Kážeme a vyučujeme po celém světě

AFRIKA

POČET ZEMÍ 57

POČET OBYVATEL 827 387 930

POČET ZVĚSTOVATELŮ 1 086 653

POČET BIBLICKÝCH STUDIÍ 2 027 124

Côte d’Ivoire

Obyvatelé vesnice Bianouan, která leží ve východní části této země, touží poznat pravdu. Někteří budí zvěstovatele už v šest hodin ráno, aby si s nimi popovídali o Bibli, a teprve pak jdou pracovat na pole. Jiní chtějí studovat večer po sborovém shromáždění. Jistá negramotná žena jednou požádala bratra o knihu Co Bible doopravdy říká? Řekla, že jí tu knihu bude číst manžel. Bratr jí knihu dal a druhý den je navštívil. Žena i její manžel na něj už čekali. Muž ani nešel pracovat na pole, protože celou noc strávili čtením této knihy a on chtěl nyní s bratrem mluvit o tom, co se dozvěděl. S touto dvojicí bylo zavedeno biblické studium.

Benin

V jedné odlehlé oblasti začala studovat Bibli velká rodina. Otec byl pastorem v tradiční církvi. Pouhé dva týdny po prvním studiu celá rodina přijala pozvání na oblastní sjezd. V sobotu, druhý den sjezdu, nejstarší dcera večer náhle onemocněla a zemřela. I přes tuto tragédii se otec zúčastnil nedělního programu. O tom, co je postihlo, pak v pondělí prohlásil: „To je Satanovo dílo! Chce nás zastrašit, ale my se nedáme.“ Přinesl domů všechny pomůcky, které používal v církvi: sutanu, čepici, opasek, olej na pomazávání a pastýřskou hůl. Jeho manželka, která měla v církvi také určité postavení, udělala totéž.  „S touto církví jsme skončili,“ prohlásil pastor. Potom, v duchu textu ve Skutcích 19:19, všechny tyto předměty veřejně spálil. Rodina dále dělá pěkné duchovní pokroky.

Madagaskar

Církevní kazatel v jedné vesnici, kde žije asi 500 obyvatel, dostal minulý rok od svědka z jiné vesnice knihu Co Bible říká. Poté, co si ji důkladně přečetl, dospěl k přesvědčení, že našel pravdu, a začal o těchto myšlenkách mluvit se členy své církve. Zanedlouho všichni členové jeho rodiny a dalších 20 lidí vystoupili z církve a začali pořádat shromáždění, stejně jako to dělají svědkové na celém světě. Na pomoc jim přišli zvláštní průkopníci. Vedli studia se zájemci a pravidelně organizovali sborové studium knihy a studium Strážné věže. V říjnu se pět lidí stalo nepokřtěnými zvěstovateli. Nyní díky průkopníkům zde už probíhá i veřejné shromáždění a teokratická škola. Na shromáždění chodí v průměru 40 lidí a je vedeno 20 biblických studií.

 Jižní Afrika

Hennie a jeho manželka byli v kazatelské službě dům od domu. Když šli kolem plotu jednoho domu, agresivní pes strčil hlavu mezi tyčky a kousl Hennieho do ruky. Protože rána silně krvácela, spěchali domů, aby mu manželka ruku ošetřila a ovázala. Hennie se rozhodl, že k lékaři půjde později. Řekl, že kvůli nějakému psovi přece službu neukončí, a tak se asi za hodinu a půl do obvodu vrátili. Začali sloužit hned vedle domu, kde byl ten pes. Mluvili s několika lidmi a pak je jeden muž pozval dál. Pozorně jim naslouchal a nakonec řekl, že velmi stojí o to, aby ho opět navštívili. S mužem bylo zavedeno biblické studium a krátce nato začal chodit pravidelně na shromáždění. Když vystoupil z holandské reformované církve, navštívil ho starší této církve a nabídl mu, že ho jmenují diákonem. Muž si však za svým rozhodnutím pevně stál. Dělá pěkné pokroky a přihlásil se do teokratické školy.

Tanzanie

V rámci kampaně, která probíhala v říjnu 2005, se devět bratrů ze sboru Iringa rozhodlo propracovat jednu odloučenou oblast a vydali se do Pawaga, které je vzdáleno asi 75 kilometrů. Slyšeli, že v té oblasti žije jeden osamocený zvěstovatel, a tak se rozhodli ho vyhledat. Ptali se mnoha lidí a nakonec bratra našli. Řekl jim, že tam žije více než 20 let. Myslel si, že naše dílo je v Tanzanii stále ještě pod zákazem. Celá ta léta však vydával svědectví, a tak bratrům nyní řekl, že ví o několika lidech, kteří mají o biblické poselství upřímný zájem. Bratři ze sboru Iringa nabídli, že se pokaždé, když do Pawaga přijedou, zdrží dva týdny a budou se jim věnovat. V roce 2006 se do tohoto území, kde se mnoho lidí zajímá o pravdu, přestěhovali dva pravidelní průkopníci. Místní bratr dostal duchovní pomoc a nyní je v Pawagu  skupinka devíti zvěstovatelů. Shromáždění mají pod stromem, ale plánují, že si z místních materiálů postaví malý sál.

