Přejít k článku

Přejít na obsah

Stvoření

Stvoření

Stvoření

Definice: Stvoření, jak je vysvětleno v Bibli, znamená, že Všemohoucí Bůh naplánoval a uvedl v existenci vesmír včetně jiných duchovních osob a všech základních druhů života na zemi.

Je v tomto moderním vědeckém světě rozumné věřit ve stvoření?

„Přírodní zákony vesmíru jsou tak přesné, že bez potíží stavíme kosmickou loď k letu na měsíc a můžeme načasovat let s přesností na zlomek sekundy. Tyto zákony musel někdo stanovit.“ — Citováno podle Wernhera von Brauna, který měl velký podíl na vyslání amerických kosmonautů na měsíc.

Hmotný vesmír: Kdybys našel přesné hodinky, došel bys k závěru, že se utvořily náhodným shluknutím několika prachových částeček? Očividně je vyrobil někdo inteligentní. Existují ještě velkolepější „hodiny“. Planety v naší sluneční soustavě a také hvězdy v celém vesmíru se pohybují přesněji než většina hodin vymyšlených a vyrobených člověkem. Galaxie, v níž je naše sluneční soustava, obsahuje více než 100 miliard hvězd a astronomové odhadují, že ve vesmíru existuje 100 miliard takových galaxií. Jestliže hodiny jsou dokladem inteligentního plánu, oč spíše ten daleko rozsáhlejší a složitější vesmír! Bible popisuje jeho Konstruktéra slovy: „Pravý Bůh, Jehova, Stvořitel nebes a Ten vznešený, který je roztahuje.“ — Iz. 42:5; 40:26; Žalm 19:1.

Planeta Země: Kdybys přecházel vyprahlou poušť a narazil na krásný dům, po všech stránkách dobře vybavený a zásobený potravinami, věřil bys, že se tam dostal nějakým náhodným výbuchem? Ne, uvědomil by sis, že jej postavil někdo nadaný značnou moudrostí. Vědci zatím nenalezli život na žádné z planet naší sluneční soustavy s výjimkou země; dostupné důkazy nasvědčují, že ostatní jsou pusté. Tato planeta je, jak říká kniha The Earth (Země), „divem vesmíru, jedinečnou koulí“. (Arthur Beiser, New York, 1963, s. 10) Je přesně v té správné vzdálenosti od slunce, která je nezbytná pro lidský život, a pohybuje se přesně tou správnou rychlostí, aby se udržela na oběžné dráze. Atmosféra, jaká se nalézá jedině kolem země, je složena z plynů v přesně takovém poměru, aby udržovala život. Světlo ze slunce, oxid uhličitý ze vzduchu a voda a nerosty z úrodné půdy se podivuhodně pojí, aby vytvářely potravu pro obyvatele země. Vzniklo to všechno nějakým neřízeným výbuchem ve vesmíru? Science News připouští: „Zdá se, jako by takové zvláštní a přesné podmínky mohly stěží vzniknout náhodně.“ (24. a 31. srpna 1974, s. 124) Bible vyjadřuje rozumný závěr, když říká: „Každý dům je ovšem někým postaven, ale ten, kdo postavil všechno, je Bůh.“ — Hebr. 3:4.

Lidský mozek: Moderní počítače jsou plodem intenzivního bádání a pečlivé konstrukce. Nevznikly „samy od sebe“. A co lidský mozek? Na rozdíl od mozku kteréhokoli zvířete se mozek dítěte během prvního roku zvětší trojnásobně. Jak pracuje, to je pro vědce dosud převážně záhadou. Lidé mají vrozenou schopnost učit se složitým jazykům, oceňovat krásu, skládat hudbu, uvažovat o původu a smyslu života. Neurochirurg Robert White řekl: „Nemám na vybranou, musím uznat existenci Nadřazené inteligence odpovědné za plán a rozvoj neuvěřitelného vztahu mezi myslí a mozkem — čehosi, co daleko přesahuje lidské chápání.“ (The Reader’s Digest, září 1978, s. 99) Vývoj tohoto divu začíná maličkou oplodněnou buňkou v děloze. Biblický pisatel David řekl Jehovovi s pozoruhodným pochopením: „Budu ti chvalořečit, protože jsem podivuhodně udělán, způsobem, který vzbuzuje bázeň. Tvá díla jsou podivuhodná, jak si má duše velice dobře uvědomuje.“ — Žalm 139:14.

Živá buňka: O jednotlivé živé buňce se někdy mluví jako o „jednoduché“ formě života. Ale jednobuněčný živočich umí lovit potravu, trávit ji, zbavovat se odpadu, stavět si dům a pohlavně se projevovat. Každá buňka lidského těla byla přirovnána k hrazenému městu s ústřední správou, která udržuje pořádek, s elektrárnou, která vyrábí energii, s továrnami, které vyrábějí bílkoviny, se složitým přepravním systémem a strážemi, které rozhodují, co smí být vpuštěno. A jedno lidské tělo se skládá neméně než z 100 biliónů buněk. Jak přiléhavá jsou slova Žalmu 104:24: „Jak mnohá jsou tvá díla, Jehovo! Všechna jsi je udělal v moudrosti!“

Připouští Bible myšlenku, že Bůh použil evoluce, aby vytvořil různé druhy živých tvorů?

