Přejít k článku

Přejít na obsah

Sbory, jež posilují lásku a jednotu

Sbory, jež posilují lásku a jednotu

Sbory, jež posilují lásku a jednotu

Snad jste se již někdy účastnili sborových shromáždění svědků Jehovových v blízkosti svého bydliště. Byli tam nejrůznější lidé — rodiny a svobodní lidé, lidé staří i mladí. Všichni byli v uctívání jednotní a přáli si pomáhat druhým lidem.

Všude, kde chce více lidí spolupracovat v jednotě, musí být určitý dohled. Bůh je Bohem pořádku; tento pořádek by se tedy měl projevovat ve sboru jeho lidu. V dnešní době to je stejné jako v prvním století: způsobilí, zralí a zkušení křesťanští muži jsou jmenováni jako starší neboli dozorci. Mají dohled nad sborem a starají se o jeho duchovní potřeby. Pomáhají jim jiní věrní muži, kteří jsou označováni jako služební pomocníci. Za tuto službu nikdo nedostává žádný plat ani z toho nemá jiný finanční zisk, ale každý slouží dobrovolně. Své výdaje si tito muži hradí sami, obvykle z prostředků získaných ve světském zaměstnání. (1. Korinťanům 14:33, 40; Filipanům 1:1; 1. Timoteovi 3:8, 9)

Jak jsou tito muži vybíráni? Musí to být věrní Boží služebníci, kteří splňují určité biblické požadavky. Mimo jiné jsou ‚umírnění v návycích, zdravé mysli, pořádní, pohostinní, způsobilí vyučovat a rozumní‘; jsou to muži, kteří ‚nemilují peníze, muži, kteří předsedají znamenitým způsobem své vlastní domácnosti; ne nově obrácení‘; muži, kteří ‚mají znamenité svědectví od lidí, kteří jsou vně‘; muži, kteří se ‚pevně drží spolehlivého slova při svém umění vyučovat‘. (1. Timoteovi 3:1–15; Titovi 1:7–9)

Tyto muže nevolí do jejich úřadu sbor, v němž by většinu často mohli tvořit novější křesťané. Naopak, jsou doporučováni zralými a zkušenými muži, kteří jsou staršími a mohou s rozlišovací schopností posoudit, do jaké míry muži, kteří přicházejí v úvahu, splňují biblické požadavky. Ke jmenování starších a služebních pomocníků pak dochází pod dohledem vedoucího sboru svědků Jehovových, což odpovídá vzoru, který poskytl křesťanský sbor v prvním století.

Tito starší neboli dozorci netvoří třídu duchovenstva; nepanují nad druhými. Ježíš totiž řekl, že ti, kdo jdou v čele, mají být otroky všech. Ve sborech svědků Jehovových jsou starší skutečně spolupracovníky pro Boží Království. (Matouš 20:26, 27; 23:8–11; Římanům 12:8; 1. Korinťanům 3:5; 4:1, 2; Kolosanům 4:11; 1. Tesaloničanům 5:12–14)

Jakožto dozorci dohlížejí na poučování, které je poskytováno při shromážděních, a vedou kazatelskou činnost. Kázání dobré zprávy o Království v celém obvodu, který je sboru přidělen, je hlavním úkolem, na který se sbor zaměřuje. Dozorci také slouží jako pastýři, a navštěvují proto členy sboru a podle potřeby je povzbuzují. (Matouš 24:14; Skutky 1:8; 1. Tesaloničanům 2:11, 12; 5:14, 15; 2. Timoteovi 2:24–26; Hebrejcům 13:17; Jakub 5:13–16; 1. Petra 5:1–4)

Další odpovědností starších je kárat a ukázňovat každého, kdo by se snad vydal na nesprávnou cestu a kdo by tak ohrozil duchovní a mravní čistotu a jednotu sboru. (1. Korinťanům 5:4, 5, 7, 11–13; Titovi 1:9; 2:15; 3:10, 11)

Pravidelné společenství se sborem vám poskytne znamenitou společnost a duchovní užitek v mnoha směrech. (Žalm 35:18; 84:10)

• Kdo dohlíží na záležitosti jednotlivých sborů?

• Na jakém základě jsou vybíráni dozorci?

• Jaké mají povinnosti?

[Obrázky na straně 13]

Dozorci poučují sbor, vedou kazatelskou činnost dům od domu, poskytují povzbuzení při pastýřských návštěvách a podle potřeby udělují rady a pokárání