9. kapitola

Nový pořádek, který je podporován svatým duchem

1. Proč nadcházející nový pořádek, který je podporován svatým duchem, bude skutečně něčím novým, ačkoli byl vysloven výrok u Kazatele 1:9?

MLUVÍME-LI o nadcházejícím pořádku, který je podporován svatým duchem, můžeme skutečně říci: „Podívej se, to je nové.“ Ani moudrý král Šalomoun nebude moci na něj uplatnit své pravidlo: „Není nic nového pod sluncem.“ (Kazatel 1:9, 10) Šalomounův výrok byl až dodnes pravdivý, pokud jde o způsob života muže a ženy a pokud jde o vzestup a pád lidských vlád. Ale pořádek věcí, který zakrátko zavede stvořitel nebe a země, bude skutečně něčím novým, něčím, co v celých lidských dějinách ještě nikdy neexistovalo.

2. Proč můžeme očekávat, že svatý duch bude podporovat nový pořádek věcí?

² Nadcházející nový pořádek bude podporován svatým duchem. A proč ne? Vždyť pod jeho vlivem byla psána svatá Bible, a tato kniha překypuje dobrým poselstvím o pokojném novém pořádku pro lidstvo, jež je usoužené těžkostmi. Až se ještě v naší generaci uskuteční tento nový pořádek, pak všichni, kteří do něho vstoupí, s potěšením řeknou: „To je nové!“ Jehova, všemohoucí Bůh, splní lidstvu své zaslíbení: „Hle, činím všechny věci nové.“ — Zjevení 21:5.

3. (a) O kterých nových věcech se mluví ve Zjevení? (b) Proč Boží nový pořádek nebude nějaká záplatovaná práce?

 ³ Zjevení, poslední kniha Bible, mluví o nových věcech, o „novém jménu“, o „nové písni“, o „novém nebi a nové zemi“ a o „Novém Jeruzalému“. (Zjevení 2:17; 3:12; 5:9; 14:3; 21:1, 2) To jsou obšťastňující věci, o nichž je možno přemýšlet a mluvit. A jestliže někdo pochopil, jaké nové věci jsou připraveny pro lidstvo, podněcuje jej to, aby ,zpíval Jehovovi novou píseň‘. (Žalm 96:1; 98:1; 144:9; 149:1) Jehovův nový pořádek nebude nějaká záplatovaná práce, nebude to poopravený starý lidský pořádek ani pokus zachovat ze starého pořádku co nejvíce a použít jej do jisté míry jako základu, k němuž by bylo připojeno jen několik nových věcí. Něco takového by nikdy nepřineslo žádoucí výsledky. Ježíš Kristus sám řekl:

„Nikdo nestříhá záplatu z nového svrchního oděvu a nepřišívá ji na starý svrchní oděv; ale jestliže to udělá, pak se nová záplata odtrhne, a záplata z nového oděvu se nehodí ke starému. Nikdo nadto nedává do starých vinných měchů nové víno; ale jestliže to udělá, pak nové víno ty vinné měchy roztrhne a vylije se a vinné měchy se zničí. Ale nové víno se musí dát do nových vinných měchů.“ — Lukáš 5:36–38.

4. Proč nebude mít starý, znovupostavený Jeruzalém žádnou úlohu v novém pořádku?

⁴ V souladu s tímto znázorněním bude to, co Bůh předpověděl pro lidstvo, úplně nové. Starý Jeruzalém na Blízkém východě v něm nebude mít žádnou úlohu.  Když Bůh v roce 70 n. l. vykonal svůj rozsudek, dal Jeruzalém z Ježíšových dnů zničit. Jeruzalém, který byl potom postaven, nebyl postaven na jeho příkaz a nepostavil jej ani lid, který by měl Boží schválení. (Jan 4:21) Nyní bude mít svou úlohu Nový Jeruzalém. Není to žádné město zde na zemi, na místě starého Jeruzaléma. Nový Jeruzalém bude v nebi. Stačí, abychom prozkoumali jeho popis uvedený ve Zjevení 21:9 až 22:3, a uvidíme, že podle svých rozměrů a rysů by se nikdy nevešel na území starého Jeruzaléma. V inspirovaném popisu je Nový Jeruzalém nazván „nevěsta, Beránkova manželka“.

