Přejít k článku

Přejít na obsah

Zpráva ročenky svědků Jehovových 1996

Zpráva ročenky svědků Jehovových 1996

Zpráva ročenky svědků Jehovových 1996

JEHOVA Bůh prostřednictvím proroka Izajáše promluvil ke své milované organizaci a řekl: „Všichni tvoji synové budou vyučeni Jehovou a pokoj tvých synů bude hojný.“ (Iz. 54:10, 13) Tato slova citoval Ježíš Kristus, když vysvětloval, v jakém díle svého Otce působí jako učitel. (Jan 6:45) Toto vzdělávací dílo probíhá od té doby již více než 1 960 let a připravuje malé stádo, které se skládá z lidí „z každého kmene a jazyka a lidu a národa“, aby sloužilo s Kristem v jeho nebeském Království. (Zjev. 5:9, 10; Luk. 12:32) Avšak program božského vyučování není omezen jen na malé stádo.

Jehova dal Izajášovi také vidění velkého zástupu lidí ze všech národů — budoucích Božích dětí —, který vystupuje na Jehovovu horu, aby byl poučován o Božích cestách. (Iz. 2:2–4) V souladu s tímto viděním Ježíš svým následovníkům přikázal, aby ‚činili učedníky [neboli žáky] z lidí všech národů . . . a učili je zachovávat všechno‘, co Ježíš slyšel od svého Otce a co učil zase je. (Mat. 28:19, 20) Tato vzdělávací činnost dnes postupuje závratnou rychlostí.

V průběhu minulého služebního roku každý měsíc veřejně vydávalo svědectví o Jehovově Království v průměru 4 950 344 zvěstovatelů. Vrcholný počet svědků v tom roce celkově dosáhl 5 199 895. Byli mezi nimi lidé ze všech ras a téměř z každého národa. Některým z těchto zvěstovatelů dobré zprávy je 80, 90, a dokonce 100 let. K nim patří i jeden věrný pomazaný bratr z Pensylvánie ve Spojených státech, kterému je více než 102 let a který 46 uplynulých let vykonával průkopnickou službu. Kazatelské služby se účastní také mladí lidé; například jedna třináctiletá dívka z Německa považuje za svůj osobní obvod školu, do které chodí, a jistá mladá zvěstovatelka z Itálie se postarala o to, aby její učitelka a všichni spolužáci dostali traktát Zprávy Království č. 34.

Z roční zprávy je vidět, že program božského vyučování probíhá v současné době ve 232 zemích, na ostrovech a dalších územích. A ti, kdo se touto činností zabývají, udělali velmi mnoho práce. V průběhu služebního roku 1995 věnovali kazatelské službě 1 150 353 444 hodin; vykonali 421 827 907 opětovných návštěv a vedli v průměru 4 865 060 domácích biblických studií. Mnozí zájemci si vzali k srdci poučení, které dostali, a to vedlo k tomu, že se 338 491 zvěstovatelů zasvětilo Jehovovi a symbolizovali to křtem. Tito noví bratři a sestry pocházejí z různého prostředí. Zpráva z Polska ukazuje, že tam byli pokřtěni „většinou mladí lidé“. Kancelář v Albánii uvádí, že jedna naše sestra, bývalá katolická jeptiška v Itálii, pomohla jedné Albánce, která byla ateistka a aktivní komunistka, aby se stala pokřtěnou Jehovovou ctitelkou. Tyto dvě sestry nyní vedou více než 50 studií s dalšími lidmi v Albánii a mají z toho velkou radost.

Účinnými pomůckami v celosvětovém vzdělávacím programu svědků Jehovových jsou již mnoho let časopisy Strážná věž Probuďte se! Tyto časopisy se zaměřují především na Bibli a na všechny ty obdivuhodné věci, které souvisejí s Božím záměrem s lidstvem a které Bible odhaluje. Jsou to opravdu mezinárodní časopisy; upozorňují čtenáře na významné události z celého světa a na to, jak se lidé bez ohledu na místo, kde žijí, mohou úspěšně vyrovnávat s životními těžkostmi. V roce 1995 dostali lidé, kteří o to projevili zájem, celkem 456 995 181 těchto časopisů. K 1. září 1995 byla Strážná věž vydávána ve 120 jazycích a Probuďte se! v 75 jazycích. Silným podnětem k rozšiřování časopisů bylo pro některé sbory to, že začátkem dubna 1995 byl zorganizován velmi zvláštní den s časopisy. Sbor v Piraeu v Řecku sděluje, že na tento velmi zvláštní den si celkem 90 zvěstovatelů naplánovalo čtyři schůzky před svědeckou službou. Tímto společným úsilím se jim za jediný den podařilo rozšířit 700 časopisů. V Albánii 538 zvěstovatelů rozšířilo během dubna celkem 56 049 časopisů — 104 časopisy na jednoho zvěstovatele! Také z odboček v Guatemale, v Chile, na Trinidadu a na Fidži přišly zprávy, že tyto velmi zvláštní dny s časopisy u nich měly vynikající odezvu.

Ke vzdělávání používáme videokazety

V posledních letech začali svědkové Jehovovi používat při své vzdělávací činnosti další pomůcku, videokazety. Dodnes byly vyrobeny téměř čtyři miliony videokazet ve více než 30 jazycích. V minulém služebním roce byly vydány tyto nové videokazety: Sjednoceni božským vyučováním (pojednává o mezinárodních sjezdech probíhajících v období 1993–94), Do všech končin země (ukazuje vyučování ve škole Gilead a činnost misionářů, kteří tuto školu absolvovali), Společnost nového světa v činnosti (předkládá pohled na novodobou organizaci v době, kdy byla asi desetkrát menší než nyní) a první tři kapitoly knihy Poznání, které vede k věčnému životu v americké znakové řeči.

Těchto kvalitních videokazet si velmi váží i lidé s vyšším vzděláním. Dají se používat při vyučování negramotných lidí, dětí, které ještě neumějí číst, lidí schopných soustředit se jen krátkou dobu a také neslyšících. Jedna dospívající dívka dostala videokazetu Sjednoceni božským vyučováním jako dárek od příbuzného, našeho bratra. Byla videokazetou tak nadšena, že svého nevlastního otce ihned požádala, aby ji vzal do sálu Království. V Libanonu se starší snaží navštívit se zvěstovateli všechna dobře pokračující domácí biblická studia, a pokud možno tam promítnout videokazetu Svědkové Jehovovi — Organizace za tímto jménem. Přináší to vynikající výsledky.

