2. Kapitola

Vyvyšuj Jehovu jako pravého Boha

1. a) Kdo je pravý Bůh? b) Jak by mělo ovlivnit naše životy, když se učíme o Bohu?

APOŠTOL Pavel napsal spolukřesťanům, že je sice mnoho těch, kteří jsou nazýváni bohy, ale „pro nás je skutečně jeden Bůh, Otec,. . . a je jeden Pán, Ježíš Kristus“. (1. Kor. 8:5, 6) „Jeden Bůh“, o němž mluvil Pavel, je Jehova, Stvořitel všeho. (5. Mojž. 6:4; Zjev. 4:11) Osoby s oceněním, které se poučují o jeho vlastnostech a o tom, co udělal pro lidstvo, se k němu cítí neodolatelně přitahovány. K čemu to vede? Je jen přirozené, že vyvyšují toho, koho tak hluboce obdivují, a dělají to slovy i činy. Jak jejich láska k Bohu roste, cítí se puzeni, aby o něm vyprávěli druhým, a do té míry, jak je to pro ně jako lidi možné, ho chtějí napodobovat. Bible nás k tomu všechny povzbuzuje a říká: „Staňte se proto napodobiteli Boha jako milované děti a dále choďte v lásce.“ (Ef. 5:1, 2) Abychom mohli tuto radu uplatňovat, je třeba, abychom Jehovu poznali takového, jaký opravdu je.

Jakým druhem osoby je Jehova

2. Jmenuj některé vynikající Boží vlastnosti, které nás vedou k tomu, abychom ho chválili.

² V celé Bibli se nacházejí četná přímá prohlášení označující Boží vynikající vlastnosti. Když je  čteš, udělej si čas na zamyšlení, jaké vlastnosti to skutečně jsou a jak důležité jsou pro tebe. Například: „Bůh je láska.“ (1. Jana 4:8) „Všechny jeho cesty jsou právo.“ (5. Mojž. 32:4) ‚U něho je moudrost.‘ (Job 12:13) Je „silný v moci“. (Iz. 40:26) Když o těchto přídomcích uvažuješ, nepobízí tě to, abys Boha s obdivem chválil?

3. Jaké jiné stránky Jehovovy osobnosti jsou velmi přitažlivé?

³ Aby nás dále obeznámila s jeho působivou osobností, říká nám Bible, že Jehova je „Bůh milosrdný a milostivý, pomalý k hněvu a hojný v milující laskavosti a pravdě“. (2. Mojž. 34:6) „Ty, Jehovo, jsi totiž dobrý a přichystaný odpouštět.“ (Žalm 86:5) „Pokud jde totiž o Jehovu, jeho oči se toulají po celé zemi, aby ukázal svou sílu ve prospěch těch, jejichž srdce je vůči němu úplné.“ (2. Par. 16:9) „Bůh není stranický, ale v každém národu je mu přijatelný ten, kdo se ho bojí a působí spravedlnost.“ (Sk. 10:34, 35) Jehova „dává štědře“ a je „šťastný Bůh“. (Jak. 1:5; 1. Tim. 1:11) Jak příjemné je sloužit takovému neporovnatelnému Bohu a zakoušet jeho láskyplnou péči!

4. a) Jaký druh oddanosti vyžaduje Jehova a jak je to důležité? b) Na čem bychom se měli podílet, jak nás zve Žalm 34:3; 34:4, KB?

⁴ S jeho přídomky je v souladu skutečnost, že je to „Bůh vyžadující výlučnou oddanost“. (2. Mojž. 20:5) Abychom mu sloužili přijatelně, musíme mu věnovat svoji plnou oddanost. Nemůžeme také milovat svět, jehož bohem je Satan. (1. Jana 2:15–17; 2. Kor. 4:3, 4) Jehova prohlédne každou předstíranou spravedlnost. Ví naprosto dobře nejen co děláme, ale i jak se přitom cítíme a jakým druhem osob se snažíme být. Pokud opravdu  milujeme spravedlnost, pomáhá nám. (Jer. 17:10; Přísl. 15:9) A právě pro to, jakým druhem osoby je Jehova, přijaly milióny lidí na celé zemi s potěšením pozvání biblického žalmisty, který napsal: „Velebte se mnou Jehovu a společně vyvyšujme jeho jméno.“ (Žalm 34:3; 34:4, KB) Jsi jedním z nich?

