Přejít k článku

Přejít na obsah

Svět

Svět

Svět

Definice: V překladu řeckého slova kosmos může „svět“ znamenat 1. lidstvo jako celek bez ohledu na jeho mravní stav nebo životní zaměření; 2. rámec lidských okolností, do něhož se člověk rodí a v nichž žije; nebo 3. celé lidstvo mimo Jehovovy schválené služebníky. Někteří překladatelé Bible vyvolali nesprávný dojem tím, že používali slovo „svět“ také jako překlad řeckých výrazů, jež znamenají „země“, „obydlená země“ a „systém věcí“. Následující rozprava se soustřeďuje především na třetí z významů slova „svět“, uvedených výše.

Bude svět zničen ohněm?

2. Petra 3:7: „Týmž [Božím] slovem jsou. . . nynější nebesa a země schraňovány k ohni a jsou zachovány ke dni soudu a zničení bezbožných lidí.“ (Všimni si, že zničeni mají být „bezbožní lidé“, ne lidstvo jako celek. Podobně mluví o zničení „světa“ za Noemových dnů 6. verš. Ničemní lidé byli zničeni, ale země i bohabojný Noe s rodinou zůstali. Bude „oheň“ v nadcházejícím dni soudu doslovný, nebo úplné zničení symbolizuje? Jaký účinek by měl doslovný oheň na taková doslovná nebeská tělesa, jako je intenzivně žhnoucí slunce a hvězdy? Další úvahu o tomto textu najdeš na stranách 411–413, „Země“.)

Přísl. 2:21, 22: „Přímí, ti budou přebývat na zemi, a bezúhonní, ti na ní zbudou. Ničemní, ti budou právě ze země odříznuti; a zrádní, ti z ní budou vytrženi.“

Kdo vládne tomuto světu — Bůh, nebo Satan?

Dan. 4:35: „[Nejvyšší Bůh, Jehova] činí podle své vlastní vůle uprostřed nebeského vojska a obyvatel země. A neexistuje nikdo, jenž může zarazit jeho ruku nebo který mu může říci: ‚Co děláš?‘“ (Podobně mluví Jeremjáš 10:6, 7 o Jehovovi jako o „Králi národů“, protože je Svrchovaným Králem, tím, kdo může volat k účtování lidské krále i národy, jimž vládnou, a také to učiní. Jako Stvořitel země je Jehova její právoplatný Panovník; nikdy se tohoto postavení nezřekl.)

Jan 14:30: „[Ježíš řekl:] Přichází panovník světa. A nemá nade mnou moc.“ (Tento panovník samozřejmě není Jehova Bůh, jehož vůli Ježíš vždy loajálně koná. Tento „panovník světa“ musí být ‚ten ničemný‘, Satan Ďábel, v jehož moci ‚leží celý svět‘, jak se píše v 1. Jana 5:19. Třebaže lidstvo žije na planetě, jež patří Bohu, svět, jenž se skládá z těch, kdo nejsou Jehovovými poslušnými služebníky, je pod Satanovou nadvládou, protože takoví lidé poslouchají Satana. Ti lidé, kteří se celým srdcem podřizují Jehovovu panství, nejsou částí toho světa. Srovnej 2. Korinťanům 4:4.)

Zjev. 13:2: „Drak [Satan Ďábel] dal zvířeti svou moc a svůj trůn a velkou autoritu.“ (Srovnání popisu tohoto „zvířete“ se 7. kapitolou Daniela naznačuje, že zvíře představuje lidskou vládu, ne jen jednu, ale celosvětový systém politických panství. Satan je jeho panovníkem, a to souhlasí s Lukášem 4:5–7 a také se Zjevením 16:14, 16, které popisuje démonské výroky, jak vedou panovníky celé země do bitvy proti Bohu v Armagedonu. Satanovo panství nad světem Bůh pouze připouští, dokud nepřijde Boží ustanovený čas k vyřešení sporné otázky univerzální svrchovanosti.)

Zjev. 11:15: „V nebi nastaly silné hlasy a řekly: ‚Království světa se stalo královstvím našeho Pána [Jehovy] a jeho Krista.‘“ (Když se to v roce 1914 stalo, začaly „poslední dny“ přítomného ničemného světa. Objevil se nový projev Jehovovy svrchovanosti, tentokrát prostřednictvím jeho Syna jako mesiášského Panovníka. Zlý svět bude brzy zničen a Satan, ničemný duchovní panovník světa, bude uvržen do propasti, bez možnosti ovlivňovat lidstvo.)

Jaký je postoj pravých křesťanů ke světu a k lidem, kteří jsou částí světa?

Jan 15:19: „[Vy, Ježíšovi následovníci,] nejste částí světa, ale já jsem vás vyvolil ze světa.“ (Praví křesťané tedy nejsou částí lidské společnosti, která je odcizena Bohu. Konají normální lidské činnosti, ale vyhýbají se postojům, mluvě a chování, které jsou příznačné pro svět a které jsou v rozporu s Jehovovými spravedlivými cestami.) (Viz strany 201–207, také 73–76.)

Jak. 4:4: „Cizoložnice, nevíte, že přátelství se světem je nepřátelství s Bohem? Kdokoli tedy chce být přítelem světa, stává se nepřítelem Boha.“ (Křesťané jsou nedokonalí, a tak se někdy mohou pošpinit stykem se světem. Když však dostanou radu z Božího slova, činí pokání a napravují své cesty. Ale jestliže se někteří po uvážené volbě spojí se světem nebo napodobují jeho ducha, ukazují, že již nejsou pravými křesťany, ale že se stali částí světa, který je v nepřátelství s Bohem.)

Řím. 13:1: „Každá duše ať se podřizuje nadřazeným autoritám, neboť není žádná autorita kromě od Boha; existující autority jsou umístěny do svých relativních postavení Bohem.“ (Ti, kdo dbají této rady, se nebouří, nesnaží se svrhnout vlády světa. Podřizují se autoritě politických vládců a poslouchají je, pokud požadavky takových vládců nejsou v rozporu s Božími požadavky. Takové vlády byly Bohem předvídány a předpověděny. Uplatňují autoritu ne proto, že by je Bůh zmocnil, ale proto, že to připustil. Ve svém čase je také odstraní.)

Gal. 6:10: „Pokud k tomu. . . máme příhodný čas,. . . konejme dobro všem, zejména však těm, kteří jsou nám příbuzní ve víře.“ (Praví křesťané tedy neváhají činit dobro svým bližním. Napodobují Boha, který dává slunci svítit jak na ničemné lidi, tak na dobré. — Mat. 5:43–48.)

Mat. 5:14–16: „Jste světlo světa. . . Ať září vaše světlo před lidmi, aby viděli vaše znamenitá díla a vzdali slávu vašemu Otci, který je v nebesích.“ (Mají-li jiní oslavovat Boha za to, co dělají křesťané, musí křesťané aktivně svědčit světu o Božím jménu a předsevzetí. Na tuto činnost kladou praví křesťané prvořadý důraz.)

Co znamenají současné světové poměry?

Viz nadpis „Poslední dny“.