Jejich novodobý rozvoj a vzrůst

NOVODOBÉ dějiny svědků Jehovových začaly před více než sto lety. Na začátku sedmdesátých let 19. století vznikla ve Spojených státech v Allegheny, jež je nyní součástí Pittsburghu v Pensylvánii, jedna poměrně nenápadná skupina, která se věnovala studiu Bible. Hybnou silou této skupiny byl Charles Taze Russell. V červenci 1879 vyšlo první číslo časopisu Zion’s Watch Tower and Herald of Christ’s Presence (Sionská Strážná věž a zvěstovatel přítomnosti Kristovy). V roce 1880 již existovala v sousedních státech řada sborů, které vznikly z této malé skupiny studia Bible. V roce 1881 byla vytvořena Zion’s Watch Tower Tract Society a roku 1884 byla zaregistrována. Jejím prezidentem se stal Russell. Později byl název Společnosti změněn na Watch Tower Bible and Tract Society. Mnoho těch, kdo s ní byli spojeni, vydávalo svědectví dům od domu a nabízelo biblickou literaturu. V roce 1888 se této činnosti celodobě věnovalo padesát lidí — dnes je to na celém světě průměrně asi 700 000 lidí.

V roce 1909 již toto dílo probíhalo v mezinárodním rozsahu a ústředí Společnosti se přestěhovalo do Brooklynu v New Yorku, kde je až dosud. V novinách byla uveřejňována kázání, přičemž do roku 1913 tato kázání vycházela již ve čtyřech jazycích ve 3 000 listech vydávaných ve Spojených státech, v Kanadě i Evropě. Knih, brožur a traktátů byly rozšiřovány stamiliony.

V roce 1912 začala práce na „Fotodramatu Stvoření“, které zachycovalo na diapozitivech a na filmu doprovázeném zvukem dobu od stvoření země až do konce Kristova Tisíciletého panování. Promítat se začalo v roce 1914 a denně je shlédlo 35 000 diváků. Pokud jde o zvukové filmy, „Fotodrama Stvoření“ bylo průkopnickým dílem.

ROK 1914

V té době se blížilo velmi důležité období. Badatel Bible Charles Taze Russell napsal v roce 1876 do časopisu Bible Examiner vydávaného v Brooklynu v New Yorku článek  nazvaný „Časy pohanů: Kdy skončí?“, který byl otištěn v říjnovém čísle a v němž bylo na straně 27 uvedeno: „[Těch] sedm časů skončí léta Páně 1914.“ Časy pohanů jsou obdobím, které je v jiném překladu Bible označeno jako „ustanovené časy národů“. (Lukáš 21:24) I když ne všechno, co bylo očekáváno, se splnilo v roce 1914, tento rok skutečně znamenal konec časů pohanů a měl zvláštní význam. Mnoho historiků a komentátorů se shoduje v tom, že rok 1914 byl mezníkem v lidských dějinách. To je patrné z následujících výroků:

„Poslední zcela ‚normální‘ rok v dějinách byl rok 1913, tedy poslední rok před začátkem první světové války.“ (Úvodník listu Times-Herald, Washington, 13. března 1949)

„Na pětasedmdesátileté období od roku 1914 do roku 1989, kdy proběhly dvě světové války a studená válka, historikové stále více pohlížejí jako na samostatnou, ohraničenou epochu, zvláštní dobu, kdy většina světa buď ve válce bojovala, nebo se z války vzpamatovávala, anebo se na válku připravovala.“ (The New York Times, 7. května 1995)

„První světovou válkou explodoval celý svět a dosud nevíme proč. Lidé si předtím mysleli, že utopie je na dohled. Byl pokoj a blahobyt. Potom všechno explodovalo. Od té doby jsme ve stavu bezvědomí... V tomto století bylo zabito více lidí než v celých dějinách.“ (Dr. Walker Percy, American Medical News, 21. listopadu 1977)

Více než 50 let po roce 1914 německý státník Konrad Adenauer napsal: „Bezpečí a pokoj zmizely ze života lidí po roce 1914.“ (The West Parker, Cleveland, stát Ohio, 20. ledna 1966)

V roce 1916 zemřel C. T. Russell, první prezident Společnosti, a do tohoto úřadu místo něj následující rok nastoupil Joseph F. Rutherford. Došlo k mnoha změnám. Kromě Strážné věže začal být vydáván přidružený časopis s názvem Zlatý věk. (Nyní se jmenuje Probuďte se! a vychází v nákladu přes 20 000 000 výtisků ve více než 80 jazycích.) Začal se klást větší důraz na vydávání svědectví dveře ode dveří. A aby se tito křesťané odlišili od denominací křesťanstva, přijali v roce 1931 jméno svědkové Jehovovi. To je založeno na slovech zapsaných u Izajáše 43:10–12.