5. Co nám pomůže, abychom měli plný prospěch ze studia Jehovovy osobnosti?

⁵ Jestliže budeš důkladně zkoumat jeho vznešené vlastnosti, prohloubí se tvá touha o Bohu rozmlouvat a napodobovat ho. Zjisti 1. co která vlastnost přesně znamená a co ji snad odlišuje od jiných vlastností, 2. jak ji Jehova projevil a vůči komu, a 3. jak ji můžeš projevovat ty a jak by měla ovlivnit tvé názory.

6. Ukaž, s použitím lásky jako příkladu, jak bys mohl zkoumat Jehovovy vlastnosti. Udělej to tím, že odpovíš na otázky na konci tohoto odstavce a do svých odpovědí zahrneš texty.

⁶ Uvažujme alespoň o jednom příkladu. Když Bible říká: „Bůh je láska“, co to znamená? (1. Jana 4:8) Je přece několik druhů lásky. Řecké slovo použité v tomto textu je agapé. Poukazuje na nejvyšší formu lásky, jejímž příkladem je sám Jehova. Taková láska je výrazem naprosté nesobeckosti. Měj to na mysli, když budeš s pomocí citovaných textů odpovídat na níže uvedené otázky.

Jak se tato vlastnost projevuje v Jehovových stvořitelských dílech? (Sk. 14:16, 17)

Co je nejvýznačnějším příkladem Jehovovy lásky k lidstvu? (Jan 3:16) Udělal to Jehova jen proto, že člověk je dobrý? (Řím. 5:8)

Jak by to, co učinil Jehova prostřednictvím svého  Syna, mělo ovlivnit způsob, jakým používáme svého života? (2. Kor. 5:14, 15, 18, 19)

Jak můžeme jako křesťané ukázat, že máme stejnou lásku ke svým spolukřesťanům? (1. Kor. 13:4–7; 1. Jana 4:10, 11; 3:16–18)

Komu ještě bychom měli projevovat lásku a jak? (Mat. 5:43–48; 28:19, 20; Gal. 6:10)

7. Jak můžeš při osobním studiu nalézt podobný materiál o jiných Jehovových vlastnostech?

⁷ Chtěl bys prozkoumat také některé jiné Jehovovy vlastnosti? Proč se pro začátek při osobním studiu nepokusit o „smysl pro právo“ a „moudrost“, pak možná o „milující laskavost“ a „milosrdenství“? S použitím indexů publikací Strážné věže a biblické konkordance najdeš bohatství osvětlujícího materiálu.

Pomáhej druhým, aby poznali pravdu o Bohu

8. a) Jaké bohy uctívají lidé ze světa? b) Kdo stojí za vším tím zmatkem a proč to říkáš?

⁸ V protikladu k uctívání pravého Boha uctívají lidé doslova milióny jiných bohů. Ve čtvrtém století převzalo křesťanstvo víru v „trojici“, kterou předtím hlásali Babylóňané, Egypťané, hindové a buddhisté. Kromě tohoto pojetí Boha existují navíc mocní vládci, význační sportovci a zpěváci, z nichž si lidé modlářsky udělali bohy. Také peníze, vlastní já a sex se staly bohy, kterým je prokazována horoucí oddanost. Kdo stojí za tím vším? „Bůh tohoto systému věcí“, Satan Ďábel. (2. Kor. 4:4; 1. Kor. 10:20) Pomocí každého představitelného záludného prostředku se snaží odvrátit lidi od Jehovy, nebo alespoň rozdělit jejich oddanost.

