončeny smírem,“ oznamuje katolický týdeník „Christ in der Gegenwart“. „Vatikánská banka zaplatila věřitelům té banky kolem 250 miliónů amerických dolarů jako ‚dobrovolný příspěvek pro usnadnění celkového řešení‘.“ Bylo oznámeno, že italská justice však chce „nadále stíhat žalobou arcibiskupa Marciukuse, který je odpovědný za finanční skandál“.

Rozvod — velké zdravotní riziko

„Rozvod znamená velké zdravotní riziko, které zcela přehlížejí jak lékařská věda, tak státní úřady i společnost,“ vysvětlil Jack Dominian, ředitel Ústavu pro výzkum manželství v Londýnské nemocnici v Middlesexu. Důkazů o souvislosti mezi manželskými konflikty a duševními i tělesnými nemocemi je „obrovské množství“. „Jestliže se rozbije manželství, nezřídka hrozí nebezpečí pro zdraví partnerů,“ píše „Frankfurter Allgemaine Zeitung“. „Spory a napětí mezi  nimi, žárlivost a zklamání, strach ze samoty a nenávist kvůli nevěře vedou k nejvážnějším duševním i tělesným napětím.“

Nervové zatížení by se dalo vyjádřit tak, že člověk začne být náladový a popudlivý, snadno unavený, nemůže však spát, není schopen se soustředit a nervy a reflexy již nereagují normálně. Následkem jsou často těžké deprese a špatné účinky na práci a zdraví. Nezřídka dochází k jednomu či více pokusům o demonstrativní sebevraždu ba i k sebevraždě. Ve dvou okresech na jihu Anglie byl počet sebevražd pětkrát vyšší u rozvedených než u lidí v manželství. U lidí, kteří žili v manželství odděleně, byl počet sebevražd dokonce dvacetkrát vyšší.

Kýchání ve stínu starého zvyku

Když někdo kýchne, mnoho lidí říká „Na zdraví“ nebo „Ať slouží“, a nevědí nic o pohanském pozadí tohoto zvyku. Článek v „Apotheken Umschau“ (9B/83) krátce poukázal na to, že kýchání bylo ve staré době spojováno s démonickými silami a pověrami. Říká: „Všeobecně se věřilo, že se při kýchání rozvíjí kouzelná moc a přitom z člověka uniká něco démonického.“ Z tohoto důvodu používali Řekové přání na zdraví „pomos Zeus!“ List dále říká: „V nové době přežívá tento starý zvyk v popřání při kýchnutí: ‚pozdrav Pán Bůh!‘, které se mezitím změnilo na mnohem prozaičtější ‚Ať slouží!‘ nebo ‚Na zdraví!‘. Zdá se, že mnoho národů společně věří, že kýchání má nějakou souvislost s duchy“. — Srovnej „Brockhaus Enzyclopedie“, 1971, sv.13, str.457.

I do staré perské náboženské knihy „Avesta“ (kolem r. 500 př. n. l.) se dostalo, že „se zahánějí zlí duchové, přeje-li se kýchajícímu zdraví. Kýchání se také pokládá za věštbu. Proto „křesťanství v prvních stoletích až do středověku bojovalo proti zvyku, jímž se z kýchání určovala budoucnost“.

 Zlozvyk 1. dubna

Řekové „si nenechávají ujít příležitost, aby své spoluobčany vyvedli aprilem“, napsal „Der Spiegel“ v předminulém roce (15/83). V mnoha redakcích časopisů se zabývají falešnými zprávami, které 1. dubna mohou učinit nepravděpodobnosti hodnověrnými.“ O pozadí těchto vtipů časopis říká: „V Řecku mají tradici, kterou historikové odvozují z antického kultu Afrodity: Aprilové vtipy byly pokládány za hříčky a lest mladého boha lásky Erose, Afroditina syna, a boha lásky Aresa.“ Ve většině evropských zemí a v USA je běžné tropit si z někoho šašky „lživými zprávami nebo nemožným úkolem“, říká „Meyersova Encyklopedie“ (1971). Tato příručka spojuje tento zlozvyk se šaškovskými zvyky masopustu „jako pozůstatek jarního zvyku“.

Celá řada novin a dokonce i odborné časopisy přinášejí v té době falešné zprávy, mnohdy nevědomky. V předminulém roce převzala jedna velká zpravodajská agentura falešnou zprávu z časopisu „Sterne und Weltraum“, kterou potom přetiskly mnohé německé a zahraniční časopisy.

Kouř rozděluje hosty

Po mnohaletém úsilí prosadili nyní nekuřáci v Torontu (Kanada) nové nařízení pro jídelny. Od 1. prosince 1983 musí být u vstupu do všech restauraci miliónového města umístěn jeden ze tří štítků: „Pro kuřáky a nekuřáky“, „Pro kuřáky“ nebo „Pro nekuřáky“. Kdo se proviní proti tomuto nařízení, zaplatí pokutu až do výše 1 000 dolarů.