Po celém světě šíříme Zprávy Království

K jednomu z vynikajících odvětví svědecké služby v roce 1995 patřilo rozšiřování traktátu Zprávy Království č. 34. Kampaň vzbuzovala očekávání již několik měsíců předem. A v neděli 23. dubna, po veřejné přednášce „Konec falešného náboženství je blízko“, byly Zprávy Království uveřejněny a začaly se rozšiřovat současně ve 111 jazycích. Později v tom roce byly rozšiřovány v dalších 25 jazycích. V době, která byla pro šíření tohoto traktátu vyhrazena, bylo v mnoha zemích dosaženo nového vrcholného počtu zvěstovatelů a hodin strávených ve službě.

Jedna průkopnice z Mexika si zlomila nohu a bála se, že se nebude moci této služby zúčastnit. Sehnala však invalidní vozík, sedla si před dům a celé dopoledne od půl osmé do jedenácti oslovovala kolemjdoucí. Za tři dny rozšířila všechny traktáty, které měla, a požádala o další.

V Neapoli v Itálii se bratři snažili šířit Zprávy Království zvláště mezi školáky. Jeden zvláštní průkopník píše, že jistá ředitelka školy ihned poznala, že je svědek Jehovův. Když si traktát přečetla, řekla: ‚Nemohu na traktátu najít nic závadného. Dejte mi jich 841. Každý z mých žáků by měl jeden dostat.‘ Když šli žáci později ze školy, stovky z nich měly v ruce traktát. Svědkové v Neapoli také navštívili školu, kterou vedou řeholnice benediktinky. „Matka představená“ byla velmi překvapena, když si přečetla, že skutečně existuje trvalé řešení problémů lidstva. Požádala o 350 kusů Zpráv Království, aby je dala rodičům dětí, a očividně s velkou radostí je rozšiřovala při jednom školním představení.

Reakce na traktát byly různé. Mnozí lidé ho přijímali lhostejně, jiní rozhořčeně, ale někteří reagovali kladně. Na Aljašce jeden student buddhistického původu traktát vděčně přijal, souhlasil s biblickým studiem a za dva měsíce nato přišel na část oblastního sjezdu. Jeden „odpadlý anglikán“ z Austrálie napsal, že „hledá pravdu — skutečný smysl života“. Požádal o další informace. Jisté manželské dvojici byl traktát Zprávy Království nabídnut nejprve na pláži v Belize, ale oni ho přijali až v odlehlém koutě Aljašky, kde jim byl v jedné chatě nabídnut podruhé. Jedna naše sestra z Rwandy poslala traktát v kinjarwandštině své tělesné sestře do Belgie a vybídla ji, aby vyhledala svědky Jehovovy. Podařilo se jí to, protože tamní bratři šířili tutéž publikaci. Ještě v tom týdnu se poprvé účastnila biblického studia.

Jednotné úsilí zvěstovatelů v Kamerunu přimělo některé pozorovatele k otázce: „Co se děje? Proč chodí kázat tolik svědků?“ Někteří z toho usoudili, že Armagedon už musí být velmi blízko. Jeden průkopník šířil traktáty v silně katolické vesnici, a když tam po týdnu přišel znovu, zjistil, že tam na něj nedočkavě čeká skupina lidí. Řekli mu: „Už víme, jaký je rozdíl mezi svědky Jehovovými a katolíky.“ Bylo tam zahájeno třináct biblických studií a tito lidé požádali o to, aby si mohli postavit sál Království.

Jedna mladá žena v Dánsku přijala traktát Zprávy Království a zašla do bytu. Ihned však znovu otevřela dveře a zeptala se: „Můžete mi to, co je napsáno v tomhle letáku, potvrdit z Bible?“ Zvěstovatelka jí to přečetla v Překladu nového světa. Žena požádala: „Můžete mi totéž ukázat v mé Bibli?“ Zvěstovatelka to udělala a při příští návštěvě se domluvily na pravidelném studiu.

Etiopii byl traktát vystaven na informační tabuli jedné vysoké školy. V Dominikánské republice se o rozšiřování traktátu mluvilo v rozhlase. Jako odezva na šíření traktátu v Rusku přišlo do tamní kanceláře mnoho dopisů. V jednom z nich stálo: ‚Tento leták doporučuje aktivně studovat Bibli. U nás chce studovat hodně lidí a mezi nimi řada mladých.‘ Lidé naléhavě žádali o pomoc.

Jižní Africe si jeden starší muž přečetl Zprávy Království, zatelefonoval zvěstovateli, který mu traktát dal, a zvolal do telefonu: ‚Našel jsem pravdu!‘ Hned ten den šel asi tři kilometry pěšky do sálu Království a od té doby nevynechá jediné shromáždění.

Horliví celodobí služebníci

V popředí svědecké činnosti jsou ti zvěstovatelé, kteří si upravili své záležitosti tak, aby mohli být v průkopnické službě. Každý měsíc sloužilo průměrně 663 521 průkopníků. Vykonali skutečně znamenitou práci! Velmi mnoho z nich sloužilo jako pravidelní průkopníci, jejichž cílem je věnovat kazatelské službě 90 hodin měsíčně; dalších více než 15 000 sloužilo jako zvláštní průkopníci — jejich pracovní plán zahrnuje 140 hodin svědecké činnosti za měsíc; a mnozí další zvěstovatelé sloužili jako pomocní průkopníci — ti ohlašují Boží Království jako jedinou naději lidstva 60 nebo více hodin měsíčně. Podařilo se vám v průběhu roku takto sloužit?

Mezi celodobé služebníky patří 16 468 členů rodiny betel působících po celém světě. Z nich 5 709 slouží v celosvětovém ústředí; ti všichni jsou členy Řádu zvláštních celodobých služebníků. Dalších 4 374 celodobých služebníků plní úkoly, kvůli nimž musí v oblasti, kam byli přiděleni, cestovat z jednoho sjezdu na druhý nebo v určitém kraji navštěvovat jeden sbor za druhým. Jednou z hlavních činností těchto cestujících dozorců je významně se podílet na kazatelské službě.