9. Co je nejlepší způsob, jak každému pomoci poznat pravdu o Bohu?

 ⁹ Jak můžeme pomoci takovým osobám, ať již se hlásí ke křesťanství nebo ne, aby poznaly pravdu o Bohu? Jedním z nejznamenitějších způsobů je přátelsky jim ukázat, co o totožnosti pravého Boha a o tom, jakým druhem osoby je, říká Bible. Potom je zapotřebí podpořit to chováním, které zrcadlí božské vlastnosti v našem životě. — 1. Petra 2:12.

10. Proč není v rozhovoru se zastáncem „trojice“ moudré předpokládat, že víme přesně, čemu věří?

¹⁰ Co když se ale budou někteří členové církví křesťanstva s tebou přít a tvrdit, že jejich víra v „trojici“ je biblická? Nejprve si uvědom, že sice existují oficiální prohlášení nauky o „trojici“, ale mnoho lidí má své vlastní představy. Vyzvi je, aby se vyjádřili, a pak jim pomoz, aby svou víru srovnali s tím, co stojí v jejich vlastní Bibli. Časem je povzbuď, aby také srovnali oficiální učení církve s Božím slovem.

11. Vezmi vždy jen jeden z hlavních bodů a použij otázky a texty uvedené v tomto odstavci, abys dokázal, že nauka o „trojici“ je nebiblická.

¹¹ Snaž se pomoci upřímným lidem a uvažuj, jak bys mohl níže uvedené texty použít při vysvětlování bodů, s nimiž jsou tyto texty předloženy:

1. Někteří zastánci „trojice“ zdůrazňují myšlenku, že jsou tři božské osoby (Otec, Syn a Svatý Duch), ale jen jeden Bůh.

Naznačují však Skutky 2:4, 17, že „Svatý Duch“ neboli „svatý duch“ je osoba?

Proč je užitečné povšimnout si, o kolika osobách je řeč v každém z následujících textů? (Jan 17:20–22; Sk. 7:56; Zjev. 7:10)

 2. Někteří věří, že všichni členové „trojice“ jsou si rovni slávou, že nikdo není větší ani menší než druhý a že jsou si navzájem rovni i co do věčnosti.

Souhlasí s tím Písmo? (Odpověď hledej u Jana 14:28; Matouše 24:36; Zjevení 3:14.)

3. Někteří lidé poukazují na Jana 1:1 jako na důkaz „trojice“. Dokazují, že řecký text zde nemá žádný neurčitý člen, a že text se proto musí číst: „Slovo bylo Bůh“, místo „nějaký bůh“.

O kolika osobách se však mluví u Jana 1:1? O třech? Nebo o dvou? Jak také Jan 1:18 odporuje nauce o „trojici“?

Je pravda, že řečtina nemá neurčitý člen, ale mnohé jazyky jej mají a v těch jazycích se ho používá pro přesné vyjádření myšlenky. Jestliže někdo má pocit, že je nesprávné používat při překladu Jana 1:1 neurčitý člen, chtěl by jej vynechat také ve Skutcích 28:6 podle Ekumenického překladu a dalších? (Jiný způsob překladu Jana 1:1 ukazuje Americký překlad, totiž „Slovo bylo božské“, mělo stejné božské vlastnosti, jako má Bůh.)

4. Zastánci „trojice“ také dokazují, že v 1. Mojžíšově 1:1, 26 hebrejské slovo překládané „Bůh“ je Elohim, a to je v hebrejštině množné číslo a ve skutečnosti znamená „Bohové“.

Proč to nepodporuje nauku o třech božských osobách v „jednom Bohu“?

Jestliže to v 1. Mojžíšově 1:1 naznačuje „trojici“, co to naznačuje v Soudcích 16:23, kde se elohim používá pro „boha“, s hebrejským slovesem v jednotném a ne v množném čísle?

Proč se v hebrejštině v těchto textech používá množné číslo Boha? Je to jeden způsob, jak hebrejština zprostředkuje představu vznešenosti nebo majestátu. Kdyby bylo míněno více osob, doprovodná slovesa by byla také v množném čísle, ale ve výše uvedených překladech nejsou.

