11. Kapitola

‚Neustále hledejte nejprve Království‘

1. a) Proč řekl Ježíš před 1 900 lety, abychom nejprve hledali Království? b) Jaké otázky bychom si měli klást?

PŘED více než 1 900 lety vybízel Ježíš v proslovu předneseném v Galileji své posluchače: „Neustále tedy hledejte nejprve království a jeho spravedlnost.“ Ale proč? Nebyl snad čas Kristova dosazení na trůn vzdálen mnoho století? Ano, ale toto mesiášské království je prostředek, jímž bude ospravedlněno Jehovovo vlastní svaté jméno a jeho velkolepé předsevzetí se zemí bude uskutečněno. Každý, kdo si opravdu uvědomuje, jak je to důležité, bude stavět Království na první místo ve svém životě. Platilo to v prvním století a platí to rozhodně i dnes, kdy Království panuje. Ukazuje tvůj způsob života, že hledáš nejprve Boží království? — Mat. 6:33.

2. Co jsou věci, za nimiž se lidé dychtivě ženou?

² Všeobecně se lidé zajímají více o jiné věci. Dychtivě se ženou za bohatstvím a oblečením, za pokrmy a jinými hmotnými statky a požitky, které lze koupit penězi. (Mat. 6:31, 32) Jejich způsob života zrcadlí zaujetí pro sebe samé a pro požitky. Bůh je v jejich životech odsunut na druhé místo — pokud v něho vůbec věří.

3. a) K hledání jakého pokladu povzbuzoval Ježíš své učedníky a proč? b) Proč nebylo zapotřebí starat se přehnaně o hmotné potřeby?

³ Svým učedníkům však dal Ježíš radu:  „Přestaňte si střádat poklady na zemi“, protože žádné takové vlastnictví netrvá navždy. „Raději si,“ řekl, „střádejte poklady v nebi“ tím, že sloužíte Jehovovi. Vybízel své následovníky, aby své oko zachovávali „prosté“, zaměřovali pozornost jen na jedinou věc, na činění Boží vůle. „Nemůžete být otroky Boha a bohatství,“ řekl jim. Ale co hmotné potřeby — potrava, oblečení a přístřeší? „Přestaňte být úzkostliví,“ radil Ježíš. Obrátil jejich pozornost k ptákům — Bůh je živí. Povzbudil své následovníky, aby se poučili od květin — Bůh je krásně obléká. Nejsou snad Jehovovi inteligentní lidští služebníci cennější než kterýkoli pták nebo květina? „Neustále tedy hledejte nejprve království a jeho spravedlnost,“ řekl Ježíš, „a to všechno ostatní [nutné] vám bude přidáno.“ (Mat. 6:19–34) Věříš tomu? Nasvědčuje tomu tvé jednání?

Nedovol, aby byla pravda Království zadušena

4. Jaký to může mít následek, jestliže někdo klade přílišný důraz na hmotné věci? Dolož to.

⁴ Jestliže má někdo přehnanou starost o hmotné věci, může to mít katastrofální následky. Snad projevuje zájem o Království, jestliže však v srdci klade na první místo jiné věci, bude pravda Království zadušena. (Mat. 13:18, 19, 22) Při jedné příležitosti se například bohatý mladý vládce zeptal Ježíše: „Co mám dělat, abych zdědil věčný život?“ Jeho reakce na Ježíšovu odpověď ukázala, že žije mravným životem a dobře jedná s druhými. Příliš však lpěl na svém hmotném majetku. Nemohl se přimět, aby se s ním rozloučil jen proto, aby se stal Kristovým následovníkem. A tak si dal ujít příležitost, která mohla vést k tomu, že by se stal  Kristovým spoluvládcem v nebeském království. Je to tak, jak řekl Ježíš při této příležitosti: „Jak obtížné to bude pro ty, kteří mají peníze, aby vstoupili do Božího království!“ — Mar. 10:17–23.

5. a) S čím měl být podle Pavlova povzbuzení Timoteus spokojen a proč? b) Jak používá Satan „lásku k penězům“ jako zhoubnou léčku?

