Přejít k článku

Přejít na obsah

Mimoškolní činnost

Mimoškolní činnost

Mimoškolní činnost

Svědkové Jehovovi se domnívají, že život není jen samé studium a práce. Jistý pohyb a odpočinek mezi hodinami výuky je k osvěžení potřebný. Všimli jste si však možná, že se většina mladých svědků neúčastní mimoškolní činnosti pořádané školou. Krátké vysvětlení vám pomůže pochopit náš názor na tuto věc.

Rodiny svědků již mají svůj program činnosti, který se soustřeďuje kolem jejich uctívání, a rodiče jsou povzbuzováni, aby do tohoto rodinného programu včlenili i rekreaci. Když rodiče organizují rekreaci a zábavu svých dětí, dohlížejí na ni a často se na ní s nimi podílejí, takže je zajištěn potřebný dozor.

Někdy se několik rodin svědků věnuje různým druhům zábavy společně. Několikrát za rok také cestují na větší shromáždění, jimž se říká krajské a oblastní sjezdy. Při těchto výletech někdy navštíví muzea, historická místa a jiné kulturní zajímavosti. Mladí svědkové se na těchto shromážděních setkávají a těší se ze společenství s mnoha jinými mladistvými z jiných částí země, kteří mají stejný cíl jako oni: sloužit svému Bohu Jehovovi.

Toto zdravé společenství považujeme pro své mladé za nezbytné, zejména když vidíme rozpad mravních norem v dnešní lidské společnosti. Svědkové Jehovovi berou vážně biblické varování: „Špatná společenství kazí užitečné zvyky.“ A jak již bylo řečeno, snažíme se vyhovět Ježíšovu výroku k jeho následovníkům: „Nejste částí světa.“ (1. Korinťanům 15:33; Jan 15:19) Tyto zásady utvářejí názor rodin svědků na mimoškolní činnost, jako například:

Sporty: Tělesné cvičení, jaké nám poskytují sporty, je pro nás dobré. Bible to však staví do správného světla: „Tělesné cvičení je totiž prospěšné k máločemu, ale zbožná oddanost je prospěšná ke všemu.“ (1. Timoteovi 4:7, 8) Svědkové Jehovovi v souladu s touto radou oceňují hodnotu tělesné výchovy, která se koná během výuky.

Přitom se však jako rodiče z řad svědků domnívají, že škola často sporty příliš zdůrazňuje. Proto se při výchově svých dětí snaží mírnit důraz na atletickou výkonnost. Doufají, že si jejich děti nebudou chtít zvolit dráhu atletů, ale Božích služebníků. Proto povzbuzují své děti, aby hodiny po škole využívaly především pro duchovní zájmy, spíše než aby vynikaly v nějakém sportu.

Domníváme se, že by účast na organizovaném sportu vystavila mladé svědky nezdravému společenství. Domníváme se také, že soutěživý duch v moderních sportech — názor, že ‚vítězství není všechno, ale je to to JEDINÉ‘ — má škodlivé účinky. Pokud tedy mladí svědkové cítí potřebu další rekreace, rodiče je povzbuzují, aby takovou rekreaci vyhledávali se spoluvěřícími, ano „s těmi, kteří vzývají Pána z čistého srdce“. — 2. Timoteovi 2:22.

Vůdce fanoušků a královna krásy: Vůdce fanoušků má při sportovních podnicích za úkol sladit dav v zuřivém povzbuzování školního družstva. Povzbuzuje také k uctívání hrdinů a vede žáky k tomu, aby vstávali při zpěvu školní písně. Svědkové Jehovovi to pro sebe považují za nepatřičné. Podobně soudíme, že usilovat o královnu krásy by pro mladou svědkyni znamenalo porušit biblické zásady, které říkají, že se nesluší oslavovat lidi. — Římanům 1:25; Skutky 12:21–23.

Školní taneční zábavy: Stejně jako sport může být i tanec zdravá činnost. Ježíš Kristus jej zjevně schvaloval, protože se zmínil o tanci jako náležité složce oslavy ve svém podobenství o marnotratném synovi. (Lukáš 15:25) Snad jste si však všimli, že se mladí svědkové obvykle neúčastní tanečních zábav pořádaných školou, například maturitních večírků. Proč?