Rwanda

Dívka, která se jmenuje Gentille, hrála fotbal a proslavila se tím, že uměla dávat góly. Lidé ji přezdívali Manayibitego, což v kinjarwandštině znamená „bohyně gólů“. Jejího talentu si všimli jistí Italové a poskytli jí kvalitní trénink. Pak jí nabídli, aby fotbal hrála v Itálii. Možnost přestěhovat se do Evropy a stát se mezinárodně známou hráčkou byla lákavá nabídka. Gentille však věděla, že by to znamenalo opustit rodinu. Její maminka je svědek a Gentille sice Bibli studovala, ale pravdu nikdy nebrala příliš vážně. Tím nejdůležitějším v jejím životě byl fotbal. Když o této nabídce mluvila s maminkou, uvědomila si, s jakým duchovním nebezpečím to je spojeno. Rozhodla se, že nabídku odmítne a na první místo v životě dá zájmy Království. Na jednom nedávném sjezdu byla pokřtěna.

 AMERICKÝ KONTINENT

POČET ZEMÍ 55

POČET OBYVATEL 893 357 181

POČET ZVĚSTOVATELŮ 3 367 544

POČET BIBLICKÝCH STUDIÍ 3 236 692

Curaçao

Bratr jednou přišel na biblické studium, zájemce mu podal náboj a zeptal se ho, zda ví, co to je. Pak vysvětlil, že než mu bratr vydal svědectví, uvažoval několik měsíců o sebevraždě, protože přišel o práci i o rodinu. Sžírala ho touha po pomstě, a tak se rozhodl, že zastřelí čtyři lidi, kteří mu podle jeho názoru tyto problémy způsobili. Do revolveru dal čtyři náboje a jeden si strčil do kapsy pro případ, že by chtěl ukončit také svůj život. Než ale odešel z domu, rozhodl se, že se obrátí o pomoc k Bohu. Zapnul televizi a vyhledal náboženský kanál. V tu chvíli u něj zazvonili dva svědkové a časem s ním zavedli biblické studium. Čtyři náboje, které byly v revolveru, zahodil, ale na ten pátý zapomněl. Když ho pak našel v kapse, ukázal ho bratrovi a vyprávěl mu, co se tehdy odehrálo. Prohlásil, že od té doby, co začal studovat Bibli, se jeho život zásadně změnil. Řekl, že pět lidí vděčí za svůj život svědkům Jehovovým. V současné době tento muž chodí na sborová shromáždění.

Uruguay

Jedna žena pozvala dovnitř dva svědky, kteří u ní ve službě zazvonili, a se slzami v očích jim vyprávěla, že se celou noc modlila k Bohu a úpěnlivě ho  prosila, aby jí ukázal, jaká je jeho vůle. Nedávno za ní přišel pastor její církve, ale jediným účelem jeho návštěvy bylo vyzvednout si desetinu z poměrně velké sumy peněz, kterou předtím dostala. Byla zklamaná, protože nikdy předtím ji představitelé církve nenavštívili, a to dokonce ani když měla vážné problémy a prosila je o pomoc. Déle než měsíc se už neobjevila v kostele. Nakonec pastorovi řekla, že se cítí podvedená, protože církevní nauky si protiřečí. Místo, aby se jí pokusil tyto nesrovnalosti vysvětlit, řekl jí, že na ni uvalí sedm kleteb, kterými ji zatratí za to, že církev opustila. Bratři této ženě vysvětlili, že pravý Bůh používá anděly, aby našel lidi, kteří hledají pravdu. Žena měla mnoho otázek a okamžitě bylo zavedeno studium s knihou Co Bible doopravdy říká? Později se k tomuto studiu připojil i její manžel a oba dva navštívili Památnou slavnost a zvláštní přednášku. Velký dojem na ně udělala úroveň vyučování v sále Království a nemohli uvěřit, že nejsou vybírány žádné peníze. Oba manželé dělají pěkné duchovní pokroky a spřátelili se s mnoha bratry a sestrami ve sboru.

Chile

Asi nejjižnější biblické studium na světě probíhá s ženou, která žije na odlehlém území Hoornského mysu. Je to manželka  strážce majáku. Když tato žena bydlela v Punta Arenas, jedna pomocná průkopnice s ní vedla čtyři týdny biblické studium. Pak se žena odstěhovala na Hoornský mys. Od té doby studium pokračuje po telefonu. Žena dělá duchovní pokroky.

