27. kapitola

Tisk a rozšiřování Božího vlastního posvátného Slova

NA PRŮČELÍ hlavního tiskárenského komplexu svého světového ústředí mají svědkové Jehovovi již po celá desetiletí viditelný nápis, který každého vybízí: „Čti Boží slovo — Svatou Bibli — denně“.

Oni sami jsou pilnými badateli Božího slova. V průběhu let využívali desítky různých překladů Bible ve snaze zjistit přesný smysl původních inspirovaných Písem. Každý svědek je povzbuzován, aby si sestavil svůj osobní program každodenního čtení Bible. Kromě toho, že svědkové studují náměty z Božího slova, na svých sborových shromážděních také postupně čtou a rozebírají Bibli samotnou. Jejich cílem není vyhledávat texty, které by podporovaly jejich názory. Uznávají Bibli jako Boží vlastní inspirované Slovo. Uvědomují si, že poskytuje kárání a ukázňování, a opravdově se snaží přizpůsobit své smýšlení a chování tomu, co říká. — 2. Tim. 3:16, 17; srovnej 1. Tesaloničanům 2:13.

Svědkové Jehovovi jsou přesvědčeni, že Bible je Boží vlastní posvátné Slovo, znají nádhernou dobrou zprávu, kterou obsahuje, a proto jsou také horlivými vydavateli a šiřiteli Bible.

Společnost vydávající Bibli

V roce 1896 byla přímá zmínka o Bibli oficiálně zanesena do názvu zákonné korporace, kterou v té době užívali badatelé Bible při své vydavatelské práci. Tehdy se Zion’s Watch Tower Tract Society stala známou jako Watch Tower Bible and Tract Society. * Tato Společnost se nestala ihned institucí, která by tiskla a vázala Bible, ale byla aktivním vydavatelem této knihy, vypracovávala specifikace, opatřovala  cenné dodatkové materiály a pak zajišťovala, aby komerční firmy provedly tisk a vazbu.

Ještě před rokem 1896 vykonala Společnost mnoho práce v šíření Bible. Ne pro obchodní zisk, ale jako službu svým čtenářům obracela pozornost na různé dostupné biblické překlady. Kupovala Bible ve velkém množství, aby je získala se slevou, a pak je nabízela za cenu, která někdy obnášela jen 35 procent částky uvedené v cenících. Byla to například četná vydání King James Version, který se snadno nosil i používal, a patřily sem také větší ‚Bible pro učitele‘ (King James Version s pomůckami, jako je konkordance, mapy a poznámky na okraji), The Emphatic Diaglott se svým řecko-anglickým meziřádkovým textem; Leeserův překlad, který uvádí anglický text souběžně s hebrejským; Murdockův překlad ze starověké syrštiny; The Newberry Bible s poznámkami na okraji, které obracejí pozornost na výskyt Božího jména v původním jazyce a uvádějí také jiné cenné podrobnosti patrné z hebrejského a řeckého textu; Tischendorfův New Testament s poznámkami pod čarou, jež se týkají odlišného znění ve třech nejúplnějších starověkých rukopisech řecké Bible (Sinajském, Vatikánském a Alexandrijském); Bible opatřená komentáři — s poznámkami pod čarou, které uvádějí nejen místa s odlišným zněním ve starověkých rukopisech, ale také různé části textu přeložené uznávanými učenci; a Youngův doslovný překlad. Společnost také zpřístupnila pomůcky, jako je Cruden’s Concordance (Crudenova konkordance) a Youngova Analytical Concordance (Analytická konkordance) s komentáři k původním hebrejským a řeckým slovům. V následujících letech svědkové Jehovovi po celé zeměkouli často opatřovali od jiných biblických společností tisíce Biblí v nejrůznějších jazycích a rozšiřovali je.

Podle dostupných dokladů Společnost již v roce 1890 zařídila, aby bylo pod jejím jménem mimořádně vytištěno druhé vydání překladu The New Testament Newly Translated and Critically Emphasised (Nový zákon nově přeložený a s kritickým zdůrazněním), který připravil britský překladatel Bible Joseph B. Rotherham. Proč právě tento překlad? Je to překlad doslovný, projevuje se v něm snaha plně využít výzkumu, který byl proveden k získání přesnějšího řeckého textu, a pomocí prostředků, jež překladatel použil, může čtenář zjistit, na která slova nebo výrazy je v řeckém textu položen zvláštní důraz.