Naše nejdůležitější shromáždění

Duchovním vyvrcholením roku byla slavnost na památku Kristovy smrti. Probíhala 14. dubna po západu slunce a soustředila pozornost na láskyplné opatření, které Jehova prostřednictvím Ježíše Krista vytvořil pro záchranu všech těch, kdo v něho projeví víru. (Mat. 26:26–30; Sk. 4:12) Na celém světě se této slavnosti zúčastnilo 13 147 201 lidí. Na některých místech byl počet návštěvníků opravdu mimořádný. Sbor v Lilongwe v Malawi, kde je asi 150 zvěstovatelů, ve své zprávě uvedl, že tam na Památné slavnosti bylo 1202 přítomných. Ve sboru s 25 zvěstovateli v Užuru v Rusku se slavnosti zúčastnilo 247 lidí a z jednoho sboru v Ašchabadu v Turkmenistánu, kde je 103 zvěstovatelů, přišla zpráva o 1 053 návštěvnících slavnosti. V Beninu v západní Africe se ve sboru, který má 45 zvěstovatelů, této důležité události zúčastnilo 901 lidí. V padesátičlenném sboru v Buchananu v Libérii, velmi blízko místa, kde probíhá občanská válka, bylo na Památné slavnosti 705 přítomných.

Dva zvláštní průkopníci v Sivii v Peru si na Památnou slavnost pronajali sál a pozvali tam upřímné nábožensky založené lidi, mezi nimiž byli i někteří místní státní úředníci. Průkopníci byli nadšeni, že se slavnosti zúčastnilo 93 lidí, většinou mužů. Místní katolická církev měla na ten večer připraveno procesí, ale musela ho odvolat, protože muži, kteří měli nést sochu „svatého“, byli na Památné slavnosti u svědků Jehovových. Zklamaní stoupenci církve začali na budovu, kde se svědkové Jehovovi sešli, házet kamení.

Památná slavnost je sice nejdůležitější teokratickou událostí, ale rozhodně to není jediná příležitost, při níž se shromažďujeme k poučování od Boha. Každý týden se scházíme ke studiu Bible s pomocí časopisu Strážná věž. Od 1. září 1995 vychází tento časopis souběžně ve 100 jazycích, což přispívá k jednotnému smýšlení svědků Jehovových. Již 116 let věrný a rozvážný otrok používá Strážnou věž jako základní prostředek k předkládání duchovního pokrmu Jehovovým služebníkům. A minulý rok jsme měli opravdu bohatý vyučovací program. Kromě studia Strážné věže máme týdně ještě další čtyři shromáždění. Každý rok probíhá také krajský sjezd a zvláštní sjezdový den. A s velkou dychtivostí očekáváme také každoroční oblastní sjezd.

Na celém světě probíhaly sjezdy

Oblastní sjezd „Zbožná bázeň“, který začal na různých místech probíhat v roce 1994, pokračoval mnohde ještě v první polovině služebního roku 1995. Například v Zambii se takových sjezdů konalo 49 a celkem se jich zúčastnil vrcholný počet 327 856 osob. Pro početnou rodinu je veřejná doprava na velkou vzdálenost většinou příliš drahá, a tak se sjezdy konaly na různých místech po celé Zambii. Přesto někteří návštěvníci sjezdu tam museli cestovat na oslu nebo na voze s volským potahem až osm dní. Mnozí šli pěšky s nákladem na hlavě, jiní jeli na kole, někteří se vezli na korbě naloženého nákladního automobilu a ještě další cestovali autobusem, vlakem nebo jakoukoli dostupnou veřejnou dopravou. Jednotné úsilí zúčastnit se sjezdu bylo vynikajícím projevem víry.

Námět sjezdu, který začal na různých místech probíhat ve druhé polovině služebního roku 1995, je „Radostně chválíme Boha“. Jeden z bratrů, kteří navštívili tento sjezd v Dánsku, vyjádřil tento postřeh: „Sjezd byl pro nás další láskyplnou výzvou k tomu, abychom si upravili život podle pokynů od Jehovy a abychom žili způsobem hodným pravdy. Tlaky způsobené Satanem stále rostou, ale bylo dobré, že jsme si připomněli řadu důvodů, proč bychom si měli udržet radost i ve zkouškách nebo v nemoci. Velmi na nás zapůsobilo vyprávění osobních zážitků bratrů a sester. Po tomto sjezdovém programu si ještě více uvědomujeme, jakou výsadou je pro nás to, že patříme k Jehovově organizaci.“

Kancelář v Rusku oznamuje, že ve volgogradské oblasti, asi 500 kilometrů od Čečenska, byla odvolána všechna velká veřejná setkání kvůli tomu, že se tam v té době válčilo. Oblastní sjezd svědků Jehovových „Radostně chválíme Boha“ však odvolán nebyl. První den přišlo na sjezd asi 50 nebo 60 policistů. V neděli jich tam bylo jen asi 10 nebo 15 a většinou žádali o literaturu nebo o nějaké další informace z Bible.

Ve Švédsku se deset oblastních sjezdů konalo v prostorné sjezdové hale ve městě Strängnäs. V tomto služebním roce neměli mít ve Švédsku mezinárodní sjezd, ale k tamnímu obyvatelstvu patří lidé z mnoha národů. Proto mezi 1102 návštěvníky jednoho sjezdu, který probíhal v angličtině, byli zástupci nejméně 60 národností.

Jedním z vrcholů programu bylo uveřejnění nové knihy Poznání, které vede k věčnému životu. Kniha Můžeš žít navždy v pozemském ráji, která byla vydána v roce 1982 a vyšla ve 126 jazycích, se ve všech těchto jazycích projevila jako cenná vzdělávací pomůcka. Ovšem návštěvníci sjezdu projevili velký zájem o zrychlený postup činění učedníků pomocí knihy Poznání. Pochopili, že takové opatření je pro tuto dobu vhodné. Bylo schváleno, že tato nová kniha bude přeložena do 131 jazyků; v 86 jazycích kromě angličtiny již byla zveřejněna nebo vytištěna a připravena ke zveřejnění na dalších oblastních sjezdech „Radostně chválíme Boha“. Jeden muž z Británie si knihu Poznání vzal jednou večer s sebou do postele. Druhý den v osm hodin ráno řekl své manželce, že chce studovat. Jiný muž, tentokrát v Albánii, si celou knihu přečetl, a když pochopil důležitost myšlenek, které obsahuje, požádal, aby s ním bylo studium vedeno třikrát týdně. Zdá se, že tato nová kniha bude cennou pomůckou k tomu, aby závěrečná část programu božského vyučování proběhla dříve, než nastane Jehovův velký den.

Jehova prostřednictvím proroka Izajáše před dávnou dobou předpověděl, že na rozdíl od jiných lidí budou mít Boží služebníci v duchovním ohledu hojnost. (Iz. 65:13, 14) Svědkové Jehovovi jsou opravdu duchovně dobře sycení, šťastní lidé! A o tuto duchovní hojnost se horlivě dělí s jinými lidmi, kteří hladovějí a žízní po pravdě.