Kostarika

V této zemi žije asi 10 000 indiánů Guaymí. Převážná většina jich je kolem městečka Sixaola, které leží nedaleko hranic s Panamou. Poměrně značný počet těchto domorodců projevuje upřímný zájem poznat Bibli. Byli tam proto posláni mladí manželé, kteří jsou zvláštními průkopníky. Začali se učit místní jazyk. Ve službě s nimi spolupracovalo 26 bratrů a sester z kmene Guaymí a společně se radovali z pěkných výsledků. Poprvé proběhla v jazyce guaymí Památná slavnost, které se zúčastnil neuvěřitelný počet 264 osob. Od té doby je zde trvalý růst. Například skupinu sborového studia knihy původně tvořilo 13 zvěstovatelů a běžně bylo 20 přítomných. Nyní se jich schází 40, a tak byly vytvořeny další dvě skupiny.

Panama

Ramiro, učitel tělocviku, začal v roce 2004 studovat Bibli se svědky Jehovovými. V té době měl jen šest skupin žáků, což týdně představovalo pouze 12 hodin výuky z požadovaných 24. Ředitel školy tedy Ramirovi řekl, aby zbylé hodiny vyučoval náboženství. „Mluv s nimi zkrátka o Bohu, o Ježíši a o Bibli,“ doporučil  mu. Ramiro tedy vyučoval to, co se sám dozvídal. V tom školním roce používal knihu Poznání, které vede k věčnému životu a měl 150 žáků od šesté do osmé třídy. Následující rok se Ramiro stal nepokřtěným zvěstovatelem. Jelikož v tom roce vyšla kniha Co Bible doopravdy říká?, začal vyučovat pomocí této publikace. Počet žáků vzrostl na 160 a byli rozděleni do šesti skupin. Jaký je výsledek? Ramiro a další zvěstovatelé ze sboru nyní vedou s několika žáky domácí biblické studium. Rodiče některých žáků s oceněním Ramirovi řekli, že chování jejich dětí se zlepšilo. Někteří rodiče chodí na sborová shromáždění, a už byli dokonce i na několika sjezdech. A co Ramiro? V listopadu 2006 byl pokřtěn a nadšeně dál využívá všech příležitostí učit biblickou pravdu.

Guatemala

Ve městě Guatemala jeden zvěstovatel, který se jmenuje Jeremy, šel navštívit mladého muže, s nímž studoval Bibli. Dům, kde zájemce bydlel, byl v aleji. Když Jeremy zaklepal na dveře, otevřela mladší sestra zájemce a řekla, že její bratr není doma. V tu chvíli k Jeremymu přistoupili dva mladíci. Jeden z nich mu dal pistoli k hlavě a řekl: „Byl jsem najat, abych tě zabil.“ (Jeremy se později dozvěděl, že tento výrok lupiči používají k zastrašování obětí.) Jeremy vypráví, co se odehrálo  dál: „Dívka zavřela dveře a já se mužů zeptal: ‚Co chcete?‘ Jeden z nich řekl: ‚Co tady děláš?‘ Odpověděl jsem mu, že kážu poselství od Jehovy. Hrubě na to reagoval slovy: ‚Tak mi to poselství řekni!‘ Byl jsem hrozně nervózní a nevěděl jsem, co mám dělat. Otevřel jsem tašku a vyndal z ní Bibli. Nato se muž s pistolí rozplakal, protože věděl, že dělá věci, které jsou špatné. Velmi mě prosil, abych mu pomohl. Otevřel mi tašku a vybral si Probuďte se! o penězích. Druhý muž mi začal prohledávat kapsy, protože chtěl najít peněženku, ale ten s pistolí mu řekl: ‚Nech ho! Přestaň ho šacovat.‘ Nato mi poděkoval, objal mě a oba odešli. Cítil jsem vnitřní klid a děkoval jsem Jehovovi, že mě v této situaci chránil.“

Dominikánská republika

Jedna sestra, která pracuje na ortodoncii, se zúčastnila jednodenního semináře o zubních implantátech. Více než 250 účastníků semináře dostalo možnost přihlásit se na speciální kurz, který se měl konat v Evropě. Byl však dost drahý a mohlo tam jet jenom osm z nich. Na konci dne bylo sestře řečeno, že byla vybrána a že si kurz ani nebude muset platit. Sestra překvapeně odpověděla: „Děkuji vám, že jste mi tuto možnost nabídli. Já jsem ale nevyplnila přihlášku a ani nemohu vaši velkorysou nabídku přijmout. Jsem svědek Jehovův a v žádném případě nechci dát ničemu přednost před duchovními zájmy své rodiny. Kurz bude velmi intenzivní, a to by vyžadovalo hodně času i úsilí. Já mám ale týdně pět biblických shromáždění, kterým se chci plně věnovat. Určitě by mě netěšilo, kdybych po návratu z kurzu sice měla vyšší kvalifikaci, ale zjistila bych, že kvůli tomu, že jsem nebyla doma, moji dva dospívající synové berou drogy nebo se dopouštějí jiných špatných věcí.“

