Přejít k článku

Přejít na obsah

Uzdravování

Uzdravování

Uzdravování

Definice: Působení, aby osoba, která byla tělesně, duševně nebo duchovně nemocná, nabyla dobrého zdraví. Někteří z předkřesťanských hebrejských proroků, stejně jako Ježíš Kristus a jistí členové raného křesťanského sboru, dostali prostřednictvím Božího ducha schopnost zázračně uzdravovat.

Dochází za našich dnů k uzdravování prostřednictvím Božího ducha?

Může schopnost činit zázraky pocházet z jiného zdroje než od pravého Boha?

Mojžíš a Áron se objevili před egyptským faraónem a požadovali, aby bylo Izraeli dovoleno odejít do pustiny a obětovat Jehovovi. Na důkaz božské podpory nařídil Mojžíš Áronovi, aby hodil na zem svůj prut, a ten se stal velkým hadem. Tento zázrak byl vykonán Boží mocí. Ale pak hodili na zem své pruty egyptští kněží pěstující magii, a i z těchto prutů se stali velcí hadi. (2. Mojž. 7:8–12) Čí mocí vykonali svůj zázrak? — Srovnej 5. Mojžíšovu 18:10–12.

Ve 20. století se někdy provádí uzdravování vírou při bohoslužbách pořádaných duchovenstvem křesťanstva. Mezi nekřesťanskými náboženstvími provádějí uzdravování kněží vúdú, šamani, medicinmani a jiní; často používají magii a věštění. Někteří „psychičtí léčitelé“ říkají, že jejich léčba nemá s náboženstvím nic společného. Pochází ve všech těchto případech uzdravující moc od pravého Boha?

Mat. 24:24: „Povstanou. . . falešní Kristové a falešní proroci a budou dávat velká znamení [„zázraky“, Pe] a divy, aby zavedli na scestí, pokud možno, i vyvolené.“

Mat. 7:15–23: „Buďte ve střehu před falešnými proroky. . . Mnozí mi v onen den řeknou: ‚Pane, Pane, což jsme neprorokovali v tvém jménu a v tvém jménu nevyháněli démony a v tvém jménu neprováděli mnoho mocných skutků [„zázraků“, JB, Pe, „mocných činů“, Ži, EP]?‘ A přece jim pak chci vyznat: Nikdy jsem vás neznal! Pryč ode mne, vy, kteří činíte bezzákonnost.“

Konají se senzační uzdravování za našich dnů stejným způsobem jako zázračná uzdravení způsobená Ježíšem a jeho ranými učedníky?

Cena za službu: „Lečte nemocné, probouzejte mrtvé, očišťujte malomocné, vyhánějte démony. Zdarma jste dostali, zdarma dávejte.“ (Mat. 10:8) (Dělají to dnešní léčitelé — dávají zdarma, jak přikázal Ježíš?)

Míra úspěšnosti: „Celý zástup se ho [Ježíše] snažil dotknout, protože z něho vycházela síla a všechny je uzdravovala.“ (Luk. 6:19) „Vynášeli nemocné dokonce na široké cesty a pokládali je tam na malá lůžka a nosítka, až by Petr šel kolem, aby alespoň jeho stín padl na někoho z nich. Také z měst kolem Jeruzaléma se scházelo množství a přinášeli nemocné a znepokojované nečistými duchy a úplně všichni byli vyléčeni.“ (Sk. 5:15, 16) (Uzdraví se dnes všichni, kdo chodí k náboženským léčitelům nebo k poutním místům a hledají uzdravení?)

Je způsob života členů organizací, do nichž patří léčitelé, dokladem, že mají Božího ducha?

Projevují jako skupina vynikajícím způsobem takové ovoce ducha, jako je láska, shovívavost, mírnost a sebeovládání? — Gal. 5:22, 23.

Skutečně ‚nejsou částí světa‘, vyhýbají se vší účasti na politických záležitostech světa? Zůstali během války čistí od viny krve? Mají znamenitou pověst, protože se vyhýbají nemravnému chování světa? — Jan 17:16; Iz. 2:4; 1. Tes. 4:3–8.

Poznají se dnes praví křesťané podle schopnosti zázračně uzdravovat?

Jan 13:35: „Podle toho všichni poznají, že jste moji učedníci, budete-li mít mezi sebou lásku.“ (To řekl Ježíš. Jestliže mu skutečně věříme, hledáme jako důkaz pravého křesťanství lásku, ne zázračné uzdravování.)

Sk. 1:8: „Přijmete moc, až na vás přijde svatý duch, a budete mi svědky. . . do nejvzdálenější končiny země.“ (Těsně před odchodem od apoštolů a před návratem do nebe jim Ježíš řekl, že toto, a ne uzdravování, je životně důležité dílo, které mají konat. Viz také Matouše 24:14; 28:19, 20.)

1. Kor. 12:28–30: „Bůh je jednotlivě dosadil ve sboru; za prvé apoštoly, za druhé proroky, za třetí učitele, potom mocné skutky, potom dary uzdravování, pomocné služby, schopnosti řídit, různé jazyky. Jsou snad všichni apoštoly? Jsou snad všichni proroky? Jsou snad všichni učiteli? Provádějí snad všichni mocné skutky? Mají snad všichni dary uzdravování?“ (Bible tedy jasně ukazuje, že ne všichni praví křesťané měli mít dar uzdravování.)

Neukazuje Marek 16:17, 18, že schopnost uzdravovat nemocné bude znamením, podle něhož se poznají věřící?