5. Ke komu je přirovnán Nový Jeruzalém a jak to odpovídá slovům ze Zachariáše 9:9?

⁵ Apoštol Jan říká: „Viděl jsem také svaté město, Nový Jeruzalém, sestupující od Boha z nebe a připravený jako nevěsta, okrášlená pro svého manžela.“ (Zjevení 21:2) Stejně jako zde je Nový Jeruzalém přirovnán k ženě, nevěstě, manželce, tak byl k ženě přirovnán i starý Jeruzalém. Když například Ježíš vjížděl 9. nisana (27. března) roku 33 n. l. do Jeruzaléma, jako by byl dědicem trůnu, který jede ke své korunovaci, splnilo se proroctví Zachariáše 9:9: „Velmi se raduj, dcero siónská. Vítězně provolávej, dcero jeruzalémská. Hle, sám tvůj král k tobě přichází ... jede na oslu, na vyrostlém zvířeti, synu oslice.“ — Matouš 21:4, 5.

6. Jaký bude Nový Jeruzalém ve srovnání se starým městem, pokud jde o krásu, a jak sestupuje od Boha z nebe?

⁶ Starověký pozemský Jeruzalém byl nazýván „město, o kterém říkávali: ,Je to dokonalost krásy, radost  pro celou zemi.‘“ (Pláč 2:15; Žalm 48:1, 2; 48:2, 3, KB; 50:2) A přece by se toto město nikdy nemohlo co do krásy a slávy srovnat s nebeským Novým Jeruzalémem. Toto nádherné nové město sestupuje „od Boha z nebe“. Jak? Tím, že tato nová vláda pochází od Boha a rozšiřuje svou moc a autoritu z nebes na zem k věčnému dobru lidstva. — Zjevení 21:2.

7. Jak je svaté město, Nový Jeruzalém, „Beránkovou manželkou“?

⁷ Jak je svaté město „nevěstou, Beránkovou manželkou“? Tím, že to je sbor Kristových pomazaných učedníků, jeho spoludědiců v mesiášském království. (Efezským 5:25–27; 2. Korintským 11:2; Zjevení 19:7, 8; 22:17) O každém z nich oslavený Ježíš řekl: „Napíši na něho jméno svého Boha a jméno města svého Boha, nového Jeruzaléma, který sestupuje s nebe od mého Boha, a to své nové jméno.“ (Zjevení 3:12) Členové „nevěsty“ jsou duchovní izraelité, kteří byli přijati do nové smlouvy; jejich počet je 144 000. Ježíš Kristus je buduje sám na sobě jako na „skále“ a jeho dvanáct apoštolů na něm spočívá jako doplňující základní kameny. — Matouš 16:18; Zjevení 7:4–8; 14:1–5; 21:14.

8. Proč bude Kristových 144 000 spoludědiců tvořit zcela novou skupinu vládců?

⁸ Ke 144 000 spoludědiců Ježíše Krista, nebeského ženicha, nebudou patřit světští politikové, ani političtí a církevní králové, kteří vládli v křesťanstvu. Je to výlučný nebeský sbor vládců, naprosto nové uspořádání. Neexistují již jako lidé, ale jsou „účastníky  božské přirozenosti“, jsou „novým stvořením“. (2. Petra 1:4; 2. Korintským 5:17) Jako učedníci na zemi splnili požadavky pro vstup do nebeského království. ,Narodili se znovu‘, „z vody a z ducha“, ne „z krve nebo z tělesné vůle nebo z vůle mužovy, ale z Boha“. (Jan 1:12, 13; 3:3, 5) V Římanům 6:5, 8 mohou Kristovi duchem zplození učedníci číst slova: „Jestliže jsme s ním totiž byli sjednoceni v podobnosti jeho smrti, budeme jistě také s ním sjednoceni v podobnosti jeho vzkříšení. Nadto, jestliže jsme zemřeli s Kristem, věříme, že budeme též spolu s ním žít.“

9. Jakého druhu bylo Kristovo vzkříšení, jemuž se bude podobat i vzkříšení jeho 144 000 spoludědiců, kteří s ním budou spojeni?