 V roce 1902 Watch Tower Society zařídila mimořádný tisk Holmanova lineárního paralelního vydání Bible. Mělo široké okraje a na nich byly vytištěny odkazy na ta místa v publikacích Watch Tower Society, kde byly různé verše vysvětleny, a také index obsahující množství námětů s biblickými citacemi a praktickými odkazy na publikace Společnosti. Tato Bible obsahovala znění dvou překladů uspořádaných tak, že na všech rozdílných místech bylo nad textem Revised Version uvedeno znění King James Version. Obsahovala také rozsáhlou konkordanci, která upozorňovala uživatele na různé významy slov v původním jazyce.

Téhož roku získala Watch Tower Society do vlastnictví tiskové desky pro The Emphatic Diaglott, obsahující řecký text Křesťanských řeckých písem od J. J. Griesbacha (vydání z let 1796–1806) spolu s anglickým meziřádkovým překladem. Po straně byl uveden překlad textu od britského rodáka Benjamina Wilsona, který se kdysi usadil ve městě Geneva (Illinois, USA). Tyto tiskové desky a výhradní vydavatelské právo byly odkoupeny a pak darovány Společnosti. Když byly rozeslány exempláře, které byly na skladě, zajistila Společnost tisk dalších, které pak byly k dispozici v roce 1903.

O čtyři roky později, roku 1907, byl uveřejněn překlad King James Version, vydání badatelů Bible. K němu byla ve společné vazbě připojena jako dodatek „Učitelova příručka Berojské bible“. Obsahovala stručné komentáře k veršům ze všech částí Bible a také odkazy na publikace Watch Tower Society k úplnějšímu vysvětlení. Asi o rok později vyšlo vydání s rozšířeným dodatkem.

Tyto Bible se objednávaly u tiskařů a knihařů v zásilkách po 5 000 až 10 000 exemplářích najednou, aby se tím snížila cena. Společnost si přála usnadnit co největšímu množství lidí přístup k nejrůznějším překladům a k pomůckám k bádání, jež jsou s nimi spojeny.

Ale pak, v roce 1926, podnikla Watch Tower Society ve svém vydávání Biblí závažný krok kupředu.

Tisk Bible na vlastních strojích

Watch Tower Bible and Tract Society začala sama tisknout a vázat Bibli třicet šest let po tom, co zahájila vydávání Biblí. První takto vyrobenou Biblí byla The Emphatic Diaglott — překlad, pro který Společnost vlastnila  tiskové desky již 24 let. V prosinci 1926 byla tato Bible vytištěna na stroji pro tisk z rovinné formy v brooklynské tiskárně Společnosti na Concord Street. Dodnes bylo vyrobeno 427 924 exemplářů.

O šestnáct let později, uprostřed druhé světové války, se Společnost pustila do tisku celé Bible. Proto byly v roce 1942 zakoupeny od společnosti A. J. Holmana ve Filadelfii (Pensylvánie) tiskové desky pro King James Version s okrajovými poznámkami. Tento překlad celé Bible do angličtiny nebyl pořízen z latinské Vulgaty, ale vytvořili jej učenci, kteří byli schopni porovnat dřívější překlady s původní hebrejštinou, aramejštinou a řečtinou. Byla připojena konkordance, která byla připravena ve spolupráci více než se 150 Jehovovými služebníky. Tato pomůcka byla určena zejména pro svědky Jehovovy, aby mohli v kazatelské službě rychle najít vhodné texty a aby tak mohli používat Bibli účinně jako „meč ducha“ a s jeho pomocí odtínat a odhalovat náboženský klam. (Ef. 6:17) Společnost chtěla zpřístupnit Bibli lidem všude za nízké ceny, a tak ji tiskla na ofsetové rotačce — což dosud jiní tiskaři Biblí nedělali. Do roku 1992 bylo těchto Biblí vyrobeno 1 858 368.