 ASIE A STŘEDNÍ VÝCHOD

POČET ZEMÍ 47

POČET OBYVATEL 3 993 686 009

POČET ZVĚSTOVATELŮ 607 112

POČET BIBLICKÝCH STUDIÍ 496 577

Izrael

Mladá pomocná průkopnice Ella si všimla, jak jedna letitá žena vleče pytel odpadků. Pomohla jí a potom jí vydala krátké svědectví. Žena Elle řekla, kde bydlí, ale sestra ji nemohla zastihnout, i když u ní klepala mnohokrát. Nakonec se to podařilo. Ukázalo se, že ta žena je nedoslýchavá, a tak Ellino klepání na dveře nikdy neslyšela. Bylo zahájeno biblické studium. Ačkoli paní byla nevěřící, časem si Boha a jeho Slovo zamilovala. Po dvou letech Jehovovi zasvětila svůj život a nedávno se dala ve věku 92 let pokřtít.

Mongolsko

Starší žena jménem Terbiš pracovala celý život v knihkupectví. Když s ní osmnáctiletá průkopnice Munchzaja mluvila u dveří, Terbiš jí řekla, že přečetla spoustu knih, a tak vždy snadno pochopí, o čem kniha je, a je úplně jedno, jestli ji čte od začátku, od prostředka nebo od konce. Řekla však, že s Biblí je to jiné a že této knize porozumět nedokázala. Nepomohlo jí ani to, že chodila do kostela. Začala si ji tedy studovat sama a dělat si ke každému verši poznámky. Zvláště chtěla pochopit text v Hebrejcům 11:6. Munchzaja jí tento verš vysvětlila, nabídla jí biblické studium a pozvala ji do sálu Království. Když se Terbiš dozvěděla, kde sál Království  je, řekla: „To je ten dům, okolo kterého jsou ty nádherné květiny? Pokaždé, když jdu kolem, zastavím se tam a obdivuji je. Můžete mě seznámit s tím, kdo se o ně stará?“ Munchzaja to s radostí udělala. Terbiš nyní horlivě poznává Stvořitele a chodí na shromáždění. Munchzaja dodává: „Ty květiny jí vydávaly svědectví dávno přede mnou!“

Japonsko

Hiroko, které je 78 let, už kvůli bolestem nohou nemůže sloužit tolik, co dřív. Prosila Jehovu, aby jí pomohl přijít na to, co dělat dál. Napadlo jí, že by mohla jít na jednu frekventovanou autobusovou zastávku a tam vždycky půl hodiny posedět. Usmívá se na kolemjdoucí a často se s nimi dá do řeči. Poblíž zastávky je nemocnice, a tak když vidí, že si někdo nese nějaké léky, zeptá se ho, co ho trápí. Když někdo hledá v jízdním řádu, nabídne mu pomoc. Těm, kdo okolí neznají, doporučí zajímavá místa, kam by stálo zato se podívat. Naslouchá lidem a potom jim nabídne časopis. S některými mluví pravidelně, takže má i opětovné návštěvy.

Barma

Lazaru byl překupníkem drog. Zneužíval drogy, vraždil, žil velmi nemravně a porušoval různé zákony. Když mu však jedna průkopnice ukázala, že podle Bible se Bůh jmenuje Jehova, Lazaru okamžitě rozpoznal, že našel pravdu a přijal nabídku biblického studia.  Studoval sice dlouho, ale stále dělal duchovní pokroky. Nejtěžší pro něj bylo zcela opustit dřívější způsob života. Když svým kamarádům řekl, že s nimi končí, dostali strach, protože věděl všechno o jejich obchodování s drogami. Přestože se ho několik nájemných vrahů pokoušelo zabít, podařilo se mu uniknout. Nakonec se přestěhoval jinam a společně s manželkou se dali pokřtít.

Tchaj-wan

Jednou se několik zvěstovatelů krátce zastavilo před kavárnou, která měla neobvyklý název — Kavárna u Ezry. Jeden z nich se ze zvědavosti majitele zeptal, proč v názvu jeho kavárny je biblické jméno Ezra. Muž odpověděl, že Ezru vždycky obdivoval kvůli jeho horlivosti pro pravé uctívání. Řekl, že mnoho let chodil do kostela, ale v poslední době přestal, protože jeho manželka je Vietnamka a kázání v kostele nerozumí. Zvěstovatel navrhl, že jim donese Bibli ve vietnamštině. Byli moc rádi, že jim ji přinesl ještě ten den odpoledne. S celou rodinou bylo zahájeno biblické studium.

