11. kapitola

Jak jsme začali být známí jako svědkové Jehovovi

V PRVNÍCH desetiletích jejich novodobých dějin se o nich často mluvilo prostě jako o badatelích Bible. Když se jiní ptali na jméno organizace, naši bratři často odpovídali: „Jsme křesťané.“ Bratr Russell na takovou otázku odpověděl ve Strážné věži: „Neoddělujeme se od jiných křesťanů tím, že bychom se nazývali nějakým odlišujícím nebo zvláštním jménem. Jsme spokojeni se jménem křesťan, pod nímž byli známi raní svatí.“ — Vydání ze září 1888, angl.

Jak se tedy stalo, že jsme dnes známí jako svědkové Jehovovi?

Jméno křesťan

Praví následovníci Ježíše Krista v prvním století i v nové době mluvili o sobě a o spoluvěřících jako o „bratrech“, o „přátelích“ a o „Božím sboru“. (Sk. 11:29; 3. Jana 14; 1. Kor. 1:2) Mluvili také o Kristu jako o „Pánovi“ a o sobě jako o „otrocích Krista Ježíše“ a o „Božích otrocích“. (Kol. 3:24; Fil. 1:1; 1. Petra 2:16) Taková označení se ve sboru volně užívala a dobře se jim tam rozumělo.

V prvním století se způsobu života, který se soustřeďoval na víru v Ježíše Krista (a přeneseně i samotnému sboru), říkalo „ta Cesta“. (Sk. 9:2; 19:9) Řada překladů Skutků 18:25 naznačuje, že se mu říkalo také „Jehovova cesta“. * Na druhé straně někteří lidé mimo sbor o něm posměšně mluvili jako o „nazaretské sektě“. — Sk. 24:5.

V roce 44 n. l. nebo nedlouho potom začali být věrní následovníci Ježíše Krista známí jako křesťané. Někteří tvrdí, že je tak posměšně nazvali lidé mimo sbor. Řada biblických lexikografů a komentátorů však uvádí, že sloveso použité ve Skutcích 11:26 naznačuje božské řízení nebo zjevení. A tak v Překladu nového světa text zní: „V Antiochii to bylo poprvé, kdy učedníci byli božskou prozřetelností nazváni křesťané.“ (Podobné znění  podává Literal Translation of the Holy Bible — Doslovný překlad Svaté Bible od Roberta Younga, revidované vydání z roku 1898; The Simple English Bible — Jednoduchá anglická Bible z roku 1981 a New Testament — Nový zákon od Huga McCorda z roku 1988.) Kolem roku 58 n. l. bylo jméno křesťan dobře známé i římským úředníkům. — Sk. 26:28.

Dokud ještě žili Kristovi apoštolové, jméno křesťan bylo odlišující a zvláštní. (1. Petra 4:16) Všichni, kdo se prohlašovali za křesťany, avšak jejichž názory nebo chování vyvracely jejich tvrzení, byli z křesťanského společenství vyloučeni. Ale jak Ježíš předpověděl, po smrti apoštolů Satan zasel semena, z nichž vzešly napodobeniny křesťanů. Tito podvodníci si také činili nárok na jméno křesťan. (Mat. 13:24, 25, 37–39) Když se odpadlické křesťanství uchýlilo k násilnému obracení na víru, někteří lidé se prohlašovali za křesťany jen proto, aby nebyli pronásledováni. Postupem času byl každý Evropan, který o sobě netvrdil, že je Žid, muslim nebo ateista, často považován za křesťana bez ohledu na své názory nebo chování.

Posměšné přezdívky

Tento stav byl od 16. století problémem pro reformátory. Jak se mohli odlišit od jiných, kteří se prohlašovali za křesťany, když se jméno křesťan používalo tak volně?

Často se prostě smířili s používáním posměšné přezdívky, kterou jim dali jejich nepřátelé. Byli to například teologičtí odpůrci Martina Luthera v Německu, kteří poprvé uplatnili Lutherovo jméno na jeho následovníky a nazvali je luterány. Ti, kteří se přidružili k Johnu Wesleyovi v Anglii, byli nazváni metodisté, protože byli neobyčejně precizní a metodičtí v dodržování náboženských povinností. Baptisté se zprvu vzpírali přezdívce anabaptista (což znamená „znovu pokřtěný“), ale postupně přijali jméno baptisté jako jakýsi kompromis.

