Přejít k článku

Přejít na obsah

Co pro tebe znamená mojžíšský Zákon?

Co pro tebe znamená mojžíšský Zákon?

19. Kaptola

Co pro tebe znamená mojžíšský Zákon?

1. a) Co naznačilo, že od roku 36 n. l. jsou neobřezaní pohané přijatelní Jehovovi jako křesťané? b) Jaká sporná otázka však rozbouřila city některých raných křesťanů?

ZA DNŮ apoštola Pavla se vedly prudké debaty, zda jsou křesťané z pohanských národů povinni dostát požadavkům mojžíšského Zákona. Je pravda, že v roce 36 n. l. byl svatý duch vylit na neobřezané pohany. Někteří křesťané z židovského prostředí však byli silně přesvědčeni, že pohanští učedníci by měli být obřezáni a že by měli dodržovat Mojžíšův zákon. Bylo skutečně třeba, aby celý tento Zákon nebo jen některou jeho část dodržovali? Okolo roku 49 n. l. byla sporná otázka přednesena vedoucímu sboru v Jeruzalémě. — Sk. 10:44–48; 15:1, 2, 5.

2. Proč nás tato sporná otázka zajímá?

2 Výsledek nás velmi zajímá. Proč? Nejen proto, že někdy potkáváme lidi, kteří se přou o to, že křesťané se musí podřizovat určitým požadavkům Zákona, jako třeba dodržování sabatu, ale také proto, že Bible sama říká, že „Zákon sám o sobě je svatý a přikázání je svaté a spravedlivé a dobré“. (Řím. 7:12) Ačkoli se o Zákoně mluví jako o mojžíšském, protože prostředníkem smlouvy Zákona byl Mojžíš, pochází tento zákoník ve skutečnosti od Jehovy Boha. — 2. Mojž. 24:3, 8.

Proč Zákon?

3. Proč byl dán Izraeli Zákon?

3 Náš dnešní pohled na Zákon je do značné míry ovlivněn tím, zda chápeme, proč dal vůbec Jehova Izraeli zákoník. Písmo vysvětluje: „Byl přidán [k abrahamovské smlouvě], aby učinil zjevnými přestupky, dokud nepřijde semeno, jemuž byl dán slib. . . Zákon se tedy stal naším vychovatelem vedoucím ke Kristu, abychom byli prohlášeni za spravedlivé díky víře.“ (Gal. 3:19, 24) Jak to Zákon učinil?

4. a) Jak zjevil Zákon přestupky? b) Jak také vedl věrné ke Kristu?

4 Tím, že předložil dokonalý vzor zahrnující různé stránky života, ukázal, že Židé jsou hříšníci. Stalo se zjevným, že navzdory jakýmkoli dobrým úmyslům a pilným snahám se nedokážou vyrovnat s jeho požadavky. Zákon použil Židy jako vzor nedokonalé lidské rodiny a odhalil tak celý svět, včetně každého z nás, jako hříšníky, kteří si zaslouží Boží potrestání. (Řím. 3:19, 20) Tak zdůraznil potřebu zachránce pro lidstvo a dovedl věrné k Ježíši Kristu, tomuto zachránci. Jakým způsobem? Označil ho jako jediného, který Zákon dokonale dodržoval, čili jediného člověka bez hříchu. Zvířecí oběti pod Zákonem měly jen omezenou hodnotu, ale Ježíš jako dokonalý člověk mohl předložit svůj život jako oběť, která skutečně odstraní hřích a otevře cestu k věčnému životu pro všechny, kteří projevují víru. — Jan 1:29; 3:16; 1. Petra 1:18, 19.

5. Použij uvedené texty a odpověz na otázky v odstavci.

5 Máš-li na mysli všechny tyto skutečnosti, jak bys odpověděl na následující otázky?

Byl někdy mojžíšský Zákon myšlen jako závazný pro celé lidstvo? (Žalm 147:19, 20; 2. Mojž. 31:12, 13)

Naznačil někdy Jehova Izraeli, že smlouva Zákona jednoho dne skončí? (Jer. 31:31–33; Hebr. 8:13)

Zůstalo Desatero přikázání, včetně požadavku dodržovat týdenní sabat, v platnosti po tom, co byl zrušen zbytek Zákona? (Kol. 2:13, 14, 16; 2. Kor. 3:7–11 [jak je objasněno 2. Mojžíšovou 34:28–30]; Řím. 7:6, 7)