⁵ Po létech psal apoštol Pavel Timoteovi, který byl tehdy v Efezu, bohatém obchodním středisku. Připomněl mu: „Vždyť jsme si na svět nic nepřinesli a ani si nemůžeme nic odnést. Máme-li tedy obživu a čím se přikrýt, budeme s tím spokojeni.“ Pracovat, abychom měli přiměřenou „obživu a čím se přikrýt“ pro sebe a pro rodinu, je správné. Pavel však varoval: „Ti, kteří se rozhodli, že zbohatnou, upadají do pokušení a léčky a do mnoha bláznivých a škodlivých žádostí, které vrhají lidi do zničení a zkázy.“ Satan je vychytralý. Zprvu snad někoho láká v maličkostech. Potom často následuje větší tlak — snad příležitost k postupu v zaměstnání, čímž vzroste příjem, ale bude to klást nároky na čas, který byl dříve vyhrazen duchovním věcem. Pokud nejsme na stráži, může „láska k penězům“ zadusit zájmy Království, které jsou ze všeho nejdůležitější. Pavel to vyjádřil slovy: „Tím, že někteří o tuto lásku [k penězům] usilovali, byli od víry zavedeni na scestí a celí se probodali mnoha bolestmi.“ — 1. Tim. 6:7–10.

6. a) Co musíme dělat, abychom nepadli do léčky? b) Je to realistické vzhledem k dnešní světové hospodářské situaci?

⁶ S opravdovou láskou ke svému křesťanskému bratru vybízel Pavel Timotea: „Od toho uprchni“ a „bojuj znamenitý boj víry“. (1. Tim. 6:11, 12) Vážné úsilí je nutné, jestliže se nemáme nechat strhnout hmotařským způsobem života ve světě  okolo nás. Jestliže však vynakládáme úsilí v souladu se svou vírou, Jehova nás nikdy neopustí. Bez ohledu na vysoké ceny a rozšířenou nezaměstnanost zajistí, abychom měli, co skutečně potřebujeme. — Hebr. 13:5, 6.

Raní učedníci jsou vzorem

7. Jaké pokyny dal Ježíš apoštolům, když je poslal kázat v Izraeli? Proč byly vhodné?

⁷ Když Ježíš poskytl svým apoštolům patřičné školení, vyslal je po Izraeli kázat dobrou zprávu: „Nebeské království se přiblížilo.“ Jak vzrušující poselství to bylo! Ježíš Kristus, mesiášský král, byl uprostřed nich. Protože se apoštolové oddali službě Bohu, vybízel je Ježíš, aby se spolehli, že Bůh se o ně postará. Řekl tedy: „Nenoste na cestu nic, ani hůl ani mošnu s jídlem ani chléb ani stříbrné peníze; ani nemějte dvojí spodní oděv. Ale kdekoli vstoupíte k někomu domů, zůstaňte tam a odtamtud odejděte.“ (Mat. 10:5–10; Luk. 9:1–6; 10:4–7) Jehova dohlédne, aby jejich potřeby byly uspokojeny rukama druhých Izraelitů, mezi nimiž byla pohostinnost k neznámým osobám zvykem.

8. a) Proč dal Ježíš krátce před svou smrtí jiné pokyny? b) Co však mělo přesto zůstat na prvním místě v jejich životech?

⁸ Později, těsně před smrtí, upozornil Ježíš své apoštoly na to, že budou pracovat za změněných okolností. Pro odpor úředních míst nebude snad v Izraeli tak pohotově prokazována pohostinnost. Brzy také ponesou poselství o Království do pohanských zemí. Nyní si měli vzít s sebou „měšec“ a „mošnu s jídlem“. Přesto měli dále nejprve hledat Jehovovo království a jeho spravedlnost s důvěrou, že Bůh požehná jejich snahám opatřit si potřebnou obživu a nutné oblečení. — Luk. 22:35–37.

