Evoluce

Definice: Organická evoluce je teorie, že se první živý organismus vyvinul z neživé hmoty. Potom, když se množil, měnil se údajně v různé druhy živých organismů, až se během doby vytvořily všechny formy rostlinného a živočišného života, které kdy existovaly na této zemi. K tomu všemu údajně došlo bez nadpřirozeného zásahu Stvořitele. Některé osoby se pokoušejí spojovat víru v Boha s evolucí; říkají, že Bůh tvořil prostřednictvím evoluce, že uvedl v existenci první primitivní formy života, a vyšší formy života včetně člověka pak vznikly evolucí. Není to biblické učení.

  Je evoluce skutečně vědecky prokázána?

„Vědeckou metodou“ rozumíme následující postup: Pozoruj, co se děje; na základě pozorování vytvoř teorii o tom, co by mohlo být pravda; ověř teorii dalším pozorováním a pokusy; a sleduj, zda se plní předpovědi založené na teorii. Řídí se touto metodou ti, kdo jsou přesvědčeni o evoluci a vyučují ji?

Astronom Robert Jastrow říká: „Ke svému zklamání nemají [vědci] žádnou vyhraněnou odpověď, protože chemikům se nikdy nepodařilo opakovat pokusy přírody se stvořením života z neživé hmoty. Vědci nevědí, jak se to stalo.“ — The Enchanted Loom: Mind in the Universe, New York, 1981, s. 19.

Evolucionista Loren Eiseley připustil: „Potom, co věda pokárala teologa za to, že spoléhá na mýtus a zázrak, octla se sama v nezáviděníhodném postavení, kdy si musí vytvořit svou vlastní mytologii: totiž předpoklad, že to, o čem po dlouhém úsilí nebylo možné prokázat, že to probíhá v současné době, skutečně probíhalo v pravěké minulosti.“ — The Immense Journey (Nesmírná cesta), New York, 1957, s. 199.

Podle časopisu New Scientist: „Rostoucí počet vědců, zejména rostoucí počet evolucionistů,. . . namítá, že darwinovská evoluční teorie vůbec není pravou vědeckou teorií. . . Mnozí z kritiků jsou nositeli nejvyšších akademických hodností.“ — 25. června 1981, s. 828.

Fyzik H. S. Lipson řekl: „Jediné přijatelné vysvětlení je stvoření. Vím, že to pro fyziky, a ve skutečnosti i pro mne, znamená uvržení do klatby, ale nesmíme zavrhnout teorii, která se nám nelíbí, jestliže ji podporují experimentální důkazy.“ (Kurzíva od nás.) — Physics Bulletin, 1980, Sv. 31, s. 138.

  Je mezi těmi, kdo se zastávají evoluce, shoda? Jak ovlivňují tato fakta tvůj názor na jejich učení?

Úvod k vydání, jež vyšlo ke stému výročí Darwinova díla Origin of Species (O vzniku druhů), Londýn, 1956,  říká: „Jak víme, mezi biology se velmi různí názory nejen na příčiny evoluce, ale dokonce i na samotný proces. Toto rozrůznění existuje, protože doklady jsou nedostatečné a nepřipouštějí žádný určitý závěr. Je proto správné a náležité upozornit nevědeckou veřejnost na neshody ohledně evoluce.“ — W. R. Thompson, tehdejší ředitel kanadského Commonwealth Institute of Biological Control v Ottawě.

„Sto let po Darwinově smrti ještě nemáme nejmenší dokazatelnou, ba dokonce ani věrohodnou představu o tom, jak evoluce skutečně proběhla — a v nedávných letech to vedlo k neobyčejné řadě bitek o celou tuto otázku. . . Mezi samotnými evolucionisty existuje stav téměř otevřené války a každá [evolucionistická] sekta prosazuje nějakou novou obměnu.“ — C. Booker (dopisovatel londýnských Times), The Star, Johannesburg, 20. dubna 1982, s. 19.

Vědecký časopis Discover uvedl: „Evoluci. . . napadají nejen fundamentalističtí křesťané, ale zpochybňují ji i uznávaní vědci. Mezi paleontology, vědci, kteří studují zachované zkameněliny, roste nesouhlas.“ — Říjen 1980, s. 88.

 Jaký názor podporují zachované zkameněliny?

Darwin uznal: „Kdyby četné druhy. . . skutečně vstoupily do života všecky najednou, byla by tato skutečnost osudnou pro domněnku o vývoji.“ (O vzniku druhů, Praha, ČSAV 1953, s. 200) Nasvědčují doklady tomu, že „četné druhy“ začaly existovat současně, nebo ukazují na postupný vývoj, jak tvrdí zastánci evoluční teorie?