⁹ Co to je ,podobnost jeho vzkříšení‘? Jak byl vzkříšen Kristus? V 1. Petrově 3:18 čteme: „Kristus zemřel jednou provždy vzhledem k hříchům, spravedlivý za nespravedlivé, aby vás vedl k Bohu, on, který byl usmrcen v těle, ale oživen v duchu.“

10. (a) Jaké předsevzetí Bůh sledoval, když pro svého Syna Ježíše ,připravil‘ na zemi lidské tělo? (b) Jak musel být Ježíš vzkříšen, aby mohl po své smrti v těle v souvislosti se hříchy opět ožít?

¹⁰ Když Bůh poslal svého vlastního Syna v těle, podobném hříšnému tělu, snížil jej, neboť jej učinil „maličko nižším nežli anděly“. (Římanům 8:3; Židům 2:7–9; Žalm 8:5; 8:6, KB) Bůh si však nepřál, aby jeho jednozplozený Syn zůstal navždy stvořením z těla a krve, nižším než nebeští andělé. Za věrnost, kterou Ježíš prokázal až do smrti v těle, chtěl jej Bůh oslavit a vyvýšit nad anděly. Dokonalé lidské tělo, které Bůh zázračně „připravil“ pro Ježíše na zemi,  obětoval tedy Ježíš Bohu jako oběť jednou provždy. Bylo dáno lidstvu, aby se jím sytilo jako chlebem; Ježíš o tom řekl: „Chléb, který já dám, je mé tělo ve prospěch života světa.“ (Židům 10:1–10; Jan 6:51) Jestliže tedy měl být Ježíš vzkříšen k životu, když byl „usmrcen v těle“, musel být „oživen v duchu“ jako nebeský duchovní Boží Syn.

11. Jako co musí být ,oživeni‘ Kristovi duchem zplození učedníci, mají-li s ním být spojeni v podobnosti jeho vzkříšení, a jak dalece to odpovídá slovům v 1. Korintským 15:42–54?

¹¹ Ježíšovi duchem zplození učedníci musí být v těle ,věrní až do smrti‘. (Zjevení 2:10) Aby s ním byli sjednoceni „v podobnosti jeho vzkříšení“, musí být také jako on ,oživeni v duchu‘ jako duchovní tvorové. V 1. Korintským 15:42–54 čteme o tom, jaké bude jejich vzkříšení:

„Rozsévá se v porušenosti, vzkříšeno je v neporušenosti. Rozsévá se v necti, vzkříšeno je ve slávě. Rozsévá se tělesné tělo, vzkříšeno je tělo duchovní. Jestliže je tělo tělesné, je také tělo duchovní. Tak jak je to i napsáno: ,První člověk Adam se stal živou duší. Poslední Adam se stal životodárným duchem. První však není to, které je duchovní, ale to, které je tělesné, potom to, které je duchovní. První člověk je ze země a udělaný z prachu, druhý člověk je z nebe. Jaký je ten z prachu, takoví jsou ti z prachu; a jaký je ten nebeský, takoví jsou i ti nebeští. A stejně jako jsme nesli obraz toho udělaného z prachu, poneseme také obraz toho nebeského.

To však říkám, bratři, že tělo a krev nemůže zdědit Boží království. Ani porušenost nezdědí neporušenost. Podívejte se, říkám vám svatou skrytou věc:  Všichni neusneme ve smrti, ale všichni budeme proměněni, ve chvíli, v okamžiku, během posledního hlasu trubky. Neboť trubka zazní a mrtví budou vzkříšeni neporušitelní a my budeme proměněni. Neboť to, co je porušitelné, musí obléci neporušenost, a to co je smrtelné, musí obléci nesmrtelnost. Ale až to, co je porušitelné, obleče neporušenost a to, co je smrtelné, obleče nesmrtelnost, potom se splní výrok, který je napsán: ,Smrt je pohlcena navždy.‘“

NOVÉ VZKŘÍŠENÍ

12. (a) Jakého druhu je Kristovo vzkříšení, jestliže vzkříšení 144 000 je podobné vzkříšení Kristovu? (b) Proč to je nové vzkříšení a jak se stává „prvním vzkříšením“?