Svědkové Jehovovi toužili nejen po tom, aby se do rukou lidí dostala samotná Bible. Svědkové si také přáli pomáhat lidem, aby poznali osobní jméno a také předsevzetí božského autora Bible, Jehovy Boha. V angličtině existoval jeden překlad — American Standard Version z roku 1901 —, v němž bylo použito Boží jméno více než na 6 870 místech, kde se vyskytovalo v pramenech, z nichž se překládalo. V roce 1944, po několikaměsíčním jednání, zakoupila Watch Tower Society právo, aby si z tiskových desek a z písma, jež oboje pořídila newyorská firma Thomas Nelson and Sons, vytvořila soupravu detailních kopií tiskových desek pro tuto Bibli. Během následujících 48 let bylo vyrobeno 1 039 482 exemplářů.

Steven Byington z Ballard Vale (Massachusetts, USA) také pořídil překlad Bible do moderní angličtiny a Boží jméno se v něm dostalo na své oprávněné místo. Watch Tower Society získala do vlastnictví jeho nevydaný rukopis v roce 1951 a v roce 1961 získala výhradní vydavatelské právo. Tento úplný překlad byl vytištěn v roce 1972. Do roku 1992 bylo vytištěno 262 573 exemplářů.

Mezitím však došlo ještě k dalšímu vývoji.

Vytváří se Překlad nového světa

Začátkem října 1946 přednesl Nathan H. Knorr, tehdejší prezident Watch Tower Society, poprvé návrh, že by měla Společnost vytvořit zcela nový překlad Křesťanských řeckých písem. Vlastní práce na překladu začala 2. prosince 1947. Kompletní text pečlivě revidoval celý překladatelský výbor, jehož všichni členové byli pomazaní křesťané. Potom na 3. září 1949 svolal bratr Knorr společnou schůzi správních rad Newyorské i Pensylvánské  korporace. Oznámil jim, že překladatelský výbor Bible nového světa dokončil svou práci na překladu Křesťanských řeckých písem do moderního jazyka a odevzdal jej Společnosti k vydání. * Byl to zcela nový překlad z původní řečtiny.

Bylo skutečně nutné pořídit další překlad? Celá Bible byla již tehdy vydána ve 190 jazycích a její části byly přeloženy nejméně do dalších 928 jazyků a nářečí. Svědkové Jehovovi občas používají většinu z těchto překladů. Nejvíce jich však pořídili duchovní a misionáři náboženských sekt křesťanstva a jejich překlady byly v různé míře ovlivněny pohanskými filozofiemi a nebiblickými tradicemi, které jejich náboženské systémy zdědily z minulosti, a také zaujatými názory vyšší kritiky. Dostupnými se navíc stávaly i starší a spolehlivější biblické rukopisy. Archeologické objevy vedly k tomu, že se řečtina prvního století stávala srozumitelnější. Také v jazycích, do nichž se překládá, dochází během let ke změnám.

Svědkové Jehovovi potřebovali překlad, v němž by byly využity nejnovější vědecké poznatky, překlad neovlivněný náboženskými názory a tradicemi  křesťanstva, doslovný překlad, který by věrně reprodukoval obsah původních spisů a mohl by tak poskytnout základ pro stále rostoucí poznání božské pravdy, překlad, který by byl jasný a srozumitelný dnešním čtenářům. Překlad nového světa Křesťanských řeckých písem, vydaný v roce 1950, odpovídal této potřebě — alespoň pro tuto část Bible. Když jej svědkové Jehovovi začali používat, mnozí byli nadšeni nejen proto, že se moderní jazyk lépe čte, ale také proto, že si uvědomili, že získávají jasnější porozumění, pokud jde o smysl inspirovaného Božího slova.

Jedním z význačných rysů tohoto překladu je skutečnost, že na 237 místech v Křesťanských řeckých písmech uvádí opět Boží jméno, osobní božské jméno Jehova. Nebyl to první překlad, který vrátil toto jméno do textu. * Byl však možná první, který to v hlavním textu od Matouše až po Zjevení udělal soustavně. Předmluva tuto věc podrobně rozebírá a uvádí pádné důvody pro tento přístup.

