Svědkové Jehovovi

Definice: Celosvětová křesťanská společnost lidí, kteří aktivně vydávají svědectví o Jehovovi Bohu a jeho předsevzetích, jež se týkají lidstva. Svou víru zakládají výhradně na Bibli.

 Čím se víra svědků Jehovových odlišuje od jiných náboženství?

1. Bible: Svědkové Jehovovi věří, že celá Bible je inspirované Boží slovo; nedrží se nějakého vyznání založeného na lidské tradici, ale drží se Bible jako normy pro všechno, čemu věří.

2. Bůh: Uctívají Jehovu jako jediného pravého Boha a otevřeně mluví s jinými o něm a o jeho láskyplných předsevzetích s lidstvem. Když někdo veřejně vydává svědectví o Jehovovi, obvykle bývá rozpoznán jako člen jedné určité skupiny — „svědků Jehovových“.

3. Ježíš Kristus: Věří, že Ježíš není součástí trojice, ale že je, jak říká Bible, Božím Synem, prvním z Božích stvoření; že měl předlidskou existenci a že jeho život byl přenesen z nebe do lůna panny, Marie; že jeho obětovaný dokonalý lidský život umožňuje těm, kdo projevují víru, záchranu k věčnému životu; že Kristus, který obdržel autoritu od Boha, aktivně panuje od roku 1914 jako Král nad celou zemí.

4. Boží Království: Věří, že Boží Království je jediná naděje pro lidstvo; že je to skutečná vláda; že brzy odstraní přítomný ničemný systém věcí včetně všech lidských vlád a že vytvoří nový systém, v němž bude panovat spravedlnost.

5. Nebeský život: Věří, že 144 000 duchem pomazaných křesťanů se bude s Kristem podílet na jeho nebeském Království a budou s ním vládnout jako králové. Nevěří, že nebe je odměnou pro každého, kdo je „dobrý“.

6. Země: Věří, že Boží původní předsevzetí se zemí se splní; že země bude úplně zalidněna Jehovovými ctiteli a ti že se budou moci těšit z věčného života v lidské dokonalosti; že i mrtví budou vzbuzeni, aby měli příležitost podílet se na těchto požehnáních.

7. Smrt: Věří, že mrtví si nejsou vědomi vůbec ničeho; že nezakoušejí ani bolest, ani rozkoš v nějaké duchovní říši; že neexistují jinak než v Boží paměti, a tak jejich naděje na budoucí život spočívá ve vzkříšení z mrtvých.

 8. Poslední dny: Věří, že nyní, od roku 1914, žijeme v posledních dnech tohoto ničemného systému věcí, že někdo z těch lidí, kteří viděli události roku 1914, uvidí také úplné zničení přítomného ničemného světa; že ti, kdo milují spravedlnost, přežijí na očištěnou zemi.

9. Odděleni od světa: Vážně se snaží nebýt částí světa, neboť Ježíš řekl, že to bude znak jeho následovníků. Projevují opravdovou křesťanskou lásku svým bližním, ale nepodílejí se na politice ani na válkách kteréhokoli národa. Starají se o hmotné potřeby své rodiny, ale vyhýbají se dychtivé honbě světa za hmotnými věcmi a osobní slávou, a také přílišnému požitkářství.

10. Uplatňují biblické rady: Věří, že je nyní důležité uplatňovat rady Božího slova v každodenním životě — doma, ve škole, v zaměstnání, ve sboru. Bez ohledu na to, jak někdo žil v minulosti, může se stát svědkem Jehovovým, jestliže zanechá chování, které Boží slovo odsuzuje, a jestliže uplatňuje Boží rady obsažené v Bibli. Ale jestliže potom někdo navykne cizoložství, smilstvu, homosexualitě, zneužívání drog, opilství, lhaní nebo kradení, bude zbaven pospolitosti s organizací.

(Uvedený výčet uvádí některé význačné věci, jimž věří svědkové Jehovovi, ale zdaleka ne všechno, v čem se jejich víra liší od víry jiných skupin. Biblický podklad uvedených myšlenek lze najít v rejstříku této knihy.)

Jsou svědkové Jehovovi americkým náboženstvím?

Svědkové Jehovovi jsou zastánci Božího Království, a ne politického, ekonomického nebo sociálního systému jakéhokoli národa tohoto starého světa.

