Nebe

Definice: Místo, kde přebývá Jehova Bůh a věrní duchovní tvorové; říše neviditelná lidskému oku. Bible také používá pojem „nebe(sa)“ v rozličných jiných významech, například: představuje samotného Boha, jeho organizaci věrných duchovních tvorů, postavení v božské přízni, hmotný vesmír mimo zemi, prostoru obklopující planetu Zemi, lidské vlády pod satanovou nadvládou a spravedlivou novou nebeskou vládu, v níž je Ježíš Kristus se svými spoludědici Jehovou zmocněn, aby panoval.

Existovali jsme všichni v duchovní říši, než jsme se narodili jako lidé?

Jan 8:23: „[Ježíš Kristus řekl:] ‚Vy jste z oblastí dole; já jsem z oblastí nahoře. Vy jste z tohoto světa; já  nejsem z tohoto světa.‘“ (Ježíš opravdu přišel z duchovní říše. Ale jak Ježíš řekl, jiní lidé z ní nepřišli.)

Řím. 9:10–12: „Rebeka počala dvojčata. . . Když se ještě nenarodili ani nekonali nic dobrého nebo podlého, aby Boží předsevzetí vzhledem k vyvolení nezůstalo závislé na skutcích, ale na Tom, kdo povolává, bylo jí řečeno: ‚Starší bude otrokem mladšího.‘“ (Kdyby ovšem byla dvojčata Jákob a Esau předtím žila v duchovní říši, jistě by se tam byla nějak chovala a byly by známy jejich skutky. Ale nic takového známo nebylo, dokud se nenarodili jako lidé.)

Jdou všichni dobří lidé do nebe?

Sk. 2:34: „David [o kterém Bible mluví jako o muži, který byl ‚příjemný Jehovovu srdci‘] skutečně nevystoupil do nebes.“

Mat. 11:11: „Vpravdě vám říkám: Mezi těmi, kteří se narodili z žen, nebyl vzbuzen nikdo větší než Jan Křtitel; ale kdo je menší v nebeském království, je větší než on.“ (Jan tedy po smrti nešel do nebe.)

Žalm 37:9, 11, 29: „Zločinci budou odříznuti, ale ti, kteří doufají v Jehovu, ti budou vlastnit zemi. . . Mírní, ti budou vlastnit zemi a vskutku naleznou své největší potěšení v hojnosti pokoje. Spravedliví budou vlastnit zemi a budou na ní přebývat navždy.“

Kdyby byl Adam nezhřešil, byl by nakonec šel do nebe?

1. Mojž. 1:26: „Bůh dále řekl: ‚Udělejme člověka ke svému obrazu, podle své podoby, a ať mají v podřízenosti mořské ryby a nebeské létající tvory a domácí zvířata a celou zemi a každého pohybujícího se živočicha, který se pohybuje po zemi.‘“ (Božím předsevzetím tedy bylo, aby Adam spravoval zemi a její živočišstvo. O odchodu do nebe se nic neříká.)

1. Mojž. 2:16, 17: „Jehova Bůh také člověku uložil tento příkaz: ‚Z každého stromu zahrady smíš do sytosti jíst, ale ze stromu poznání dobrého a špatného,  z toho jíst nebudeš, neboť v den, kdy z něho pojíš, určitě zemřeš.‘“ (Jehovovým původním předsevzetím nebylo, aby člověk někdy zemřel. Zde citovaný Boží příkaz ukazuje, že Bůh varoval před jednáním, které by vedlo k smrti. Smrt měla být trestem za neposlušnost, ne bránou k lepšímu životu v nebi. Poslušnost by byla odměněna pokračujícím životem, věčným životem v ráji, který Bůh dal člověku. Viz také Izajáše 45:18.)

Musí jít člověk do nebe, aby měl opravdu šťastnou budoucnost?

Žalm 37:11: „Mírní, ti budou vlastnit zemi a vskutku naleznou své největší potěšení v hojnosti pokoje.“

Zjev. 21:1–4: „Viděl jsem nové nebe a novou zemi. . . Na to jsem slyšel silný hlas z trůnu, jak říká: ‚Pohleď, Boží stan je s lidmi, a bude s nimi přebývat a oni budou jeho lidem. A sám Bůh bude s nimi. A setře jim každou slzu z očí a smrt již nebude a nebude již ani truchlení ani křik ani bolest. Dřívější věci pominuly.‘“

Mich. 4:3, 4: „Nepozdvihnou meč, národ proti národu, ani se již nebudou učit válce. A skutečně budou sedět každý pod svou révou a pod svým fíkovníkem a nikdo nezpůsobí, aby se chvěli; vždyť tak mluvila samotná ústa Jehovy vojsk.“

Otevřel Ježíš cestu do nebe pro ty, kdo zemřeli před jeho vlastní smrtí?