A co badatelé Bible? Duchovenstvo jim přezdívalo russellité nebo rutherfordovci. Přijmout takové jméno by však živilo sektářského ducha. Bylo by to v rozporu s pokáráním, které dal prvním křesťanům apoštol Pavel, když napsal: „Když. . . jeden říká: ‚Patřím Pavlovi‘, ale jiný říká: ‚Já Apollovi‘, nejste prostě lidé [totiž tělesného místo duchovního smýšlení]?“ (1. Kor. 3:4) Někteří lidé jim přezdívali „ti od Úsvitu milénia“; ale Kristovo tisícileté panování bylo jen jednou z jejich nauk. Jiní jim říkali „lidé od Strážné věže“; ale i to bylo nevhodné, protože Strážná věž byla jen jedna z publikací, které používali k šíření biblické pravdy.

Potřeba odlišujícího jména

Časem začalo být stále zřejmější, že sbor Jehovových služebníků opravdu potřebuje k označení křesťané přidat odlišující jméno. Význam slova  křesťan byl v mysli veřejnosti pokřiven, protože lidé, kteří se prohlašovali za křesťany, často neměli ani tušení, kdo byl Ježíš Kristus, co učil a co by měli dělat, kdyby skutečně byli jeho následovníky. A jak tedy naši bratři postupovali v porozumění Božímu slovu, jasně viděli potřebu oddělit se a odlišit od těch náboženských systémů, které se podvodně prohlašovaly za křesťanské.

Naši bratři opravdu o sobě často mluvili jako o badatelích Bible a od roku 1910 používali pojmenování Mezinárodní sdružení badatelů Bible, když mluvili o svých shromážděních. V roce 1914 přijali pro své místní skupiny pojmenování Sdružení badatelé Bible, aby nedocházelo k záměně s jejich nedávno vytvořenou právní korporací nazvanou International Bible Students Association. Avšak jejich uctívání zahrnovalo více než bádání v Bibli. Také jiní bádali v Bibli — někteří zbožně, jiní kriticky, a mnozí jako lidé, kteří ji považují prostě za literární skvost. Po smrti bratra Russella pak někteří bývalí společníci odmítli spolupracovat s Watch Tower Society a International Bible Students Association, a dokonce se proti činnosti těchto společností stavěli. Takové odštěpené skupiny používaly rozličná jména. Někteří se přidrželi označení Sdružení badatelé Bible. A to působilo další zmatek.

Ale pak jsme roku 1931 přijali opravdu odlišující jméno svědkové Jehovovi. Spisovatel Chandler W. Sterling to označuje jako „nejgeniálnější  tah“ J. F. Rutherforda, tehdejšího prezidenta Watch Tower Society. Podle názoru tohoto spisovatele to byl chytrý krok, který skupině nejen poskytl oficiální název, ale také jí usnadnil, aby všechny biblické odkazy na „svědky“ a „svědectví“ uplatňovala výslovně na svědky Jehovovy. Naproti tomu A. H. Macmillan, administrativní spolupracovník tří prezidentů Watch Tower Society, řekl o ohlášení, které pronesl bratr Rutherford: „Vůbec v duchu nepochybuji — ani tehdy, ani nyní —, že ho v tom vedl Pán a že je to jméno, které Jehova chce, abychom nosili. A my jsme velmi šťastní a jsme rádi, že je máme.“ Kterému názoru dávají za pravdu skutečnosti? Bylo to jméno ‚geniálním tahem‘ bratra Rutherforda, nebo bylo výsledkem božské prozřetelnosti?