Potom byla do angličtiny překládána i Hebrejská písma a byla vydávána postupně od roku 1953 v pěti samostatných svazcích. Stejně jako v případě Křesťanských řeckých písem byl text z původního jazyka tlumočen pečlivě a co nejdoslovněji. Zvláštní pozornost se věnovala tomu, aby provedení bylo jednotné, aby přesně reprodukovalo činnost nebo stav vyjádřený slovesy a aby se používal jednoduchý jazyk, kterému by dnešní čtenáři snadno rozuměli. Kdekoli se v hebrejském textu vyskytlo tetragrammaton, bylo vhodně vyjádřeno v podobě Božího osobního jména a nebylo nahrazováno žádným jiným výrazem, jak se to běžně stávalo v mnoha jiných překladech. Články v dodatku a poznámky pod čarou v těchto svazcích umožňovaly pozorným badatelům zkoumat důvody pro použitý způsob podání.

Dne 13. března 1960 dokončil překladatelský výbor Bible nového světa konečnou revizi textu té části Bible, která měla být obsažena v pátém svazku. Od zahájení vlastního překladu Křesťanských řeckých písem uplynulo 12 let, 3 měsíce a 11 dnů. O několik měsíců později byl tento poslední svazek Hebrejských písem vytištěn a předán k rozšiřování.

Překladatelský výbor se po skončení tohoto projektu nerozešel, ale pokračoval v práci. Byla provedena rozsáhlá revize celého překladu. Potom v roce 1961  vydala Watch Tower Society revidované vydání celého Překladu nového světa Svatých písem v jednom svazku. Byl dostupný za pouhý jeden americký dolar. Výtisk Božího slova tak mohl dostat každý člověk, bez ohledu na svou ekonomickou situaci.

Za dva roky nato vyšla zvláštní verze pro badatele. Dohromady byly svázány všechny původní nerevidované jednotlivé svazky s tisíci cenných textových poznámek pod čarou, a také rozbory v předmluvě a v dodatku. Byly zde také zachovány cenné odkazy, které vedly čtenáře k paralelním slovům, k paralelním myšlenkám nebo událostem, k životopisným informacím, zeměpisným podrobnostem, ke splňování proroctví a k přímým nebo částečným citacím v jiných částech Bible.

Po jednosvazkovém vydání v roce 1961 pak byly vydány ještě čtyři další aktualizované revize. Nejnovější z nich vyšla v roce 1984. Bylo to vydání s velkým tiskem, rozsáhlým dodatkem, 125 000 odkazy, 11 400 objasňujícími poznámkami pod čarou a s konkordancí. Toto vydání je vybaveno tak, aby pomohlo badatelům porozumět, proč musí být určité texty přeloženy určitým způsobem, aby byly přesné, a také proč některé texty mohou být správně přeloženy více než jedním způsobem. Odkazy také pomáhají ocenit vzájemnou vazbu a soulad mezi jednotlivými biblickými knihami.

Překladatelský výbor Bible nového světa projevil upřímnou snahu pomoci těm, kdo milují Boží slovo, aby se seznámili s obsahem původního textu Křesťanských řeckých písem napsaného v koiné (obecné řečtině), a proto byl vytvořen The Kingdom Interlinear Translation of the Greek Scriptures (Meziřádkový překlad Království Řeckých písem). Watch Tower Society jej poprvé vydala v roce 1969 a pak jej aktualizovala v roce 1985. Obsahuje The New Testament in the Original Greek (Nový zákon v původní řečtině), který sestavili B. F. Westcott a F. J. A. Hort. Na pravé straně stránky je text Překladu nového světa (v aktualizovaném vydání je to revidovaný text z roku 1984). Ale mezi řádky řeckého textu je jiný překlad, velmi doslovný, který slovo za slovem uvádí, co skutečně říká řečtina, a to podle základního významu a gramatické formy každého slova. To umožňuje i badatelům, kteří neumějí číst řecky, zjistit, co v původním řeckém textu opravdu je.