Co znamená 1. Petra 3:19, 20? „V tomto stavu [v duchu, po vzkříšení] také [Ježíš] odešel a kázal duchům ve vězení, kteří byli kdysi neposlušní, když Boží trpělivost čekala v Noemových dnech, zatímco byla stavěna archa, ve které bylo několik lidí, totiž osm duší [„duší“, KB, Ži; „osob“, Pe; „lidí“, EP], bezpečně neseno vodou.“ (Byli tito „duchové ve vězení“ dušemi lidí, kteří odmítli věnovat pozornost Noemovu kázání před potopou, a byla jim nyní otevřena cesta do nebe? Srovnání 2. Petra 2:4 a Judy 6 s 1. Mojžíšovou 6:2–4 ukazuje, že tito duchové byli andělští Boží synové, kteří se za Noemových dnů zhmotnili a ženili se. V 1. Petra  3:19, 20 je řecké slovo pro „duchy“ pneumasin, kdežto slovo překládané „duše“ [mn. č.] je psychai. „Duchové“ nebyli dušemi zbavenými těla, ale byli to neposlušní andělé; „dušemi“, o nichž tu byla řeč, byli živí lidé, Noe a jeho domácnost. „Duchům ve vězení“ proto muselo být kázáno poselství soudu.)

Co znamená 1. Petra 4:6? „Proto vskutku byla dobrá zpráva oznámena také mrtvým, aby byli, pokud jde o tělo, souzeni z lidského stanoviska, ale pokud jde o ducha, aby žili z Božího stanoviska.“ (Byli tito „mrtví“ ti lidé, kteří zemřeli před Kristovou smrtí? Jak již bylo ukázáno, mrtví nejsou „duchové ve vězení“. Tito duchové byli neposlušní andělé. A tělesně mrtvým lidem by kázání neprospělo, protože, jak říká Kazatel 9:5, „si neuvědomují naprosto nic“; a Žalm 146:4 dodává, že při smrti člověka „opravdu zanikají jeho myšlenky“. Efezanům 2:1–7, 17 se však zmiňuje o osobách, které byly duchovně mrtvé a které duchovně ožily po přijetí dobrého poselství.)

Je nebeský život předložen v „Novém zákoně“ jako naděje pro všechny křesťany?

Jan 14:2, 3: „V domě mého Otce je mnoho příbytků. Kdyby to bylo jinak, byl bych vám to pověděl, protože odcházím, abych vám připravil místo. Také, jestliže půjdu a připravím vám místo, přijdu opět a chci vás přijmout k sobě domů, abyste i vy byli, kde jsem já.“ (Ježíš zde ukazuje, že jeho věrní apoštolové, k nimž mluvil, budou časem s Ježíšem v „domě“ jeho Otce, v nebi. Ale neříká tu, kolik jiných lidí ještě půjde do nebe.)

Jan 1:12, 13: „Všem těm, kteří ho [Ježíše] přece přijali, dal autoritu stát se Božími dětmi, protože projevovali víru v jeho jméno; a nebyli zrozeni z krve ani z tělesné vůle ani z vůle mužovy, ale z Boha.“ (Všimni si, že kontext v 11. verši mluví o Ježíšově „vlastním lidu“, totiž o Židech. Všichni, kdo ho přijali, když k nim v prvním století přišel, se stali Božími dětmi s vyhlídkou  na nebeský život. Slovesa v textu jsou v minulém čase, takže tato pasáž nepojednává o všech lidech, kteří se od té doby stali křesťany.)