Vývoj, který směřoval k tomuto jménu

V osmém století př. n. l. Jehova nechal Izajáše napsat: „‚Jste moji svědkové,‘ je Jehovův výrok, ‚ano můj sluha, kterého jsem vyvolil, abyste poznali a věřili ve mne a abyste rozuměli, že jsem Týž. Přede mnou nebyl vytvořen Bůh a po mně nadále nebyl žádný‘. . . ‚Jste tedy moji svědkové,‘ je Jehovův výrok, ‚a já jsem Bůh.‘“ (Iz. 43:10, 12) Jak ukazují Křesťanská řecká písma, mnohá proroctví zaznamenaná Izajášem se splňují ve spojitosti s křesťanským sborem. (Srovnej Izajáše 8:18 s Hebrejcům 2:10–13; Izajáše 66:22 se Zjevením 21:1, 2.) Přesto Izajáš 43:10, 12 nebyl ve Strážné věži během prvních čtyřiceti let, kdy vycházela, nikdy dopodrobna rozebírán.

Potom však zkoumání Písem zaměřilo pozornost Jehovových služebníků k významným novým věcem. Boží Království s Ježíšem jako mesiášským Králem se zrodilo v nebesích roku 1914. V roce 1925 to bylo ve Strážné věži objasněno a prorockému příkazu ve 43. kapitole Izajáše, být Jehovovými svědky, se věnovala pozornost v jedenácti různých vydáních tohoto časopisu.

Ve Strážné věži č. 4, 1926 (z 1. ledna 1926, angl.) položil hlavní článek podnětnou otázku: ‚Kdo bude ctít Jehovu?‘ Během následujících pěti let rozebírala Strážná věž nějakou část Izajáše 43:10–12 ve 46 jednotlivých vydáních a pokaždé s uplatněním na pravé křesťany. * V roce 1929 bylo  poukázáno na to, že základní sporná otázka, před níž stojí všechno inteligentní tvorstvo, zahrnuje i úctu k Jehovovu jménu. A ve spojitosti s odpovědností, jakou mají Jehovovi služebníci ohledně této sporné otázky, se opakovaně uvažovalo o Izajášovi 43:10–12.

Skutečnosti tedy ukazují, že díky zkoumání Bible byla opakovaně obracena pozornost na jejich závazek být Jehovovými svědky. Zde nešlo o to, jaké jméno by měla nějaká skupina dostat, ale o dílo, které měla konat.

 Pod jakým jménem by však takoví svědkové měli být známí? Co by bylo vhodné vzhledem k dílu, které konali? A k jakému závěru mířilo Boží vlastní Slovo? O této věci se jednalo na sjezdu v Columbu (Ohio) od 24. do 30. července 1931.

Nové jméno

Na přední straně sjezdového programu vynikala velká písmena JW. Co znamenala? Jejich význam byl objasněn až v neděli 26. července. Toho dne pronesl bratr Rutherford veřejnou přednášku „Království, naděje světa“. Když v přednášce označoval ty, kdo jsou hlasateli Božího Království, výslovně se zmínil o jménu svědkové Jehovovi (Jehovah’s Witnesses).

Toho dne pronesl bratr Rutherford ještě další proslov, během něhož rozebral důvody, proč je zapotřebí odlišujícího jména. * Na jaké jméno poukazují samotná Písma? Řečník citoval Skutky 15:14, kde se obrací pozornost na Boží předsevzetí vybrat si z národů „lid pro své jméno“. Ve své přednášce zdůraznil, že podle Zjevení 3:14 je Ježíš Kristus „věrný a pravý svědek“. Odvolal se na Jana 18:37, kde Ježíš prohlásil: „Proto jsem přišel do světa, abych vydal svědectví o pravdě.“ Obrátil pozornost na 1. Petra 2:9, 10, kde stojí, že Boží služebníci mají ‚široko daleko oznamovat znamenitosti toho, který je povolal ze tmy do svého podivuhodného světla‘. Rozebíral pak řadu textů z Izajáše, z nichž mnohým se tehdy plně nerozumělo. Svůj výklad završil Izajášem 43:8–12, který obsahuje božské pověření: „‚Jste. . . moji svědkové,‘ je Jehovův výrok, ‚a já jsem Bůh.‘“ K jakému závěru tedy vedlo Jehovovo vlastní Slovo? Jaké jméno by bylo v souladu se způsobem, jímž Bůh své služebníky skutečně používal?

