Filozofie

Definice: Slovo filozofie je odvozeno z řeckých kořenů, jež znamenají „láska k moudrosti“. Filozofie, jak je toto slovo užíváno zde, není založena na přijetí víry v Boha, ale snaží se dát lidem ucelený pohled na vesmír a vést je ke kritickému způsobu myšlení. V hledání pravdy uplatňuje spíše spekulativní prostředky než pozorování.

Jak může člověk získat pravé poznání a pravou moudrost?

Přísl. 1:7; Žalm 111:10: „Bázeň před Jehovou je počátek poznání. . . [a] moudrosti.“ (Kdyby vesmír nebyl dílem inteligentního Stvořitele, ale jen nějaké slepé nerozumné síly, pak by přece nebyl možný ucelený pohled na vesmír. Nic, co by mohlo platit za moudrost, by přece nemohlo vyplynout ze zkoumání něčeho, co samo o sobě odporuje rozumu. Ti, kteří se pokoušejí porozumět vesmíru nebo samotnému životu, a přitom se snaží pustit ze zřetele Boha a jeho předsevzetí, se neustále setkávají se zklamáním. Špatně vykládají, čemu se učí, a zneužívají fakta, která nasbírají. Pustit ze zřetele víru v Boha znamená zničit klíč k přesnému poznání, a znemožnit si jakýkoli opravdu ucelený rámec uvažování.)

Přísl. 2:4–7: „Budeš-li to stále hledat jako stříbro a stále po tom pátrat jako po schovaných pokladech, v tom případě porozumíš bázni před Jehovou a najdeš i poznání Boha. Jehova sám totiž dává moudrost; z jeho úst je poznání a rozlišovací schopnost. A pro přímé bude jako poklad chovat praktickou moudrost.“ (Jehova poskytuje potřebnou pomoc skrze své psané Slovo a svou viditelnou organizaci. Opravdová touha po poznání a osobní úsilí včetně konstruktivního používání vlastní myšlenkové schopnosti jsou také nutné.)

Je realistické očekávat, že z tohoto zdroje získáme absolutní pravdu?

2. Tim. 3:16; Jan 17:17: „Celé Písmo je inspirováno Bohem.“ „[Ježíš řekl svému nebeskému Otci:] Tvé  slovo je pravda.“ (Není rozumné soudit, že Stvořitel vesmíru mu plně rozumí? V Bibli nám všechno o vesmíru neřekl, ale co tam dal zaznamenat, není spekulace, je to pravda. Také zde prohlásil, jaké předsevzetí má se zemí a s lidstvem a jak je uskuteční. Jeho všemocná síla, nepřekonatelná moudrost, dokonalá spravedlnost a velká láska zaručují, že toto předsevzetí bude plně uskutečněno tím nejlepším možným způsobem. Jeho vlastnosti nás tedy ujišťují, že jeho vyhlášené předsevzetí je úplně spolehlivé; je to pravda.)

Jaký je původ lidských filozofií?

Pocházejí od lidí, jejichž možnosti jsou omezené: Bible nás poučuje: „Muži, který kráčí, ani nepatří, aby řídil svůj krok.“ (Jer. 10:23) Dějiny dosvědčují, že snaha nebrat v úvahu toto omezení nevedla k dobrým výsledkům. Při jedné příležitosti „Jehova. . . Jobovi odpověděl z větrné bouře a řekl: ‚Kdože to zatemňuje radu slovy bez poznání? Přepaš si bedra, prosím, jako zdatný muž a dovol, abych se tě tázal, a ty mě informuj. Kdes byl, když jsem zakládal zemi? Pověz mi, máš-li porozumění.‘“ (Job 38:1–4) (Lidé mají přirozeně omezené možnosti. Kromě toho je jejich životní zkušenost poměrně krátká a zpravidla se omezuje jen na jednu kulturu nebo na jedno prostředí. Poznání, které mají, je proto omezeno, a všechno je spolu navzájem tak propojeno, že neustále nalézají hlediska, jež dosud nevzali přiměřeně v úvahu. V každé filozofii, která od nich vzejde, se tyto omezené možnosti budou zrcadlit.)