Řím. 8:14, 16, 17: „Všichni ti, kteří jsou vedeni Božím duchem, jsou totiž Boží synové. Duch sám vydává svědectví s naším duchem, že jsme Boží děti. Jsme-li tedy děti, jsme také dědicové; vskutku Boží dědicové, ale spoludědici s Kristem, za předpokladu, že spolu trpíme, abychom také byli spolu oslaveni.“ (V době, kdy to bylo psáno, opravdu všichni, kdo byli vedeni Božím duchem, byli Boží synové, jejichž nadějí bylo, že budou oslaveni s Kristem. Ale vždy to tak nebylo. Lukáš 1:15 říká, že Jan Křtitel bude naplněn svatým duchem, ale Matouš 11:11 objasňuje, že se nebude podílet na slávě nebeského Království. Stejně také po shromáždění dědiců nebeského Království budou jiní, kdo budou sloužit Bohu jako následovníci jeho Syna, a přece se nebudou podílet na nebeské slávě.)

Jaké zvláštní odkazy v „Novém zákoně“ poukazují na opatření, podle něhož budou křesťané odměněni věčným životem na zemi?

Mat. 5:5: „Šťastní jsou lidé mírné povahy, protože zdědí zemi.“

Mat. 6:9, 10: „Náš Otče v nebesích, ať je posvěceno tvé jméno. Ať přijde tvé království. Ať se stane tvá vůle, jako v nebi, tak i na zemi.“ (Jaká je Boží vůle ohledně země? Co naznačují 1. Mojžíšova 1:28 a Izajáš 45:18?)

Mat. 25:31–33, 40, 46: „Až přijde Syn člověka ve své slávě a všichni andělé s ním, tehdy se posadí na svůj slavný trůn. A budou před něj shromážděny všechny národy a oddělí lidi jedny od druhých, právě jako pastýř odděluje ovce od kozlů. A postaví ovce po své pravici, ale kozly po své levici. . . Král jim [ovcím] odpoví a řekne: ‚Vpravdě vám říkám: Do té míry, jak jste to činili jednomu z nejmenších z těchto mých bratrů, činili jste to mně.‘ A [kozli] odejdou do věčného odříznutí, ale spravedliví [ovce] do věčného života.“  (Všimni si, že tyto „ovce“ nejsou totéž co královi bratři, kteří jsou „účastníci nebeského povolání“. [Hebr. 2:10–3:1] Ale tito lidé podobní ovcím budou žít během času, kdy bude Kristus na svém trůnu a kdy někteří z jeho „bratrů“ budou ještě zakoušet strádání na zemi.)

Jan 10:16: „Mám jiné ovce, které nejsou z tohoto ovčince; i ty musím přivést, a budou naslouchat mému hlasu, a stanou se jedním stádem jednoho pastýře.“ (Kdo jsou tyto „jiné ovce“? Jsou to následovníci Znamenitého pastýře Ježíše Krista, ale nejsou v ovčinci „nové smlouvy“ s nadějí na nebeský život. Přesto úzce spolupracují s těmi, kdo jsou v onom ovčinci.)

2. Petra 3:13: „Jsou však nová nebesa a nová země, které očekáváme podle jeho slibu, a v těch bude přebývat spravedlnost.“ (Také Zjevení 21:1–4)

Zjev. 7:9, 10: „Potom [když apoštol Jan viděl plný počet „zapečetěných“, kteří byli „koupeni ze země“, aby byli s Kristem na nebeské hoře Sionu; viz Zjevení 7:3, 4; 14:1–3] jsem viděl, a pohleďme, velký zástup, který žádný člověk nemohl sečíst, ze všech národů a kmenů a lidí a jazyků, jak stojí před trůnem a před Beránkem, oblečený v bílá roucha; a v jejich rukou byly palmové ratolesti. A neustále volají silným hlasem a říkají: ‚Za záchranu vděčíme svému Bohu, který sedí na trůnu, a Beránkovi.‘“

Kolika lidem předkládá Bible naději na nebeský život?

Luk. 12:32: „Neměj strach, malé stádo, protože váš Otec schválil, že vám dá království.“

Zjev. 14:1–3: „Viděl jsem, a pohleďme, Beránek [Ježíš Kristus] stál na hoře Sionu [v nebi, viz Hebrejcům 12:22–24] a s ním sto čtyřicet čtyři tisíce těch, kteří mají na svém čele napsáno jeho jméno a jméno jeho Otce. . . A zpívají jakoby novou píseň. . . a nikdo nebyl schopen naučit se tu píseň, jen těch stočtyřiačtyřicet tisíc, kteří byli koupeni ze země.“

 Je 144 000 pouze z přirozených Židů?