Jasná odpověď byla vyjádřena v rezoluci, která byla při té příležitosti nadšeně přijata. * V této rezoluci mimo jiné stálo:

„Proto nyní oznamujeme své pravé stanovisko, věříce že se to děje v souhlase s Boží vůlí, jež jest v jeho slově vyjádřená:

 Že k bratru Charlesu T. Russellovi chováme lásku pro jeho dílo, a že radostně uznáváme, že Pán jej použil a jeho práci nadmíru žehnal; dle slova Božího nemůžeme však souhlasiti, abychom byli nazýváni ‚Russellité‘; že Strážná Věž biblická a traktátní společnost, Mezinárodní sdružení badatelů bible a Sdružení lidové kazatelny jsou toliko jména spolků, které máme jako skupina křesťanských lidí, kontrolujeme a užíváme jich ku provedení našeho díla u poslušnosti vůči Božím příkazům; že však žádné z těchto označení nám jako spolku křesťanů, kteří kráčí ve šlépějích našeho Pána a Mistra, Krista Ježíše, nemůže býti náležitým způsobem připojeno aneb přidáno; že bádáme v bibli, ale že jako sdružení tvořící spolek křesťanů odmítáme, jméno ‚Badatelé bible‘ aneb podobná jména jako prostředek ku zjištění našeho správného stanoviska před Pánem, přijmouti aneb se tak nechati nazývati; že zavrhujeme jméno nějakého člověka nésti aneb se tak nazývati;

Že my, vykoupení drahocennou krví našeho Pána a Vykupitele, ospravedlněni a zplozeni Jehovou Bohem a povoláni k jeho království, bez váhání prohlašujeme, že jsme Jehovovi Bohu a jeho království poddanými a oddanými; že jsme služebníky Jehovovými a jest nám nařízeno, konati v jeho jménu dílo, přinášeti svědectví Ježíše Krista a lidem oznamovati, že Jehova jest pravým a všemohoucím Bohem; proto přijímáme s radostí jméno, jež ústa Páně jmenovala, a přejeme si, býti pod tímto jménem známými a tak nazýváni: Svědkové Jehovovi. — Iz. 43:10–12.“ *

Po přečtení celé rezoluce hlasitý, dlouhotrvající potlesk potvrdil, že přítomní plně souhlasí s tím, co bylo proneseno.

Přijetí odpovědnosti

Jaká je to čest nosit jméno jediného pravého Boha, Svrchovaného Panovníka vesmíru! To jméno však s sebou nese odpovědnost. Je to odpovědnost, kterou jiné náboženské skupiny nechtějí přijmout. Jak to řekl bratr Rutherford ve své přednášce: „Šťastní jsou ti, kteří mohou přijmout jméno, jež nechce nikdo pod sluncem kromě těch, kdo jsou zcela a bezvýhradně oddáni  Jehovovi.“ A přesto, jak vhodné je to, aby Jehovovi služebníci nosili Boží osobní jméno, aby je dávali na vědomí a aby bylo především spojováno s ohlašováním Božího předsevzetí!

Jakákoli skupina nebo jednotlivci, kteří mluví ve jménu Jehovy, na sebe berou závazek předávat jeho slovo pravdivě. (Jer. 23:26–28) Musí oznamovat nejen Jehovova opatření pro požehnání těm, kdo milují spravedlnost, ale také jeho rozsudky nad lidmi, kteří pěstují nespravedlnost. Stejně jako to Jehova zakázal svým prorokům v minulých dobách, nesmějí jeho svědkové ani dnes nic ubrat z Božího slova tím, že by to neoznamovali. (Jer. 1:17; 26:2; Ezek. 3:1–11) Musí ohlašovat jak „rok dobré vůle od Jehovy“, tak „den pomsty našeho Boha“. (Iz. 61:1, 2) Ti, kdo přijali uvedenou rezoluci, uznali tu odpovědnost a v závěrečné části rezoluce prohlásili:

