23. Kapitola

Pevně chovejte v mysli Jehovův den

1. a) Jak jsi reagoval, když ses poprvé dozvěděl, že osvobození od bolestí tohoto starého systému je blízko? b) Jaké otázky, které se toho dotýkají, bychom měli důkladně zvážit?

BEZPOCHYBY jednou z prvních věcí, které ses dozvěděl ze studia Bible, bylo, že osvobození od všeho, z čeho v dnešním systému věcí bolí srdce, je blízko. (Luk. 21:28) Uvědomil sis, že Božím předsevzetím je, aby se celá země stala rájem. Zločiny, války, nemoci a smrt už nebudou, a dokonce i zemřelí milí ožijí. Jak hřejivá vyhlídka! Důkazy, že neviditelná přítomnost Krista jako panujícího Krále začala roku 1914 n. l. a že od té doby jsme v posledních dnech tohoto ničemného světa, jen potvrdily, že se osvobození přiblížilo. Vyvolalo toto poznání změny v tvém životě? Dokazuje tvůj způsob života opravdu přesvědčení, že „Jehovův den“ je blízko?

2. a) Kdy přijde „Jehovův den“? b) Jak se ukázalo jako prospěšné, že Jehova nezjevil „den nebo hodinu“?

² Písmo jasně ukazuje, že „generace“, která viděla začátek Kristovy přítomnosti, uvidí také „Jehovův velký den“, ve kterém Bůh vykoná soud nade všemi, kteří činí nespravedlnost. (Mat. 24:34; Sef. 1:14–2:3) Tato „generace“ je již dnes značně pokročilého věku. Bible však neuvádí přesné datum, kdy Ježíš Kristus přijde jako Jehovův vykonavatel rozsudku proti Satanovu  pozemskému zřízení. „O tom dni nebo hodině neví nikdo, ani andělé v nebi ani Syn, ale Otec,“ řekl Ježíš. (Mar. 13:32) To se ukázalo jako velmi prospěšné. Proč? Přispělo to k odhalení toho, co je v lidských srdcích. Jestliže někdo nemiluje Jehovu opravdově, pak má sklon oddalovat v mysli jeho „den“ a obracet se k světským zájmům, k nimž je nakloněno jeho srdce. Jehova schvaluje jako své služebníky jedině ty, kteří ho opravdu milují a dávají to najevo tím, že mu slouží celou duší, bez ohledu na to, kdy přijde konec celého zlého systému. Schválení Boha a jeho Syna nepatří těm, kteří jsou vlažní nebo dvojí mysli. — Zjev. 3:16; Žalm 37:4; 1. Jana 5:3.

3. Co řekl Ježíš v této věci jako výstrahu pro nás?

³ Ty, kteří milují Jehovu, Ježíš varoval: „Vyhlížejte, zůstaňte bdělí, neboť nevíte, kdy je ustanovený čas.“ (Mar. 13:33–37) Vybízí nás, abychom nedovolili jídlu a pití ani „úzkostným životním starostem“, aby pohltily naši pozornost natolik, že bychom ztratili ze zřetele vážnost doby. — Luk. 21:34–36; Mat. 24:37–42.

4. Jak vysvětlil Petr, co přinese „Jehovův den“?

⁴ Později radil apoštol Petr všem, kteří mají pravou víru, aby ‚očekávali a pevně chovali v mysli přítomnost Jehovova dne, jímž se hořící nebesa rozplynou a silně rozpálené prvky se roztaví‘. Blízkost „Jehovova dne“ je skutečnost, kterou by nikdo z nás nikdy neměl zlehčovat. Viditelná vládní nebesa a ničemná lidská společnost budou brzy nahrazeny „novými nebesy a novou zemí“, které utvoří Bůh, a všechny  „prvky“, které jdou ruku v ruce s nynějším světským systémem — jeho nezávislý postoj, jeho nemravný a hmotařský způsob života —, skončí v ničivém žáru „Jehovova dne“. (2. Petra 3:10–13) Je třeba, abychom zůstali vnímaví, uvědomovali si, že tyto světoborné události mohou začít každou chvíli. — Mat. 24:44.

Zůstaň vnímavý k událostem, kterými se splňuje znamení

5. a) Do jaké míry platila Ježíšova odpověď na otázku u Matouše 24:3 na konec židovského systému? b) Které části jeho odpovědi obracejí pozornost na události od roku 1914 n. l.?

