Odpadnutí

Definice: Odpadnutí je opuštění nebo zřeknutí se uctívání a služby Bohu, vlastně vzpoura proti Jehovovi Bohu. Někteří odpadlíci vyznávají, že Boha znají a slouží mu, ale zavrhují nauky nebo požadavky předložené v jeho Slově. Jiní tvrdí, že věří Bibli, ale zavrhují Jehovovu organizaci.

Měli bychom očekávat, že uvnitř křesťanského sboru povstanou odpadlíci?

1. Tim. 4:1: „Inspirovaný výrok. . . rozhodně říká, že v pozdějších časových obdobích někteří odpadnou od víry, budou věnovat pozornost klamným inspirovaným výrokům a démonským naukám.“

2. Tes. 2:3: „Ať vás nikdo žádným způsobem nesvede, protože [Jehovův den] nepřijde, pokud nejprve nepřijde odpadnutí a nebude zjeven člověk bezzákonnosti, syn zničení.“

Některé poznávací znaky odpadlíků:

Snaží se udělat z druhých své následovníky, a tak působí sektářské rozdělení

Sk. 20:30: „Z vás samotných povstanou muži a budou mluvit převrácené věci, aby za sebou odvedli učedníky.“

2. Petra 2:1, 3: „I mezi vámi budou falešní učitelé. Právě ti budou nenápadně zavádět ničivé sekty a zapřou  dokonce majitele, který je koupil. . . Také vás budou chtivě vykořisťovat podvodnými slovy.“

Vyznávají snad, že věří v Krista, ale berou na lehkou váhu kazatelské a učitelské dílo, kterým Kristus pověřil své následovníky

Luk. 6:46: „Proč mě tedy nazýváte ‚Pane! Pane!‘, ale nečiníte to, co říkám?“

Mat. 28:19, 20: „Jděte proto a čiňte učedníky z lidí všech národů, křtěte je. . . a vyučujte je, aby zachovávali všechno, co jsem vám přikázal.“

Mat. 24:14: „Tato dobrá zpráva o království se bude kázat po celé obydlené zemi na svědectví všem národům; a potom přijde konec.“

Snad si činí nárok na to, že slouží Bohu, ale zavrhují jeho představitele, jeho viditelnou organizaci

Juda 8, 11: „I tito lidé, kteří se oddávají snům, poskvrňují tělo a znevažují panství a mluví utrhačně o slavných. Běda jim, protože. . . zahynuli ve vzpurné řeči Korachově!“

4. Mojž. 16:1–3, 11, 19–21: „Korach. . . se zvedl. . . a dvě stě padesát mužů z izraelských synů, náčelníků shromáždění. . . Shromáždili se tedy proti Mojžíšovi a Áronovi a řekli jim: ‚Už je toho od vás dost, protože všichni, celé shromáždění, jsou svatí, a Jehova je v jejich středu. Pročpak byste se měli pozvedat nad Jehovův sbor?‘. . . [Mojžíš řekl:] ‚Ty a celé tvé shromáždění, které se schází, [jsi] proti Jehovovi. A co je Áron, že byste měli proti němu reptat?‘ Když proti nim Korach sebral celé shromáždění u vchodu do stanu setkání, tehdy se celému shromáždění objevila Jehovova sláva. Jehova nyní mluvil k Mojžíšovi a Áronovi a řekl: ‚Oddělte se ze středu tohoto shromáždění, abych je v mžiku zahubil.‘“

Nejenže opouštějí pravou víru, ale potom „bijí“ své bývalé druhy a používají veřejné kritiky  a jiných metod, aby jim překáželi v práci; snahy takových odpadlíků nejsou věnovány budování, ale boření

Mat. 24:45–51: „Kdo je skutečně ten věrný a rozvážný otrok, kterého jeho pán ustanovil nad svou čeledí, aby jim dával jejich pokrm v pravý čas?. . . Ale kdyby si snad někdy onen zlý otrok řekl ve svém srdci: ‚Můj pán otálí‘ a začal by bít své spoluotroky a jedl a pil by s nenapravitelnými opilci, pán onoho otroka přijde v den, kdy to neočekává, a v hodinu, kterou nezná, a s největší přísností ho potrestá a určí mu díl s pokrytci.“

2. Tim. 2:16–18: „Vyhýbej se prázdným řečem, které porušují to, co je svaté, neboť budou postupovat k stále větší bezbožnosti a jejich slovo se rozšíří jako sněť. Patří k nim Hymenaeus a Filétos. Právě tito muži se odchýlili od pravdy a říkají, že vzkříšení již nastalo; a podvracejí víru některých.“

Měli by věrní křesťané k sobě zvát odpadlíky buď osobně, nebo tím, že by četli jejich literaturu?

2. Jana 9, 10: „Žádný, kdo se tlačí dopředu a nezůstává v Kristově učení, nemá Boha. . . Jestliže k vám někdo přichází a nepřináší toto učení, nepřijímejte ho nikdy do svých domovů ani ho nezdravte.“

Řím. 16:17, 18: „[Vybízím vás, bratři], abyste dohlíželi na ty, kteří působí rozdělení a podněty ke klopýtání v rozporu s učením, jemuž jste se naučili, a abyste se jim vyhýbali. . . ; hladkým mluvením a lichotivou řečí svádějí srdce bezelstných.“

Mohlo by nám vážně ublížit, kdybychom chtěli uspokojit svou zvědavost a dozvědět se, co si myslí odpadlíci?

Přísl. 11:9: „Ten, kdo je odpadlík, ničí svými ústy svého bližního.“

 Iz. 32:6: „Bláznivý bude mluvit pouhou bláznivost a jeho srdce, to bude pracovat na tom, co ubližuje, aby pracoval na odpadlictví a mluvil proti Jehovovi, co je scestné, aby nechal duši hladového odejít s prázdnou, a dokonce i žíznivého nechává odejít bez pití.“ (Srovnej Izajáše 65:13, 14.)

Jak vážné je odpadnutí?

2. Petra 2:1: „Právě ti budou nenápadně zavádět ničivé sekty a zapřou dokonce majitele, který je koupil, a přivodí si rychlé zničení.“

Job 13:16: „Před něho [Boha] nevejde žádný odpadlík.“

Hebr. 6:4–6: „Je. . . nemožné, aby ti, kteří byli jednou provždy osvíceni a okusili nebeský velkorysý dar a stali se účastníky svatého ducha a kteří okusili znamenité Boží slovo a síly budoucího systému věcí, ale kteří odpadli [„jestliže se potom dopustili odpadlictví“, RS], byli znovu oživeni k pokání, protože pro sebe znovu přibíjejí na kůl Božího Syna a vystavují ho veřejné hanbě.“