Dopis od vedoucího sboru

JE DOBRÉ, aby všechen Boží lid přemýšlel o vývoji událostí v minulém roce, protože vyhlížíme po tom, co nás dále čeká. A Jehova nám předložil nádhernou vyhlídku! Pro malé stádo těch, kdo jsou pomazáni Božím duchem, je touto vyhlídkou výsada, že budou sloužit v nebesích jako králové a kněží s Ježíšem Kristem. (Zjev. 20:6) Pro jiné ovce, jichž je nyní více než pět milionů, je to vyhlídka na věčný život v pozemském ráji, v ráji, kde každý člověk bude znát a milovat Jehovu a ve svém jednání s druhými lidmi bude zrcadlit Jehovovy vlastnosti. (Iz. 11:9; 1. Jana 4:7, 8; Zjev. 21:4) Proč to Jehova pro nás připravil? Na základě své lásky a jako projev nezasloužené laskavosti k těm, kdo projevují víru ve výkupní oběť, kterou opatřil prostřednictvím svého vlastního Syna Ježíše Krista. (Jan 3:16)

Není se tedy co divit vyjádření apoštola Pavla, že „utrpení v nynějším období nejsou ničím ve srovnání“ s tím, co mu Bůh předložil. Apoštol Pavel výstižně popsal „dychtivé očekávání“ lidí vyhlížejících jasné důkazy toho, že nebeští králové již zahájili očišťování země, po němž bude následovat vzkříšení mrtvých a dovedení poslušného lidstva k dokonalosti. To lidem umožní, aby měli „slavnou svobodu Božích dětí“. (Řím. 8:18–21)

Nebeské Království je již v činnosti. (Zjev. 11:15–17) Máme výsadu sloužit zájmům Božího Království na zemi.  Naším úkolem je sdělovat jiným lidem dobrou zprávu o tomto Království. (Mat. 24:14) S jakými poměry se naši bratři při své činnosti museli potýkat v průběhu uplynulého roku? Přesně s takovými poměry, jaké Písmo předpovědělo pro poslední dny současného systému věcí. (Luk. 21:10, 11; 2. Tim. 3:1–5)

Albánii několik měsíců zaplavovala vlna násilí. Tlupy po zuby ozbrojených teroristů loupily, ničily majetek, znásilňovaly a vraždily. Naši bratři však v kázání dobré zprávy nepolevili. Válka se přehnala přes rozlehlá území Afriky a způsobila utrpení také lidem v některých částech Latinské Ameriky a jihovýchodní Asie. Přestože naši bratři přísně zachovávají křesťanskou neutralitu, řada z nich zahynula vlivem násilí a na následky chorob, které se objevily po bojích. Mnozí museli opustit veškerý svůj majetek a uprchnout do buše nebo do džungle, či dokonce překročit státní hranice a hledat útočiště v jiných zemích. Velká území v Polsku, v České republice, v Itálii a ve Spojených státech byla postižena katastrofálními záplavami. Zemětřesení zničilo dva sály Království ve Venezuele. Sopka na ostrově Montserrat chrlila horký popel, bláto a balvany, a tak byla polovina obyvatel ostrova donucena odtud uprchnout. Na mnoha místech se lidé potýkají s krutými hospodářskými problémy a s takovou pouliční kriminalitou, že je pro každého nebezpečné nosit šperky, a dokonce i náramkové hodinky.

Uprostřed toho všeho, co je uvedeno výše, i navzdory všeobecné lhostejnosti rozšířené v západním světě svědkové Jehovovi dále vydávají svědectví. Jak to zvládají? Podporuje je Jehovova láska, silná láska, kterou pociťují od mezinárodního společenství bratrů, a jasné vědomí, že všechny události dnešní doby neklamně poukazují na blížící se konec starého systému. (Řím. 8:35–39; 1. Petra 4:7, 8)

Ačkoliv zhoršující se poměry ztěžují lidem život, naši bratři se nadále odvážně scházejí na sborových shromážděních i na sjezdech. V uplynulém roce jsme měli roční text: „Vyučuj mě, jak činit tvou vůli.“ (Žalm 143:10) Toto vyučování se z velké části uskutečňuje na shromážděních a Jehova nás po celý rok  dobře živil prostřednictvím třídy věrného otroka. Když vláda v Albánii vyhlásila výjimečný stav, bratři přesunuli shromáždění na dobu, kdy je ještě světlo, a scházeli se po skupinách studia knihy. Počet přítomných dva až třikrát převyšoval počet zvěstovatelů. Naši bratři v Sieře Leone se pravidelně scházeli navzdory tamější anarchii, drancování a zabíjení. Ať už byli bratři donuceni uprchnout do džungle jako na Srí Lance, nebo žít v uprchlických táborech jako v Côte d’Ivoire, vždy byla provedena taková opatření, aby nepřišli o sjezdové programy.

Vření dosahuje stále větších rozměrů, a tak není čas na to, abychom zanedbávali návštěvu shromáždění nebo zastávali názor, že stačí, když se dostaneme do sálu Království jednou za týden. Písmo nás vybízí, abychom ‚neopouštěli své shromažďování, ale povzbuzovali jeden druhého, a to tím více, když vidíme, že se ten den blíží‘. (Hebr. 10:24, 25) Jehova ví, co potřebujeme.

V uplynulém roce bylo dosaženo nového vrcholného počtu 375 923 těch, kdo symbolizovali křtem své zasvěcení Jehovovi. To je nesmírný důvod k radosti! Stále platí Ježíšova slova zaznamenaná v Janovi 4:35: „Pozvedněte oči a pohleďte na pole, že se bělají ke žni.“ Stále tedy pilně vydávejme svědectví. Život lidí, kteří se obracejí k Jehovovi, je drahocenný, ať je těchto lidí hodně, nebo málo. (Luk. 15:7) Jsme Jehovovi opravdu velmi vděční za to, že počet návštěvníků Památné slavnosti v uplynulém roce vzrostl o více než milion.

Náš text pro rok 1998 nám připomíná, že musíme pomáhat dalším milionům lidí, aby uposlechli výzvu: „Každý, kdo vzývá Jehovovo jméno, bude zachráněn.“ (Řím. 10:13) Upřímně se modlíme o to, abychom se všichni, kdo patříme k Boží organizaci, v tomto novém služebním roce osobně podíleli na vydávání svědectví a abychom tak dali najevo, že si hluboce vážíme všeho, co Jehova dělá pro svůj lid.

S vřelou křesťanskou láskou ke všem našim spolupracovníkům na celém světě

Vaši bratři,

vedoucí sbor svědků Jehovových