 Ve dvacátých a třicátých letech byl široce využíván rozhlas. V roce 1933 Společnost vysílala biblické přednášky již prostřednictvím 403 rozhlasových stanic. Později bylo využití rozhlasu do značné míry nahrazeno tím, že svědkové navštěvovali s přenosnými gramofony lidi dům od domu a pouštěli jim nahrané biblické proslovy. S těmi, kdo projevili zájem o biblickou pravdu, začali vést domácí biblické studium.

SOUDNÍ VÍTĚZSTVÍ

Ve třicátých a čtyřicátých letech bylo mnoho svědků za tuto činnost zatčeno a v zájmu svobody projevu, tisku, shromažďování a uctívání byla vedena řada soudních případů. Ve Spojených státech se díky odvolání u nižších soudů dosáhlo 43 vítězství v případech týkajících se svědků, které byly projednávány před Nejvyšším soudem Spojených států. Podobně i v dalších zemích vynesly nejvyšší soudy příznivé rozsudky. Profesor C. S. Braden ve své knize These Also Believe (Ti také věří) napsal o svědcích v souvislosti s těmito soudními vítězstvími následující myšlenku: „Svým bojem za zachování občanských práv prokázali pozoruhodnou službu demokracii, neboť svým zápasem učinili mnoho pro zajištění těchto práv pro každou menšinovou skupinu v Americe.“

 ZVLÁŠTNÍ ŠKOLÍCÍ PROGRAMY

V roce 1942 zemřel J. F. Rutherford a prezidentem Společnosti se místo něj stal N. H. Knorr. Byl zahájen propracovaný program školení. V roce 1943 byla zřízena zvláštní škola pro misionáře nazvaná biblická škola Strážné věže Gilead. Od té doby byli absolventi této školy vysláni již do řady zemí po celém světě. V zemích, kde kdysi nebyl žádný sbor, jich řada nových vznikla a po celém světě je nyní více než 100 odboček. Čas od času bývají uspořádána zvláštní školení pro sborové starší, dobrovolné pracovníky v odbočkách i pro ty, kdo se celodobě podílejí na vydávání svědectví (jako průkopníci). Řada specializovaných školení pro služebníky probíhá ve vzdělávacím středisku v Pattersonu ve státě New York.

Nathan H. Knorr zemřel v roce 1977. Jednou z posledních organizačních změn, na nichž se před smrtí podílel, bylo rozšíření vedoucího sboru, který pracuje ve světovém ústředí v Brooklynu. V roce 1976 byly organizační úkoly rozděleny a svěřeny několika výborům, jež jsou tvořeny členy vedoucího sboru, z nichž každý slouží Bohu již řadu desetiletí.

 ROZŠIŘOVÁNÍ TISKÁREN

Novodobé dějiny svědků Jehovových jsou plné vzrušujících událostí. Z jedné malé skupiny, která se v Pensylvánii v roce 1870 scházela ke studiu Bible, vzniklo do roku 2000 přibližně 90 000 sborů svědků Jehovových po celém světě. Veškerou literaturu zpočátku tiskly obchodní firmy. Potom, v roce 1920, začala být část literatury svědků vyráběna v pronajatých tiskárnách. Ale od roku 1927 bylo mnohem více literatury vytištěno v osmipodlažní tiskárně v newyorském Brooklynu, kterou vlastní Watchtower Bible and Tract Society of New York, Inc. Dnes již Společnost používá několik dalších tiskárenských budov a celý kancelářský komplex. V Brooklynu jsou také další budovy, v nichž jsou ubytováni dobrovolníci, kteří pracují v tiskárně. Kromě toho je využívána i farma spojená s tiskárnou nedaleko Wallkillu, na severu státu New York. Tam se tisknou časopisy Strážná věž a Probuďte se! a odtamtud také pochází část potravin pro služebníky, kteří pracují na různých místech. Každý dobrovolný pracovník dostává měsíčně malý příspěvek na úhradu svých výdajů.

MEZINÁRODNÍ SJEZDY

První větší sjezd se konal roku 1893 v Chicagu ve státě Illinois ve Spojených státech. Zúčastnilo se ho 360 návštěvníků, a 70 nových bylo pokřtěno. Poslední velký mezinárodní sjezd konaný pro všechny na jediném místě proběhl v roce 1958 v New Yorku. Byly při něm využity dva stadiony — Yankee Stadium a tehdejší Polo Grounds. Vrcholný počet účastníků tohoto sjezdu byl 253 922, a 7 136 nových bylo pokřtěno. Od té doby se tato mezinárodní shromáždění konají jako série sjezdů probíhajících v mnoha zemích. Takovou sérii může tvořit i tisíc jednotlivých sjezdů, které se konají po celém světě.

[Praporek na straně 8]

Pozoruhodná služba ve prospěch občanských svobod

[Obrázek na straně 6]

Náklad „Strážné věže“ vzrostl ze 6 000 v jediném jazyce na více než 22 000 000 výtisků ve více než 132 jazycích

[Obrázek na straně 7]

Mezník lidských dějin

 [Celostránkový obrázek na straně 10]