1. Mojžíšova 1:11, 12 říká, že tráva a stromy byly vytvořeny tak, aby rodily ‚podle svého druhu‘. Verše 21, 24 a 25 dodávají, že Bůh stvořil mořské tvory, létající tvory a zemská zvířata, každé „podle jeho druhu“. To vůbec nepřipouští, aby se jeden základní druh vyvinul nebo změnil v jiný.

O člověku uvádí 1. Mojžíšova 1:26 tato Boží slova: „Udělejme člověka ke svému obrazu, podle své podoby.“ Měl tedy mít vlastnosti podobné Bohu, ne rysy, které se prostě vyvinuly z rysů zvířecích. 1. Mojžíšova 2:7 dodává: „Jehova Bůh pak vytvořil člověka [ne z nějaké dříve existující životní formy, ale] z prachu zemské půdy a vdechl do jeho chřípí dech života.“ Nic tu nenaznačuje evoluci, ale spíše je to popis nového stvoření.

Stvořil Bůh všechny ty milióny odrůd organismů, které dnes existují na zemi?

První kapitola 1. Mojžíšovy říká prostě, že Bůh stvořil každý organismus „podle jeho druhu“. (1. Mojž. 1:12, 21, 24, 25) V přípravě na celosvětovou potopu za Noemových dnů nařídil Bůh, aby byli vzati do archy zástupci každého „druhu“ suchozemských zvířat a létajících tvorů. (1. Mojž. 7:2, 3, 14) Každý „druh“ má genetický potenciál pro mnoho odrůd. Tak údajně existuje více než 400 různých psích plemen a více než 250 plemen a typů koní. Všechna plemena jakéhokoli zvířete, které se mohou vzájemně oplodnit, jsou jen jeden „druh“ z Genesis. Podobně i všechna lidská plemena — Orientálci, Afričané, běloši, vysocí lidé, jako jsou více než dvoumetroví Dinkové ze Súdánu, a malí lidé, jako jsou Pygmejové měřící metr třicet — pocházejí z jedné původní dvojice, Adama a Evy. — 1. Mojž. 1:27, 28; 3:20.

Co vysvětluje základní podobnosti ve stavbě živých tvorů?

Bůh „stvořil všechno“. (Ef. 3:9) Všechno má tedy jednoho velkého Konstruktéra.

„Všechno začalo existovat skrze něho [Božího jednozplozeného Syna, který se stal Ježíšem Kristem, když byl na zemi] a bez něho nezačala existovat ani jediná věc.“ (Jan 1:3) Byl tedy jeden Dílovedoucí, skrze něhož Jehova konal svá stvořitelská díla. — Přísl. 8:22, 30, 31.

Jaký je původ suroviny, z níž je utvořen vesmír?

Vědci zjistili, že hmota je zhuštěná forma energie. To se dokazuje výbuchem jaderných zbraní. Astrofyzik Josip Kleczek prohlašuje: „Většina, a možná všechny elementární částice mohou být vytvořeny zhmotněním energie.“ — The Universe (Vesmír), Boston, 1976, Sv. 11, s. 17.

Odkud může pocházet taková energie? Bible klade otázku „Kdo stvořil tyto věci [hvězdy a planety]?“, a pak prohlašuje o Jehovovi Bohu: „Pro hojnost dynamické energie, a protože je také silný v moci, ani jedna z nich nechybí.“ (Iz. 40:26) Bůh sám je tedy zdrojem veškeré „dynamické energie“, jíž bylo zapotřebí ke stvoření vesmíru.

Bylo veškeré hmotné stvoření dokončeno v pouhých šesti dnech někdy v uplynulých 6 000 až 10 000 letech?

Skutečnosti odporují takovým závěrům: 1. Na severní polokouli je za jasné noci vidět světlo z mlhoviny Andromedy. Trvá asi 2 000 000 let, než toto světlo doletí k zemi, což napovídá, že vesmír musí být starý přinejmenším milióny let. 2. Konečné produkty radioaktivního rozpadu v horninách v zemi dosvědčují, že některé skalní útvary zůstávají neporušené po miliardy let.

1. Mojžíšova 1:3–31 nerozebírá původní stvoření hmoty nebo nebeských těles. Popisuje přípravu již existující země, aby ji mohli obývat lidé. K tomu patřilo stvoření základních druhů rostlinstva, živých organismů v moři, létajících tvorů, suchozemských živočichů a první lidské dvojice. To vše, jak je řečeno, bylo učiněno v rozmezí šesti „dnů“. Hebrejské slovo překládané „den“ má však řadu významů včetně ‚dlouhého času; času, zahrnujícího nějakou mimořádnou událost‘. [Old Testament Word Studies (Studie slov Starého zákona), W. Wilson, Grand Rapids, Mich., 1978, s. 109] Použitý výraz připouští myšlenku, že každý „den“ mohl být dlouhý tisíce let.