 Měla snad tato práce na Překladu nového světa přinést užitek jen těm, kdo čtou anglicky? Misionáři Strážné věže na mnoha místech zjistili, že je obtížné získat dostatečný počet Biblí v místním jazyce, aby je bylo možné rozšiřovat mezi lidmi, kteří touží mít osobní výtisk Božího slova. Nebylo neobvyklé, když na některých místech světa byli tito misionáři hlavními distributory Biblí, které tiskly jiné biblické společnosti. Ale na to se zástupci těchto biblických společností nedívali vždy příznivě, a některé z těchto Biblí nebyly nejlépe přeloženy.

Překlad do jiných jazyků

Téhož roku, kdy vyšel úplný Překlad nového světa v jednom svazku, totiž v roce 1961, se vytvořila skupina zkušených překladatelů, kteří měli přeložit text do šesti dalších rozšířených jazyků — do francouzštiny, holandštiny, italštiny, němčiny, portugalštiny a španělštiny. Překlad z angličtiny, doplněný srovnáním s hebrejštinou a řečtinou, byl proveditelný, protože anglický překlad je sám o sobě doslovný. Překladatelé pracovali jako mezinárodní výbor ve spolupráci s překladatelským výborem Bible nového světa, a to v ústředí Společnosti v Brooklynu. V roce 1963 byla Křesťanská řecká písma vytištěna a vydána ve všech šesti jazycích.

V roce 1992 byl úplný Překlad nového světa Svatých písem k dispozici ve 12 jazycích — v angličtině, češtině, dánštině, francouzštině, holandštině, italštině, japonštině, němčině, portugalštině, slovenštině, španělštině a švédštině. Křesťanská řecká písma byla k dispozici ještě ve dvou dalších jazycích. To znamená, že byl tento překlad dostupný v rodném jazyce asi pro 1 400 000 000 osob, tedy pro více než čtvrtinu obyvatelstva světa, a ještě mnozí další lidé z něho mají užitek, když čtou jeho úryvky, které jsou překládány do 97 dalších jazyků ve Strážné věži. Čtenáři v těchto 97 jazycích si však dychtivě přáli mít plné znění Překladu nového světa ve svém vlastním jazyce. V roce 1992 se již začínalo s přípravami k překladu do šestnácti z těchto jazyků a k tomu, aby Hebrejská písma byla dokončena v těch dvou jazycích, do nichž byla přeložena pouze Křesťanská řecká písma.

Tyto Bible vznikaly v tiskárnách Společnosti a na výrobě se podíleli jen dobrovolní pracovníci, proto bylo možné je poskytovat za minimální cenu. Když  jeden rakouský svědek ukázal v roce 1972 jistému knihaři Překlad nového světa v němčině a zeptal se ho, kolik podle jeho odhadu stojí, nevycházel ten muž z údivu, když se dozvěděl, že předpokládaný příspěvek obnáší asi desetinu ceny, kterou sám uvedl.

Několik příkladů nám ukáže, jak tento překlad zapůsobil. Katolická církev ve Francii po staletí zakazovala laikům vlastnit Bibli. Katolické překlady, které byly k dostání, byly poměrně nákladné a málokteré rodiny je měly. Překlad nového světa Křesťanských řeckých písem ve francouzštině vyšel roku 1963 a úplná Bible v roce 1974. Do roku 1992 bylo pro rozšíření ve Francii vyexpedováno 2 437 711 výtisků Překladu nového světa; a počet svědků Jehovových se za stejné období zvýšil o 488 procent, celkem na 119 674.

Podobná situace byla v Itálii, kde bylo již dávno zakázáno vlastnit Bibli. Od vydání italského Překladu nového světa až do roku 1992 bylo rozšířeno 3 597 220 exemplářů; převážně to byly výtisky úplné Bible. Lidé chtěli sami zkoumat, co obsahuje Boží slovo. Je zajímavé, že v tomtéž období počet svědků Jehovových v Itálii prudce vzrostl — ze 7 801 na 194 013.