Zjev. 7:4–8: „Slyšel jsem počet těch, kteří byli zapečetěni, sto čtyřicet čtyři tisíce zapečetěných z každého kmene izraelských synů:. . . Judy. . . Rubena. . . Gada. . . Ašera. . . Naftaliho. . . Manaseho. . . Simeona. . . Leviho. . . Isachara. . . Zebulona. . . Josefa. . . Benjamina.“ (To nemohly být kmeny přirozeného Izraele, protože nikdy neexistoval kmen Josef, kmeny Efraim a Dan nejsou ve výčtu zahrnuty a Levité byli vyčleněni pro chrámovou službu, ale nepočítali se jako jeden z 12 kmenů. Viz 4. Mojžíšovu 1:4–16.)

Řím. 2:28, 29: „Židem totiž není ten, kdo jím je zevně, ani obřízka není to, co je zevně na těle. Ale Židem je ten, kdo je jím uvnitř, a jeho obřízka je obřízka srdce duchem, a nikoli psaným zákoníkem.“

Gal. 3:26–29: „Všichni jste vlastně Božími syny prostřednictvím své víry v Krista Ježíše. . . Není Žid ani Řek, není otrok ani svobodný, není mužský ani ženský rod, neboť všichni jste jedna osoba ve spojení s Kristem Ježíšem. Nadto, jestliže patříte Kristu, jste skutečně Abrahamovým semenem, dědici vzhledem k slibu.“

Je počet 144 000 pouze symbolický?

Odpovědi napovídá fakt, že po zmínce o určitém počtu 144 000 hovoří Zjevení 7:9 o ‚velkém zástupu, který žádný člověk nemohl sečíst‘. Kdyby počet 144 000 nebyl doslovný, ztratil by smysl jako protiklad ‚velkého zástupu‘. Považovat uvedený počet za doslovný odpovídá Ježíšovu výroku u Matouše 22:14 o nebeském království: „Je. . . mnoho pozvaných, ale málo vyvolených.“

Jdou i členové „velkého zástupu“, o němž je řeč ve Zjevení 7:9, 10, do nebe?

Zjevení o nich neprohlašuje to, co říká o 144 000, že jsou „koupeni ze země“, aby byli s Kristem na nebeské hoře Sionu. — Zjev. 14:1–3.

 Jejich popis, jak stojí „před trůnem a před Beránkem“, neznamená nutně místo, ale schválený stav. (Srovnej se Zjevením 6:17; Lukášem 21:36.) Výraz „před trůnem“ (řecky enópion tou thronou, doslova „v dohledu trůnu“) nevyžaduje, aby byli v nebi. Jsou prostě „v dohledu“ Boha, který nám říká, že z nebe hledí na lidské syny. — Žalm 11:4; srovnej Matouše 25:31–33; Lukáše 1:74, 75; Skutky 10:33.

„Velký zástup v nebi“, o němž mluví Zjevení 19:1, 6, není totéž, co „velký zástup“ ze Zjevení 7:9. Ti v nebi nejsou popsáni jako „ze všech národů“, ani že připisují svou záchranu Beránkovi; jsou to andělé. Výraz „velký zástup“ je v Bibli použit v rozličných souvislostech. — Mar. 5:24; 6:34; 12:37.

Co budou dělat v nebi ti, kdo tam půjdou?

Zjev. 20:6: „Budou kněží Boží a Kristovi a budou s ním kralovat těch tisíc let.“ (Také Daniel 7:27)

1. Kor. 6:2: „Nevíte, že svatí budou soudit svět?“

Zjev. 5:10: „Udělal jsi z nich království a kněze našemu Bohu a budou kralovat nad [„na“, KB; „nad“, EP, Ži, Pe] zemí.“ (Stejné řecké slovo a gramatická stavba se nalézá ve Zjevení 11:6. Tam má KB, Ži, Pe „nad“.)

Kdo vybírá ty, kdo půjdou do nebe?

2. Tes. 2:13, 14: „Jsme. . . zavázáni vždy děkovat Bohu za vás, bratři milovaní Jehovou, protože vás Bůh vybral od počátku k záchraně tím, že vás posvětil duchem a vaší vírou v pravdu. Právě k tomuto určení vás povolal prostřednictvím dobré zprávy, kterou oznamujeme, abyste získali slávu našeho Pána Ježíše Krista.“

Řím. 9:6, 16: „Ne všichni, kteří pocházejí z Izraele, jsou totiž skutečně ‚Izrael‘. . . Nezáleží na tom, kdo si přeje, ani na tom, kdo běží, ale na Bohu, který se smilovává.“