Indie

V jednom městě, kde svědkové čelí tvrdému odporu, bylo kvůli kazatelské službě pět sester posláno na čtyři dny do vězení. Zpočátku na ně byla dozorkyně velmi hrubá a zakázala jim ve vězení šířit křesťanství. Všimla si však, že se chovají laskavě a mírně a její postoj vůči nim se začal měnit. Sestry se s ostatními vězeňkyněmi a také s ní dělily o ovoce a jiné potraviny, které jim přinesli spolukřesťané. Jednou večer si sestry povídaly o myšlenkách z knihy Přibližte se k Jehovovi a dozorkyně je zaslechla. Dala si židli do dveří cely a k rozhovoru se přidala. V den, kdy byly sestry propuštěny, jí zemřela jedna příbuzná, a tak ji sestry mohly utěšit nadějí na vzkříšení.

 V době kdy, byly ještě ve vězení, jiná dozorkyně se jich ptala, jakého zločinu se dopustily. Jedna z nich jí vysvětlila, že při kazatelské službě byly obviněny z nelegálního obracení na jinou víru. To, co dozorkyně slyšela, ji zaujalo, a sestrám řekla: „I když nejste v jednoduché situaci, mluvíte tak klidně. Když vás poslouchám, musím se stydět. Mám totiž výbušnou povahu. Prosím, když začnu mluvit hrubě, zastavte mě. Chci se naučit mluvit stejně jako vy. Nechápu, jak někdo může tak hodné lidi poslat do vězení.“ Kdykoli měla chvíli času, zašla za sestrami s prosbou: „Řekněte mi teď něco o Bibli. Uklidňuje mě to.“ Biblické poselství také zapůsobilo na dvě vězeňkyně odsouzené na základě obvinění z vraždy. Sestry jim a dalším vězeňkyním opatrně kázaly. Nyní, když sestry už jsou na svobodě, hledají vhodný způsob, jak jejich zájem dál rozvíjet.

Indonésie

Zvláštní průkopnice Resmawati právě skončila službu a chystala se jít domů, když ji jistá žena pozvala k sobě, aby si popovídaly o Bibli. Tři dny nato za ní Resmawati přišla znovu. Ta žena se rozplakala a svěřila se  průkopnici s tím, že ji manžel bije. Resmawati jí přečetla Hebrejcům 4:12 a vysvětlila, že díky studiu Bible se mnoho věcí může změnit. Vyprávěla jí zkušenost Tonyho z Kalendáře svědků Jehovových na rok 2003. To ženu zaujalo a o kalendář požádala. Resmawati jí ho příště přinesla a začaly studovat knihu Co Bible říká. Na další návštěvě manžel té ženy požádal, zda by se ke studiu mohl připojit. Také si totiž přečetl zkušenost Tonyho a silně na něj zapůsobila. Shodou okolností se i on jmenuje Tony, a navíc jeho postoje a chování byly shodné s tím, co se psalo o Tonym v kalendáři. Když tu zkušenost viděl, řekl své manželce a dětem: „To je moje jméno, ne? Jak to ten svědek, který tohle napsal, mohl vědět?“ Manželka mu odpověděla: „Svědkové nevědí, jak se jmenuješ. A i kdyby to věděli, nemohlo by to už vyjít v kalendáři, určitě ne v tom na rok 2003, a dokonce ani na rok 2007!“ Protože manželka viděla, že ta zkušenost ho zaujala, taktně se zeptala: „Chtěl bys být jako Tony z kalendáře?“ Manžel k jejímu překvapení odpověděl: „Chtěl bych to zkusit.“ Stejně jak uvádí zkušenost v kalendáři, i Tony z Indonésie dal do pořádku svůj život, nechal si ostříhat dlouhé vlasy a začal chodit upravený. Celá rodina pokračuje ve studiu Bible.

Malajsie

V některých částech Bornea bratři při vyhledávání domů využívají satelitní snímky z internetu. Píší: „Tímto způsobem vidíme, kde jsou v deštných pralesích střechy. Někdy se ale ukáže, že to je jen chlívek pro zvířata, takže se zasmějeme, že jsme vlastně přišli kázat kozlům. Někde ale přece jen bydlí lidé. Tyto obvody v horách jsme nikdy předtím nepropracovávali. Deštný prales je hustý a najít v něm cesty není snadné, a tak jsou pro nás satelitní snímky velkou pomocí.“