Našlo se dost zkamenělin, aby bylo možno učinit opodstatněný závěr?

Porter Kier, vědec ze Smithsonian Institution, říká: „V muzeích po celém světě je asi sto miliónů zkamenělin, všechny katalogizované a určené.“ (New Scientist, 15. ledna 1981, s. 129) A Guide to Earth History (Průvodce dějinami země) dodává: „Pomocí zkamenělin nám nyní paleontologové mohou poskytnout vynikající obraz  života minulých věků.“ — Richard Carrington, New York, Mentor Edition 1956, s. 48.

Co vlastně ukazují zkameněliny?

Bulletin Fieldova přírodovědného muzea v Chicagu uvedl: „Darwinova teorie [evoluce] byla vždy těsně spjata s důkazy ze zkamenělin a většina lidí pravděpodobně předpokládá, že zkameněliny tvoří velmi důležitou složku obecné argumentace pro darwinovský výklad dějin života. Naneštěstí to není tak docela pravda. . . geologické nálezy ani tehdy, ani dnes neposkytly jemně odstupňovaný řetěz pomalé a postupující evoluce.“ — Leden 1979, Sv. 50, č. 1, s. 22–23.

Kniha A View of Life říká: „Počínajíce kambriem a pak v rozmezí asi 10 miliónů let se poprvé objevily všechny hlavní skupiny bezobratlých s kostrami, a to v nejokázalejší rozmanitosti, jaká kdy byla na naší planetě zaznamenána.“ — Salvador E. Luria, Stephen Jay Gould, Sam Singer, Kalifornie, 1981, s. 649.

Paleontolog Alfred Romer napsal: „Pod ním [pod kambriem] jsou velice silné vrstvy usazenin, v nichž bychom očekávali předchůdce životních forem z kambria. Ale nenalézáme je; tyto starší vrstvy neposkytují téměř žádné doklady o životě, a dalo by se logicky říci, že celkový obraz odpovídá názoru, že na počátku kambria došlo k nějakému zvláštnímu stvoření.“ — Natural History, říjen 1959, s. 467.

Zoolog Harold Coffin konstatuje: „Jestliže je správná postupující evoluce od jednoduchého ke složitému, měli by se nalézt předchůdci těchto plně rozvinutých tvorů z kambria; nenašli se však a vědci připouštějí, že je malá vyhlídka, že se vůbec někdy najdou. Samotným faktům, tomu, co se skutečně nachází v zemi, nejlépe odpovídá teorie náhlého tvůrčího aktu, při němž byly založeny hlavní formy života.“ — Liberty, září/říjen 1975, s. 12.

Carl Sagan ve své knize Cosmos upřímně přiznal: „To, co dokládají zkameněliny, je v plném souladu s představou o velkém Konstruktérovi.“ — New York, 1980, s. 29.

 Bylo by možné, aby evoluční proces proběhl v důsledku mutací, totiž náhlých pronikavých změn v genech?

Science Digest konstatuje: „Revizionisté evoluční teorie jsou přesvědčeni, že mutace v klíčových regulačních genech by mohly být právě tou genetickou pákou, kterou potřebuje jejich teorie kvantového skoku.“ Časopis však cituje také britského zoologa Colina Pattersona, který řekl: „Spekulaci můžeme dát volný průchod. O těchto řídících regulačních genech nevíme nic.“ (Únor 1982, s. 92) Jinými slovy, na podporu této teorie nejsou žádné doklady.

Encyclopedia Americana uznává: „Skutečnost, že většina mutací poškozuje organismus, se zdá těžko slučitelná s názorem, že mutace je zdrojem surovin pro evoluci. Vskutku, mutanti zobrazovaní v učebnicích biologie jsou sbírkou podivností a zrůd a mutace se zdá být pochodem spíš ničivým než konstruktivním.“ — 1977, Sv. 10, s. 742.

A co „opolidé“ zobrazovaní v učebnicích, encyklopediích a v muzeích?

„Masité tělo a vlasový porost na takových rekonstrukcích se musí doplňovat podle fantazie. . . Zbarvení kůže, barva, tvar a rozložení vlasového porostu, rysy a výraz obličeje — o tom u žádného pravěkého člověka nevíme vůbec nic.“ — The Biology of Race (Biologie rasy), James C. King, New York, 1971, s. 135, 151.

„Představy umělců se převážnou většinou zakládají spíš na fantazii než na dokladech. . . Umělci musí stvořit něco mezi opicí a lidskou bytostí; čím je ukázka údajně starší, tím ji dělají podobnější opici.“ — Science Digest, duben 1981, s. 41.