„Jako svědků Jehovových jest naším jediným a výhradním přáním, býti jeho příkazů plně poslušni; oznamovati, že on sám jest jediným pravým a všemohoucím Bohem; že jeho slovo jest pravé a že jeho jméno jest hodno veškeré cti a slávy; že Kristus jest Božím králem, kterého posadil na svůj trůn plnomocenství; že jeho království nyní přišlo; a že u poslušnosti vůči příkazům Páně musíme tuto dobrou zprávu jako vyznání aneb svědectví národům oznamovati a poučovati panovníky a lid o satanově ukrutné a utiskující organisaci, zvláště s poukázáním na ‚křesťanstvo‘, nejohavnější to části jeho viditelné organisace, a jim Boží úmysl, v krátkosti organisaci satanskou rozdrtiti, musiti oznámiti, po kterémžto velkém zničujícím díle Kristus král přinese poslušným lidem země rychle pokoj, blahobyt, svobodu, a zdraví, štěstí a věčný život; že Boží království jest nadějí světa, mimo které není žádné jiné naděje; a že toto poselství musí býti přineseno těmi, kteří byli označeni za svědky Jehovovy.

Zveme každého, který jest Jehovovi a jeho království cele oddán, ve vší pokoře, zúčastniti se zvěstování tohoto dobrého poselství jiným, aby spravedlivá korouhev Páně byla vyvýšena a lid světa se dozvěděl, kde by mohl najíti pravdu a naději na pomoc; a ovšem, aby velké a svaté jméno Jehovovo bylo ospravedlněno a vyvýšeno.“

Nejen v Columbu (Ohio) v Americe, ale až v Austrálii propukali posluchači v potlesk, když slyšeli oznámení tohoto nového jména. V Japonsku se podařilo po několikahodinovém úsilí uprostřed noci zachytit na krátkovlnném přijímači jen krátký úryvek programu. Okamžitě byl přeložen. Tak tamější malá skupina slyšela rezoluci a hřímavý potlesk. Macue Išiová byla při tom a později napsala, že ‚vykřikli radostí v souladu s jejich bratry v Americe‘. Po sjezdu v Columbu vyjádřila shromáždění  a sbory svědků Jehovových ve všech zemích, kde sloužili, plný souhlas s rezolucí. Například z Norska přišla zpráva: „Na našem ročním sjezdu. . . v Oslu jsme všichni vstali a s velkým nadšením zvolali: ‚Ja‘, když jsme přijímali své nové jméno ‚svědkové Jehovovi‘.“

Víc než jen nějaká nálepka

Uvědomí si vůbec svět, že naši bratři přijali nové jméno? Rozhodně ano. Proslov, v němž bylo poprvé toto jméno oznámeno, byl vysílán na nejrozsáhlejší síti rozhlasových stanic, jaká byla do té doby použita. Navíc byla rezoluce uvádějící nové jméno zahrnuta v brožuře Království, naděje světa. Po sjezdu rozšířili svědkové Jehovovi milióny výtisků této brožury v mnoha jazycích v Severní a Jižní Americe, Evropě, Africe, Asii a na mořských ostrovech. Kromě toho, že nabízeli brožuru dům od domu, vyvinuli zvláštní úsilí, aby dali po jednom výtisku každému vládnímu úředníkovi, přednímu podnikateli a duchovnímu. Někteří si ještě v roce 1992 dobře vzpomínali, jak se podíleli na té významné kampani.

Ne všichni ovšem přijali brožuru vlídně. Eva Abbottová si vzpomíná, jak odcházela z domu jednoho duchovního ve Spojených státech. Brožura letěla za ní a skončila na zemi. Nechtěla ji tam nechat, a tak ji zvedla; jenže zavrčel velký pes, vytrhl jí brožuru z ruky a odnesl ji svému pánovi, který byl kazatelem. „Co jsem nemohla předat já, předal pes,“ poznamenala sestra.

Martin Pötzinger, který později sloužil jako člen vedoucího sboru svědků Jehovových, vzpomínal: „Když jsme se představovali slovy: ‚Přišel jsem k vám dnes jako svědek Jehovův‘, objevovaly se v každých dveřích užaslé tváře. Lidé vrtěli hlavou nebo se ptali: ‚Ale jste snad pořád badatelé Bible? Nebo jste přešel k nové sektě?‘“ Situace se postupně měnila. Několik let potom, co začali používat své odlišující jméno, napsal bratr Pötzinger: „To je ale změna! Dřív než řeknu slovo, lidé říkají: ‚Vy jste určitě svědek Jehovův.‘“ Ano, dnes už to jméno znají.