 EVROPA

POČET ZEMÍ 47

POČET OBYVATEL 732 610 687

POČET ZVĚSTOVATELŮ 1 533 790

POČET BIBLICKÝCH STUDIÍ 749 911

Maďarsko

Jedna dvanáctiletá sestra vypráví: „Byla jsem pokřtěna před devíti měsíci a teď tři měsíce sloužím jako pomocná průkopnice. Moc mi pomáhá maminka. Mnozí se mě ptají, jak při škole dokážu zvládnout ještě pomocnou průkopnickou službu. Já si myslím, že škola mi v tom právě pomáhá. Čas o přestávkách využívám k vydávání svědectví. Pravidelně mluvím o Bibli s pěti klukama a holkama. Se dvěma spolužačkami vedu biblické studium. Vidím, že Jehova mi žehná. Průkopnická služba pro mě není břemenem, ale radostí. Maminka je pravidelná průkopnice a to je taky můj cíl. Chci Jehovovi sloužit celodobě.“

Británie

Susan začala studovat Bibli v roce 2001 a ve studiu pokračovala ještě další dva roky. Během té doby se snažila přestat s kouřením. Pokoušela se o to mnohokrát, ale marně. Studium kvůli tomu ukončila, ale nepřestala chodit na sborová shromáždění. Po čtyřech letech si uvědomila, že se svým vztahem k Jehovovi musí něco udělat, a proto ve sboru požádala o pomoc. Opět začala studovat a zjistila, že informace v knize Přibližte se k Jehovovi jí velmi pomáhají. Podrobný rozbor Jehovovy lásky k nám a toho, jakými způsoby  ji můžeme projevovat jemu, zásadně ovlivnil její život. Během osmi týdnů úplně přestala kouřit. Uvědomuje si, že studium této publikace jí naučilo důvěřovat Jehovovi. Susan udělala velký duchovní pokrok, zasvětila svůj život Jehovovi a na oblastním sjezdu „Následujme Krista!“ to symbolizovala křtem ve vodě.

Estonsko

Sedmnáctiletá studentka Helgi, která nežila ani s jedním ze svých rozvedených rodičů, projevila zájem o pravdu a začala studovat Bibli. Zpočátku chodila na shromáždění zřídka, protože hodně času trávila tím, že zpívala s místní hudební skupinou. Když pro pravdu získala větší ocenění, začala svůj život měnit. Členům hudební skupiny vysvětlila, že ve dnech, kdy je shromáždění, nemůže vystupovat. Přihlásila se do teokratické školy a stala se nepokřtěnou zvěstovatelkou. Zúčastnila se celostátní pěvecké soutěže, jejíž vítěz měl  podepsat smlouvu se známou nahrávací společností. Porota vyloučila mnoho účastníků, ale Helgi okamžitě postoupila do dalšího kola, které však mělo proběhnout v době, kdy měla svůj první úkol na teokratické škole. Jak se rozhodne? Její maminka, která není svědkem Jehovovým, jí navrhla, aby úkol na teokratické škole odřekla nebo ho přesunula na jindy. Helgi jí ale odpověděla, že nejde jen o přednesení úkolu, ale o to, co dá v životě na první místo — zda věci duchovní, nebo tělesné. Když si Helgi všechno důkladně promyslela, rozhodla se, že dá přednost úkolu na teokratické škole. Maminka její rozhodnutí respektovala.

Později jeden televizní reportér navštívil oblastní sjezd „Následujme Krista!“, aby udělal několik záběrů ze sjezdu a z křtu. Když uviděl Helgi, jak vstupuje do bazénu, nafilmoval její křest a potom s ní udělal interview. Večer v televizních zprávách byl promítnut klip z jejího vystoupení na pěvecké soutěži, pak následoval křest a nakonec Helgi s rozzářeným úsměvem řekla: „Tohle je nejlepší rozhodnutí mého života.“

Bulharsko

Ivelin je ve vězení v Belene. Do bulharské odbočky svědků Jehovových napsal: „Zde ve vězení jsem náhodou našel časopis Strážná věž, a tak mám na vás spoustu otázek. Lituji svých hříchů a po duchovní stránce se chci úplně změnit. Rád bych vás požádal o něco, co asi bude těžké splnit, a ani neočekávám, že by se to podařilo. Mohli byste mi napsat něco o Jehovovi Bohu? Chtěl bych se o něm dozvědět víc. Nevím, jestli mi odpovíte, ale poznávání Jehovy mi přináší radost. Tyto věci zajímají nejen mě, ale také další vězně. Prosím, pamatujte na to, že když mi neodpovíte, jednoho dne mě pustí a já vás stejně najdu!“ Bratři na  tento zájem ihned zareagovali a nyní v tomto vězení probíhá studium nejen s Ivelinem, ale i s dalšími devíti vězni.