„Stejně jako se pomalu učíme, že primitivní lidé nejsou nutně divoši, tak si musíme pomalu zvykat na to, že raní lidé z doby ledové nebyli ani surovými zvířaty, ani poloopicemi, ani kretény. Proto jsou tak nevýslovně hloupé všechny pokusy rekonstruovat neandrtálce, nebo dokonce pekingského člověka.“ — Man, God and Magic  (Člověk, Bůh a tajemno), Ivar Lissner, New York, 1961, s. 304.

Nepředkládají učebnice evoluci jako skutečnost?

„Mnozí vědci podléhají pokušení být dogmatičtí,. . . otázka původu druhů je znovu a znovu předkládána, jako by byla s konečnou platností vyřešena. Nic nemůže být dál od pravdy. . . Ale tendence k dogmatismu přetrvává a nijak vědě neprospívá.“ — The Guardian, Londýn 4. prosince 1980, s. 15.

Je však rozumné věřit, že všechno na této zemi bylo stvořeno za šest dní?

Některé náboženské skupiny učí, že Bůh všechno stvořil za šest čtyřiadvacetihodinových dnů. Ale to Bible neříká.

1. Mojžíšova 1:3–31 vypráví, jak Bůh připravoval již existující zemi jako bydliště pro lidi. Říká, že to bylo učiněno během období šesti dnů, ale neříká, že tyto dny měly 24 hodin. Není nic neobvyklého, když někdo řekne: „Za dnů mého dědečka. . .“ a myslí tím jeho celý život. Tak i Bible často používá výrazu „den“, aby popsala rozsáhlé období. (Srovnej 2. Petra 3:8.) Proto mohly být ‚dny‘ z 1. kapitoly 1. Mojžíšovy, logicky vzato, dlouhé tisíce let.

Další podrobnosti viz na stranách 312–313.

Jestliže někdo řekne:

‚Já jsem přesvědčen o evoluci‘

Mohl bys odpovědět: ‚Věříte, že do ní nějak zasahoval Bůh, nebo věříte, že vývoj života byl od počátku výlučně věcí náhody?‘ (Pak pokračuj podle toho, co tázaný řekne.)

Nebo bys mohl říci: ‚Bylo by snad rozumné zavrhnout to, co je plně prokázané jako vědecký fakt?. . . Mám tady  několik výroků vědců, které jsou v tomto ohledu velmi zajímavé.‘ (Použij látku na  straně 82 pod titulkem „Je evoluce skutečně vědecky prokázána?“ nebo na  stranách 82, 83 pod titulkem „Je mezi těmi, kdo se zastávají evoluce, shoda?. . .“)

Jiná možnost: ‚Když je něco podpořeno pevnými důkazy, potom bychom tomu měli všichni věřit, že?. . . Vzpomínám si, že v mých školních učebnicích byly obrázky zkamenělin na podporu evoluce. Ale od té doby jsem četl některé velmi zajímavé komentáře vědců o zachovaných zkamenělinách. Něco mám s sebou.‘ (Použij látku na  straně 83 pod titulkem „Jaký názor podporují zachované zkameněliny?“)

Další návrh: ‚Mám pravdu, když si myslím, že rád berete život takový, jaký je?. . . Já také.‘ Potom můžeš dodat: ‚Když se procházím v přírodě a najdu něco jako dům ze dřeva a kamení, mělo by mi být jasné, že tu přede mnou někdo byl a postavil jej, viďte?. . . Ale bylo by potom logické, abych došel k závěru, že květiny, které rostou okolo toho domu, vznikly čirou náhodou? Jestliže si to myslím, stačí podívat se zblízka a všimnout si, jak složitě jsou uspořádány. Vždyť základní pravdou přece je, že kde je konstrukce, tam musí být konstruktér. A to právě říká Bible v Hebrejcům 3:4.‘

Nebo bys mohl odpovědět (staršímu člověku): ‚Jedna ze základních myšlenek evoluce je, že evoluce vysvětluje lidský pokrok jako vývoj k tomu, co je dnes, viďte.‘ Potom můžeš dodat: 1. ‚Vy už jste něco prožil. Vzpomínáte si, jaké to bylo, když jste byl malý? Bylo tolik zločinnosti jako dnes?. . . Museli jste pořád zamykat?. . . Řekl byste, že tenkrát měli lidé větší zájem o své sousedy a o starší lidi než dnes?. . . Takže zatímco na poli techniky je velký pokrok, lidé sami jako by ztráceli některé vlastnosti, na kterých nejvíc záleží. Proč?‘ 2. ‚Zjišťuji, že tyhle životní skutečnosti, kterých jsme si oba všimli, odpovídají tomu, co je psáno tady v Bibli v Římanům 5:12. . . Takže je to skutečně sestupná tendence.‘ 3. ‚Ale Bible ukazuje, jak se to změní.‘ (Dan. 2:44; Zjev. 21:3, 4)