To jméno není jen nějaká nálepka. Mladí i staří, muži i ženy, všichni svědkové Jehovovi se podílejí na vydávání svědectví o Jehovovi a jeho velkolepém předsevzetí. Proto napsal C. S. Braden, profesor dějin náboženství: „Svědkové Jehovovi doslova pokryli zemi svým svědectvím.“ — These Also Believe (Ti také věří).

Ačkoli svědecké dílo konané našimi bratry předtím, než přijali jméno svědkové Jehovovi, obsáhlo celou zeměkouli, při zpětném pohledu se zdá, že je Jehova připravoval na ještě větší dílo — shromažďování velkého zástupu, který bude zachován naživu přes Armagedon a dostane příležitost žít navždy na rajské zemi.

[Poznámky pod čarou]

[Praporek na straně 149]

„Učedníci byli božskou prozřetelností nazváni křesťané“

[Praporek na straně 150]

Význam jména křesťan se v mysli veřejnosti pokřivil

[Praporek na straně 151]

Byli víc než badatelé Bible

[Praporek na straně 157]

„‚Jste moji svědkové,‘ je Jehovův výrok, ‚a já jsem Bůh‘“

[Rámeček na straně 151]

Jméno svědkové Jehovovi v Severní a Jižní Americe

anglicky Jehovah’s Witnesses

arabsky ش‍هود ‍ي‍هوه‍

arménsky Եհովայի Վկաներ

čínsky 耶和華見證人

francouzsky Témoins de Jéhovah

grónsky Jehovap Nalunaajaasui

italsky Testimoni di Geova

japonsky エホバの証人

korejsky 여호와의 증인

papiamentsky Testigonan di Jehova

polsky Świadkowie Jehowy

portugalsky Testemunhas de Jeová

řecky Μάρτυρες του Ιεχωβά

samojsky Molimau a Ieova

sranantongsky Jehovah Kotoigi

španělsky Testigos de Jehová

tagalogsky Mga Saksi ni Jehova

vietnamsky Nhân-chứng Giê-hô-va

[Rámeček na straně 152]

Viděli to i jiní

„Strážná věž“ nebyla jediná, která z Bible poukazovala na to, že Jehova bude mít na zemi svědky. Například H. A. Ironside v knize „Lectures on Daniel the Prophet“ (Přednášky o proroku Danielovi, poprvé vydané roku 1911) se zmínil o těch, na nichž se splní drahocenné sliby ze 43. kapitoly Izajáše, a napsal: „Ti budou Jehovovými svědky, svědčícími o moci a slávě jediného pravého Boha, až odpadlé křesťanstvo propadne silnému bludu a uvěří v Antikristovu lež.“

[Rámeček na straně 153]

