18. kapitola

Věrná oddanost Boží viditelné organizaci dnes

1, 2. Jak se má chápat text Žalmu 50:5?

V ŽALMU 16:10 je napsáno: „Neponecháš totiž mou duši v šeolu. Nedovolíš, aby tvůj věrně oddaný viděl jámu.“ A Žalm 50:5 říká: „Shromážděte ke mně mé věrně oddané, ty, kteří uzavírají mou smlouvu nad obětí.“ Jsou ti, kteří uzavírají Jehovovu smlouvu, těmi, kteří opatřují „oběť“? Ne, tito věrně oddaní nepředkládají jako „oběť“ sami sebe, nevzdávají se svých masitých těl, aby uzavřeli úmluvu s Bohem.

² Jak se tedy uzavírá tato smlouva? Nad „obětí“ toho „věrně oddaného“, jehož duše není ponechána v šeolu, ale jenž byl vzkříšen z mrtvých. Apoštol Petr uplatnil slova Žalmu 16:10 na Ježíše a pokračoval: „[David] viděl dopředu a mluvil o Kristově vzkříšení, že nebyl opuštěn v hádu ani jeho tělo nevidělo porušení. Toho Ježíše Bůh vzkřísil.“ — Skutky 2:25, 27, 31, 32.

3. Kdo jsou ti shromáždění podle příkazu Žalmu 50:5 a proč by měli mít tužbu prokázat se jako věrně oddaní Bohu?

³ Tento vzkříšený Ježíš je prostředníkem nové smlouvy a nová smlouva je uvedena v platnost na základě jeho oběti.  (Hebrejcům 9:15, 17) Kdo jsou tedy ti, kteří se mají shromáždit podle příkazu v Žalmu 50:5? Jsou to Ježíšovi učedníci, kteří jsou v nové smlouvě na základě jeho oběti. Jsou-li Jehovovi za tuto nesrovnatelnou oběť vděční, měli by mít tužbu prokázat se mu jako věrně oddaní.

4, 5. (a) Jakého úspěchu dosáhl během první světové války satan ďábel ve své snaze zničit Jehovovu viditelnou organizaci? (b) Kam se přestěhovalo ústředí Společnosti a proč? (c) Jak se, podobně jako v Žalmu 137:1, cítil věrně oddaný ostatek, když uvažoval o ochromeném stavu Boží organizace?

⁴ Když bylo Jehovovo království roku 1914 zřízeno v nebi, zuřily národy proti tomuto království a vrhly se do první světové války. Bůh to připustil. (Žalm 2:1, 2) Satan ďábel se pokusil využít tohoto světového konfliktu, aby zničil viditelnou část Jehovovy organizace. Podařilo se mu, že prezident Biblické a traktátní Společnosti Strážná věž byl uvězněn ve federální káznici v Atlantě, Georgia. S ním bylo uvězněno sedm jiných představitelů Společnosti.

⁵ Kvůli pronásledování se ústředí Společnosti přestěhovalo z Brooklynu v New Yorku do najaté budovy v Pittsburghu v Pennsylvánii. To proto, aby mohl dále vycházet časopis „Strážná věž“. Očekávalo se brzké nebeské oslavení věrných. Ale členům ostatku bylo do pláče, když uvažovali o ochromeném, utiskovaném stavu Jehovovy organizace. — Žalm 137:1.

Věrná oddanost v čase věznění

6–8. (a) Jakou zvláštní výsadu obdržel prezident Společnosti 25. prosince 1918? (b) Co napsal ve svém dopise, takže se v něm zračila věrná oddanost Jehovově viditelné organizaci?

⁶ Prezident Společnosti Strážná věž, J. F. Rutherford, projevil věrnou oddanost Jehovově organizaci během svého věznění, když 25. prosince 1918 napsal zvláštní dopis jinému Jehovovu služebníkovi, kterému důvěřoval. Mimo jiné v něm napsal:

⁷ „Protože jsem odmítl kompromis s Babylónem, ale snažil jsem se věrně sloužit Pánu, jsem ve vězení a jsem za to vděčný... Mnohem milejší je mi Jeho schválení a úsměv a vězení, než kompromis nebo podlehnutí Šelmě  a svoboda s chválou celého světa. Trpět pro věrnou službu Pánu je blažená, příjemná zkušenost. V království si budeme cenit Otcova úsměvu nade vše. To by mělo mít každé Boží dítě na mysli především. Toužíme po spojení, které nás tam učiní Jedním. Jsem šťasten, ale přál bych si vás zase všechny vidět. Blíží se sjezd a každoroční shromáždění. Kéž Kristův duch naplní srdce každého účastníka...