Když byl vydán Překlad nového světa Křesťanských řeckých písem v portugalštině, v Brazílii bylo jen 30 118 svědků a v Portugalsku 1 798 svědků. V následujících letech, do roku 1992, bylo jednotlivcům a sborům v těchto zemích rozesláno celkem 213 438 výtisků Křesťanských řeckých písem a 4 153 738 výtisků úplné Bible v portugalštině. K čemu to vedlo? V Brazílii je jedenáctkrát více osob, které aktivně chválí Jehovu, a v Portugalsku jich je dvaadvacetkrát více. Desetitisíce lidí, kteří nikdy neměli Bibli, bylo vděčných za to, že ji dostali, a jiní ocenili, že mají Bibli, která užívá slova, jimž rozumějí. Když byl v Brazílii předán k užívání New World Translation of the Holy Scriptures—With References (Rbi8), sdělovací prostředky zdůraznily, že to je nejúplnější  překlad (to znamená s největším počtem odkazů a poznámek pod čarou), jaký je možné v zemi získat. Bylo také uvedeno, že první náklad byl desetinásobný ve srovnání s většinou domácích vydání.

Španělské vydání Překladu nového světa Křesťanských řeckých písem také vyšlo v roce 1963 a úplná Bible pak v roce 1967. Bylo vydáno 527 451 výtisků Křesťanských řeckých písem a potom až do roku 1992 vyšlo ve španělštině 17 445 782 výtisků celé Bible. To přispělo k vynikajícímu vzrůstu v počtu lidí, kteří chválí Jehovu v zemích, kde se mluví španělsky. A tak v převážně španělsky mluvících zemích, kde svědkové Jehovovi vykonávají svou službu, vzrostl v letech 1963 až 1992 jejich počet z 82 106 na 942 551. A ve Spojených státech bylo v roce 1992 dalších 130 224 španělsky mluvících svědků Jehovových.

Překlad nového světa byl nadšeně přijat nejen tam, kde má silný vliv křesťanstvo. Když vyšel v japonštině, dostala odbočka v Japonsku během prvního roku objednávky na půl miliónu výtisků.

Náklad úplného Překladu nového světa ve 12 jazycích, v nichž byl v roce 1992 dostupný, činil do té doby 70 105 258 výtisků. Kromě toho byly části tohoto překladu vytištěny v nákladu 8 819 080 výtisků.

Bible se zpřístupňuje v mnoha podobách

V roce 1977 byla Watch Tower Society vybavena výpočetní technikou, jež se stala pomocí jak při vydávání Biblí, tak i v jiných oblastech vydavatelské činnosti. Pomáhá překladatelům dosáhnout větší důslednosti v jejich práci; usnadňuje také tisk Bible v rozmanitých podobách.

Jakmile byl celý text Bible vložen do počítače, nebylo obtížné za použití elektronického fotosázecího zařízení tisknout text v různých  podobách. Nejprve vyšla roku 1981 anglická verze — v obvyklé velikosti, s konkordancí a jinými praktickými dodatky. To byl první náklad, který Watch Tower Society vytiskla na ofsetové rotačce. Když byly do textu uloženého v počítači zaneseny přínosné výsledky revize, vyšel v roce 1984 anglický překlad ve velkém formátu; obsahoval mnoho hodnotných prvků pro zkoumání. Toho roku byla v angličtině vydána tatáž revize v obvyklé velikosti; obsahovala odkazy a konkordanci, ale ne poznámky pod čarou; dodatek v tomto vydání Bible byl určen spíše pro kazatelskou službu než k hlubšímu studiu. Někdy bylo zapotřebí velmi malé kapesní vydání, a to pak bylo v angličtině uveřejněno v roce 1987. Ve všech těchto úpravách se překlad brzy objevil i v jiných jazycích.

Pozornost se věnovala i tomu, aby se pomohlo lidem se zvláštními potřebami. Pro ty, kdo sice vidí, ale potřebují mimořádně velké písmo, byl roku 1985 vydán úplný anglický Překlad nového světa ve čtyřech svazcích. Zanedlouho bylo pořízeno stejné vydání v němčině, francouzštině, španělštině a japonštině. Předtím, v roce 1983, vyšel anglicky Překlad nového světa Křesťanských řeckých písem ve čtyřech svazcích v Braillově písmu zkratkopisem. Během dalších pěti let byl vydán anglicky v Braillově písmu úplný Překlad nového světa v 18 svazcích.