 5. Pro důraz, který církve položily na Ježíše (spolu se skutečností, že jméno Jehova bylo z mnoha biblických překladů odstraněno), myslí někteří lidé pouze na Ježíše, když je zmínka o Bohu.

Jaký příklad uctívání nám však opatřil Ježíš, abychom ho napodobovali? (Luk. 4:8)

12. Proč Ježíš vhodně oslovil svého Otce jako „jediného pravého Boha“?

¹² Ačkoli se o Ježíšovi v Písmu mluví jako o „bohu“, dokonce o „Silném bohu“, přece vyvyšoval svého Otce a mluvil o něm jako o ‚svém Bohu a vašem Bohu‘. (Jan 1:1; 20:17; Iz. 9:6) Souhlasil s Mojžíšem, který dříve prohlásil: „Jehova je pravý Bůh; kromě něho není žádný jiný.“ (5. Mojž. 4:35) Jehova je naprostým protikladem takových předmětů uctívání, jako jsou modly, zbožňovaní lidé a Satan Ďábel. V protikladu ke všem takovým je Jehova, jak jej nazval Ježíš, „jediný pravý Bůh“. — Jan 17:3.

‚Chodit ve jménu Jehovy‘

13, 14. Co zahrnuje ‚znát‘ Jehovovo jméno a ‚chodit v něm‘?

¹³ Po létech zmatku ohledně Boží totožnosti je mnoho osob vzrušeno, když poprvé vidí Boží osobní jméno Jehova ve své Bibli. (2. Mojž. 6:3) Toto poznání jim však bude k trvalému prospěchu, jen když budou ‚chodit ve jménu Jehovy navždy‘. (Mich. 4:5) To zahrnuje mnohem víc než prostě znát jméno Jehova nebo prohlašovat, že jsme svědkové Jehovovi.

¹⁴ Pokud jde o význam Božího jména, říká Žalm 9:10; 9:11, KB: „Ti, kteří znají tvé jméno, budou v tebe důvěřovat,. . . Jehovo.“ Co to zahrnuje? Zahrnuje to víc než jen znát jméno Jehova; to  samo o sobě nemusí znamenat, že v Jehovu důvěřujeme. „Znát“ Boží jméno zde znamená oceňovat, jakým Bohem vlastně Jehova je, uznávat jeho autoritu, poslouchat jeho příkazy. Podobně ‚chodit v Jehovově jménu‘ znamená oddat se mu a zastupovat ho jako jeden z jeho ctitelů a opravdu žít v souladu s Boží vůlí. (Luk. 10:27) Děláš to?

15. Co je zapotřebí kromě pocitu povinnosti, máme-li Jehovovi sloužit navždy?

¹⁵ Máme-li Jehovovi sloužit věčně, musí nás podněcovat něco víc než jen pocit povinnosti. Apoštol Pavel vybízel Timotea, který sloužil Jehovovi už mnoho let: „Cvič se se zbožnou oddaností jako svým cílem.“ (1. Tim. 4:7) Oddanost vychází ze srdce; budí ji ocenění pro osobu, na kterou je zaměřena. „Zbožná oddanost“ je hluboká úcta k Jehovovi osobně. Dává najevo láskyplnou příchylnost k němu, protože oceňuje jej a jeho cesty. Způsobuje, že chceme, aby každý měl jeho jméno ve veliké vážnosti. „Zbožnou oddanost“ musíme pěstovat jako svůj životní cíl, jestliže máme chodit ve jménu Jehovy, pravého Boha, navždy. — Žalm 37:4; 2. Petra 3:11.

K opakování

● Jakým druhem osoby je Jehova? Jak nám prospěje, jestliže získáme jasné porozumění každé z jeho vlastností?

● Jak můžeme lidem pomoci poznat pravdu o Bohu?

● Co je zahrnuto v tom, že „známe“ Jehovu a ‚chodíme v jeho jménu‘?

[Studijní otázky]