Je pravda, že svědkové Jehovovi měli svůj novodobý počátek ve Spojených státech. Umístění jejich světového ústředí v té zemi přispělo k tomu, že mohou tisknout a rozesílat biblickou literaturu do většiny míst na světě. Ale svědkové nedávají žádnému národu přednost před jiným; jsou téměř v každém národě a mají v mnoha  částech světa kanceláře, které dohlížejí na činnost svědků v oněch oblastech.

Uvažuj: Ježíš se jako Žid narodil v Palestině, ale cožpak je křesťanství palestinským náboženstvím? Místo Ježíšova lidského narození není to nejdůležitější, co je třeba vzít v úvahu. To, čemu Ježíš vyučoval, pocházelo od jeho Otce, Jehovy Boha, který jedná nestranně s lidmi ze všech národů. — Jan 14:10; Sk. 10:34, 35.

Jak je financováno dílo svědků Jehovových?

Dobrovolnými příspěvky jako za dob raných křesťanů. (2. Kor. 8:12; 9:7) Na jejich shromážděních se nikdy nekonají sbírky; svědkové se nikdy nedoprošují peněz od veřejnosti. Všechny dary od zájemců jsou použity na podporu celosvětového díla biblického vzdělávání, o něž se svědkové starají.

Svědkové nejsou placeni za to, že chodí dům od domu, ani za to, že na ulici nabízejí biblickou literaturu. Láska k Bohu a k bližnímu je pro ně pohnutkou, aby mluvili o Božích láskyplných opatřeních pro lidstvo.

The Watch Tower Bible and Tract Society of Pennsylvania, zákonná náboženská korporace, kterou používají svědkové Jehovovi, byla úředně zapsána roku 1884 v souladu se Zákonem o nevýdělečných korporacích státu Pensylvánie, USA. Proto podle zákona tato Společnost nemůže být a také není výdělečným podnikem, a prostřednictvím této Společnosti nevydělávají ani jednotlivci. Zakládací listina Společnosti stanoví: „[Společnost] nepomýšlí na peněžní zisk, ať již náhodně, nebo jinak, ani pro své členy, ani pro své ředitele nebo úředníky.“

Jsou svědkové Jehovovi sekta nebo kult?

Někteří lidé definují sektu jako skupinu, která se odtrhla od nějakého ustanoveného náboženství. Někdo tento výraz uplatňuje na skupinu, která jde za určitým lidským vůdcem nebo učitelem. Termín se zpravidla  užívá hanlivě. Svědkové Jehovovi nejsou odnoží nějaké církve, ale sdružují lidi ze všech sociálních vrstev a nejrůznějšího náboženského původu. Nehledají vedení u žádného člověka, ale u Ježíše Krista.

Kult je náboženství údajně neortodoxní či takové, které zdůrazňuje projevy zbožnosti podle předepsaného ritu. Mnohé kulty následují nějakého živého lidského vůdce a jejich stoupenci často žijí ve skupinách stranou od lidské společnosti. Měřítkem ortodoxnosti by však mělo být Boží slovo, a svědkové Jehovovi se přísně drží Bible. Jejich uctíváním je způsob života, ne rituální projevy zbožnosti. Nenásledují žádného člověka ani se neodlučují od lidské společnosti. Žijí a pracují mezi jinými lidmi.

Jak staré je náboženství svědků Jehovových?

Podle Bible sahá řada Jehovových svědků až k věrnému Abelovi. Hebrejcům 11:4–12:1 říká: „Vírou obětoval Abel Bohu cennější oběť než Kain. . . Vírou Noe, potom, co dostal božskou výstrahu před tím, co ještě nebylo spatřeno, projevil zbožnou bázeň. . . Vírou Abraham, když byl zavolán, poslechl a vyšel na místo, které mu bylo určeno, aby je přijal za dědictví. . . Vírou Mojžíš, když dorostl, odmítl být nazýván synem faraónovy dcery a zvolil si, aby s ním bylo špatně zacházeno spolu s Božím lidem, spíše než aby měl dočasný požitek z hříchu. . . Protože nás tedy obklopuje tak velký oblak svědků, odložme také každou zátěž a hřích, do něhož se snadno zaplétáme, a s vytrvalostí běžme závod, který je nám předložen.“

O Ježíši Kristu říká Bible: „To říká Amen, věrný a pravý svědek, počátek Božího stvoření.“ Komu byl svědkem? Sám řekl, že oznámil jméno svého Otce. Byl nejpřednějším svědkem Jehovy. — Zjev. 3:14; Jan 17:6.