 ‚Věřím, že Bůh stvořil člověka prostřednictvím evoluce‘

Mohl bys odpovědět: ‚Hovořil jsem s jinými lidmi, kteří mají stejný názor jako vy. Mám předpokládat, že jste člověk se silnou vírou v Boha?. . . Vaše víra je tedy ve vašem životě skutečně na prvním místě a berete ji jako vodítko, podle něhož hodnotíte jiné věci, viďte. . . Já se na to dívám také tak.‘ Potom můžeš dodat: 1. ‚Vím jedno: jestliže to, čemu věřím, je skutečně pravda, nebude to v rozporu s dokázanými vědeckými fakty. Zároveň vím, že by bylo nerozumné, abych přehlížel, co říká Boží slovo, protože Bůh ví o svých dílech mnohem víc než kdokoli z nás. Působí na mne to, co říká Bible, Boží inspirované Slovo, tady v 1. Mojžíšově 1:21‘ (zdůrazni „podle jeho druhu“). 2. ‚A pak se v 1. Mojžíšově 2:7 dozvídáme, že Bůh utvořil člověka ne z dřívějších živočichů, ale z prachu.‘ 3. ‚A ve verších 21, 22 čteme, že Eva nebyla stvořena z nějakého živočicha, ale že výchozím materiálem bylo jedno z Adamových žeber.‘

Nebo bys mohl říci: (Po vybudování společné základny, jak je uvedeno nahoře. . .) ‚Někteří říkají, že biblický odkaz na Adama je pouze alegorie. Ale jestliže je to tak, k jakému závěru to vede?‘ 1. ‚Podívejte se, prosím, co je uvedeno tady v Římanům 5:19: „Jako prostřednictvím neposlušnosti jednoho člověka [Adama] byli mnozí učiněni hříšníky, podobně také prostřednictvím poslušnosti jednoho [Ježíše Krista] budou mnozí učiněni spravedlivými.“ Podobně 1. Korinťanům 15:22 říká: „Vždyť právě jako v Adamovi všichni umírají, tak i v Kristu budou všichni oživeni.“ Ale jestliže ve skutečnosti žádný „jeden člověk“ jménem Adam nebyl, potom takový člověk nikdy nezhřešil. Jestliže nezhřešil a nepředal dědictví hříchu svému potomstvu, nebylo třeba, aby Kristus dával za lidstvo život. Jestliže Kristus skutečně za nás nedal život, pak není žádná vyhlídka na život přesahující našich současných několik let. To by znamenalo, že z křesťanství vlastně nezůstalo vůbec nic.‘ 2. ‚Přesto křesťanství vyjadřuje nejvyšší mravní zásady, jaké se kde dají nalézt. Je možné, že by to nejznamenitější učení o pravdě a poctivosti  mohlo pramenit z něčeho, co je od základu falešné?‘ (Viz také strany 25–27 pod nadpisem „Adam a Eva“.)

‚Ale velmi vzdělaní lidé v ni věří‘

Mohl bys odpovědět: ‚Jistě. Ale já jsem si uvědomoval, že i ti, kdo říkají, že v ni věří, někdy důrazně nesouhlasí s jinými lidmi, kteří v evoluci věří také. (Cituj příklady z látky na  stranách 82, 83.) Musíme tedy osobně prozkoumat důkazy, než se rozhodneme, čemu věřit — evoluci, nebo stvoření.‘

Nebo bys mohl říci: ‚To je pravda. Přesto jsem zjistil, že jiní velmi vzdělaní lidé v ni nevěří.‘ Potom můžeš dodat: 1. ‚Proč se tak rozcházejí? Všichni mají k dispozici stejné doklady. Že by tu záleželo na pohnutkách? Je to možné.‘ 2. ‚Jak se potom rozhodnout, komu máme věřit? Budeme-li posuzovat skupinu jako celek (a nebudeme kritizovat jednotlivce), kterou skupinu byste považoval za poctivější — ty, kdo věří, že člověka stvořil Bůh, a cítí se proto vůči němu odpovědní, nebo ty, kdo říkají, že člověk je výtvorem náhody, a že jsou proto odpovědní jenom sami sobě?‘ 3. ‚Je tedy zapotřebí osobně zkoumat důkazy, abychom viděli, zda je tou nejuspokojivější odpovědí na otázku života stvoření, nebo evoluce.‘