Nadále vyzdvihujeme především Bibli

Naší nejdůležitější učebnicí při božském vyučování je Bible. Svědkové Jehovovi udělali pro rozšíření Bible velmi mnoho. Mnohdy museli používat překlady, které byly v určitých jazycích právě dostupné. V roce 1950 však začali šířit Překlad nového světa. Tento vynikající překlad je nyní k dispozici ve 25 jazycích. Ve 13 jazycích (a ještě v anglickém a v portugalském Braillově písmu) byla vydána celá Bible. V dalších 12 jazycích byla vytištěna Křesťanská řecká písma. Dodnes bylo vyrobeno 84 400 000 výtisků.

Po šestnácti letech usilovné práce byl dokončen celý Překlad nového světa ve finštině. Jeho letošní zveřejnění bylo na šesti oblastních sjezdech ve Finsku doprovázeno bouřlivým potleskem. A když bylo navíc oznámeno, že je k dispozici také ve velkém formátu, mnozí starší lidé plakali radostí. Také čínští svědkové byli nesmírně nadšeni, když v srpnu na sjezdech v Hongkongu a na Tchaj-wanu dostali Překlad nového světa Křesťanských řeckých písem ve svém jazyce. Byl vydán v jednom svazku s běžně používaným čínským překladem Hebrejských písem. Překlad nového světa byl dokončen ve dvou afrických jazycích a tato dvě vydání nyní čekají na vytištění a svázání. V současné době se Bible překládá do dalších pěti jazyků.

Vzdělávací středisko Watch Tower Society v Pattersonu

V roce 1988 se v malebném prostředí uprostřed lesnatých kopců a údolí v Pattersonu ve státě New York, přesně 112 kilometrů na sever od brooklynského betelu, začalo stavět Vzdělávací středisko Watch Tower Society. Po dokončení stavby poskytnou hlavní obytné budovy ubytování 1 200 lidem.

Na jaře 1995 bylo těchto budov dostavěno již tolik, že se 99. třída biblické školy Gilead mohla učit na tomto novém místě. Vyučování této třídy začalo 17. dubna přednáškou o význačných rysech Překladu nového světa, kterou přednesl Albert Schroeder, člen vyučovacího výboru vedoucího sboru. Bratr působil jako instruktor Gileadu od roku 1943, kdy tato škola zahájila svou činnost.

V týdnech po začátku vyučování 99. třídy se do Pattersonu přestěhovala řada oddělení z ústředí Společnosti. Několik oddělení tam bylo přemístěno již dříve. Od 1. září působí v Pattersonu služební oddělení, korespondence redakčního oddělení, překladatelské služby, výtvarné oddělení, fotografické oddělení, videoslužby a některé úseky, jejichž činnost souvisí s právním a projektovým oddělením a s oddělením Braillova písma.

Škola služby Království podněcuje k pokroku

Apoštol Pavel nabádal svého spolupracovníka Timotea, aby se zahloubal do inspirovaných rad, které dostal, a aby je uplatňoval, protože tak mohl být jeho pokrok zjevný. Pavel Timotea vybízel, aby neustále věnoval pozornost svému vyučování. (1. Tim. 4:15, 16) A právě v tom pomáhala starším a služebním pomocníkům škola služby Království, která je součástí mezinárodního programu teokratického vzdělávání. Tato škola kladla důraz na to, že teokracie neboli Boží vláda je vláda lásky, protože Bůh je láska. (1. Jana 4:8)

V průběhu minulého služebního roku jen ve Spojených státech probíhalo vyučování 71 tříd této školy a zúčastnilo se ho celkem 136 480 bratrů (69 771 starších a 66 709 služebních pomocníků). Na vyučování se ve třídách uspořádaných ve Spojených státech podílelo 35 zástupců betelu a více než 500 cestujících dozorců. V Zambii byla před zahájením školy služby Království uspořádána zvláštní schůzka 76 cestujících dozorců. Na různých místech Zambie pak následovalo vyučování v 57 třídách; zúčastnilo se ho celkem 6 418 starších a 4 349 služebních pomocníků. Také v Malawi mělo z hodnotného školení užitek 28 cestujících dozorců, 1 573 jiných starších a 1 424 služebních pomocníků. V průběhu služebního roku 1995 probíhalo vyučování této školy ve většině zemí na světě.

Škola vzbuzovala velké očekávání a tisíce jejích absolventů nebyly zklamány. Všechny pokyny a rady byly založeny na Bibli. Starší i služební pomocníci přijímali poučování i instrukce připravené ‚věrným otrokem‘ se stejnou dychtivostí mysli jako Berojané, a to od první do poslední vyučovací hodiny. (Mat. 24:45–47; Sk. 17:11)

Z celého světa přicházejí dopisy vyjadřující ocenění pro tuto školu. Bratři z oblasti Karibského moře napsali: „Hned od úvodní modlitby bylo jasně vidět, že Jehova má opravdový zájem o své ovce a že si přeje, abychom je my, nižší pastýři, co nejvíce podporovali a povzbuzovali v duchu lásky.“ Z tichomořských ostrovů přišel tento upřímný postřeh: „Je to prostě úžasné, co jsme získali z látky, kterou jsme již znali. Nebo o které jsme si mysleli, že ji známe!“ Škola přinesla velký užitek mnoha nově jmenovaným služebníkům. Na jednom místě bylo například zjištěno, že 85 procent přítomných služebních pomocníků se školy služby Království účastní poprvé. Ano, škola služby Království je požehnáním pro celou organizaci a její kladné působení nepochybně přinese hojnost dobrého ovoce.

Kladné výsledky školy služebního vzdělávání

Během tohoto roku také nadále probíhalo vyučování školy služebního vzdělávání. Tato škola, jejíž jednotlivé kursy trvají osm týdnů, slouží jako pobočka školy Gilead, která je nyní umístěna ve Vzdělávacím středisku Watch Tower Society v Pattersonu ve státě New York. V tomto služebním roce absolvovalo školu služebního vzdělávání více studentů než v kterémkoli jiném služebním roce.

Během prvních pěti měsíců roku 1995 byla tato škola slavnostně otevřena v Dominikánské republice, v Indii, na Nové Kaledonii, v Peru, v Portugalsku, ve Středoafrické republice a v Zairu. V současné době působí škola služebního vzdělávání celkem ve 34 zemích. Jen za minulý služební rok probíhalo 79 kursů této školy a absolvovalo ji 1836 studentů. Vhodnými prostorami pro tyto kursy bývají sjezdové sály, budovy odboček a sály Království.