Jak ukončil Jehova smlouvu Zákona? (Kol. 2:13–17; Mat. 5:17, 18; Řím. 10:4)

6. Co naznačují argumenty, že mojžíšský Zákon dosud platí?

6 Co to naznačuje vzhledem k výše uvedenému, jestliže se někdo pře, že mojžíšský Zákon dosud platí? Ve skutečnosti to znamená, že odmítá víru v Ježíše Krista. Proč je to tak? Protože takový názor neuznává skutečnost, že Ježíš Zákon naplnil a tak připravil cestu k tomu, aby jej Bůh mohl ukončit. Těm, kteří se prohlašovali za křesťany, ale byli zvikláni argumenty ve prospěch dodržování Zákona nebo nějaké jeho části, apoštol Pavel důrazně napsal: „Jste odloučeni od Krista, ať jste kdokoli, kdo se pokoušíte být prohlášeni za spravedlivé prostřednictvím zákona; odpadli jste od jeho nezasloužené laskavosti.“ — Gal. 5:4; viz také Římanům 10:2–4.

7. a) Co plně neoceňují ti, kteří se přou ve prospěch zachování některých rysů Zákona? b) Jak důležité jsou křesťanské skutky a jaký vztah mají k našemu přijetí daru věčného života?

7 Ti, kteří se zasazují o uchovávání určitých rysů Zákona, plně neoceňují, že spravedlivé postavení před Bohem nezávisí na tom, zda někdo činí skutky Zákona, ale zda má víru v hodnotu Ježíšovy oběti. (Gal. 3:11, 12) Domnívají se, že se člověk musí takovými skutky prokázat jako spravedlivý — což je pro nedokonalé lidi nemožné. Je opravdu důležité konat skutky v poslušnosti příkazů Boha a Krista, které platí pro křesťany. (Jak. 2:15–17; Mat. 28:19, 20) To jsou prostředky, jimiž dokazujeme svou lásku a víru, a jejich nedostatek by naznačoval, že naše víra je mrtvá. Nemůžeme si však zasloužit záchranu, ať se namáháme sebevíc. Záchrana od hříchu a smrti by vůbec nebyla možná bez oběti Ježíše Krista. Tak je věčný život darem od Boha skrze Ježíše Krista, výrazem velké nezasloužené laskavosti, a ne výplatou za naše skutky. — Ef. 2:8, 9; Řím. 3:23, 24; 6:23.

8. Jak rozhodl vedoucí sbor v prvním století ohledně sporné otázky týkající se uplatnění mojžíšského Zákona na křesťany z pohanů?

8 Když byla sporná otázka, zda křesťané z pohanů mají uplatňovat mojžíšský Zákon, předložena vedoucímu sboru v Jeruzalémě v prvním století, učinil vedoucí sbor rozhodnutí, jež bylo v souladu s těmito skutečnostmi. Uznal, že Jehova nepožaduje, aby věřící z pohanů konali skutky mojžíšského Zákona, než na ně bude vylit svatý duch. Rozhodnutí vedoucího sboru vypočítávalo jako „nutné věci“ určité zákazy, které byly v souladu s tímto Zákonem, ale zakládaly se na biblické zprávě o událostech, které Zákon předcházely. Křesťanům z pohanů se tedy neukládala odpovědnost, aby se řídili podle mojžíšského Zákona nebo nějaké jeho části, ale spíše aby se řídili podle měřítek uznávaných už před Mojžíšem. — Sk. 15:28, 29; srovnej 1. Mojžíšovu 9:3, 4; 34:2–7; 35:2–5.

9. a) Vyžaduje Bůh ještě od Židů, aby poslouchali mojžíšský Zákon? b) Jaké zvláštní opatření bylo pro ně učiněno způsobem, jímž zemřel Kristus?

9 Po letnicích roku 33 n. l. nevyžadoval Bůh již ani od Židů, aby se řídili Mojžíšovým zákoníkem. A ti Židé, kteří projevovali víru, v tom viděli zvláštní důvod k radosti. Proč? Ačkoli pohané byli také hříšníci, a tedy umírali, jedině Židé přišli pod Boží prokletí, protože jedině oni porušovali smlouvu Zákona. Avšak způsobem, jímž zemřel Kristus — přibitím na kůl, jako by byl prokletý zločinec — zaujal místo těch Židů, kteří v něho uvěřili, a opatřil jim osvobození od trestu, který si přivodili neposlušností Zákona. (Gal. 3:10–13) Tak pro ně získal odpuštění, které by pod mojžíšským Zákonem nikdy neměli. — Sk. 13:38, 39.