Rozvíjeli je lidé, kteří jsou nedokonalí: „Všichni zhřešili a nedosahují Boží slávy.“ (Řím. 3:23) „Existuje cesta, která je před mužem přímá, ale její pozdější konec jsou cesty smrti.“ (Přísl. 14:12) (Následkem takové nedokonalosti se v lidských filozofiích často projevuje základní sobectví, které snad sice vede k okamžité rozkoši, ale také ke zklamání a velkému trápení.)

Jsou ovlivněny démonskými duchy: „Celý svět leží v moci toho ničemného.“ (1. Jana 5:19) „Ten. . ., který  je nazýván Ďábel a Satan,. . . zavádí na scestí celou obydlenou zemi.“ (Zjev. 12:9) „Kdysi [jste] chodili podle systému věcí tohoto světa, podle panovníka autority vzduchu, ducha, který nyní působí v synech neposlušnosti.“ (Ef. 2:2) (Filozofie, které vybízejí lidi, aby neposlouchali Boží zdravé a spravedlivé požadavky, zrcadlí takový vliv. Není divu — a dějiny to dosvědčují —, že lidské filozofie a plány často způsobily zármutek velké části lidstva.)

Proč to svědčí o jasném myšlení, když studujeme učení Ježíše Krista místo lidské filozofie?

Kol. 1:15–17: „On [Ježíš Kristus] je obrazem neviditelného Boha, prvorozeným všeho stvoření, protože jeho prostřednictvím byly stvořeny všechny jiné věci v nebesích a na zemi, věci viditelné a věci neviditelné, ať již jsou to trůny nebo panství nebo vlády nebo autority. Všechny jiné věci byly stvořeny skrze něho a pro něho. Je také přede všemi jinými věcmi, a jeho prostřednictvím byly všechny jiné věci uvedeny v existenci.“ (Díky svému důvěrnému vztahu k Bohu nám Ježíš může pomoci, abychom poznali pravdu o Bohu. Navíc jako ten, skrze něhož byly utvářeny všechny jiné věci, má Ježíš plnou znalost celého stvořeného vesmíru. Nic z toho nemůže nabídnout žádný lidský filozof.)

Kol. 1:19, 20: „Bůh uznal za dobré, aby v něm [Ježíši Kristu] přebývala všechna plnost a aby skrze něho opět smířil se sebou všechny jiné věci. . . tím, že způsobil pokoj prostřednictvím krve, kterou prolil na mučednickém kůlu.“ (Tak je Ježíš tím, skrze něhož Bůh hodlá uvést celé stvoření zpět do souladu se sebou. Bůh svěřil Ježíšovi také vládu nad celou zemí, jak ukazuje Daniel 7:13, 14. Naše vyhlídky na život v budoucnosti tedy záleží na tom, abychom Ježíše poznali a příznivě reagovali na jeho poučování.)

Kol. 2:8: „Dávejte pozor: Možná, že existuje někdo, kdo vás odvede jako svou kořist prostřednictvím  filozofie a prázdného podvodu podle lidského ústního podání, podle základních věcí světa, a ne podle Krista.“ (Jakou žalostnou chybou by bylo zvolit si takovou klamnou lidskou filozofii místo pravé moudrosti, kterou můžeme získat jako učedníci Ježíše Krista. Vždyť ten je druhou největší osobou ve vesmíru, hned po Bohu!)

Jak pohlíží Bůh na „moudrost“, kterou nabízí lidská filozofie?

1. Kor. 1:19–25: „Je. . . napsáno: ‚Chci způsobit, aby moudrost moudrých zahynula, a inteligenci intelektuálů chci odstrčit.‘ Kde je moudrý? Kde znalec Zákona? Kde debatér tohoto systému věcí? Neučinil Bůh moudrost světa pošetilou? Vždyť totiž, z Boží moudrosti, svět svou moudrostí Boha nepoznal, Bůh uznal za dobré pošetilostí [jak se to jeví světu] toho, co je kázáno, zachránit ty, kteří věří. . . Protože Boží pošetilá věc [jak na to pohlíží svět] je moudřejší než lidé a Boží slabá věc [jak to snad vidí svět] je silnější než lidé.“ (Toto Boží stanovisko není ani svévolné ani nerozumné. Bůh předložil v Bibli, nejrozšířenější knize světa, jasné prohlášení o svém předsevzetí. Vyslal své svědky, aby o jeho předsevzetí hovořili se všemi, kdo budou chtít naslouchat. Jak pošetilé by bylo, kdyby si některý tvor myslel, že má větší moudrost než Bůh!)