Mar. 16:17, 18, KB: „Znamení pak ti, kteříž uvěří, tato míti budou: Ve jménu mém ďábly budou vymítati, jazyky novými mluviti, hady bráti, a jestliže by co jedovatého pili, nikoliť jim neuškodí; na nemocné ruce vzkládati budou, a dobře se míti budou.“

Tyto verše se objevují v jistých rukopisech a překladech Bible z pátého a šestého století n. l. Ale ve starších řeckých rukopisech, Sinajském a Vatikánském MS 1209 ze čtvrtého století, se nevyskytují. Doktor B. F. Westcott, odborník na biblické rukopisy, řekl, že „tyto verše. . . nejsou částí původního vyprávění, ale přídavkem.“ [An Introduction to the Study of the Gospels (Úvod ke studiu evangelií), Londýn, 1881, s. 338] Překladatel Bible Jeroným v pátém století řekl, že „téměř všechny řecké kodexy [nemají] tuto pasáž“. [The Last Twelve Verses of the Gospel According to S. Mark (Posledních dvanáct veršů Evangelia podle sv. Marka), J. W. Burgon, Londýn, 1871, s. 53] New Catholic Encyclopedia, 1967, říká: „Použitá slovní zásoba a styl se tak pronikavě liší od ostatních částí evangelia, že stěží se zdá možné, aby je složil Marek sám [totiž verše 9–20].“ (Sv. IX, s. 240) Nejsou zprávy, že by raní křesťané pili jed nebo zacházeli s hady, aby dokázali, že jsou věřícími.

Proč dostali křesťané v prvním století takové dary jako schopnost zázračně uzdravovat?

Hebr. 2:3, 4: „Jak unikneme, jestliže jsme zanedbali záchranu tak velkou, že byla pronesena prostřednictvím našeho Pána, a potvrdili nám ji ti, kteří ho slyšeli, zatímco se Bůh připojil k vydávání svědectví znameními a také předzvěstmi a různými mocnými skutky a rozdílením svatého ducha podle své vůle?“ (Zde byly vskutku přesvědčivé doklady, že křesťanský sbor, který byl tehdy nový, je opravdu od Boha. Bylo by však nutné prokazovat to znovu a znovu, jakmile to bylo jednou plně potvrzeno?)

1. Kor. 12:29, 30; 13:8, 13: „Jsou snad všichni proroky?. . . Mají snad všichni dary uzdravování? Mluví snad všichni jazyky?. . . Láska nikdy neselhává. Ale jsou-li dary prorokování, budou odstraněny; jsou-li jazyky, přestanou. . . Nyní však zůstává víra, naděje, láska, ty tři; ale největší z nich je láska.“ (Když splnily svůj účel, tyto zázračné dary měly přestat. Ale neocenitelné vlastnosti, které jsou ovocem Božího ducha, budou v životě pravých křesťanů stále patrné.)

Je skutečně důležité, jak se uzdravování provádí, pokud je osoba uzdravena?

2. Tes. 2:9, 10: „Přítomnost toho bezzákonného je podle Satanova působení s každým mocným skutkem [„zázraky všeho druhu“, JB] a lživými znameními a předzvěstmi a s každým nespravedlivým podvodem pro ty, kteří hynou odplatou za to, že nepřijali lásku k pravdě, aby byli zachráněni.“

Luk. 9:24, 25: „Kdokoli chce. . . zachránit svou duši [„život“, JB, Pe, Ži, EP], ztratí ji; kdokoli však ztrácí svou duši kvůli mně, ten ji zachrání. Skutečně, co prospěje člověku, jestliže získá celý svět, ale ztratí sám sebe nebo utrpí škodu?“

Jaká je naděje na skutečné uzdravení ode všech nemocí?

Zjev. 21:1–4: „Viděl jsem nové nebe a novou zemi, neboť dřívější nebe a dřívější země pominuly. . . ‚A [Bůh] setře jim každou slzu z očí a smrt již nebude a nebude již ani truchlení ani křik ani bolest. Dřívější věci pominuly.‘“

Iz. 25:8: „Opravdu navždy pohltí smrt, a Svrchovaný Pán Jehova jistě setře slzy ze všech obličejů.“ (Také Zjevení 22:1, 2)

Iz. 33:24: „Žádný usedlík neřekne: ‚Jsem nemocný.‘“

Jestliže někdo řekne:

‚Věříte v uzdravování?‘

Mohl bys odpovědět: ‚Kdo nevěří, že Bůh má moc uzdravovat, nevěří Bibli. Ale nemohu se ubránit otázce, jestli na to dnes lidé jdou správně.‘ Potom můžeš dodat: 1. ‚Dovolte, abych vám přečetl jeden text a snad si všimnete něčeho, co se dnes dělá docela jinak.‘ (Mat. 10:7, 8) ‚Všiml jste si tu také něčeho, co řekl Ježíš Kristus, že jeho učedníci budou schopni dělat, ale co dnešní léčitelé zatím nedokázali?‘ (Nemohou křísit mrtvé.) 2. ‚Nejsme soudci jiných lidí, ale stojí za povšimnutí, že u Matouše 24:24 je zmínka o něčem, před čím se musíme mít na pozoru.‘

Nebo bys mohl říci: ‚Rozhodně věřím, že to, co říká Bible o uzdravování, je pravda. Ale každé uzdravení v tomto systému věcí přináší jen přechodný užitek, viďte? Nakonec všichni umíráme. Přijde však někdy čas, kdy se každý, kdo žije, bude těšit z dobrého zdraví a nikdy nebude muset zemřít?‘ (Zjev. 21:3, 4)