¹² Takové vzkříšení k neporušitelnosti a nesmrtelnosti v „duchovním těle“ je v Římanům 6:5 popsáno jako „podobnost jeho vzkříšení“. To znamená, že Ježíš Kristus sám byl vzkříšen takovým způsobem, ne k životu ve fyzickém těle, které je porušitelné a smrtelné a nižší než andělé, ale v duchovním těle a jako „životodárný duch“. (1. Korintským 15:45) Nyní také můžeme porozumět, proč Ježíš po svém vzkříšení musel během čtyřiceti dnů, než odešel do nebe, několikrát přijmout lidské tělo včetně oděvu, aby jej jeho učedníci mohli vidět. Jeho vzkříšení bylo skutečné nové vzkříšení — lidským očím neviditelné. Tento druh vzkříšení předchází budoucí všeobecné vzkříšení lidstva. Také co do důležitosti je na prvním místě. Proto je označováno jako „první vzkříšení“. Apoštol Pavel je nazývá „dřívějším vzkříšením“. Na tomto vzkříšení se podílí 144 000 Kristových spoludědiců. (Filipenským 3:11) Ve Zjevení 20:4–6 je o nich řečeno:

 „Ožili a vládli s Kristem jako králové tisíc let ... To je první vzkříšení. Šťastný a svatý je každý, kdo má podíl na prvním vzkříšení; nad těmi ta druhá smrt nemá moc, ale budou kněží Boží a Kristovi a budou s ním vládnout jako králové tisíc let.“

13. Jaká vládní organizace bude vytvořena ve prospěch lidstva tímto prvním vzkříšením a jak se o ní mluví ve 2. Petrově 3:13?

¹³ Členové „nevěsty, Beránkovy manželky“ tedy zažijí stejný druh vzkříšení jako ženich, Ježíš Kristus. Chápeme nyní, co takové vzkříšení způsobí? Vznikne tím sbor neporušitelných nesmrtelných vládců, kteří budou působit k dobru celého lidstva. Žádný pozemský lidský vládce nebyl nesmrtelný. (1. Timoteovi 6:15, 16) Ježíš Kristus a jeho 144 000 spolukrálů a spolukněží předčí jakoukoli pozemskou vládu, kterou kdy lidstvo mělo během šesti tisíc let své existence. Bude to skutečně nejlepší a nejvyšší vládní forma, jakou Bůh může lidstvu dát. Nahradí všechny dosavadní lidské vlády, které řídil satan ďábel se svými démony. Bůh použije této vlády k tomu, aby na zemi zavedl svůj nový pořádek, neboť to budou nová „nebesa“, odkud bude vykonávána vláda. — 2. Petra 3:13.

14. (a) Co se musí stát s nynějšími starými „nebesy“ nad lidstvem? (b) V jakém smyslu bude nová vláda tvořit skutečně „nebesa“?

¹⁴ Lidmi vytvořená vládnoucí „nebesa“ musí tedy pominout spolu se satanem ďáblem, ,vládcem tohoto světa‘, který je neviditelně podporuje. (Jan 12:31) Blíží se jejich zničení ve „velkém soužení“, které dosáhne své nejvyšší ničivé síly v Armageddonu, až ,válka  velikého dne Boha, Všemohoucího‘ skončí slavným vítězstvím Jehovy, svrchovaného vládce nebe i země. (Zjevení 16:14–16; 19:11–21; Daniel 2:44) Nová vládnoucí „nebesa“ obdrží nesporně moc a dohled. Budou nebeská nejen symbolicky, ale skutečně, protože v nich budou nesmrtelní a neporušitelní. (2. Petra 1:4) Jaké pocítíme požehnání, až uvidíme ve skutečnosti to, co viděl apoštol Jan ve vidění. Popisuje to uchvacujícími slovy:

„A viděl jsem nové nebe a novou zemi; neboť dřívější nebe a dřívější země pominuly a moře již není. Viděl jsem také svaté město, Nový Jeruzalém, sestupující od Boha z nebe a připravený jako nevěsta, okrášlená pro svého manžela. Nato jsem slyšel silný hlas s trůnu říci: ,Hle, Boží stan je s lidstvem a bude s nimi přebývat a oni budou jeho lid. A sám Bůh bude s nimi. A setře jim každou slzu s očí a smrt již nebude a nebude již ani truchlení a výkřik ani bolest. Dřívější věci pominuly.‘“ — Zjevení 21:1–4.

DUCH PODPORUJE KRÁLE Z DAVIDOVA RODU

15, 16. (a) Kdo byl Davidův otec a zakladatel královského rodu v Izraeli? (b) Jak se tento zakladatel stal jakoby pařezem rozvětvenými kořeny a v kom dosáhla jeho rodová linie svého cíle?

