Křest

Definice: Slovo „křtít“ je překladem řeckého baptizein, jež znamená „namočit, ponořit“. (A Greek-English Lexicon od Liddella a Scotta) Křesťanský křest ve vodě je vnějším symbolem toho, že se křtěný úplně, bez výhrad a bezpodmínečně zasvětil skrze Ježíše Krista Jehovovi Bohu, aby činil Boží vůli. Kromě toho mluví Písma také o Janově křtu, křtu svatým duchem a křtu ohněm.

Vyhýbají se osoby, které skutečně věří Božímu slovu, křtu?

Mat. 28:19, 20: „Jděte proto a čiňte učedníky z lidí všech národů, křtěte je ve jménu Otce a Syna a svatého ducha a vyučujte je, aby zachovávali všechno, co jsem vám přikázal.“

Sk. 2:41: „Ti, kteří přijali jeho slovo srdcem, byli pokřtěni.“

Sk. 8:12: „Když. . . uvěřili Filipovi, který oznamoval dobrou zprávu o Božím království a o jménu Ježíše Krista, dávali se pokřtít muži i ženy.“

Sk. 8:36–38: „Jak jeli po cestě, dojeli k nějaké vodě a [etiopský] eunuch řekl: ‚Pohleď, voda; co mi brání být pokřtěn?‘ — A tak přikázal zastavit dvoukolý vůz a. . . [Filip ho] pokřtil.“

Provádí se křesťanský křest pokropením, nebo úplným ponořením?

Mar. 1:9, 10: „Ježíš. . . byl Janem pokřtěn [„ponořen“, ED, Ro] v Jordánu. A hned když vystoupil z vody, viděl, jak se nebesa rozdělují.“

 Sk. 8:38: „Oba sestoupili do vody, Filip i eunuch; a pokřtil [„ponořil“, ED, Ro] ho.“

Prováděli křesťané v 1. století křest nemluvňat?

Mat. 28:19: „Jděte proto a čiňte učedníky. . ., křtěte je.“

Sk. 8:12: „Když. . . uvěřili Filipovi. . ., dávali se pokřtít muži i ženy.“

Avšak později napsal Origenes (185–254 n. l.): „Je zvykem církve udílet křest i nemluvňatům.“ [Selections From the Commentaries and Homilies of Origen (Výbor z komentářů a homilií Origenových), Madras, 1929, s. 211.] Tento zvyk potvrdil i jeden z koncilů v Kartágu (252 n. l.).

Náboženský historik Augustus Neander napsal: „Víra a křest vždy spolu souvisely; a tak je nanejvýš pravděpodobné,. . . že křest nemluvňat byl v tomto období [v prvním století] neznámý. . . To, že začal být během třetího století uznáván jako apoštolská tradice, je spíše dokladem proti než pro připuštění jeho apoštolského původu.“ — History of the Planting and Training of the Christian Church of the Apostles (Dějiny založení a školení křesťanské církve apoštolů), New York, 1864, s. 162.

Vede křesťanský křest ve vodě k odpuštění hříchů?

1. Jana 1:7: „Chodíme-li. . . ve světle, jako on sám je ve světle,. . . krev Ježíše, jeho Syna, nás očišťuje od všeho hříchu.“ (Tedy ne voda křtu, ale Ježíšova krev nás očišťuje od hříchu.)

Mat. 3:11: „Já [Jan Křtitel]. . . vás křtím vodou kvůli vašemu pokání; ale tomu, kdo přichází po mně [Ježíš Kristus] a je silnější než já, nejsem hoden zout sandály.“ (Verše 5, 6 a také Skutky 13:24 ukazují, že to, co  dělal Jan, nebylo zaměřeno na všechny lidi, ale pouze na Židy. Proč? Pro hříchy Židů proti smlouvě Zákona a pro to, aby byli připraveni pro Krista.)

Sk. 2:38: „Čiňte pokání a ať je každý z vás pokřtěn ve jménu Ježíše Krista na odpuštění svých hříchů.“ (Přinášel jim odpuštění křest sám o sobě? Uvažuj: Bylo to řečeno Židům, kteří sdíleli odpovědnost za Kristovu smrt. [Viz verše 22, 23.] Jejich křest měl něco potvrdit. Co? Že nyní uvěřili v Ježíše jako Mesiáše, Krista. Jenom když to udělali, mohly jim být odpuštěny hříchy. [Sk. 4:12; 5:30, 31])

Sk. 22:16: „Vstaň, dej se pokřtít a smyj své hříchy tím, že budeš vzývat jeho jméno.“ (Také Skutky 10:34)

Kdo je křtěn svatým duchem?

