Modlitba

Definice: Zbožná promluva, ať nahlas, nebo mlčky v duchu, k pravému Bohu nebo k falešným bohům.

 Máš stejně jako mnozí lidé pocit, že tvé modlitby nejsou vyslýchány?

Čí modlitby je Bůh ochoten vyslechnout?

Žalm 65:2; Sk. 10:34, 35: „K Tobě, který slyšíš modlitbu, ano k tobě přijdou lidé všeho těla.“ „Bůh není stranický, ale v každém národu je mu přijatelný ten, kdo se ho bojí a působí spravedlnost.“ (Vůbec nezáleží na národnosti, barvě pleti ani na hospodářském postavení. Záleží však na pohnutkách srdce a způsobu života.)

Luk. 11:2: „Kdykoli se modlíte, říkejte: ‚Otče, ať je posvěceno tvé jméno.‘“ (Jsou tvé modlitby adresovány Otci, tomu, jehož jméno je podle Bible Jehova? Nebo místo toho adresuješ své modlitby „svatým“?)

Jan 14:6, 14: „Ježíš mu řekl: ‚Jsem cesta a pravda a život. Nikdo nepřichází k Otci, leda skrze mne. Jestliže poprosíte o cokoli v mém jménu, chci to udělat.‘ “ (Modlíš se ve jménu Ježíše Krista a uznáváš, že jako hříšný člověk potřebuješ jeho přímluvu?)

1. Jana 5:14: „To je důvěra, kterou k němu máme: že nás slyší, ať prosíme o cokoli podle jeho vůle.“ (Abys takovou důvěru měl, musíš ovšem nejprve Boží vůli poznat. Pak se ujisti, že tvé prosby jsou s ní v souladu.)

1. Petra 3:12: „Jehovovy oči jsou. . . upřeny na spravedlivé a jeho uši k jejich úpěnlivé prosbě; ale Jehovův obličej je proti těm, kteří činí špatné věci.“ (Udělal sis čas, aby ses poučil, co říká Jehova prostřednictvím svého Slova o tom, co je spravedlivé a co je špatné?)

1. Jana 3:22: „O cokoli prosíme, to od něho přijímáme, protože zachováváme jeho přikázání a činíme to, co se líbí jeho očím.“ (Opravdu toužíš líbit se Bohu a opravdově se snažíš poslouchat jeho přikázání, která již znáš?)

Iz. 55:6, 7: „Pátrejte po Jehovovi, dokud se dá nalézt. Volejte k němu, dokud prokazuje, že je blízko. Ať ničema opustí svou cestu a muž, který škodí, své myšlenky; a ať se vrátí k Jehovovi, který se nad ním smiluje, a k našemu Bohu, neboť ve velkém měřítku odpustí.“ (Jehova milosrdně zve i osoby, které konaly špatné věci,  aby ho vzývaly v modlitbě. Ale Božího schválení dosáhnou, jen když budou upřímně činit pokání ze svých nesprávných cest a myšlenek a změní svůj způsob života.)

Čím by se mohly něčí modlitby stát pro Boha nepřijatelné?

Mat. 6:5: „Když se modlíte, nebudete jako pokrytci; protože ti se rádi modlí, když stojí v synagógách a na rozích širokých cest, aby je lidé viděli. Vpravdě vám říkám: Mají svou plnou odměnu.“ (Také Lukáš 18:9–14)

Mat. 6:7: „Když se. . . modlíte, neříkejte znovu a znovu totéž, právě jak to dělají lidé z národů, neboť ti si představují, že budou vyslyšeni, protože používají mnoho slov.“

Přísl. 28:9: „Kdo odvrací ucho, aby neslyšel [Boží] zákon — i jeho modlitba je něco odporného.“

Mich. 3:4: „V ten čas budou volat k Jehovovi o přispění, ale on jim neodpoví. A skryje před nimi v tom čase obličej, jelikož se ve svých jednáních dopouštěli špatnosti.“

Jak. 4:3: „Opravdu prosíte, a přece nedostáváte, protože prosíte za nesprávným účelem, abyste to mohli vynaložit na své žádostivosti po smyslné rozkoši.“

Iz. 42:8, He; Mat. 4:10, Pe: „Jahve jsem já. To moje jest jméno. Čest svoji jinému nepředám. Slávu svou modlám nepostoupím.“ „Pánu, svému Bohu, se budeš klanět [„Jehovu, svého Boha, budeš uctívat“, NS], a jen jemu sloužit.“ (Také Žalm 115:4–8) (Modlitba je formou uctívání. Jestliže se modlíš před rytinami nebo obrazy, bude se to Bohu líbit?)