O kursu, který se konal v Dominikánské republice, řekl jeden instruktor: „Byla tam výborná skupina studentů . . . mladí muži plní horlivosti, upřímného ocenění a touhy se učit . . . To bylo patrné z jejich chování, mluvy, zvyků i oblečení. Člověk rozhodně musel cítit vděčnost za to, že Jehova a věrný otrok poskytují těmto mladým mužům takové školení.“ Jeden student první třídy v Portugalsku si zpočátku myslel, že nebude možné probrat všechnu látku. Později však řekl, že mu přineslo velký užitek, když se naučil studovat a pracovat jiným způsobem, než byl zvyklý — způsobem, který doporučuje věrný a rozvážný otrok.

Typickým projevem toho, jak si studenti vážili snah instruktorů, jsou jejich následující výroky. V dopise z 19. třídy ve Spojených státech bylo uvedeno: „Mnohokrát děkujeme za ty duchovně smýšlející muže, které jste poslali, aby nás školili. Jejich mnohaleté zkušenosti, jejich trpělivost, jejich píle a jejich věrná oddanost Jehovovi budou mít na nás trvalý vliv. Je to opravdové požehnání.“ A 20. třída to doplnila: „Instruktoři vkládali do svého vyučování srdce, takže naše láska k našemu Vznešenému Učiteli a k jeho organizaci rostla.“ Skutečně se dá říci, že se oči těchto studentů staly ‚očima, které viděly jejich Vznešeného učitele‘. (Iz. 30:20)

Absolventi této školy slouží nejen v těch 34 zemích, kde probíhalo vyučování, ale také v 67 jiných zemích a na dalších územích. Byli přiděleni na velmi mnoho míst východní Evropy a do zemí bývalé Jugoslávie a také do Malawi Mosambiku, kde byla naše činnost mnoho let zakázána. Dobré výsledky teokratického vzdělávání, jež tato škola poskytuje, mají dalekosáhlý dopad.

Brožury pro uspokojení zvláštních potřeb

Jako pomůcky k vyučování používáme v posledních letech různé brožury. Na posledních oblastních sjezdech jsme dostali další velmi aktuální brožuru Svědkové Jehovovi a vzdělání. Tato brožura má mnohem širší působnost než minulá brožura Škola. Hlavním cílem naší nové brožury není odpovídat na otázky našich dětí, které se ptají na různé školní činnosti, ale zaměřuje se hlavně na pedagogy. Má jim pomáhat, aby porozuměli morálním zásadám, jimiž se řídíme, aby se dozvěděli, jak pohlížíme na světské vzdělání, a aby věděli o rozsáhlém, nepřetržitém vzdělávacím programu, z něhož my, svědkové Jehovovi, máme užitek. Mnozí naši mladí lidé již nepochybně dali tyto brožury svým učitelům a školním poradcům.

Na sjezdech v New Yorku, které probíhaly v čínštině, byla uveřejněna nová brožura s názvem Trvalý mír a štěstí — Jak je najít? Byla vydána v tradiční i zjednodušené čínštině. Je určena pro lidi, kteří mluví čínsky, a bude rozšiřována všude, kde to bude možné. Překlad této brožury do angličtiny se v současné době neplánuje.

V několika posledních letech byly připraveny další brožury, jež jsou určeny zejména k tomu, aby uvedly na pravou míru silně překroucené informace o svědcích Jehovových, které pracovníci úřadů a sdělovacích prostředků dostávají od duchovenstva a odpadlíků. Tyto brožury jsou předávány státním úředníkům a pracovníkům v soudnictví a v jiných podobných oblastech v Maďarsku, v České republice, v Rakousku a v Bulharsku. V Řecku byly takové publikace předány nejen úředníkům, ale dostala je k dispozici i široká veřejnost.

Náboženští odpůrci v Německu velmi aktivně využívali sdělovací prostředky k hanobení Jehovy a k pomlouvání Božího lidu. (Srovnej Římanům 2:24.) Se souhlasem vedoucího sboru byla tedy v Německu připravena brožura nazvaná Jehovas Zeugen — Menschen aus den Nachbarschaft. Wer sind sie? (Svědkové Jehovovi žijí ve vašem okolí. Kdo vlastně jsou?) Hned od počátku ji bratři dávali každému, s kým se setkali v kazatelské službě a komu by zjevně mohla být užitečná. Tato brožura je také velmi přínosná pro úředníky, soudce, právníky, učitele a jiné lidi, na něž duchovní křesťanstva vyvíjejí zvlášť velký nátlak, aby si na svědky Jehovovy vytvořili negativní názor. Mnozí lidé se rádi dozvídají fakta. Jeden bratr píše: „Když jsme navštívili ředitele školy, kam chodí naše dcera, požádal o dalších 20 brožur, aby si o nich učitelé mohli promluvit na příští schůzce.“

Je prospěšné, jsme-li ve styku se státními úředníky, protože tak mají možnost poznat nás i naši činnost. Naši bratři v Mexiku tyto styky udržovali. S důvěrou, že Jehova bude řídit jejich kroky, nechávali literaturu lidem v různých odvětvích státní správy. Dosáhli tak velmi pěkných výsledků.

Školení pro zdravotnické pracovníky, soudce a sociální pracovníky

Když byly v roce 1988 vytvořeny Nemocniční informační služby (HIS), byly kromě jiného určeny i ke vzdělávání, totiž k uskutečňování velice specializovaného vzdělávacího programu. Nejprve byli vyškoleni vybraní starší, aby mohli navštěvovat nemocnice ve velkých městech a mluvit s lékaři a administrativními pracovníky o léčení svědků Jehovových s použitím postupů bez transfúze krve. Starší se také učili pomáhat spolukřesťanům, kteří se v souvislosti s léčbou dostanou do situace, jež je pro ně zkouškou víry. Pomáhají druhým například tím, že mluví s lékaři o vhodných alternativách ke krvi nebo že spoluvěřícímu vysvětlí, jaké léčebné postupy může využít nebo jaké léky může přijmout, aby se na základě tohoto poučení mohl odpovědně rozhodnout. Ve výborech pro styk s nemocnicemi (HLC) slouží v současné době 6 465 vyškolených sborových starších.