⁸ Je ještě mnoho práce. Bude velkou milostí podílet se na ní. Budou tím poctěni jen ti, kteří Ho nanejvýš milují a jsou věrní... Před tím radostným dnem musí být vydáno usilovné svědectví... Dřívější metody a prostředky nebudou odpovídat požadavkům, ale Pán se postará, jak bude Jemu libo... Jsem rád, že tato zkušenost vězení byla vyhrazena nám spíše než bratru Russellovi. Ještě nikdy jsem neměl tak naprostou nenávist k nepravosti a nemiloval jsem tolik spravedlnost a tolik netoužil pomáhat jiným... Triumf Sionu je na dosah.“

Boží organizace — jejich „hlavní důvod k radování“

9. Jaký postoj žalmisty zrcadlili uvěznění představitelé Společnosti?

⁹ Třebaže byli Jehovovi služebníci ve světě označeni jako neloajální, zrádci a nevlastenečtí, nezřekli se Jehovovy organizace. Odmítli kompromis pod tímto tlakem. Raději by přišli o pravou ruku, než aby zapomněli na Boží organizaci, takže by již nebyla jejich „hlavním důvodem k radování“. — Žalm 137:5, 6.

10, 11. (a) Oč se modlil věrně oddaný ostatek a jaká žalmistova slova o Edomu přejímali? (b) Co dokázali nepřátelé Jehovovy viditelné organizace a co takoví nepřátelé nikdy neočekávali?

¹⁰ Pokud jde o ty, kteří se zlomyslně radovali ze zásahu proti pozemským představitelům Jehovovi univerzální organizace, modlili se Jehovovi služebníci, aby přišel Boží den pomsty za všechny ty urážky kupící se na Jehovovu organizaci. Používali slova, jež žalmista pronesl o starověkém Edomu: „Pamatuj, Jehovo, pokud jde o syny Edomu, na den Jeruzaléma, jak říkali: ‚Obnaž jej! Obnaž jej až do základu v něm!‘“ (Žalm 137:7; Galaťanům 4:26) Ne, Jehova příliš miluje svou organizaci podobnou manželce, než aby zapomněl, co říkají a co dělají proti  věrně oddaným z jeho pozemské organizace ti, kteří patří k ďáblově organizaci.

¹¹ Navenek to vypadalo, jakoby političtí přátelé Velkého Babylóna opravdu obnažili „až do základu“ Jehovovu organizaci. Nikdy nečekali, že povstane z prachu a stane se takovou světaširou organizací, jako je dnes.

Štěstí jeho mstitele

12. (a) Kdo se prokázal jako osvoboditel Jehovova zajatého lidu ve starověkém Babylóně a týká se ho v nejplnějším slova smyslu Žalm 137:8, 9? (b) Co předpovídaly tyto verše o mstiteli Boží pozemské organizace?

¹² K osvobození svého lidu od starověké světové velmoci Babylóna použil Jehova perského krále Cyra. Cyrus však nebyl v nejplnějším slova smyslu tím, o němž se zmiňují závěrečná slova Žalmu 137, jež se týkají Velkého Babylóna, světové říše falešného náboženství: „Babylónská dcero, která máš být vypleněna, šťastný bude ten, kdo ti odplatí tvým vlastním zacházením, kterým jsi zacházela s námi. Šťastný bude ten, kdo popadne a rozrazí své děti o skalní útes.“ — Žalm 137:8, 9.

13, 14. Proč nemohl „šťastný“ ze Žalmu 137:8, 9 být totožný s politickými mocnostmi, jež zničí Velký Babylón?

¹³ Kdo bude ten „šťastný“? Je ten „šťastný“ totožný se symbolickými „deseti rohy“ na hlavě „divokého zvířete“, na jehož hřbetě seděl tak okázale a tak dlouho starý náboženský systém nevěstky? Ne, protože političtí zhoubci světové říše falešného náboženství ji neničí proto, aby uvolnili cestu čistému uctívání pravého Boha. Nedělají to pro slávu Boha Bible. Jak by tedy mohl někdo takový být skutečně tím „šťastným“, jak jej označil žalmista?

¹⁴ Politické mocnosti nekonají toto protináboženské dílo z lásky k Jehovovým ctitelům. Proč ne? Protože svědkové Jehovovi budou stát v cestě k vytvoření výlučně bezbožného světa. Politické mocnosti jsou tedy pouze nástrojem, jejž Bůh svědků použije k vykonání vlastního předsevzetí. — Zjevení 17:17.