⁵ Zejména vzhledem k času, ve kterém žijeme, bychom měli být dobře obeznámeni s podrobnostmi složeného znamení určujícího „poslední dny“ neboli „závěr systému věcí“. Máme-li číst znamení správně, musíme mít na mysli, že něco z toho, co Ježíš říkal, když odpovídal na otázku svých učedníků, jak je to zaznamenáno u Matouše 24:3, platilo na konec židovského systému v prvním století, ale hlavní uplatnění sahalo daleko za něj. To, co popsal ve verších 4 až 22, mělo malé splnění v letech 33 až 70 n. l. Proroctví však má své velké splnění za našich dnů a vyznačuje období od roku 1914 n. l. jako čas Kristovy „přítomnosti a závěru systému věcí“. (Také Marek 13:5–20 a Lukáš 21:8–24.) Matouš 24:23–28 vypráví, co se odehraje od roku 70 n. l. až do času Kristovy přítomnosti. (Také Marek 13:21–23.) A vývoj popsaný od Matouše 24:29 až do konce 25. kapitoly poukazuje na období od roku 1914 n. l. — Také Marek 13:24–37 a Lukáš 21:25–36.

6. a) Proč bychom měli být všímaví k tomu, jak probíhající události splňují složené „znamení“? b) Odpověz na otázky na konci odstavce a ukaž, jak se plnilo „znamení“ od roku 1914.

 ⁶ Měli bychom osobně sledovat probíhající události, které splňují složené „znamení“. Jestliže budeme tyto události spojovat s biblickým proroctvím, pomůže nám to, abychom chovali „pevně v mysli“ Jehovův den. Dodá to také přesvědčivost našim slovům, když budeme druhé varovat před blízkostí „dne pomsty od našeho Boha“. (Iz. 61:1, 2) S tímto cílem v mysli si zopakuj následující rysy „znamení“.

Jakým neobyčejným způsobem se splňuje od roku 1914 n. l. předpověděný rys, že povstane ‚národ proti národu a království proti království‘? Co z událostí nedávných měsíců přispělo k jeho splňování?

Do jaké míry postihl zemi nedostatek potravin navzdory vědeckému poznání 20. století?

Nastala skutečně od roku 1914 n. l. nějaká změna, pokud jde o četnost zemětřesení na jednom místě za druhým?

Jaká nákaza si v roce 1918 vyžádala více životů než světová válka? Jaké nemoci mají navzdory lékařskému poznání dosud epidemické rozměry?

Jaké vidíš důkazy toho, že lidé skutečně omdlévají strachem, jak je předpověděno u Lukáše 21:26?

Co tě přesvědčuje, že poměry popsané ve 2. Timoteovi 3:1–5 nejsou prostě tím, čím život vždycky býval, ale že se v děsivé míře stupňují, jak postupujeme k závěru posledních dnů?

Dělení lidí

7. a) Jakou jinou událost popsanou u Matouše 13:36–43 spojil Ježíš se závěrem systému věcí? b) Co znamená toto podobenství?

⁷ Jsou také jiné významné události, které Ježíš výrazně spojil se závěrem systému věcí. Jednou  z nich je oddělování „synů království“ od „synů toho ničemného“. Ježíš o tom mluvil ve svém podobenství o pšeničném poli, kam nepřítel zasel plevel. „Pšenice“ v jeho podobenství představuje pravé pomazané křesťany. „Plevel“ jsou napodobeniny křesťanů. V závěru systému věcí je „plevel“ — ti, kteří se prohlašují za křesťany, ale přitom se prokazují jako „synové toho ničemného“, protože lnou ke světu, jehož panovníkem je Ďábel — oddělován od „synů království“ a označován ke zničení. (Mat. 13:36–43) Stalo se to skutečně?

8. a) Jaké velké dělení všech, kteří o sobě tvrdili, že jsou křesťané, se odehrálo po 1. světové válce? b) Jak dosvědčili praví pomazaní křesťané, že jsou opravdu „syny království“?

⁸ Po 1. světové válce nastalo opravdu velké dělení všech lidí, kteří tvrdili, že jsou křesťané, a to na dvě třídy: 1. duchovenstvo křesťanstva a jeho následovníky, kteří silně podpořili Společnost národů (nyní Spojené národy), zatímco se dál drželi svého nacionalismu, a 2. zdánlivě málo pravých pomazaných křesťanů této poválečné éry, kteří plně podpořili Boží mesiášské království. Otevřenou podporou vlád světa, jejichž prostřednictvím prý bude dosaženo míru a bezpečnosti, dali příslušníci první třídy jasně najevo, že nejsou pravými křesťany. (Jan 17:16) Jehovovi služebníci naopak přesně určili Společnost národů jako novodobou „ohavnost, která působí zpustošení“, o níž mluví Matouš 24:15. Ukázali, že jsou pravými „syny království“, a ujali se kázání „této dobré zprávy o království. . . po celé obydlené zemi“. (Mat. 24:14) K čemu to vedlo?

9. Co bylo prvním výsledkem činnosti kázání Království?

 ⁹ Nejprve byl shromažďován ostatek „vyvolených“, duchem pomazaných křesťanů. Byli sice daleko široko rozptýleni mezi národy, jakoby ke „čtyřem větrům“, ale pod andělským vedením byli uvedeni do organizační jednoty. — Mat. 24:31.

10. a) Jak se konalo další dělící dílo a v souladu s jakým proroctvím? b) Co značí splňování těchto proroctví?