Jméno svědkové Jehovovi ve východních zemích a na tichomořských ostrovech

anglicky Jehovah’s Witnesses

bengálsky যিহোবার সাক্ষিরা

bikolsky, cebuánsky,

hiligaynonsky, samar-leytsky,

tagalogsky Mga Saksi ni Jehova

bislamsky Ol Wetnes blong Jeova

čínsky 耶和華見證人

fidžijsky Vakadinadina i Jiova

gudžarátsky યહોવાહના સાક્ષીઓ

hindsky यहोवा के साक्षी

hirimotu Iehova ena Witness Taudia

ilokánsky Dagiti Saksi ni Jehova

indonésky Saksi-Saksi Yehuwa

japonsky エホバの証人

kannadsky ಯೆಹೋವನ ಸಾಕ್ಷಿಗಳು

korejsky 여호와의 증인

malajálamsky യഹോവയുടെ സാക്ഷികൾ

maráthsky यहोवाचे साक्षीदार

marshallsky Dri Kennan ro an Jeova

myanmarsky ယေဟောဝါသက်သေမျာ

nepálsky यहोवाका साक्षीहरू

niuejsky Tau Fakamoli a Iehova

palausky reSioning er a Jehovah

pangasinansky Saray Tasi nen Jehova

pidžin Nové Guineje Ol Witnes Bilong Jehova

pidžin Šalomounových ostrovů all’gether Jehovah’s Witness

ponapsky Sounkadehde kan en Siohwa

rarotongsky Au Kite o Iehova

rusky Свидетели Иеговы

samojsky, tuvalsky Molimau a Ieova

sinhálsky යෙහෝවාගේ සාක්ෂිකරුවෝ

tahitsky Ite no Iehova

tamilsky யெகோவாவின் சாட்சிகள்

telugsky యెహోవాసాక్షులు

thajsky พยาน​พระ​ยะโฮวา

tongsky Fakamo‘oni ‘a Sihova

truksky Ekkewe Chon Pwarata Jiowa

urdsky

vietnamsky Nhân-chứng Giê-hô-va

yapsky Pi Mich Rok Jehovah

 [Rámeček na straně 154]

Jméno svědkové Jehovovi v Africe

anglicky Jehovah’s Witnesses

afrikánsky Jehovah se Getuies

amharsky የይሖዋ ምሥክሮች

arabsky ش‍هود ‍ي‍هوه‍

cibembsky Inte sha kwa Yehova

čičewsky Mboni za Yehova

efiksky Mme Ntiense Jehovah

ewesky Yehowa Ðasefowo

francouzsky Témoins de Jéhovah

gasky Yehowa Odasefoi

gunsky Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ

haussky Shaidun Jehovah

igbosky Ndịàmà Jehova

jorubsky Ẹlẹ́rìí Jehofa

kilubsky Ba Tumoni twa Yehova

kinjarwandsky Abahamya ba Yehova

kirundsky Ivyabona vya Yehova

kisisky Seiyaa Jɛhowaa

kwaňamsky Eendombwedi daJehova

lingalsky Batemwe ya Jéhovah

lugandsky Abajulirwa ba Yakuwa

malgašsky Vavolombelon’i Jehovah

moorsky A Zeova Kaset rãmba

ndongsky Oonzapo dhaJehova

portugalsky Testemunhas de Jeová

sangsky A-Témoin ti Jéhovah

sepedsky Dihlatse tša Jehofa

sesothsky Lipaki tsa Jehova

silozsky Lipaki za Jehova

svahilsky Mashahidi wa Yehova

šonsky Zvapupu zvaJehovha

tigriňsky ናይ የሆዋ መሰኻኽር

tsongsky Timbhoni ta Yehova

tswansky Basupi ba ga Jehofa

tšilubsky Bantemu ba Yehowa

twisky Yehowa Adansefo

vendsky Ṱhanzi dza Yehova

xhosky amaNgqina kaYehova

zulsky oFakazi BakaJehova

[Rámeček na straně 154]

Jméno svědkové Jehovovi v Evropě a na Středním východě

albánsky Dëshmitarët e Jehovait

anglicky Jehovah’s Witnesses

arabsky ش‍هود ‍ي‍هوه‍

arménsky Եհովայի Վկաներ

bulharsky Свидетелите на Йехова

česky svědkové Jehovovi

dánsky Jehovas Vidner

estonsky Jehoova tunnistajad

finsky Jehovan todistajat

francouzsky Témoins de Jéhovah

hebrejsky עדי־יהוה

holandsky Jehovah’s Getuigen

chorvatsky Jehovini svjedoci

islandsky Vottar Jehóva

italsky Testimoni di Geova

maďarsky Jehova Tanúi

makedonsky, srbsky Јеховини сведоци

maltsky Xhieda ta’ Jehovah

německy Jehovas Zeugen

norsky Jehovas vitner

polsky Świadkowie Jehowy

portugalsky Testemunhas de Jeová

rumunsky Martorii lui Iehova

rusky Свидетели Иеговы

řecky Μάρτυρες του Ιεχωβά

slovensky Jehovovi svedkovia

slovinsky Jehovove priče

španělsky Testigos de Jehová

švédsky Jehovas vittnen

turecky Yehova’nın Şahitleri

ukrajinsky Свідки Єгови

[Obrázky na straně 155]

Na sjezdu roku 1931 vynikaly iniciály JW (bez vysvětlení). Jejich význam byl objasněn vzrušujícím proslovem o novém jménu

[Obrázky na straně 156]

Hrdě oznamovali jiným, že jsou svědkové Jehovovi