Ráj

Definice: Překladatelé Bible použili v řecké Septuagintě správně výraz „ráj“ (paradeisos), když se jednalo o zahradu Eden, protože to zjevně byl ohraničený park. Po zprávě v 1. Mojžíšově se biblické texty o ráji vztahují 1. na samotnou zahradu Eden nebo 2. na celou zemi, až se bude v budoucnosti svými podmínkami podobat Edenu, nebo 3. na vzkvétající duchovní stav mezi Božími služebníky na zemi nebo 4. na opatření v nebi, která připomínají Eden.

Zmiňuje se „Nový zákon“ o budoucím pozemském ráji, nebo je to jen ve „Starém zákoně“?

Dělit Bibli na dvě části, hodnotit prohlášení podle toho, zda jsou v části „staré“ nebo „nové“, není biblické. V 2. Timoteovi 3:16 je nám řečeno: „Celé Písmo je inspirováno Bohem a prospěšné k vyučování, ke kárání, k urovnávání věcí.“ Římanům 15:4 se zmiňuje o předkřesťanských inspirovaných Písmech, když říká: „Všechno, co bylo napsáno dříve, bylo totiž napsáno pro  naše poučení.“ Ke správné odpovědi na tuto otázku by se tedy měla brát v úvahu celá Bible.

1. Mojžíšova 2:8 říká: „Jehova Bůh vysadil zahradu [„park“, Mo; „ráj“, KB; „zahradu“, EP; paradeison, LXX] v Edenu, směrem k východu, a tam postavil člověka [Adama], kterého vytvořil.“ Byla tam hojnost rozmanitých a nesmírně zajímavých rostlin i živočichů. Jehova první lidské dvojici požehnal a řekl jí: „Buďte plodní a přibývejte a naplňte zemi a podmaňte si ji a mějte v podřízenosti mořské ryby a nebeské létající tvory a každého živého tvora, který se pohybuje po zemi.“ (1. Mojž. 1:28) Boží původní předsevzetí, aby celá země byla rájem osídleným těmi, kdo s oceněním poslouchají Boží zákony, nezůstane nesplněno. (Iz. 45:18; 55:10, 11) Ježíš proto řekl: „Šťastní jsou lidé mírné povahy, protože zdědí zemi.“ Proto také učil své učedníky, aby se modlili: „Náš Otče v nebesích, ať je posvěceno tvé jméno. Ať přijde tvé království. Ať se stane tvá vůle, jako v nebi, tak i na zemi.“ (Mat. 5:5; 6:9, 10) V souladu s tím vysvětluje Efezanům 1:9–11 Boží předsevzetí „opět shromáždit všechny věci v Kristu, věci v nebesích a věci na zemi“. Hebrejcům 2:5 mluví o ‚budoucí obydlené zemi‘. Zjevení 5:10 se zmiňuje o těch, kdo budou jako spoludědici s Kristem „kralovat nad zemí“. Zjevení 21:1–5 a 22:1, 2 připojuje líbezný popis podmínek, jež zavládnou na „nové zemi“ a jež připomínají původní ráj v Edenu s jeho stromem života. — 1. Mojž. 2:9.

Ježíš navíc použil řeckého výrazu paradeisos, když se zmiňoval o budoucím pozemském ráji. „Řekl mu [zločinci, který byl přibit na kůl vedle Ježíše a projevil víru v Ježíšovo nadcházející království]: ‚Vpravdě ti dnes říkám: Budeš se mnou v ráji.‘“ — Luk. 23:43.

Jak si můžeme být jisti, co Ježíš myslel rájem ve svém výroku ke zločinci u Lukáše 23:43?

Byl to dočasný příbytek pro ‚duše spravedlivých, které odešly‘, jakási část hádu?

 Odkud je tento názor? The New International Dictionary of New Testament Theology (Nový mezinárodní slovník novozákonní teologie) uvádí: „S pronikáním řecké nauky o nesmrtelnosti duše se stává ráj obydlím spravedlivých během mezistavu.“ (vyd. Colin Brown, Grand Rapids, Mich., 1976, Sv. 2, s. 761) Byl onen nebiblický názor běžný mezi Židy, když byl na zemi Ježíš? Hastingsův Dictionary of the Bible (Biblický slovník) naznačuje, že je to pochybné. — Edinburgh, 1905, Sv. III, s. 669, 670.

I kdyby byl ten názor mezi Židy v prvním století běžný, podporoval by jej Ježíš svým slibem kajícnému zločinci? Ježíš důrazně odsoudil židovské farizey a znalce Písma, protože vyučovali tradicím, které byly v rozporu s Božím slovem. — Mat. 15:3–9; viz také nadpis „Duše“.