Členové těchto HLC navštívili přední zdravotnická zařízení na celém světě. Většina lékařů a nemocničního personálu projevila opravdové uznání za tuto snahu o komunikaci a spolupráci. Dříve často docházelo k nepříjemným konfliktním situacím. Mnozí lékaři neznali všechny alternativy k léčbě transfúzemi krve.

Členové výborů chtěli lékaře seznámit s těmito alternativami a podpořit údaje, které uvedli při svých návštěvách, a proto jim předložili mnoho článků z lékařské literatury, z nichž je vidět, jakých úspěchů dosahují schopní lékaři již léta bez použití darované krve. V mnoha velkých lékařských knihovnách mají celé svazky těchto článků. Kromě toho HIS v Brooklynu udržují archív těchto článků, které používají, když telefonicky pomáhají v naléhavých případech, k nimž kdekoli na světě dojde.

Jaké výsledky přinesl tento vzdělávací program? Snahy vnutit transfúzi krve dospělým lidem v mnoha zemích prakticky přestaly. Ve většině lékařských center je nyní ovzduší přátelských vztahů a spolupráce s námi. Ředitel lékařské poradenské služby v Chile řekl: „Je sice pravda, že před několika lety mi vaše stanovisko připadalo naprosto dogmatické, ale časem se ukázalo, že váš postoj má oporu ve vědě . . . Vaše mezinárodní informační síť pracuje v tomto ohledu mnohem lépe než naše.“

Více než 58 900 lékařů a chirurgů na celém světě léčí nyní svědky Jehovovy v přátelském duchu a nedělají s krví žádné problémy. Již sto dvě nemocnice na světě uspořádaly ve svých současných systémech zvláštní programy bezkrevní medicíny a chirurgie, aby mohly léčit svědky Jehovovy a ty, kdo nechtějí přijmout krevní transfúzi. Tento dvojí vývoj umožňuje HLC poskytovat pracovníkům ve zdravotnictví další službu: vedou bezplatné konzultace se zkušenými odborníky a zástupci nemocnic, což umožňuje léčení našich zdravotních potíží.

Většina problémů, které ještě zbývá vyřešit, se týká dětí, zejména novorozenců. Z tohoto důvodu byla připravena druhá série seminářů, na nichž budou členové HLC vyškoleni k tomu, aby mohli navštěvovat soudce u soudů pro mladistvé a u soudů pro věci rodiny, sociální pracovníky a kohokoli jiného, kdo má něco společného s procesy ohledně odebrání dítěte rodičům s cílem vnutit mu transfúzi krve. Těmto lidem je potřeba pomáhat, aby se zbavili předsudku, že použití krve je jedinou možnou léčbou. Semináře tohoto druhu již nyní probíhají ve Spojených státech, v západní Evropě a v Tichomoří.

Při navštěvování soudců a jiných osob, které jsou nějak zapojeny do soudních případů týkajících se transfúze krve, dávají členové HLC těmto lidem k dispozici příručku nazvanou Family Care and Medical Management for Jehovah’s Witnesses (Péče o rodinu a léčebná péče u svědků Jehovových), která byla sestavena speciálně za tímto účelem. Tato příručka vybavená indexem obsahuje podrobné informace o systému, který napomáhá vzájemné komunikaci sborových starších, dále o HLC, o kanceláři HIS v odbočce a o HIS v Brooklynu. Obsahuje také právní nebo etické stati a také stati z uznávaných lékařských časopisů, které popisují, co se již udělalo pro to, aby bylo možné choroby a zdravotní potíže dětí léčit bez použití krve. Soudcům, sociálním pracovníkům a dalším osobám se tímto způsobem pomáhá pochopit, že svědkové Jehovovi nejsou náboženští fanatici, kteří odmítnutím veškeré léčby chtějí ze svých dětí udělat mučedníky. Tito lidé poznávají, že skutečným sporným bodem je to, zda láskyplní rodiče mají právo rozhodovat o tom, jaká léčba bude použita.

Jeden Američan, profesor práv, se vyjádřil: „Výbory pro styk s nemocnicemi a právníci svědků Jehovových udělali obrovský kus práce, aby změnili myšlení soudců a lékařů. Základem většiny počátečních rozhodnutí v neprospěch práv svědků Jehovových byl předsudek proti náboženským názorům svědků Jehovových a představa o neomylnosti amerických lékařů. Vývoj těchto soudních případů se však obrací, a to díky tomu, že svědkové Jehovovi ukazují lékařům a soudcům, že mají důvěryhodné náboženské přesvědčení, a také díky tomu, že krevní transfúze byly v lékařství používány opravdu nadměrně.“

Naším prvořadým úkolem samozřejmě není provádět vzdělávání v oblasti léčebných postupů nebo zákonných práv. Tento vzdělávací program však významně posílil postavení svědků Jehovových v situaci, kdy jsou rozhodnuti uposlechnout Boží zákaz používání krve. (Sk. 15:28, 29)

Nové budovy pomáhají řešit nedostatek prostoru

Jak vzrůstá tempo biblické vzdělávací činnosti a jak přibývá hlasatelů Království, je potřeba stále více budov pro shromažďování nových sborů, pro sjezdy, školy a kanceláře odboček.

Během služebního roku 1995 byly na celém světě postaveny stovky nových sálů Království, z nichž mnohé byly financovány z láskyplných „darů na celosvětové dílo“. (2. Kor. 8:14, 15) Uvádíme jen několik příkladů. Třicet těchto sálů bylo postaveno na Ukrajině. V České republice, kde před šesti lety nebyl žádný sál Království, je jich nyní pětatřicet. V Německu bylo minulý rok postaveno 58 nových sálů Království; k nim patří i 15 sálů postavených ve východní části této země. Sál Království postavili také bratři v jedné vesnici v Řecku, kde je pouze 600 obyvatel, ale dva sbory svědků Jehovových, v nichž je celkem 128 zvěstovatelů. Za osmnáct měsíců bylo postaveno a zasvěceno 81 nových sálů Království v Polsku. Potřebují tam však další sály. V některých částech Polska si bratři pronajmou pole a na nich pěstují zemědělské plodiny na prodej nebo sbírají lesní plody, které pak prodávají, aby si vydělali peníze a časem si mohli postavit sál Království. V Jižní Africe bylo za rok postaveno čtyřicet sálů. Ve venkovských oblastech Jižní Afriky, kde je málo peněz, prodali někteří bratři ve sboru třeba několik kusů dobytka, aby mohli koupit cement, jiní nakupovali cihly nebo střešní krytinu atd. Tímto způsobem byl s pomocí regionálního stavebního výboru brzy postaven sál Království.