15. Kdo ve skutečnosti pohání politické mocnosti a prostřednictvím čeho?

¹⁵ Takže tyto politické mocnosti sice mohou být  použity k přímému zničení světové říše falešného náboženství, ale ve skutečnosti je pohání Jehova Bůh. Jak? Používá svého královského Syna obdařeného mocí, většího Cyra, Ježíše Krista. Ten „šťastný“, předpovězený žalmistou, je tedy Ježíš Kristus v moci království.

16. Jak zničí Jehova „děti“ Babylóna?

¹⁶ Zatímco své věrně oddané Jehova ochrání, uchopí v obrazném smyslu každé z náboženských „dětí“ nevěstčina systému falešných nauk a rozbije je o to, co ční jako „skalní útes“ — o nezlomné království Jehovy Boha v rukou Ježíše Krista.

17. (a) Co měl Ježíš podle Izajáše 61:1, 2 vyhlašovat po pomazání Božím duchem? (b) Jak se to vyhlašování koná dnes?

¹⁷ Když byl Ježíš na zemi, byl pomazán duchem svého božského podporovatele, nejen aby „vyhlásil rok dobré vůle od Jehovy“, ale také aby vyhlásil „den pomsty od našeho Boha“. (Izajáš 61:1, 2; Lukáš 4:16–21) V naší době, během „posledních dnů“ tohoto světa nechává Jehova své věrné služebníky vyhlašovat „den pomsty od našeho Boha“ po celé obydlené zemi, k výstraze všem národům. V tomto oznamování se k ostatku připojuje rostoucí „velký zástup“ učedníků Ježíše Krista, kteří se podobají ovcím, jenž byl předpovězen ve Zjevení 7:9–17.

18. Na jakém štěstí se budou podílet Boží věrně oddaní?

¹⁸ Ti všichni, ostatek i „velký zástup“, uposlechli andělský příkaz Zjevení 18:4. Vyšli z Velkého Babylóna. Proč je to naléhavé? Protože musejí uprchnout z Velkého Babylóna dřív, než budou těsně před Armageddonem jeho náboženské „děti“ rozbity a zpustošeny „divokým zvířetem“ a jeho „deseti rohy“. Tito věrně oddaní se budou podílet na štěstí většího Cyra Ježíše Krista. Spolu s nebesy budou říkat: „Chvalte Jah, lidé! Záchrana a sláva a moc patří našemu Bohu, protože jeho soudy jsou pravé a spravedlivé. Vykonal totiž soud nad velkou nevěstkou, která zkazila zemi svým smilstvem.“ — Zjevení 19:1, 2; srovnej Jeremjáše 51:8–11.

19. Z jakého štěstí se nyní těší věrně oddaný ostatek a jaké větší štěstí jej očekává?

¹⁹ Od roku 1919 činil Jehova „velkou věc“ pro  svůj lid. (Žalm 126:1–3) Pro toto zvelebení jeho osvobozující moci, jež dokazuje, že je „věrný Bůh“, má osvobozený ostatek dosud srdce plné radosti. (5. Mojžíšova 7:9) Jsou hluboce šťastní, ale čeká je ještě větší štěstí. To přijde, až se budou moci připojit ke štěstí většího Cyra, panujícího monarchy Ježíše Krista v čase, kdy rozbije všechny „děti“ ďábelské organizace.

20. Kdo ještě se podílí na štěstí pomazaného ostatku a proč?

²⁰ Již milióny bývalých babylónských „zajatců“ dostaly pomoc, aby uprchly z odsouzené náboženské organizace před jejím násilným zničením. Tak vznikl „velký zástup“. Nyní je jich na zeměkouli přes 3 000 000 a počet těch, kteří budou zachráněni ze zničení světaširé říše falešného náboženství, není nijak omezen. Ve věrné oddanosti Jehovově organizaci se podílejí na štěstí ostatku tím, že s ním vyhlašují Jehovův den pomsty na náboženském Velkém Babylóně.

21. Jaký bychom měli mít postoj k Velkému Babylónu a jeho zajatcům?

²¹ Ať tedy nedojde ke kompromisu s touto světovou říší falešného náboženství. Nevracejme se k ní v těchto dnech jejího úpadku. Pomáhejme co nejvíce zajatcům Velkého Babylóna, aby vyšli z toho odsouzeného systému dřív, než větší Cyrus dosáhne svého obšťastňujícího vítězství.

[Studijní otázky]