10. Jak se odstranění Zákona prokázalo jako činitel k sjednocenému uctívání?

10 Zákon vlastně odděloval Židy od pohanů. Židům byly stanoveny požadavky, které neplatily pohanům, a neobřezaným pohanům bylo zabráněno plně se podílet s Židy na jejich uctívání. (Srovnej 2. Mojžíšovu 12:48; Skutky 10:28.) Jakmile však Zákon splnil svůj účel a byl odstraněn, bylo možné, aby se Židé a neobřezaní pohané spojili skrze Krista v uctívání jediného pravého Boha. — Ef. 2:11–18.

Znalost Zákona nám přináší prospěch

11. Jak nám znalost Zákona pomáhá porozumět Kristovu učení?

11 Ačkoli dnes nejsme pod Zákonem, jeho znalost je každému z nás velmi prospěšná. V čem? Vzpomeň si, že Ježíš se narodil židovské matce a dostal se pod mojžíšský Zákon. Jisté věci, které dělal, se dají plně pochopit jen na základě toho, že známe požadavky tohoto Zákona. (Gal. 4:4; viz Lukáše 22:7, 8.) Také svou službu konal Ježíš mezi lidmi, kteří byli pod Zákonem. Jeho učení proto bylo často postaveno na situacích vztahujících se k Zákonu. — Srovnej Matouše 5:23, 24.

12. a) Na jaké spojení mezi svým životem a mojžíšským Zákonem poukázal Ježíš? b) Jak naznačil apoštol Pavel hodnotu znalosti Zákona? c) Co může vyplynout z toho, jestliže pochopíme duchovní význam požadavků Zákona?

12 Po svém vzkříšení připomněl Ježíš svým učedníkům, že jeho lidský život naplnil to, co o něm bylo napsáno v Zákoně, v Prorocích a v Žalmech. (Luk. 24:44) Také apoštol Pavel odkazoval na některé rysy v souvislosti se smlouvou Zákona jako na „předobrazné znázornění a stín nebeských věcí“ a řekl, že „Zákon má totiž stín budoucích dobrých věcí“. (Hebr. 8:4, 5; 10:1) Do mojžíšského Zákona jsou vtěleny ohromující podrobnosti, které našly své splnění v kněžství Ježíše Krista a v oběti jeho lidského života. Pochopíme-li je, vzroste v našich očích význam takových opatření. Mezi prorockými vzory jsou podrobnosti, jež ukazují na uspořádání dnešního přijatelného uctívání Jehovy v jeho velikém duchovním chrámu. Jak roste naše porozumění těchto věcí, zvětší se i naše ocenění pro duchem pomazaný sbor a pro úlohu, kterou plní pod vedením Ježíše Krista ve spojení s naším uctíváním.

13. Proč je prospěšné přemýšlet o znamenitých zásadách, které jsou obsaženy v Zákoně?

13 Mojžíšský Zákon je součástí Písma, které bylo inspirováno Bohem a jež je celé „prospěšné k vyučování, ke kárání, k urovnávání věcí“. (2. Tim. 3:16) Když nalezneme trvalé zásady, na nichž je založen Zákon, a budeme o nich přemýšlet, může nám to pomoci, abychom si vybudovali ze srdce vycházející touhu dělat věci, které se líbí Bohu. Jestliže postřehneme ducha, k němuž Zákon poukazoval, a budeme tohoto ducha zrcadlit ve svém životě, bude nám to velmi prospěšné.

14. a) Jak znázornil Ježíš, že je užitečné pochopit ducha, k němuž směřovaly požadavky Zákona? b) Upozorni na některé další znamenité zásady vtělené do Zákona, jak jsou ukázány na straně 152. c) Jak ocenění těchto věcí může přispět k tomu, abychom se více líbili Bohu?