Je zajímavé, že někteří Židé se ptali, zda Ježíšova činnost představuje „nové učení“. (Mar. 1:27) Později si někteří Řekové mysleli, že apoštol Pavel zavádí nějaké  „nové učení“. (Sk. 17:19, 20) Bylo nové pro uši těch, kdo je slyšeli, ale důležité bylo, že to byla pravda, v plném souladu s Božím slovem.

Novodobé dějiny svědků Jehovových začaly, když se v Allegheny (Pensylvánie, USA) na počátku 70. let 19. století utvořila skupina pro studium Bible. Zprvu byli známí jako badatelé Bible, ale v roce 1931 přijali biblické jméno svědkové Jehovovi. (Iz. 43:10–12) Jejich víra a činnost nejsou nové, ale jsou obnovením křesťanství prvního století.

Věří svědkové Jehovovi, že jedině jejich náboženství je správné?

Bible nesouhlasí s moderním názorem, že přijatelných způsobů, jak uctívat Boha, je mnoho. Efezanům 4:5 říká, že je „jeden Pán, jedna víra“. Ježíš prohlásil: „Úzká je brána a stísněná cesta, jež vede do života, a málo je těch, kteří ji nalézají. . . Ne každý, kdo mi říká: ‚Pane, Pane‘, vstoupí do nebeského království, ale ten, kdo činí vůli mého Otce, který je v nebesích.“ — Mat. 7:13, 14, 21; viz také 1. Korinťanům 1:10.

Písmo opětovně hovoří o souboru křesťanských nauk jako o ‚pravdě‘ a o křesťanství se mluví jako o ‚cestě pravdy‘. (1. Tim. 3:15; 2. Jana 1; 2. Petra 2:2) Svědkové Jehovovi zakládají všechnu svou víru, své normy chování a organizační postupy na Bibli, a proto jim jejich víra v samotnou Bibli jako v Boží slovo dává přesvědčení, že to, co mají, je vskutku pravda. Jejich postoj tedy není samolibý, ale projevuje se v něm důvěra, že Bible je ta správná norma, podle níž má člověk posoudit své náboženství. Nejsou zaměřeni na sebe, ale s radostí se dělí o svou víru s jinými.

Neřídí se snad jiná náboženství také Biblí?

Mnohá náboženství ji do jisté míry používají. Ale učí a činí skutečně to, co Bible obsahuje? Uvažuj: 1. Z většiny svých překladů Bible bylo mnohotisíckrát odstraněno jméno pravého Boha. 2. Nauka o trojici, jejich  pojetí samotného Boha, je vypůjčena z pohanských zdrojů a do své současné podoby se vyvinula staletí po dopsání Bible. 3. Jejich víra v nesmrtelnost lidské duše jako v základ pro pokračující život není biblická; má kořeny ve starověkém Babylóně. 4. Námětem Ježíšova kázání bylo Boží Království; vysílal své učedníky, aby o Království osobně kázali jiným; ale církve se dnes o tomto Království zmiňují zřídka a jejich členové nevykonávají dílo kázání ‚této dobré zprávy o království‘. (Mat. 24:14) 5. Ježíš řekl, že jeho praví následovníci se hned poznají podle obětavé vzájemné lásky. Platí to o náboženstvích křesťanstva, když jdou národy do války? 6. Bible říká, že Kristovi učedníci nebudou částí světa, a varuje, že kdokoli chce být přítelem světa, činí se nepřítelem Boha; ale církve křesťanstva a jejich členové jsou hluboce zapojeni do politických záležitostí národů. (Jak. 4:4) Dá se vzhledem k takovým faktům poctivě říci, že se skutečně drží Bible?

Jak docházejí svědkové Jehovovi ke svému výkladu Bible?

Klíčovým činitelem je to, že svědkové skutečně věří, že Bible je Boží slovo a že to, co obsahuje, slouží k našemu poučení. (2. Tim. 3:16, 17; Řím. 15:4; 1. Kor. 10:11) Neuchylují se tedy k filozofickým argumentům, aby se vyhnuli jasným biblickým prohlášením pravdy nebo aby ospravedlnili způsob života lidí, kteří opustili mravní normy Bible.

Při poukazech na smysl symbolického jazyka Bible nechávají Bibli, aby podala svůj vlastní výklad, a neuvádějí své teorie o jeho významu. (1. Kor. 2:13) Náznaky toho, co by mohly znamenat některé symbolické výrazy, se obvykle najdou v jiných částech Bible. (Viz například Zjevení 21:1; pokud jde o význam „moře“, přečti si pak Izajáše 57:20. K určení totožnosti „Beránka“ ze Zjevení 14:1 se podívej do Jana 1:29 a 1. Petra 1:19.)