¹⁵ Ve vidění, které dostal Jan, vyřkl nebeský ženich Ježíš Kristus o něco později slova: „Já jsem kořen a potomek Davidův a jasná jitřní hvězda.“ (Zjevení 22:16) Otec krále Davida byl Izai z Betléma, z kmene Juda. Ježíš byl tedy prostřednictvím Davida potomkem Izai. Jako otec krále Davida byl tedy Izai zakladatelem Davidova rodu králů nad Izraelem.

 ¹⁶ Davidovské království bylo jako strom, jehož kořenem byl Davidův otec Izai. Tento královský „strom“ byl podťat v roce 607 př. n. l., když byl zničen Jeruzalém a jeho král byl odveden do Babylóna. V Jeruzalémě již nikdy nebylo obnoveno davidovské království. To, co z něho zůstalo, podobalo se pařezu s jeho rozvětvenými kořeny. Ten znázorňoval Davidova otce Izai. Žádný z potomků Izai již nevládl jako král nad Izraelem. V pařezu a jeho kořenech však stále ještě byla životní síla, protože potomci krále Davida zde stále ještě byli. Jeho rodová linie dosáhla svého cíle, když z ní vyšel Mesiáš, Ježíš.

17. (a) Jak Ježíš Kristus oživil království, jehož kořenem byl Izai? (b) Jak byla tomuto království dána moc a jaká síla podněcuje krále, který je prostřednictvím Davidovým potomkem Izai?

¹⁷ Ježíš se narodil ze židovské panny Marie v Betlémě, a tak se stal jakoby „proutkem“ z pařezu Izai a jakoby „výhonkem“ z jeho kořenů. Proto mohl znovu oživit království, jehož kořeny byly v Izai, otci izraelských králů. Když Jehova Bůh pomazal Ježíše svatým duchem, stal se tento symbolický „proutek“ neboli tento „výhonek“ budoucím králem davidovského království. Na konci časů národů v roce 1914 jej Bůh dosadil v nebi jako krále. O jeho činnosti čteme u Izaiáše 11:1–5:

„A vyjde proutek z pařezu Izai a výhonek z jeho kořenů bude plodný. A na něm spočine Jehovův duch, duch moudrosti a porozumění, duch rady a moci, duch poznání a bázně před Jehovou; a jeho potěšení bude v bázni Jehovově.

 A nebude soudit podle pouhého zdání svých očí ani kárat jen na základě toho, co uslyší jeho uši. A bude spravedlivě soudit pokorné a v přímosti bude udílet pokárání ve prospěch mírných země. A bude bít zemi prutem svých úst; a duchem svých rtů usmrtí zlého. A ukáže se, že spravedlnost je pásem jeho boků a věrnost pásem jeho beder.“

18. (a) Jak ten, který je přirovnán k „proutku“, bije zemi prutem svých úst? (b) Jak usmrtí zlé duchem svých rtů?

¹⁸ V nadcházejícím „velkém soužení“ symbolický „proutek z pařezu Izai“ skutečně „bude bít zemi prutem svých úst“. Královské příkazy vycházející z jeho úst se stanou jakoby prutem, který zcela rozbije lidské společenské uspořádání, starý pořádek věcí. Jeho příkazy jsou závažné, naléhavé a podněcují k činnosti. Vycházejí z jeho úst a jeho vzpurným pozemským nepřátelům přinesou smrt.

19. Jak král, podporován Božím duchem, navždy osvobodí mírné a pokorné lidi od zlých utlačovatelů?

¹⁹ Ježíš mluví tato slova s autoritou vykonavatele rozsudku proti zkaženým nepřátelům, což odpovídá ,ostrému, dlouhému meči‘, který podle popisu vychází z králových úst, „aby jím bil národy, a bude je pást železným prutem“. (Zjevení 19:11–15) Mesiášské království, které je podporováno Jehovovým duchem, osvobodí tak mírné a pokorné lidi na zemi. Až bude vládnout se svými 144 000 spolukráli, nepřipustí, aby se na zemi opět ujali moci zkažení utlačovatelé.