Čtyřicet zvěstovatelů v Brewerville v Libérii naléhavě potřebovalo vhodný sál. Na shromážděních, která se konala v „diskusní boudě“ s otevřenými stěnami, stála za jakéhokoli počasí většina ze 150 přítomných venku. S finanční pomocí láskyplných bratrů z jiných zemí si tamní zvěstovatelé opatřili potřebný materiál, sami si vyrobili betonové tvárnice a na svědectví všem lidem v okolí postavili krásný sál Království. Komplex tří sálů Království v londýnské čtvrti Edgware v Británii byl vyprojektován tak, aby se dal upravit na sjezdový sál s 800 místy k sezení, vhodný pro tamní sjezdy pořádané v cizích jazycích.

Také počet sjezdových sálů mnohonásobně vzrůstá. Po deseti letech úředních jednání a práce byl zasvěcen další sál v Británii. Dva sjezdové sály byly zasvěceny v Itálii a další dva v Korejské republice. Ve Španělsku byl zasvěcen pátý sjezdový sál, v Brazílii patnáctý. Dále byly postaveny sjezdové sály v Côte d’Ivoire a na Srí Lance. A na celém světě probíhají stavby dalších sjezdových sálů.

V průběhu minulého roku kromě výstavby ve světovém ústředí probíhaly stavební práce na nových nebo rozšiřovaných prostorách odboček v 54 zemích. Někde probíhaly teprve přípravné práce. Jiné stavby byly dokončeny. K radosti našich bratrů byly v tomto služebním roce zasvěceny budovy odboček v šesti následujících zemích.

KOREJSKÁ REPUBLIKA. Korejská odbočka stojí v Kongdo, 67 kilometrů na jih od Soulu. Do Kongdo se odbočka přestěhovala v roce 1982 a od té doby bylo již čtyřikrát nutné její prostory rozšířit. Naposledy byla rozšířena téměř dvojnásobně. Nové budovy byly zasvěceny 8. října 1994, zasvěcovací proslov „Radujte se před Mistrem Stavitelem!“ přednesl Lloyd Barry z vedoucího sboru. A svědkové Jehovovi v Koreji se velice radují z tohoto důkazu, že jejich služba má Boží požehnání.

Semena biblické pravdy se do Koreje dostala poprvé před první světovou válkou. Před třinácti lety, kdy se odbočka stěhovala do Kongdo, tam byl vrcholný počet 30 237 zvěstovatelů. V srpnu 1994 tam měli vrcholný počet 77 542 zvěstovatelů a 40 procent z nich sloužilo jako průkopníci.

Pak bylo nutné prostory odbočky rozšířit. Co se přistavělo? Celá kancelářská budova je nová; je v ní dost prostoru pro služební oddělení, úsek nemocničních informací, korespondence redakčního oddělení, účetní oddělení a překladatelské oddělení. V novém prostředí je také kancelář tiskárny, oddělení elektroniky, počítačů, grafiky a MEPS a byla zvětšena podlažní plocha ostatních tiskárenských provozů. Domov betel má 56 nových pokojů, novou kuchyň, příjemnou jídelnu, novou místnost ošetřovny, novou knihovnu a novou prádelnu. Také tam je velmi pěkný sál Království.

Den po zasvěcení se v tělocvičně v Suwonu konalo zvláštní shromáždění, na kterém znovu promluvil bratr Barry. S tímto místem bylo elektronicky propojeno ještě dalších třináct míst, a tak se shromáždění zúčastnilo celkem 95 883 návštěvníků. Je jasné, že v Koreji je stále ještě mnoho lidí, kteří touží poznat Jehovovy cesty, aby mohli chodit po jeho stezkách.

TCHAJ-WAN. Týden nato, 15. října, byla zasvěcena nová budova odbočky na ostrově Tchaj-wan, který je vzdálený 145 kilometrů od pobřeží Číny. Také tuto budovu zasvětil bratr Barry. Navštívil Tchaj-wan poprvé před dvaačtyřiceti lety, kdy se zde scházela jen hrstka svědků Jehovových — převážně z kmene Ami.

Odbočku stavěli bratři ze zahraničí a také místní svědkové. V průběhu stavby zde pracovalo přes padesát procent místních zvěstovatelů. Někteří strávili nejméně devět hodin v autobuse, aby mohli na stavbě pracovat. Nejmladší z osmi sester z kmene Ami, které pomáhaly pokládat travní koberec před jídelnou, bylo 60 let a nejstarší 84. Tato pracovní skupina nastupovala do práce v půl páté ráno. Chtěly s prací začínat ve čtyři, ale byla ještě velká tma. Stejnou horlivost projevují v kazatelské činnosti.

Při programu k zasvěcení vzpomínal absolvent Gileadu Cyril Charles, který nyní žije v Hongkongu, na svou službu na Tchaj-wanu v roce 1949, kdy mu bylo osmadvacet let. Žil mezi lidmi z kmene Ami, kteří neměli elektřinu ani kanalizaci, a on neměl ani matraci. Ale lidé z kmene Ami milovali biblickou pravdu. Jednou se bratr Charles chystal několik z nich vyškolit pro službu dům od domu, ale školení se chtěli zúčastnit všichni. Když šel do obvodu, šlo mu jich 70 naproti z jihu, jiných 70 ze severu a brzy se k nim přidalo dalších sto. Všichni chtěli sloužit dům od domu s ním. Od té doby byli ti, kdo projevili upřímný zájem sloužit Jehovovi, hodně vyškoleni.

O šest let později začali přijíždět misionáři. Postupně pronikali s kazatelským dílem mezi Číňany, kteří tvoří velkou část tamějšího obyvatelstva. Šestadvacet bývalých misionářů se na Tchaj-wan vrátilo o víkendu, kdy mělo proběhnout zasvěcení. Velmi je potěšila nejen pěkná nová budova odbočky, ale i důkazy, které potvrzovaly, že zvěstovatelé, které kdysi učili, pomohli mnoha dalším lidem, aby začali chválit Jehovu.

Koordinátor výboru odbočky Harvey Logan a jeho manželka, absolventi Gileadu, zde slouží od roku 1962. Jen za posledních deset let zažili vzrůst o 150 procent.

EKVÁDOR. V dalším měsíci, v listopadu, byly zasvěceny rozšířené prostory odbočky v Ekvádoru. Odbočka leží 23 kilometrů od přístavního města Guayaquil.