Portugalsko

Zvláštní průkopnice Jana vypráví: „Když jsem jednou vyšla z metra, zahlédla jsem tam Číňana a rozhodla se, že ho oslovím. Muž byl překvapen, že mluvím čínsky, a řekl mi, že jede do nemocnice, protože jeho žena by měla brzy rodit císařským řezem. Ani on, ani jeho žena nemluvili portugalsky, a tak nemocnice chtěla, aby si sehnali tlumočníka. Muž byl zoufalý a prosil mě o pomoc. Následující den mě chirurgové požádali, abych si oblékla lékařský plášť a byla s nastávající maminkou během porodu. Při operaci jsem ji držela za ruku a ona se mě ptala na spoustu věcí ohledně Bible a našeho díla. Narodila se jí krásná holčička. Žena mi byla velmi vděčná za pomoc a řekla mi, abych pro její dceru vybrala jméno. Na chvíli jsem se zamyslela a pak jsem navrhla jméno Sára. Ženě se to jméno líbilo a upřímně se chtěla dozvědět více o Sáře, o které je zmínka v Bibli, a také o Bohu, kterého Sára uctívala. Při odchodu z nemocnice, jsem jim nabídla pravidelné biblické studium. Tito manželé předtím odmítali mluvit se svědky, ale díky mé pomoci se jejich negativní názor rychle změnil. Okamžitě přijali moji nabídku a nyní navštěvují shromáždění.“

Slovensko

Manželé, kteří jsou zvláštními průkopníky, se setkali se dvěma mladými muži z Afghánistánu, kteří projevili zájem o Bibli. Na Slovensku však byli jen krátce. Průkopníci se s nimi několikrát sešli a dali jim Bibli a knihu Co Bible doopravdy říká? Také jim ukázali, jak probíhá biblické studium, aby mohli Bibli studovat jednak oni sami a jednak s druhými.

 OCEÁNIE

POČET ZEMÍ 30

POČET OBYVATEL 36 829 259

POČET ZVĚSTOVATELŮ 96 691

POČET BIBLICKÝCH STUDIÍ 51 122

Nový Zéland

Paul ve službě dům od domu jednou odpoledne mluvil s jistou ženou. Když jí nabídl brožuru, žena odpověděla, že její příbuzná jí nedávno řekla, že by jí pomohlo, kdyby poznala pravdu. Právě ten den ráno se žena modlila k Bohu, použila Jehovovo jméno a prosila, aby k ní někoho poslal. „O tři hodiny později jsem přišel k jejím dveřím,“ říká Paul. „Navíc to bylo v době, kdy obvykle nebývá doma.“ Žena ochotně přijala nabídku domácího biblického studia a dělá pěkné pokroky.

Austrálie

Armando a Elvira jsou mladí manželé žijící ve Východním Timoru, o který se stará odbočka v Austrálii. Území, na kterém žili, v roce 2006 soustavně napadala jiná etnická skupina. Nakonec museli uprchnout, aby si zachránili holý život. Dostali se do uprchlického tábora a měli s sebou jen dvě věci — Bibli a brožuru Co od nás Bůh vyžaduje? Poté, co se jim podařilo obnovit kontakt se svědky Jehovovými, začali Armando a Elvira dvakrát týdně studovat a rovněž chodit na sborová shromáždění. Armando také vydal svědectví svým příbuzným, kteří žijí v malé vesnici vzdálené čtyři a půl hodiny od hlavního města Dili. Ti o biblické poselství projevili zájem, a tak Armando požádal průkopníky z Baucau, které je od příbuzných vzdálené jen hodinu a půl, aby  s nimi studovali. Když průkopníci přijeli, přišlo si je vyslechnout více než 20 lidí. Armandův otec jako mluvčí celé skupiny řekl, že jsou ochotni zničit své náboženské předměty. Chtěl však vědět, zda i potom budou před zlými duchy nějak chráněni. Průkopníci ho ujistili, že jim Jehova určitě pomůže. Všichni tito lidé se zbavili náboženských obrazů a sošek. Nyní v této vesnici studuje Bibli více než 25 lidí. Armando doufá, že bude brzy pokřtěn a Elvira dělá pěkné pokroky.

Guam

Pod guamskou odbočku spadá také ostrov Saipan. Žije zde jedna sestra, jejíž manžel býval odpůrcem. Byla však příjemně překvapena, když zjistila, že tajně přečetl mnoho biblických publikací, které nechávala ležet na různých místech v domě. Kromě časopisů Strážná věž a Probuďte se! si také přečetl Ročenky a knihu Tajemství rodinného štěstí. Jednoho dne svolal manželku a jejich pět dětí na „důležitou rodinnou sešlost“, jak sám řekl. Takové jednání bylo u něj velmi neobvyklé. Ukázalo se, že chce svým třem dcerám dát rady do manželství. Na velkou ceduli sepsal požadavky, které by budoucí manžel měl splňovat. Na tohoto nevěřícího otce totiž velmi zapůsobil životní příběh Sheily Winfield da Conceiçãové, který byl ve Strážné věži z 1. listopadu 2006. Podobně jako Sheila, vypracoval seznam požadavků, které by měl splňovat manželský partner. Dcerám doporučil, aby se provdaly pouze za svědka Jehovova, a řekl, že jejich manžel musí milovat Jehovu a znát Bibli lépe než ony. Řekl jim, že by si přál, aby prožívaly stejné štěstí, o jakém četl v tom článku. Na dívky to hluboce zapůsobilo a posílilo to v nich naději, že jednoho dne bude Jehovu uctívat i jejich otec.