¹⁰ Potom začal Ježíš, jak to předpověděl, dělit lidi ze všech národů, „jako pastýř odděluje ovce od kozlů“. Toto dílo, řízené Kristem z jeho nebeského trůnu, pokračuje až dodnes a týká se i tebe osobně. Většina lidstva opovrhuje Božím královstvím a jeho duchem pomazanými „syny“, a tak bude určena k „věčnému odříznutí“ ve smrti. Jiným však Pán předkládá pozvání, aby zdědili pozemskou říši jeho Království s výhledem na věčný život. Takoví lidé podobní ovcím se spojili s pomazanými „syny království“, ačkoli ti jsou předmětem krutého pronásledování. (Mat. 25:31–46) Loajálně jim pomáhají zveřejňovat životně důležité poselství o Království. Na této práci se podílí velký zástup, který jde do miliónů. Poselství o Království se rozléhá do všech konců země. Co znamenají tyto události? Že jsme velice blízko konce „posledních dnů“ a že „Jehovův den“ je na dosah.

Co je před námi

11. Má pokračovat ještě další kazatelské dílo, než přijde „Jehovův den“?

¹¹ Jsou ještě nějaká proroctví, která se mají splnit, než začne veliký a bázeň vzbuzující Jehovův den? Ano. Oddělování lidí prostřednictvím  sporné otázky Království ještě není dokončeno. V některých oblastech, kde byl po léta tvrdý odpor, je nyní obrovská úroda nových učedníků. A dokonce i tam, kde lidé dobrou zprávu odmítají, jsou Jehovova spravedlnost a milosrdenství naším svědectvím potvrzovány. Pracujme tedy dál! Až bude vše vykonáno, „potom přijde konec“, jak nás ujišťuje Ježíš. — Mat. 24:14.

12. a) Jaká pozoruhodná událost má ještě podle 1. Tesaloničanům 5:2, 3 přijít? b) Co to bude pro nás znamenat?

¹² Jiné velmi významné biblické proroctví předpovídá: „Kdykoli řeknou: ‚Mír a bezpečnost!‘, pak má na ně vzápětí přijít náhlé zničení právě jako tísnivá bolest na těhotnou ženu; a rozhodně neuniknou.“ (1. Tes. 5:2, 3) Jakou podobu přijme prohlášení „Mír a bezpečnost“, to se teprve uvidí. Rozhodně to však nebude znamenat, že by světoví vůdci opravdu vyřešili problémy lidstva. Ti, kteří ‚pevně chovají v mysli‘ Jehovův den, se tím prohlášením nedají svést. Vědí, že vzápětí na to přijde „náhlé zničení“.

13. Jaké události budou následovat bezprostředně po vyhlášení „míru a bezpečnosti“ a v jakém pořadí?

¹³ Nejprve, jak ukazují Písma, se političtí vůdci celého světa obrátí proti Velkému Babylónu, světové říši falešného náboženství, a vyhladí jej. (Zjev. 17:15, 16) Stojí opravdu za povšimnutí, že se již dnes vyskytují nepřátelské postoje, zejména proti náboženstvím křesťanstva. Ve Spojených národech už vykonávají mocný vliv vlády se silně protináboženskou politikou a samotná veřejnost v tradičně náboženských zemích houfně opouští náboženství svých předků. Co to vše znamená?  Že zpustošení celého falešného náboženství je blízko. Potom, až se národy vyzývavě a plnou silou obrátí proti těm, kteří se zastávají Jehovovy svrchovanosti, vzkypí božské rozlícení proti politickým vládám a jejich podporovatelům, což povede k jejich úplnému odstranění. Nakonec bude sám Satan se svými démony uvržen do propasti a zcela ztratí vliv na lidstvo. To bude opravdu „Jehovův den“, den, kdy bude jeho jméno vyvýšeno. — Ezek. 38:18, 22, 23; Zjev. 19:11 až 20:3.

14. Proč by bylo nemoudré myslit si, že Jehovův den je ještě daleko?

¹⁴ Přijde přesně včas podle Božího plánu. Neopozdí se. (Hab. 2:3) Vzpomeň si, že zničení Jeruzaléma v roce 70 n. l. přišlo rychle, když je Židé neočekávali a když si mysleli, že nebezpečí přešlo. A co starověký Babylón? Byl mocný, sebevědomý, opevněný mohutnými hradbami. Ale padl za jedinou noc. Tak přijde „náhlé zničení“ i na přítomný ničemný systém. Až se to stane, kéž jsme nalezeni jako sjednocení v pravém uctívání, jako ti, kteří chovali „pevně v mysli“ Jehovův den.

K opakování

● Proč je životně důležité chovat „pevně v mysli“ Jehovův den? Jak to můžeme dělat?

● Jak nás osobně ovlivňuje dělení lidí, které se právě odehrává?

● Co je ještě před námi, než začne Jehovův den? Co bychom tedy měli my osobně dělat?

[Studijní otázky]