1. Kor. 1:2; 12:13, 27: „Vám, kteří jste byli posvěceni ve spojení s Kristem Ježíšem, povolaným za svaté. . . Opravdu jsme totiž byli všichni pokřtěni jedním duchem v jedno tělo, ať Židé nebo Řekové, ať otroci nebo svobodní, a všichni jsme byli napojeni jedním duchem. Jste tedy Kristovým tělem.“ (Jak ukazuje Daniel 7:13, 14, 27, takoví „svatí“ se podílejí na Království se Synem člověka, Ježíšem Kristem.)

Jan 3:5: „Pokud se někdo nenarodí z vody a ducha, nemůže vstoupit do Božího království.“ (Osoba se ‚rodí z ducha‘ ve chvíli svého křtu oním duchem. Lukáš 12:32 ukazuje, že tuto výsadu má jen „malé stádo“. Viz také Zjevení 14:1–3.)

Mají všichni, kdo jsou pokřtěni svatým duchem, schopnost mluvit jazyky nebo dar uzdravování?

1. Kor. 12:13, 29, 30: „Opravdu jsme totiž byli všichni pokřtěni jedním duchem v jedno tělo. . . Jsou snad všichni apoštoly?. . . Provádějí snad všichni mocné skutky? Mají snad všichni dary uzdravování? Mluví snad všichni jazyky?“

Viz také „Uzdravování“ a „Mluvení jazyky“.

 ‚Křest za mrtvé‘ — co to znamená?

1. Kor. 15:29, KB: „Sic jinak co činí ti, kteříž se křtí za mrtvé? Jestližeť jistotně nevstávají mrtví z mrtvých, i proč se křtí za mrtvé?“

Řecká předložka hyper, zde přeložená „za“, znamená také „přes“, „kvůli“, „místo“, „proto, aby“ atd. (A Greek-English Lexicon od Liddella a Scotta) Co znamená v tomto textu? Naznačoval snad Pavel, že se živé osoby křtí za ty, kteří zemřeli nepokřtěni?

Všechny další texty, které se zmiňují o smrti ve spojitosti s křtem, mluví o křtu, který někdo podstupuje sám, ne o křtu ve prospěch jiné osoby, která je mrtvá

Řím. 6:3: „Nevíte, že my všichni, kteří jsme byli pokřtěni v Krista Ježíše, jsme byli pokřtěni v jeho smrt?“ (Také Marek 10:38, 39)

Kol. 2:12: „Neboť jste [živí členové sboru v Kolosech] s ním byli pohřbeni v jeho křtu, a vztahem k němu jste také byli společně vzbuzeni prostřednictvím své víry v působení Boha, jenž ho vzbudil z mrtvých.“

Znění v „Překladu nového světa“ je gramaticky správné a je ve shodě s těmito dalšími biblickými texty

1. Kor. 15:29: „Co jinak budou dělat ti, kteří jsou křtěni proto, aby byli mrtví? Jestliže mrtví vůbec nemají být vzbuzeni, proč jsou také křtěni, aby byli takoví?“ (Jsou tedy pokřtěni neboli ponořeni v životní běh, který povede ke smrti v ryzosti, jako tomu bylo u Krista, a pak budou vzbuzeni k duchovnímu životu jako on.)

Co vyplývá ze křtu ohněm?

Luk. 3:16, 17: „[Ježíš Kristus] bude vás křtít. . . ohněm. Má svou lopatu k převívání v ruce, aby úplně vyčistil svůj mlat. . . plevy spálí ohněm, který nemůže být uhašen.“ (Jejich zničení bude trvalé.)

 Mat. 13:49, 50: „Tak to bude v závěru systému věcí: Andělé vyjdou a oddělí ničemné od spravedlivých a uvrhnou je do ohnivé pece.“

Luk. 17:29, 30: „V den, kdy Lot vyšel ze Sodomy, oheň a síra pršely z nebe a všechny je zahubily. Stejně to bude v ten den, kdy se má zjevit Syn člověka.“

To není totéž co křest svatým duchem, který byl určen učedníkům

Sk. 1:5: „Jan sice křtil vodou, ale vy [Ježíšovi věrní učedníci] budete za nemnoho dnů pokřtěni ve svatém duchu.“

Sk. 2:2–4: „Náhle nastal z nebe hluk, právě jako když se přežene ostrý závan, a naplnil celý dům, ve kterém seděli. A ukázaly se jim jazyky jakoby z ohně, rozdělily se, na každém z nich se usadil jeden [ale nezahalil ho ani neponořil] a všichni byli naplněni svatým duchem a začali mluvit různými jazyky, právě jak jim umožňoval duch, aby se vyjadřovali.“