V zásadě kvůli nedobrému prostředí, jež často vzniká na školních tanečních zábavách. Běžně se tam kouří, zneužívá se alkohol, užívají se drogy a dochází i ke skandálnímu sexuálnímu chování. Tak se ten, kdo se těchto zábav účastní, téměř nevyhnutelně dostane do nezdravé společnosti. Proto mají svědkové Jehovovi v souladu s radou pěstovat činnost „s těmi, kteří vzývají Boha z čistého srdce“ ve zvyku vyhýbat se školním tanečním zábavám.

Známost: V poslední době se mnohde stalo běžnou formou zábavy s někým chodit. Běžně to dělají i děti pod patnáct let. Ve škole se drží za ruce, líbají se nebo zacházejí ještě dál. Rodiče z řad svědků nepokládají za slušné, aby se jejich děti, které jsou ještě příliš mladé pro manželství, scházely o samotě s příslušníkem opačného pohlaví a chovaly se tak, jak je obvyklé, když někdo s někým chodí.

Zájmové kroužky: Studenti s podobnými zájmy snad chtějí sdílet tyto zájmy jako členové školních zájmových kroužků. Tyto kroužky však často slouží jen společenským cílům a bylo pozorováno, že spoluúčast na takové činnosti s jistými skupinami studentů často vede k nemravnému chování. Vzhledem k této možnosti soudíme, že je třeba bedlivě uvažovat, než někdo vstoupí do školního zájmového kroužku.

Důležité otázky, které budou zvažovat mladí svědkové a jejich rodiče, jsou tyto: Omezuje se zájmová činnost jen na hodiny ve škole? Dohlíží na ně náležitě škola? Vyžádá si účast v kroužku čas po škole, který by měli raději strávit s rodinou nebo ve sborové činnosti? V konečné úvaze je odpovědností rodičů z řad svědků, aby rozhodli, do jakých zájmových kroužků nebo školních organizací dovolí svým dětem vstoupit.

Školní divadelní představení: Svědkové Jehovovi nemají nic proti hraní divadla jako takovému. Biblické dramatizace patří k našim oblastním sjezdům. Přesto rodiče, kteří jsou svědkové, uváží řadu činitelů, než rozhodnou, zda dovolí svým dětem účast na školním představení. Například: Je to, co se ve hře předvádí, v souladu s biblickými zásadami? Mladí svědkové by nehráli ve hře, která přehlíží mravní normy, jež Bible odsuzuje. Dále jde o čas, který zaberou zkoušky, a možné nezdravé společenství. Rodiče tedy budou pečlivě uvažovat, než dovolí svým dětem účast na představení.

Krev a jiné příspěvky: V mnoha školách jsou studenti čas od času žádáni, aby přispěli na nějakou věc. Někdy se žádá o krev, která má být použita při krevních transfúzích. My však chápeme biblický příkaz, abychom se „zdržovali. . . krve,“ tak, že se krev nemá jíst ani používat jakýmkoli jiným způsobem. Proto z důvodů svědomí nedáváme ani nepřijímáme krev. — 1. Mojžíšova 9:4–6; 3. Mojžíšova 17:10–14; Skutky 15:19, 20, 28, 29.

Jestliže se žádají peníze na podporu nějaké politické věci nebo ve spojitosti s nějakým náboženským svátkem či slavností, svědkové nepřispějí z důvodů, o nichž se již v této brožuře mluvilo. Neúčastní se také loterií, her založených na náhodě ani žádných podobných hazardních činností. Jsou však jiné oblasti, v nichž je možné o příspěvku učinit rozhodnutí podle okolností. Když je například nějaký spolužák nemocen nebo zraněn a vybírá se na květiny nebo na jiný dárek, rádi přispějí podle svých možností. — Skutky 20:35.

[Praporek na straně 22]

„Špatná společenství kazí užitečné zvyky.“ — 1. Korinťanům 15:33