Přejít k článku

Přejít na obsah

Kdo jsou?

Kdo jsou?

Kdo jsou?

Svědkové Jehovovi si přejí, abyste se s nimi lépe seznámil. Snad jste se s nimi setkal jako se sousedy, spolupracovníky, nebo při nějaké příležitosti v denním životě.

Svědkové Jehovovi se opravdu zajímají o Vás a Vaše blaho. Přejí si být Vašimi přáteli a říci Vám, více o sobě, o tom, čemu věří, o své organizaci a o svých názorech na lidi a na svět, ve kterém všichni žijeme. K tomu účelu pro Vás připravili tuto brožuru.

V mnoha ohledech jsou svědkové Jehovovi jako kdokoli jiný. Mají své problémy — hospodářské, tělesné i citové. Občas dělají chyby, protože nejsou dokonalí, ani inspirovaní ani neomylní. Snaží se však získat ze svých zkušeností poučení a pilně studují Bibli, aby poznali, co mají napravit. Oddali se Bohu, zavázali se, že budou činit jeho vůli, a usilovně se snaží tento závazek plnit. Ve všem svém jednání se chtějí řídit Božím slovem a touží po tom, aby je vedl jeho svatý duch.

Je pro ně životně důležité, aby jejich víra byla založena na Bibli, a ne na pouhých lidských dohadech nebo náboženských vyznáních. Shodují se s názorem apoštola Pavla, který pod inspirací prohlásil: „Bůh budiž shledán pravdivý, i kdyby každý člověk byl shledán jako lhář. (Řím. 3:4, „Překlad nového světa“ *) Pokud jde o učení, předkládané jako biblická pravda, rozhodně se hlásí ke způsobu, jaký měli Berejští, když uslyšeli kázat apoštola Pavla: „Přijali slovo s největší chtivostí mysli a denně pečlivě zkoumali Písma, zdali je tomu tak.“ (Skutky 17:11) Svědkové Jehovovi jsou přesvědčeni, že by všechna náboženská učení měla být podrobena takovému zkoumání, zda totiž souhlasí s Písmem, ať už učení předkládají oni nebo někdo jiný. Zvou Vás a vybízejí, abyste to ve svém rozhovoru s nimi rovněž dělal.

Z toho je zřejmé, že svědkové Jehovovi věří v Bibli jako v Boží slovo. Považují jejích 66 knih za inspirované a historicky přesné. Čemu se obyčejně říká „Nový zákon“, to označují jako Křesťanská řecká písma, a „Starý zákon“ nazývají Hebrejská písma. Spoléhají se na Řecká i na Hebrejská písma a přijímají je doslova, pokud ovšem výrazy nebo okolnosti děje nenaznačují, že jsou zřejmě obrazné nebo symbolické. Chápou, že mnoho biblických proroctví se splnilo, jiná se splňují, a další se teprve mají splnit.

JEJICH JMÉNO

Svědkové Jehovovi? Ano, tak se sami označují. Je to popisné jméno, které naznačuje, že svědčí o Jehovovi, jeho božství a jeho záměru. Bůh, Pán, Stvořitel — stejně jako prezident, král, generál — jsou tituly, které mohou být použity na několik různých osobností. Ale „Jehova“ je osobní jméno a označuje všemohoucího Boha a stvořitele vesmíru. To je ukázáno v Žalmu 83:19 podle Šrámkova překladu Bible: „Ať poznají, že ty, jehož jméno jest Jahve, jsi jediný, sám, Nejvyšší, na světě širém!“

Jméno Jehova (nebo Jahve, což je znění, jemuž dávají přednost někteří soudobí učenci a římskokatolická „Jeruzalémská bible“) se v původních Hebrejských písmech objevuje 6961-krát. Většina Biblí je takto nepředkládá, ale nahrazuje je výrazem „Bůh“, „Pán“ nebo „Hospodin“. I v těchto Biblích však může člověk obvykle rozeznat, kde původní Hebrejská písma používají „Jehova“, protože na těchto místech jsou v některých Biblích náhradní slova napsána velkými písmeny, tedy takto: BŮH, PÁN. Ale několik moderních překladů přesto používá buď jméno Jehova nebo Jahve. V „Překladu nového světa“ proto u Izaiáše 42:8 čteme: „Já jsem Jehova. To je mé jméno.

Biblická zpráva, podle které si svědkové Jehovovi zvolili své jméno, je uvedena ve 43. kapitole Izaiáše. Zde můžeme vidět světovou scénu jako soudní drama: Bohové národů jsou vyzvání, aby přivedli své svědky, aby dokázali své skutky spravedlnosti, na které si činí nárok, nebo aby si vyslechli svědky, kteří svědčí pro Jehovu a aby uznali pravdu. Jehova zde svému lidu oznamuje: „Vy svědkové moji jste, promlouvá Jahve, svědkové moji, které jsem zvolil, aby se poznalo a věřilo ve mne, uznalo konečně, jen já že jsem Bůh. Přede mnou nebyl vytvořen Bůh, jiného po mně nebude nikdy. Jahve jsem já, pravý jsem Bůh a není mimo mne pomocníka.“ — Izaiáš 43:10, 11, „Heger“.

Tisíce let před Kristem měl Jehova Bůh na zemi své svědky. V jedenácté kapitole Židům je vyjmenováno několik takových mužů víry a potom první verš dvanácté kapitoly říká: „Protože nás tedy obklopuje tak velký oblak svědků, odložme také všechnu přítěž a hřích, do něhož se snadno zaplétáme. S vytrvalostí běžme závod, který je nám předložen.“ Ježíš řekl před Pontským Pilátem: „Proto jsem se narodil a proto jsem přišel do světa, abych svědčil o pravdě.“ Je nazýván „věrný a pravý svědek“. (Jan 18:37; Zjevení 3:14) Ježíš řekl svým učedníkům: „Přijmete moc, až na vás přijde svatý duch, a budete mi svědky jak v Jeruzalémě, tak v celé Judeji a Samaří a až do nejvzdálenější části země.“ — Skutky 1:8.

Více než 2 000 000 osob, které dnes sdělují dobré poselství o Jehovově království pod Ježíšem Kristem ve více než 200 zemích, se proto domnívají, že se správně označují jako svědkové Jehovovi.

[Poznámka pod čarou]

^ 5. odst. Biblické citáty v této brožuře jsou z tohoto překladu, pokud není uvedeno jinak.

[Praporek na straně 3]

Zajímají se o Vás

[Praporek na straně 3]

Oddali se Bohu, aby konali jeho vůli

[Praporek na straně 3]

Věří, že Bible je Boží slovo

[Praporek na straně 5]

Jméno ve vztahu k soudnímu dramatu

[Praporek na straně 5]

Přes 2 000 000 svědků ve více než 200 zemích

[Obrázek na straně 4]

Boží osobní jméno ve staré hebrejštině