 Nebylo by pro některé lidi pomocí, kdyby mohli poslouchat nahrávku Bible? Rozhodně ano. Watch Tower Society tedy zahájila i tento druh vydavatelské činnosti. První nahrávkou na kazetě bylo Dobré poselství podle Jana, jež vyšlo anglicky v roce 1978. Během doby byl vydán celý Překlad nového světa na 75 magnetofonových kazetách. Původně malá akce se rozrostla ve velký projekt. Zanedlouho existovaly nahrávky i v jiných jazycích. V roce 1992 již byl Překlad nového světa, celý nebo jeho část, k dispozici na magnetofonových kazetách ve 14 jazycích. Některé odbočky zpočátku zadávaly nahrávání kazet komerčním firmám. Do roku 1992 vyrobila Watch Tower Society na vlastním zařízení přes 31 000 000 magnetofonových kazet.

Kazety s nahrávkami Bible byly užitečnější a používanější v daleko větší míře, než se původně očekávalo. Všude na světě se používají kazetové přehrávače. Mnoha lidem, kteří nemohli číst, to pak umožnilo mít osobní užitek z Božího posvátného Slova. Ženy mohly poslouchat magnetofonové kazety při domácí práci. Muži si je přehrávali v autě cestou do zaměstnání. Jednotliví svědkové získali lepší schopnost vyučovat, když pravidelně naslouchali Božímu slovu a všímali si, jak se vyslovují biblická jména a jakým způsobem jsou předčítány biblické texty.

V roce 1992 se na tiskových strojích Společnosti tiskla v Severní i Jižní Americe, v Evropě i na Dálném východě různá vydání Překladu nového světa. Bylo vytištěno celkem 78 924 338 svazků určených pro rozšiřování. Jen v Brooklynu byly tři velké rychloběžné ofsetové rotačky používány hlavně k tisku Biblí. Tyto tři stroje společně mohou mít za hodinu produkci odpovídající 7 900 Biblím a mnohdy je nezbytné, aby pracovaly v mimořádných směnách.

Svědkové Jehovovi však nabízejí lidem víc než jen Bibli, kterou snad někdo odloží někam na poličku. Každému, kdo se o Bibli zajímá — ať už získá její výtisk od svědků, nebo ne —, nabízejí bezplatné domácí biblické studium. Taková studia netrvají donekonečna. Mnozí ze studujících si berou k srdci, co se naučili, stanou se pokřtěnými svědky a pak se sami podílejí na vyučování druhých. Pokud ti, kdo studují, neprojevují během několika měsíců přiměřený pokrok v uplatňování toho, co se naučili, studium se často přeruší, aby měli příležitost i jiní lidé, kteří mají skutečný zájem. V roce 1992 poskytovali svědkové Jehovovi takovou službu v podobě bezplatného biblického studia 4 278 127 jednotlivcům nebo rodinám, a to zpravidla jednou týdně.

Svědkové Jehovovi tedy vydávají a rozšiřují Bibli a vyučují Božímu posvátnému Slovu způsobem, který nemá obdobu v žádné jiné organizaci.

[Poznámky pod čarou]

[Rámeček na straně 609]

Zcela nový překlad

Když vyšel první svazek „Překladu nového světa Hebrejských písem“, britský kritik Bible Alexander Thomson napsal: „Původních překladů Hebrejských písem do anglického jazyka je velice málo. Proto s velkou radostí vítáme vydání první části Překladu nového světa [Hebrejských písem], od 1. Mojžíšovy po Rut. . . Překladatelé zřejmě vynaložili zvláštní úsilí, aby jejich dílo bylo naprosto srozumitelné. Nikdo nemůže říci, že se mu nedostává svěžesti a původnosti. Jeho terminologie rozhodně není založena na terminologii dřívějších překladů.“ — „The Differentiator“, červen 1954, s. 131.