Pokud jde o splňování proroctví, svědkové Jehovovi uplatňují to, co řekl Ježíš o bdělosti vůči událostem, jež  odpovídají předpovědím. (Luk. 21:29–31; srovnej 2. Petra 1:16–19.) Svědomitě poukazují na tyto události a upozorňují na to, co Bible naznačuje o jejich významu.

Ježíš řekl, že bude mít na zemi „věrného a rozvážného otroka“ (své pomazané následovníky jako skupinu), jehož prostřednictvím bude opatřovat duchovní pokrm těm, kdo tvoří domácnost víry. (Mat. 24:45–47) Svědkové Jehovovi uznávají toto uspořádání. Obracejí se, jako křesťané v prvním století, na vedoucí sbor této třídy „otroka“, aby řešil obtížné otázky — ne na základě lidské moudrosti, ale tím, že čerpá ze své znalosti Božího slova a z Božího jednání s jeho služebníky a že využívá pomoci Božího ducha, o něhož se usilovně modlí. — Sk. 15:1–29; 16:4, 5.

Proč se během let učení svědků Jehovových měnilo?

Bible ukazuje, že Jehova umožňuje svým služebníkům, aby porozuměli jeho předsevzetí postupně. (Přísl. 4:18; Jan 16:12) Proto proroci, kteří byli Bohem inspirováni, aby napsali části Bible, nerozuměli všemu, co napsali. (Dan. 12:8, 9; 1. Petra 1:10–12) Apoštolové Ježíše Krista si uvědomovali, že ve své době mnohému nerozumějí. (Sk. 1:6, 7; 1. Kor. 13:9–12) Bible ukazuje, že během „času konce“ velmi vzroste poznání pravdy. (Dan. 12:4) Rostoucí poznání často vyžaduje poopravit názor. Svědkové Jehovovi jsou ochotni takové úpravy pokorně učinit.

Proč svědkové Jehovovi kážou dům od domu?

Ježíš předpověděl pro naši dobu toto dílo: „Tato dobrá zpráva o království se bude kázat po celé obydlené zemi na svědectví všem národům; a potom přijde konec.“ Také poučil své následovníky: „Jděte. . . a čiňte učedníky z lidí všech národů.“ — Mat. 24:14; 28:19.

Když Ježíš vyslal své první učedníky, nařídil jim, aby chodili do domovů lidí. (Mat. 10:7, 11–13) Apoštol Pavel  řekl o své službě: „Nezdržel [jsem se], abych vám nepověděl všechno, co je užitečné, a abych vás nevyučoval veřejně a dům od domu.“ — Sk. 20:20, 21; viz také Sk. 5:42.

Poselství, které oznamují svědkové, se týká lidských životů; svědkové se snaží, aby nikoho nevynechali. (Sef. 2:2, 3) Pohnutkou jejich návštěv je láska — k Bohu, a také k bližnímu.

Na konferenci náboženských vůdců ve Španělsku byla pronesena poznámka: „Možná, že jsou [církve] příliš nedbalé právě vůči tomu, čím se svědkové zabývají především — vůči navštěvování domácností, což patří k apoštolské metodologii prvotní církve. Zatímco církve se v nemálo případech omezují na to, že stavějí chrámy, vyzvánějí zvony, aby přilákaly lidi, a kážou uvnitř svého místa uctívání, [svědkové] se řídí apoštolskou taktikou, když chodí dům od domu a využívají každé příležitosti ke svědectví.“ — El Catolicismo, Kolumbie, Bogotá 14. září 1975, s. 14.

Ale proč svědkové navštěvují opětovně i domovy lidí, kteří jejich víru nesdílejí?

Své poselství druhým nevnucují. Ale vědí, že lidé se stěhují a že jejich poměry se mění. Dnes je snad někdo příliš zaměstnán, aby naslouchal; jindy si možná rád udělá čas. Jeden člen domácnosti snad nemá zájem, ale jiní možná ano. I sami lidé se mění; vážné životní problémy mohou oživit vědomí duchovních potřeb. — Viz také Izajáše 6:8, 11, 12.

Proč jsou svědkové Jehovovi pronásledováni a proč se mluví proti nim?