9. a) Jak kladl Pavel stále Království na první místo? b) Jak byly zajišťovány jeho tělesné potřeby? c) Jakou radu dal v té věci druhým?

 ⁹ Apoštol Pavel poskytl znamenitý příklad jak uplatňovat Ježíšovu radu. Pavel budoval svůj život na svaté službě Bohu. (Sk. 20:24, 25) Když šel kázat do nějaké oblasti, staral se o své hmotné potřeby tím, že pracoval na výrobě stanů. Neočekával, že se o něho druzí budou starat. (Sk. 18:1–4; 1. Tes. 2:9; 1. Kor. 9:18) Přesto vděčně přijímal pohostinnost a dary, když tak druzí chtěli vyjádřit svou lásku a ocenění. (Sk. 16:15, 34; Fil. 4:15–17) Nepovzbuzoval křesťanské muže a ženy, aby zanedbávali své rodinné závazky kvůli kázání, ale spíše aby své různé odpovědnosti řešili vyrovnaně. Radil jim, aby pracovali svýma rukama, milovali své rodiny a štědře se dělili s druhými. (Ef. 4:28; 2. Tes. 3:7–12; Tit. 2:3–5) Vybízel je také, aby svou důvěru nevkládali v hmotné statky, ale v Boha, a aby používali své životy způsobem, který ukazuje, že skutečně chápou, co jsou důležitější věci v životě. V souladu s Ježíšovým učením to znamenalo hledat nejprve Boží království a jeho spravedlnost. — Fil. 1:9–11.

Postav Království na první místo ve svém životě

10. a) Co znamená ‚hledat nejprve Království‘? b) Co by však nemělo být opomíjeno?

¹⁰ Do jaké míry se osobně dělíme o dobrou zprávu o Království s druhými? Zčásti to záleží na našich okolnostech a do velké míry na hloubce našeho ocenění. Měj na mysli, že Ježíš neříkal: ‚Hledej Království, když nemáš nic jiného na práci.‘ Neříkal ani: ‚Když jednou za čas hovoříš o Království, děláš všechno, co je zapotřebí.‘ Také neříkal: ‚Začni  horlivě pracovat pro zájmy Království; když se ale bude zdát, že nový svět dlouho nepřichází, dělej dál něco v Boží službě, ale žij víc jako jiní lidé.‘ Dobře znal důležitost Království a vyjádřil vůli svého Otce v té věci, když řekl: „Hledejte neustále jeho království.“ Nebo jak to zaznamenal apoštol Matouš: „Neustále tedy hledejte nejprve království a jeho spravedlnost.“ (Luk. 12:31; Mat. 6:33) Většina z nás musí přirozeně pracovat, aby se postarala o tělesné potřeby své a svých rodin, jestliže však máme opravdu víru, budou se naše životy točit okolo práce, kterou nám dal Bůh v souvislosti se svým Královstvím. Zároveň ale nebudeme zanedbávat své rodinné odpovědnosti. — 1. Tim. 5:8; Přísl. 29:15.

11. a) Jak znázornil Ježíš skutečnost, že ne všichni budou moci udělat stejně mnoho pro šíření poselství o Království? b) Jaké činitele to ovlivňují?

¹¹ Někteří z nás mohou věnovat kazatelské službě více času než jiní. Ve svém podobenství o různých druzích půdy však Ježíš ukázal, že všichni, jejichž srdce jsou jako znamenitá půda, ponesou ovoce. Do jaké míry? Okolnosti jednotlivců se různí. Hrají zde úlohu věk, zdraví i rodinné odpovědnosti. Když je však opravdové ocenění, dá se dokázat hodně. — Mat. 13:19, 23.

12. K zvážení jakého zdravého duchovního cíle jsou povzbuzováni zejména mladí?

¹² Je dobré mít cíle, které nám pomohou zvětšit náš podíl na službě Království. Mladí by se měli vážně zamýšlet nad výborným příkladem horlivého mladého křesťana Timotea. (Filem. 2:19–22) Co by pro ně mohlo být lepší než vstoupit do služby plným časem, až dokončí své školní vzdělání? I starším prospěje, když si stanoví zdravé duchovní cíle.