[Rámeček a obrázek na straně 610]

‚Text s běžně používanou slovní zásobou‘

Thomas N. Winter z univerzity v Nebrasce napsal do „The Classical Journal“ recenzi na „The Kingdom Interlinear Translation of the Greek Scriptures“, v níž říká: „Není to běžný meziřádkový překlad. Zachovává celistvost textu a pod ním uvádí pouze základní význam řeckého slova v angličtině. Meziřádkové provedení této knihy tedy vlastně není překlad. Běžně používaná slovní zásoba jen přesněji opisuje text. V úzkém sloupci na pravém okraji stránek je překlad ve vytříbené angličtině. . .

Základem je text, který sestavili Brooke F. Westcott a Fenton J. A. Hort (přetisk z roku 1881), ale překlad vytvořený anonymním výborem je naprosto moderní a důsledně přesný.“ — Vydání duben–květen 1974, s. 375–376.

[Obrázek]

Vydání z let 1969 a 1985

[Rámeček a obrázek na straně 611]

Názor jednoho znalce hebrejštiny

Znalec hebrejštiny profesor dr. Benjamin Kedar z Izraele řekl v roce 1989 o „Překladu nového světa“: „Při svém jazykovědném bádání ve spojitosti s hebrejskou Biblí a překlady často používám anglické vydání známé jako ‚Překlad nového světa‘. Přitom se mi opětovně potvrzuje, že se v tomto díle zračí poctivé úsilí dospět k co nejpřesnějšímu porozumění textu. Svědčí o rozsáhlé znalosti původního jazyka a převádí slova originálu do druhé řeči srozumitelně, aniž se zbytečně odchyluje od zvláštní stavby hebrejštiny. . . Každé vyjádření jazyka umožňuje určitou šíři při jeho výkladu či překladu. Proto lze o lingvistickém řešení v každém daném případě diskutovat. Nikdy jsem však v ‚Překladu nového světa‘ nenašel žádný tendenční úmysl vložit do textu něco, co neobsahuje.“

[Grafy na straně 613]

(Úplný, upravený text — viz publikaci)

Růst počtu svědků Jehovových od vydání „Překladu nového světa“

Francie

150 000

100 000

50 000

1963 1970 1980 1992

Itálie

150 000

100 000

50 000

1963 1970 1980 1992

Portugalsko a Brazílie

300 000

200 000

100 000

1963 1970 1980 1992

Španělsky mluvící země

900 000

600 000

300 000

1963 1970 1980 1992

 [Obrázky na straně 604]

Několik překladů, které používali badatelé Bible v dřívější době

Youngův doslovný překlad

Leeserův překlad (angličtina vedle hebrejštiny)

Tischendorfův „New Testament“ (s odlišným zněním z řeckých rukopisů)

Murdockův překlad (ze syrštiny)

„The Emphatic Diaglott“ (z řečtiny do angličtiny)

Bible opatřená komentáři (s různými anglickými interpretacemi)

„The Newberry Bible“ (s cennými poznámkami na okraji)

[Obrázek na straně 605]

Úvod k vydání Rotherhamova překladu „New Testament“, který byl asi v roce 1890 vytištěn pro Watch Tower Society

[Obrázek na straně 606]

Holmanovo lineární paralelní vydání Bible vytištěné na základě opatření Watch Tower Society v roce 1902

[Obrázek na straně 606]

Watch Tower Society vydala „King James Version“ se speciálně sestavenou konkordancí (1942)

[Obrázek na straně 607]

„American Standard Version“, překlad, který uvádí božské jméno Jehova více než 6 870krát; vydala Watch Tower Society (1944)

[Obrázek na straně 607]

Byingtonův překlad (1972)

[Obrázky na straně 608]

„Překlad nového světa“ byl poprvé vydán v angličtině v šesti svazcích v letech 1950 až 1960; později byly spojeny ve zvláštním vydání pro badatele

V roce 1961 vydán jako jeden celistvý svazek

Vydání z roku 1984 — velký formát se studijními odkazy

[Obrázek na straně 612]

„Překlad nového světa“ se časem stal dostupným ve více jazycích

[Obrázek na straně 614]

„Překlad nového světa“ s mimořádně velkým písmem

. . . v Braillově písmu

. . . na magnetofonových kazetách

. . . na počítačových disketách