AMERICKÝ státní ústav pro duševní zdraví uveřejnil výsledky průzkumu mezi rodiči, kteří byli považováni za úspěšné — jejich dětem bylo více než 21 let —, z nichž „všichni byli v produktivním věku a očividně se dobře přizpůsobovali naší společnosti“. Tito rodiče dostali otázku: ‚Jaké nejlepší rady byste na základě své vlastní zkušenosti dali jiným rodičům?‘ Nejčastěji odpověděli  následovně: ‚Dejte dětem hodně lásky‘, ‚podnětným způsobem je ukázňujte‘, ‚věnujte jim čas‘, ‚učte je rozlišovat správné od nesprávného‘, ‚vypěstujte si vzájemnou úctu‘, ‚doopravdy jim naslouchejte‘, ‚dejte jim raději radu než kázání‘ a ‚buďte realističtí‘.

Na to, aby z mladých lidí vyrostli vyrovnaní dospělí, ovšem nemají vliv jen rodiče. Důležitou úlohu v tom hrají také pedagogové. Jeden zkušený školní poradce k tomu řekl: „Prvořadým cílem základního vzdělání je podpořit rodiče v tom, aby ze svých dětí vychovávali odpovědné dospělé lidi, dobře vyvinuté duševně, tělesně i citově.“

Rodiče a pedagogové tedy mají stejný cíl — vychovávat mladé lidi, z nichž se později stanou zralí a vyrovnaní dospělí, kteří se budou radovat  ze života a kteří si budou umět najít své místo ve společnosti, v níž žijí.

Jestliže však rodiče s pedagogy nespolupracují, vznikají problémy. Někteří rodiče se například o vzdělání svých dětí vůbec nezajímají; jiní se pokoušejí s učiteli soupeřit. Jeden francouzský deník, který tuto situaci rozebíral, uvedl: „Učitel již není jediným kapitánem na palubě. Rodiče, kteří jsou posedlí úspěchem svých dětí, podrobně rozebírají učebnice, posuzují a kritizují vyučovací metody a na každou špatnou známku svého potomka ihned reagují uraženě.“ Takové způsoby jednání mohou zasahovat do práv učitele.

Svědkové Jehovovi se domnívají, že jejich dětem může lépe posloužit, když rodiče s pedagogy spolupracují, a proto o vzdělání svých dětí projevují živý a prospěšný zájem. Věří, že taková spolupráce je důležitá zejména proto, že vaše učitelské povolání je čím dál tím obtížnější.

Školství je zrcadlem společnosti, jejíž je součástí, a proto ani školy nejsou chráněny před problémy, které postihují celou společnost. Společenské problémy během let rychle narůstají. Když list The New York Times popisoval situaci v jedné škole ve Spojených státech, napsal: „Studenti při vyučování spí, na chodbách s pokreslenými stěnami si navzájem vyhrožují, urážejí ty, kdo se dobře učí . . . Téměř všichni studenti se potýkají s problémy, například s problémem, jak se postarat o děti, jak jednat s uvězněnými rodiči a jak přežít násilnosti party. Každý den jich téměř pětina chybí.“

 Zvlášť děsivý je mezinárodní problém násilí ve školách. Občasné rvačky spojené se strkáním a bitím vystřídala střelba a bodné rány. Nošení zbraní je stále běžnější, útoky brutálnější a děti se uchylují k násilnému jednání mnohem rychleji a v mladším věku.

Taková chmurná situace určitě není v každé zemi. Mnozí učitelé na celém světě se však setkávají se stavem, o kterém se zmínil francouzský týdeník Le Point: „Učitele si už nikdo neváží, nemá žádnou autoritu.“

Taková neúcta k postavení nadřízených je pro všechny děti skutečně velmi nebezpečná. Proto se svědkové Jehovovi snaží svým dětem vštípit poslušnost a úctu k osobám v nadřízeném postavení — vlastnosti, které v životě dnešní školy často chybí.