13. a) Kdo rozhoduje, kolik jsi osobně schopen vykonat ve službě Království? b) Jestliže opravdu hledáme nejprve Království, čeho je to dokladem?

 ¹³ Namísto abychom kritizovali ty, o nichž se domníváme, že by mohli dělat víc, měla by nás víra pobídnout k úsilí o osobní zlepšení, abychom mohli sloužit Bohu v plné míře, jakou dovolují naše vlastní podmínky. (Řím. 14:10–12; Gal. 6:4) Jak ukazuje Jobův případ, tvrdí Satan, že se zajímáme hlavně o své hmotné statky, o vlastní pohodlí a osobní blaho a že naše pohnutka ke službě Bohu je sobecká. Jestliže však opravdu hledáme nejprve Království, máme možnost dokázat, že Ďábel je nestydatý lhář. Dosvědčujeme, že to, co stojí v našich životech na prvním místě, nejsou hmotné statky ani osobní pohodlí, ale služba Bohu. Slovem i činem tak prokazujeme svou hlubokou lásku k Jehovovi, svou loajální podporu jeho svrchovanosti a svou lásku k druhým lidem. — Přísl. 27:11; Job 1:9–11; 2:4, 5.

14. a) Proč je prospěšný časový plán pro kazatelskou službu? b) Do jaké míry se mnozí svědkové podílejí na kazatelské službě a proč?

¹⁴ Časový plán nám může pomoci, abychom dokázali udělat víc, než bychom udělali jinak. Jehova sám má ‚ustanovené časy‘ pro uskutečnění svého předsevzetí, a bude dobře, jestliže to budeme napodobovat. (2. Mojž. 9:5; Mar. 1:15; Gal. 4:4) Je dobré podílet se na kazatelské službě, pokud možno jednou nebo vícekrát ve stanovený čas v týdnu. Desetitisíce svědků Jehovových po celém světě vstoupily do pomocné průkopnické služby a těší se z toho, že denně tráví v průměru dvě nebo více hodin v kázání dobré zprávy. Někteří to dělají pravidelně; jiní několikrát během každého roku. Mnoho tisíc dalších slouží jako pravidelní  průkopníci neboli využívají v průměru nejméně tří hodin denně ke zvěstování poselství o Království. Jiní tráví ve službě Království ještě více času jako zvláštní průkopníci a misionáři. Ale ať jsme právě v kazatelské službě nebo ne, můžeme hledat příležitosti, abychom předávali naději na Království za každé vhodné situace a komukoli, kdo je ochoten naslouchat. (Srovnej Jana 4:7–15.) Všichni bychom se měli vážně zamýšlet nad tím, co s sebou nese Ježíšovo proroctví, že „tato dobrá zpráva o království se bude kázat po celé obydlené zemi na svědectví všem národům; a potom přijde konec“. Měli bychom si přát, aby náš podíl na tomto díle byl tak veliký, jak jen to připouštějí naše okolnosti. — Mat. 24:14; Ef. 5:15–17.

15. Proč se domníváš, že v souvislosti s naší službou je rada v 1. Korinťanům 15:58 časová?

¹⁵ Ve všech částech země, bez ohledu na to, ve kterém národě žijí, se svědkové Jehovovi jednotně podílejí na této vznešené přednosti služby. Uplatňují na sebe inspirovanou biblickou radu: „Staňte se stálými, nepohnutelnými, vždy mějte hojnost práce v Pánově díle, protože víte, že vaše namáhavá práce ve spojitosti s Pánem není marná.“ — 1. Kor. 15:58.

K opakování

● Co mělo být zřejmě stavěno na druhé místo, když Ježíš řekl, abychom hledali nejprve Království?

● Jaké stanovisko bychom měli mít k péči o tělesné potřeby své a své rodiny? Jakou pomoc nám poskytne Bůh?

● Záleží na tom, kolik toho děláme v Boží službě, pokud na ní máme nějaký podíl? Proč?

[Studijní otázky]