Iz. 8:19: „V případě, že by vám říkali: ‚Obraťte se na spiritistická média nebo na ty, kteří mají ducha předpovídání, kteří pípají a tlumeným tónem pronášejí výroky‘ — neměl by se každý lid obracet na svého Boha? Měl by se snad obracet na mrtvé ve prospěch živých?“

Jak. 1:6, 7: „Ať však stále prosí ve víře a vůbec nepochybuje, neboť ten, kdo pochybuje, je jako mořská vlna hnaná a rozfoukaná větrem. Ať ten člověk vskutku nepředpokládá, že něco od Jehovy obdrží.“

 O co je správné se modlit?

Mat. 6:9–13: „Budete se tedy modlit takto: ‚[1.] Náš Otče v nebesích, ať je posvěceno tvé jméno. [2.] Ať přijde tvé království. [3.] Ať se stane tvá vůle, jako v nebi, tak i na zemi. [4.] Dej nám dnes náš chléb na tento den; a [5.] odpusť nám naše dluhy, jako i my jsme odpustili svým dlužníkům. A [6.] neuveď nás do pokušení, ale osvoboď nás od toho ničemného.‘“ (Všimni si, že na prvním místě by mělo být Boží jméno a Boží předsevzetí.)

Žalm 25:4, 5: „Dej mi poznat své vlastní cesty, Jehovo; vyučuj mě svým vlastním stezkám. Přiměj mě chodit v tvé pravdě, a vyučuj mě, vždyť jsi mým Bohem záchrany.“

Luk. 11:13: „Jestliže vy, ačkoli jste ničemní, umíte dávat dobré dary svým dětem, oč více dá Otec v nebi svatého ducha těm, kteří ho prosí!“

1. Tes. 5:17, 18: „Ustavičně se modlete. Ve spojitosti se vším vzdávejte díky.“

Mat. 14:19, 20: „[Ježíš] vzal pět chlebů a dvě ryby, vzhlédl k nebi a vyslovil požehnání, a když rozlámal chleby, rozdělil je učedníkům a učedníci zase zástupům. Tak všichni jedli a nasytili se.“

Jak. 5:16: „Modlete se jeden za druhého.“

Mat. 26:41: „Zůstaňte ostražití a modlete se neustále, abyste neupadli do pokušení.“

Fil. 4:6: „O nic nebuďte úzkostliví, ale ve všem dávejte své prosebné žádosti na vědomí Bohu modlitbou a úpěnlivou prosbou spolu s díkůvzdáním.“

Jestliže někdo řekne:

‚Nejdříve se se mnou pomodlete, potom mi sdělte své poselství‘

Mohl bys odpovědět: ‚To jsem rád, že jste člověk, který oceňuje důležitost modlitby. Svědkové Jehovovi se také pravidelně modlí. Ale Ježíš něco říkal o tom, kdy a jak se modlit, což možná pro vás bude novinkou. Věděl jste, že řekl svým učedníkům, aby se veřejně nemodlili  jen proto, aby jiní viděli, že jsou zbožní a že se modlí?. . .‘ (Mat. 6:5) Potom můžeš dodat: ‚Všimněte si, co dále říkal o tom, co by nás mělo zajímat v první řadě a co bychom měli klást v modlitbě na první místo. Právě o to jsem se s vámi přišel podělit.‘ (Mat. 6:9, 10)

Nebo bys mohl říci: ‚Vím, že to představitelé některých náboženských skupin dělají. Ale svědkové Jehovovi ne, protože Ježíš své učedníky poučil, že mají své kazatelské dílo vykonávat jinak. Místo aby řekl: „Když vejdete do domu, nejdřív se pomodlete“, všimněte si, co řekl, jak to stojí tady u Matouše 10:12, 13. . . A tady v 7. verši vidíte, o čem měli hovořit. . . Jak může toto Království pomoci lidem, jako jsme my dva?‘ (Zjev. 21:4)