Ježíš řekl: „Jestliže vás svět nenávidí, víte, že mě nenáviděl dříve, než nenáviděl vás. Kdybyste byli částí světa, svět by měl rád to, co je jeho vlastní. Protože však nejste částí světa, ale já jsem vás vyvolil ze světa, proto vás svět nenávidí.“ (Jan 15:18, 19; viz také 1. Petra 4:3, 4.) Bible ukazuje, že celý svět je pod Satanovou  nadvládou; on je prvotním podněcovatelem pronásledování. — 1. Jana 5:19; Zjev. 12:17.

Ježíš také řekl svým učedníkům: „Budete předmětem nenávisti všech lidí kvůli mému jménu.“ (Mar. 13:13) Slovo „jméno“ zde vyjadřuje, čím Ježíš oficiálně je: mesiášským Králem. Pronásledování přichází proto, že svědkové Jehovovi staví jeho příkazy před příkazy kteréhokoli pozemského vládce.

Jestliže někdo řekne:

‚Proč se nepodílíte na činnostech, které pomáhají zlepšovat svět (společnost)?‘

Mohl bys odpovědět: ‚Poměry ve společnosti jsou pro vás zřejmě důležité. Pro mne také. Mohu se zeptat, kterému problému by se podle vás měla věnovat prvořadá pozornost?‘ Potom můžeš dodat: ‚Proč myslíte, že je právě toho tak zapotřebí?. . . Okamžitý zásah v té věci samozřejmě může být prospěšný, ale asi byste také rád viděl nějaké dlouhodobé zlepšení. Tak se na to díváme my, svědkové Jehovovi.‘ (Vysvětli, jak lidem pomáháme, aby v životě uplatňovali biblické zásady, a tak se osobně dostali k tomu základnímu; také vysvětli, co vykoná Boží Království a proč natrvalo vyřeší problémy lidstva.)

Nebo bys mohl říci: (Když se vyjádříš k některé myšlence z předchozí odpovědi.) ‚Někteří lidé přispívají ke zlepšení společnosti penězi; jiní dobrovolně nabízejí služby. Svědkové Jehovovi dělají obojí. Dovolíte, abych vám to vysvětlil?‘ Potom můžeš dodat: 1. ‚Chce-li být někdo svědkem Jehovovým, musí svědomitě platit daně; to poskytuje vládě peníze na potřebné služby.‘ 2. ‚Děláme ještě víc, navštěvujeme lidi a nabízíme, že s nimi budeme zdarma studovat Bibli. Když se obeznámí s tím, co Bible říká, učí se uplatňovat biblické zásady a zvládat tak své problémy.‘

Jiná možnost: ‚Jsem rád, že o tom mluvíte. Mnoho lidí se nikdy neptá, co vlastně svědkové Jehovovi dělají  pro společnost. Je přece víc než jeden způsob, jak nabídnout pomoc.‘ Potom můžeš dodat: 1. ‚Někteří lidé zřizují ústavy — nemocnice, domovy pro staré lidi, rehabilitační střediska pro narkomany a podobně. Jiní se mohou dobrovolně vydat za lidmi domů a nabídnout patřičnou pomoc podle svých schopností. To právě dělají svědkové Jehovovi.‘ 2. ‚Vypozorovali jsme, že existuje něco, co může přetvořit náš celý pohled na život, a to je poznání, které předkládá Bible, poznání ohledně skutečného smyslu života a ohledně toho, co v sobě skrývá budoucnost.‘

Další návrh: ‚Vážím si toho, že jste tu otázku vznesl. Rádi bychom viděli zlepšené poměry, viďte? Mohu se vás zeptat, co si myslíte o tom, co pro to dělal sám Ježíš Kristus? Řekl byste, že způsob, jakým se snažil lidem pomoci, byl praktický?. . . Snažíme se řídit se jeho příkladem.‘

‚Křesťané přece mají být svědky pro Ježíše, ne pro Jehovu‘

Mohl bys odpovědět: ‚To je zajímavá myšlenka. A máte pravdu, že máme odpovědnost být svědky pro Ježíše. Proto se v našich publikacích zdůrazňuje Ježíšova úloha v Božím předsevzetí.‘ (Snad budeš chtít jako důkaz použít některou nejnovější knihu nebo některý časopis.) ‚Ale tohle možná pro vás bude nová myšlenka. (Zjev. 1:5). . . Pro koho byl Ježíš „věrným svědkem“? (Jan 5:43; 17:6). . . Nedal Ježíš příklad, který bychom měli napodobovat?. . . Proč je tak důležité poznat jak Ježíše, tak jeho Otce?‘ (Jan 17:3)