14 Ježíš to účinně znázornil ve svém Kázání na hoře. Mluvil k lidem, kteří byli tehdy pod Zákonem, a ukázal, že nestačí pouze zdržet se vraždy, ale že je třeba vykořenit jakýkoli sklon k trvalé zlobě a nedovolit, aby byl jazyk používán k řečem, které snižují bratry. Místo aby lidé byli spokojeni, že se nikdy nedopustili cizoložství, neměli by ani pohledět na ženu žádostivě. Jako to platilo kdysi pro Židy, tak i my bychom se měli snažit používat všechny své tělesné údy v souladu s Jehovovými spravedlivými cestami. (Mat. 5:21, 22, 27–30; viz také Římanům 13:8–10.) Jestliže to budeme dělat, dáváme najevo, že také chápeme význam největšího přikázání v Zákoně: „Budeš milovat Jehovu, svého Boha, celým svým srdcem a celou svou duší a celou svou myslí.“ (Mat. 22:36, 37) To nás jistě přiblíží k Jehovovi Bohu. Ačkoli nejsme pod mojžíšským zákoníkem, rozhodně nám prospěje přesná znalost zásad, na nichž je tento zákoník založen, a prorockých vzorů, které obsahuje.

K opakování

● Proč ti, kteří trvají na poslušnosti mojžíšského Zákona, ve skutečnosti zavrhují Krista?

● Jak nám znalost Zákona pomáhá porozumět Ježíšově úloze v Jehovově předsevzetí?

● Jaké hodnotné věci můžeme rozpoznat, když studujeme Zákon, ačkoliv pod ním nestojíme?

[Studijní otázky]

[Rámeček na straně 152]

Některé základní zásady v mojžíšském Zákoně

Odpovědnosti vůči Bohu

Uctívej pouze Jehovu 2. Mojž. 20:3; 22:20

Uctivě zacházej s jeho jménem 2. Mojž. 20:7; 3. Mojž. 24:16

Miluj ho a služ mu 5. Mojž. 6:5; 10:12; 30:16

celým srdcem, duší, životní silou

Boj se jej neposlechnout, 5. Mojž. 5:29; 6:24

měj před ním úctu

Přistupuj k němu jedině způsobem, 3. Mojž. 1:1–5; 4. Mojž. 16:1–50; 5. Mojž. 12:5–14

který on schvaluje

Dávej mu své nejlepší; 2. Mojž. 23:19; 34:26

pochází to od něho

Ctitelé musejí být tělesně čistí 2. Mojž. 19:10, 11; 30:20

Svaté zájmy se nemají odsouvat 2. Mojž. 20:8–10; 34:21; 4. Mojž. 15:32–36

pro světské cíle

Zakázané náboženské zvyklosti

Modloslužba 2. Mojž. 20:4–6; 5. Mojž. 4:25

Interkonfesionalismus 2. Mojž. 23:13; 34:12–15; 5. Mojž. 6:14, 15; 13:1–5

Spiritismus, kouzelnictví, hadačství, 2. Mojž. 22:18; 3. Mojž. 20:27; 5. Mojž. 18:10–12

magie, zaklínání

Manželství a rodinný život

Cizoložství zakázáno 2. Mojž. 20:14; 3. Mojž. 20:10

Neuzavírat manželství s nikým, 5. Mojž. 7:1–4

kdo neslouží Jehovovi

Krvesmilstvo zakázáno 3. Mojž. 18:6–16; 20:11

Vyhýbej se pohlavním zvrácenostem 3. Mojž. 18:23; 20:13

Respektuj život nenarozeného dítěte 2. Mojž. 21:22, 23

Cti své rodiče 2. Mojž. 20:12; 21:15, 17; 5. Mojž. 21:18–21

Uč své děti Jehovovým cestám 5. Mojž. 6:4–9; 11:18–21

Povinnosti týkající se druhých lidí

Považuj lidský život za posvátný 2. Mojž. 20:13; 4. Mojž. 35:9–34

Miluj bližního; neživ v sobě křivdu 3. Mojž. 19:17, 18

Buď ohleduplný ke starším 3. Mojž. 19:32

Projevuj láskyplný zájem o lidi 3. Mojž. 25:35–37; 5. Mojž. 15:7–11; 24:19–21

v hospodářských těžkostech,

o sirotky, vdovy

Nezacházej špatně s hluchými a slepými 3. Mojž. 19:14; 5. Mojž. 27:18

Buď poctivý v obchodním podnikání 3. Mojž. 19:35, 36; 25:14

Uznávej vlastnická práva 2. Mojž. 20:15; 22:1, 6; 23:4; 5. Mojž. 22:1–3

Neprahni po tom, co patří jiným 2. Mojž. 20:17

Odhaluj hrubé přestupníky 3. Mojž. 5:1; 5. Mojž. 13:6–11

Buď pravdomluvný; nedávej křivé 2. Mojž. 20:16; 23:1, 2

svědectví

Nestranickost pro postavení 2. Mojž. 23:3, 6; 3. Mojž. 19:15