Teprve před sedmi lety, v roce 1987, byla na tomtéž pozemku slavnostně otevřena nová budova odbočky. Od té doby však průměrný počet zvěstovatelů vzrostl o 130 procent. Za stejnou dobu se počet biblických studií zvýšil o 120 procent. Na zdejším fotbalovém stadiónu přednesl v roce 1987 Daniel Sydlik proslov ke 14 322 posluchačům. A 19. listopadu 1994 na tomtéž stadiónu bratr Henschel přednesl strhující přednášku ke 35 992 posluchačům! Pravé uctívání postupuje v této zemi kupředu a rozšířená odbočka bude střediskem, ze kterého se vyučování o Jehovově vůli bude moci rozšířit do nejvzdálenějších končin Ekvádoru.

SRÍ LANKA. Také odbočka na Srí Lance měla v lednu 1995 připraveny k zasvěcení dvě pěkné nové budovy. Byla to velká změna, protože od doby vzniku odbočky v roce 1953 se kancelář stěhovala z jednoho pokoje v pronajatém domě do dalšího v jiném domě. Nyní mají konečně budovy, které budou přinášet čest našemu Bohu, a parkovou úpravu okolí, z níž je jasně vidět naše víra v Jehovův záměr přeměnit celou zemi v ráj.

Programu se mimo jiné zúčastnili Claude Goodman, který zde sloužil v období 1930–1931; Matilda Rajapakseová (rozená Chapmanová), které je nyní přes devadesát let — s místními sbory je spojena nejméně 80 let a slouží jako pravidelná průkopnice; Douglas King, který byl druhým služebníkem odbočky (jak se tehdy říkalo); David Mercante, zónový dozorce ze světového ústředí, který přednesl zasvěcovací proslov, a mnozí další.

Srí Lanka je velký ostrov na jihovýchodním cípu Indie. Žije tam asi 18 000 000 lidí. Mnozí z nich běžně používají pozdrav Ayubowan! — znamená „Kéž žiješ dlouho!“ Mezi Jehovovým lidem to není pouze obvyklý pozdrav; je to jejich upřímné přání. V souladu s tím chtějí svědkové všem lidem na Srí Lance předat poselství o Království v jejich vlastním jazyce. A nové budovy jim v tom budou pomáhat.

Již samotná výstavba odbočky sloužila ke vzdělávání, a to nejen v poznávání stavebních metod, ale také v duchovních věcech. Projekt přiblížil bratry ze Srí Lanky k celosvětové rodině Jehovových služebníků. Na přípravě projektu se podíleli bratři z Ameriky a z Austrálie. Bratři ze zahraničí osobně dohlíželi na stavbu a učili místní svědky provádět stavební práce. Jiné odbočky dodaly potřebný stavební materiál a finanční prostředky. Dobrovolní pracovníci trpělivě překonávali jazykové rozdíly, aby všichni mohli spolupracovat. U všech vzrostla vděčnost za to, že Jehovova organizace je celosvětová, a za duchovní svazky, díky nimž veškerá činnost probíhá hladce.

SURINAM. Dne 12. února 1995 se konalo zasvěcení odbočky v Surinamu. Ale bylo úžasné sledovat práci, která zasvěcení předcházela, a s radostí se na ní podílet. Pozemek pro stavbu nové odbočky sehnali bratři šestnáct kilometrů na západ od města Paramaribo. Na pomoc s prací na stavbě přijeli bratři z mnoha zemí. Lidé z celého města Paramaribo se přišli podívat na tento důkaz láskyplné mezinárodní spolupráce a s úžasem sledovali naše sestry, které řídily buldozery a jiné těžké stroje. Učitelé tam dokonce vodili své třídy, aby žáci viděli, co se dá udělat, když lidé spolupracují v jednotném duchu. Když byla stavba hotova, obě televizní stanice v Surinamu o ní vysílaly program.

Programu k zasvěcení se zúčastnili bratři z Nizozemska, Německa, Francouzské Guyany, Guyany, Curaçaa a dalších zemí. Zasvěcovací proslov přednesl zónový dozorce Dominick Piccone. Kancelář zdejší odbočky pomůže koordinovat kázání dobré zprávy po celém Surinamu, kde žije 400 000 lidí.

KAMERUN. O to, co se děje v Kamerunu, se velmi zajímají svědkové Jehovovi z mnoha zemí. Někteří z nich totiž 1. dubna 1995 přijeli z Beninu, z Francie, z Gabonu, z Kanady, z Nigérie a ze Spojených států na zasvěcení čtyř dvoupatrových budov komplexu nové odbočky ve čtvrti Bonaberi v Douale. Mezi přítomnými bylo sedm hostů, kteří koncem padesátých let a v šedesátých letech sloužili v Kamerunu jako misionáři. Proslov k zasvěcení přednesl Jean-Marie Bockaert z Francie.

V roce 1948 bylo v Kamerunu pouze 81 činných svědků. Nyní tam více než 24 000 lidí přináší Bohu slávu, přestože tamní svědkové byli 23 let sužováni přísnými omezeními. Bratři, kteří dohlížejí na činnost Jehovova lidu, tento nový betel jistě velmi ocení, protože budou moci všem lidem v Kamerunu předávat velkorysé pozvání, aby vystoupili k Jehovovu domu, aby se učili o Božích cestách a aby chodili po jeho stezkách a tak mohli Bohu navždy prokazovat posvátnou službu v jeho novém světě.

Na celém světě probíhal v tomto roce opravdu ohromný vzdělávací program, který bude pokračovat stále rychleji až do konce současného systému věcí. Po Armagedonu bude mít tento program ještě další stránku, až budou miliardy lidí po vzkříšení z mrtvých vyučovány o Jehovových cestách. Potom poznání Jehovy opravdu naplní celou zemi jako dosud nikdy.

[Obrázky na straně 12]

Nahoře: Uveřejnění knihy „Poznání, které vede k věčnému životu“ v Německu

Nalevo: V Japonsku zkoumají novou brožuru o vzdělání

[Obrázek na straně 13]

Obsahem sjezdové dramatizace byla péče o letité lidi

[Obrázek na straně 13]

Během tohoto služebního roku bylo pokřtěno 338 491 nových učedníků

[Obrázky na straně 20 a 21]

Vzdělávací středisko Watch Tower Society v Pattersonu

[Obrázky na straně 28 a 29]

Budovy odboček byly zasvěceny

1. na Tchaj-wanu

2. v Surinamu

3. na Srí Lance

4. v Ekvádoru

5. v Koreji

6. v Kamerunu