Náš pohled na budoucnost

Biblické proroctví, které hluboce ovlivňuje náš názor na život, najdeme ve Zjevení 21:3 a 4. Stojí tam: „Sám Bůh bude s [lidmi]. A setře jim každou slzu s očí a smrt již nebude a nebude již ani truchlení ani křik ani bolest. Dřívější věci pominuly.“

Bible opakovaně popisuje lepší svět Božího stvoření. „Jsou však nová nebesa a nová země, které očekáváme podle [Božího] zaslíbení, a v nich bude přebývat spravedlnost.“ — 2. Petra 3:13, Žalm 37:9–11, 29; Izajáš 11:6–9; 35:5, 6.

Svědkové Jehovovi věří, že splnění tohoto slibu je jediné řešení problémů lidstva, jak naznačil Ježíš, když učil své učedníky, aby se modlili: „Přijď tvé království. Staň se tvá vůle, jako v nebi, tak i na zemi.“ (Matouš 6:10) Podle naší víry je Boží království skutečná vláda. (Izajáš 9:6, 7) Je to jediná vláda, která může ze země odstranit všechny podmínky, které vyvolávají u lidí tíseň, a přinést trvalý mír.

Jiné biblické proroctví říká, co bude znamenat příchod Božího království pro všechny dnešní vlády: „Nebeský Bůh [zřídí] Království, které nikdy nebude zničeno. A království. . . rozdrtí a ukončí všechna tato království a samo bude stát na neurčité časy.“ — Daniel 2:44.

Protože jsme přesvědčeni, že tato změna je velmi blízko, naši mladí se domnívají, že je realistické připravovat se na celoživotní dráhu, která je v souladu s naší vírou ve skutečné Boží království. Naším hlavním cílem je vyprávět lidem o světlé budoucnosti, která je před námi. Skutečně se těšíme, až dnešní bolesti a těžkosti pominou, a chtěli bychom přežít a radovat se z požehnání, jež Bůh připravil pro ty, kteří mu slouží. Boží  spolehlivý slib zní: „Svět pomíjí a stejně i jeho žádost, ale ten, kdo činí Boží vůli, zůstává navždy.“ — 1. Jana 2:17.

Odděleni od světa

Jak se dá očekávat, tento pohled na budoucnost měl také významný vliv na první křesťany. Způsobil, že byli odlišeným lidem, odděleným od světa. Historik E. G. Hardy poznamenal ve své knize Christianity and the Roman Government (Křesťanství a římská vláda): „Křesťané byli cizinci a poutníky ve světě kolem; jejich občanství bylo v nebi; království, k němuž vzhlíželi, nebylo z tohoto světa. Z toho vyplynul nedostatek zájmu o veřejné záležitosti, jenž byl od počátku patrným rysem křesťanství.“

Ježíš jasně ukázal, že oddělenost bude význačným rysem jeho učedníků. „Nejsou částí světa,“ řekl. (Jan 17:16; 15:19) V souladu s touto zásadou se svědkové Jehovovi snaží nebýt „částí světa“. To ovšem neznamená, že povzbuzujeme k poustevnictví, že se uzavíráme před světem. Upřímně se zajímáme o blaho jiných ve své obci i ve škole. Naše děti chtějí užitečně přispívat k činnosti třídy.

Přitom se však domníváme, že Bible jasně ukazuje, že „celý svět leží v moci toho ničemného“. (1. Jana 5:19; Jan 12:31; 2. Korinťanům 4:4) Proto si děláme starost s nepříznivými účinky, které může mít vliv světa na naše děti. Svět často oslavuje životní styl, který pokládáme za nezdravý. I školy jsou tím ovlivněny. Proto si svědkové Jehovovi přejí, aby se jejich děti co nejvíce vyhýbaly takovým škodlivým vlivům.

[Praporek na straně 6]

„Svět pomíjí. . . ale kdo činí Boží vůli, zůstává navždy.“ — 1. Jana 2:17

[Obrázek na straně 7]

Děti svědků Jehovových chtějí podle svých možností přispívat k činnosti třídy