Samoa

Jedni manželé byli nedávno přiděleni na Samou. Bratr vyšel do služby a hned u prvního domu nabídl  knihu Co Bible doopravdy říká? Bydlela tam podnikatelka, která už byla v důchodu. K jeho překvapení ho pozvala dovnitř. Pak se zamyslela a řekla: „Dnes dopoledne mám na vás jen 45 minut.“ Takovou reakci bratr nikdy předtím nezažil. Okamžitě začalo biblické studium. Když následující týden přišel bratr i s manželkou, žena už na ně čekala s Biblí a s knihou Co Bible říká v ruce. Studium pěkně pokračuje.

Šalomounovy ostrovy

Emily je jediný svědek na ostrově San Cristobal. Je v pravidelné průkopnické službě a nyní vede 20 biblických studií. Tři zájemci, mezi nimi i její rodiče, se již stali nepokřtěnými zvěstovateli. Mezinárodní služebníci Lance a Diane si vzali dovolenou, aby Emily pomohli uspořádat Památnou slavnost. Na ostrov cestovali 14 hodin v malé a přeplněné nákladní lodi. Lance vypráví: „Když jsme tam dorazili, naším jediným přáním bylo vyspat se. Rozhodli jsme se ale, že nejdřív navštívíme náčelníka vesnice. Poté, co jsme mu vysvětlili účel naší návštěvy, se zeptal: ‚Mnozí pozvánky nedostali. Mohou přijít i oni?‘ S úsměvem jsme jej ujistili, že ano.

Když měla Památná slavnost začít, seděly tam jen dvě ženy a několik dětí. Všimli jsme si ale, že mnoho dalších ostrovanů postává mezi stromy, a tak jsme je pozvali, aby se k nám připojili. Když se setmělo, zapnuli jsme malý generátor, a do tmy se rozzářila světla. Proslovu pozorně naslouchali všichni přítomní.“ Bylo tam asi 130 lidí včetně jednoho duchovního z církve adventistů sedmého dne. Ten nás požádal  o výtisk Překladu nového světa, protože je daleko srozumitelnější než Bible, kterou měl on. Při této mimořádné události bylo zahájeno pět biblických studií.

Papua-Nová Guinea

Dvě vesnice v blízkosti malého městečka byly pod silným vlivem katolické církve a bylo velmi obtížné tam kázat. Naši bratři nedávno navštívili místní představitele, aby jim vysvětlili, jak naše kazatelská činnost probíhá a proč mluvíme se všemi lidmi. Shodou okolností v tom místě právě probíhalo setkání, na kterém se diskutovalo o tom, jak pomoci mladým lidem, aby zlepšili své chování. Bratři místním představitelům řekli, že těmto mladým lidem může pomoci Bible.

Potom dostali povolení kázat a začali studovat s několika mladými muži. Když lidé ve vesnici viděli, že chování těchto mladíků se díky společenství se svědky výrazně zlepšilo, přestali naší kazatelské činnosti bránit. O biblické studium postupně projevili zájem i přátelé a rodiče těchto mladých mužů. Patřila mezi ně také dcera katechety, který předtím bratrům vyhrožoval. Své dceři řekl: „Udělal jsem tehdy závažnou chybu. Doufám, že Bůh a svědkové Jehovovi mi můj hřích odpustí.“ V těchto dvou vesnicích se nyní se svědky pravidelně schází 27 lidí. Nejméně čtyři z nich byli pokřtěni a jsou v pomocné průkopnické službě. Chtějí se stát pravidelnými průkopníky.

[Mapa a obrázek na straně 48]

(Úplný, upravený text — viz publikaci)

[Obrázek]

Maják na Hoornském mysu

[Mapa na straně 63]

(Úplný, upravený text — viz publikaci)

San Cristobal

[Obrázek na straně 44]

Studium „Strážné věže“ ve vesnici Antanandava, Madagaskar

[Obrázek na straně 46]

Studium knihy „Co Bible říká“ v Pawagu, Tanzanie

[Obrázek na straně 49]

Sborové studium knihy v Sixaole, Kostarika

[Obrázek na straně 50]

Ramiro s knihou „Co Bible říká“

[Obrázek na straně 53]

Hiroko vydává svědectví na autobusové zastávce

[Obrázek na straně 58]

Helgi (vpravo) při úkolu v teokratické škole

[Obrázek na straně 64]

Lance, Diane a Emily