Když Ježíš zemřel, šel opravdu do hádu, jak ukazují Skutky 2:30, 31. (Apoštol Petr tam cituje Žalm 16:10, a slovo hádes je zde použito jako výraz totožný se slovem šeol.) Ale Bible nikde neříká, že šeol neboli hádes nebo nějaká jeho část je ráj, který přináší lidem rozkoš. Naopak, Kazatel 9:5, 10 říká, že ti, kdo tam jsou, „si neuvědomují naprosto nic“.

Byl ráj u Lukáše 23:43 nebe nebo nějaká jeho část?

Bible nesouhlasí s názorem, že Ježíš a zločinec šli do nebe v den, kdy spolu mluvili. Ježíš předpověděl, že bude zabit a pak bude vzbuzen teprve třetí den. (Luk. 9:22) Během těchto tří dnů nebyl v nebi, protože po svém vzkříšení řekl Marii Magdaleně: „Ještě jsem. . . nevystoupil k Otci.“ (Jan 20:17) Až 40 dnů po Ježíšově vzkříšení ho učedníci viděli, jak je vyzdvižen ze země a mizí jim z očí, když začíná vystupovat do nebe. — Skutky 1:3, 6–11.

Zločinec neodpovídal požadavkům ani na to, aby šel do nebe později. ‚Nenarodil se znovu‘ — nebyl ani pokřtěn vodou, ani zplozen Božím duchem. Svatý duch byl na Ježíšovy učedníky vylit teprve více než 50 dnů po zločincově smrti. (Jan 3:3, 5; Sk. 2:1–4) V den své smrti  uzavřel Ježíš s těmi, ‚kteří s ním setrvali v jeho zkouškách‘, smlouvu pro nebeské Království. Zločinec žádnou takovou věrnost neprokázal, a nebyl do smlouvy zahrnut. — Luk. 22:28–30.

Co ukazuje, že je tento ráj pozemský?

Hebrejská písma nikdy nevedla věrné Židy k tomu, aby očekávali, že budou odměněni životem v nebi. Tato Písma poukazovala na obnovu ráje zde na zemi. Daniel 7:13, 14 předpověděl, že „panství a důstojnost a království“ budou dány Mesiášovi, „aby dokonce jemu sloužily všechny národy, národnostní skupiny a jazyky“. Tito poddaní Království budou zde na zemi. Podle toho, co řekl zločinec Ježíšovi, je zřejmé, že vyjadřoval naději, že Ježíš si na něho vzpomene, až ten čas přijde.

Jak tedy bude Ježíš s tímto zločincem? Tím, že ho vzbudí z mrtvých, postará se o jeho tělesné potřeby a poskytne mu příležitost poučit se o Jehovových požadavcích na věčný život a přizpůsobit se jim. (Jan 5:28, 29) Ježíš viděl v kajícném a uctivém postoji zločince základ pro to, aby ho zahrnul mezi miliardy lidí, kteří budou vzkříšeni k pozemskému životu a dostanou příležitost prokázat se hodnými věčného života v ráji.

Kdy bude zločinec v ráji?

To, jak čtenář chápe slova u Lukáše 23:43, je ovlivněno rozdělovacími znaménky, jichž použil překladatel. V původních rukopisech řecké Bible nebyla žádná rozdělovací znaménka. The Encyclopedia Americana, 1956, Sv. XXIII, s. 16, uvádí: „V ranějších rukopisech a nápisech Řeků se nejeví žádné pokusy o interpunkci.“ Taková interpunkce se začíná používat teprve v 9. století n. l. Měl by Lukáš 23:43 znít: „Amen, pravím ti, dnes budeš se mnou v ráji“ EP, nebo by tam mělo být ‚Amen, pravím ti dnes, budeš se mnou v ráji‘? Základem pro rozhodnutí musí být Kristovo učení a ostatní části Bible, ne čárka vsunutá do textu staletí po tom, co Ježíš tato slova pronesl.

 The Emphasised Bible přeložená J. B. Rotherhamem se shoduje s interpunkcí Překladu nového světa. V poznámce pod čarou k Lukášovi 23:43 říká německý překladatel L. Reinhardt: „Interpunkce nyní používaná [většinou překladatelů] v tomto verši je bezpochyby nesprávná a odporuje celému způsobu uvažování Krista a zločince. . . [Kristus] rozhodně nechápal ráj jako nějakou část říše mrtvých, ale spíše jako obnovení ráje na zemi.“

Kdy se Ježíš ‚dostane do svého Království‘ a splní předsevzetí svého Otce udělat ze země ráj? Kniha Zjevení napsaná asi 63 let po výrocích zaznamenaných u Lukáše 23:42, 43 naznačuje, že tyto události se měly splnit v budoucnosti. (Viz strany 59–62, „Data“, a také nadpis „Poslední dny“.)