20. Kdo bude znovu shromážděn podle předpovědi u Izaiáše 11:10–12, kam jsou přiváděni a jaké tam panují podmínky?

²⁰ Od chvíle, kdy na konci časů národů v roce 1914  byl symbolický „proutek“ z kořenů Izai dosazen v nebesích na trůn, posloužil ke splnění další části Izaiášova proroctví zaznamenaného v jedenácté kapitole. Postaral se o to, aby byl znovu shromážděn ostatek jeho pomazaných spoludědiců ze všech částí země, kam byli rozptýleni pronásledováním během první světové války a po ní. Uvedl je do duchovního ráje, kde se těší z míru a souladu s Bohem a přinášejí hojnost „ovoce ducha“. (Galatským 5:22, 23) Je vyloučeno světské chování, v němž se projevují zvířecí vlastnosti. (Izaiáš 11:6–9) Izaiáš předem viděl, jak bude znovu shromážděn a obnoven duchovní izrael. Řekl:

„A stane se v onen den, že to bude kořen Izai, který bude stát jako znamení pro národy. Na něj se tázavě obrátí i národy a jeho místo odpočinku se stane slavným.

A stane se v onen den, že Jehova opět nabídne svou ruku, podruhé, aby získal ostatek svého lidu, který zůstane z Asýrie a z Egypta a z Patru a z Chuse a z Elamu a ze Sinear a z Emat a z mořských ostrovů. A jistě pozvedne znamení pro národy a shromáždí roztroušené z Izraele a rozptýlené z Judy sebere ze čtyř končin země.“ — Izaiáš 11:10–12.

21. Jak je zde označen symbolický „výhonek“ z kořene Izai, a jak se stane „znamením“ pro národy?

²¹ Zde je symbolický „proutek“ z kořenů Izai označen jako „kořen“ Izai sám. Na konci časů národů v roce 1914 byl mesiášský král dosazen na trůn. Jako vládnoucí král se stal známým po celém světě,  a proto slouží jako „znamení“, k němuž se musí shromáždit všichni členové rozptýleného ostatku duchovních izraelitů. Ti, kteří byli opět shromážděni a obnoveni, jednají od té doby podle svého pomazání a celému lidstvu oznamují mesiášského krále a jeho království.

22. Ke komu se nyní tázavě obracejí jednotliví lidé z národů, kdo odpovídá na jejich otázky a k čemu to vede?

²² Statisíce lidí ze všech národů se od té doby tázavě obrátilo k mesiášskému králi, který je jako znamení. Dostali uspokojující odpověď, že oslavený Ježíš Kristus je skutečně Jehovův slíbený Mesiáš. Pomohl jim pomazaný ostatek, který odpověděl na jejich otázky. S radostí se shromáždili na straně Jehovova mesiášského království a vítají je jako jedinou naději pro celé lidstvo. Tvoří již „velký zástup“ a není známo, jaký počet lidí k němu nakonec bude patřit v době „velkého soužení“. — Zjevení 7:9–17.

„NOVÁ ZEMĚ“

23. Jak pevně založí Jehova nová nebesa a novou zemi a co snad bude muset učinit pro svůj lid, aby jej uvedl do nového pořádku?

²³ Zkažený starý pořádek, který na zemi tak hluboce zakořenil, musí být zničen. Jehova nyní všechno připravuje pro nádherný nový pořádek. ,Pěstuje‘ nová vládnoucí „nebesa“, neboť jim ve své univerzální organizaci poskytuje tak pevné místo, že je nebudou moci vytrhnout ani lidé ani démoni. „Nové zemi“, kterou uvádí v existenci, poskytne tak pevný základ, že ji nic nebude moci rozkolísat nebo zvrátit  a zničit. Do tohoto nového pořádku uvede ostatek duchovního izraele a „velký zástup“, i kdyby to musel učinit jako kdysi v Mojžíšově době u Rudého moře, kdy rozvířil vodu tak bouřlivě, že vznikl průchod pro osvobozený lid. U Izaiáše 51:15, 16 o tom říká:

„Já, Jehova, jsem tvůj Bůh, ten, který víří moře, aby bouřily jeho vlny. Jehova vojsk je jeho jméno. A vložím svá slova do tvých úst a jistě tě zakryji stínem své ruky, abych pěstoval nebesa a položil základy země a řekl Siónu: ,Ty jsi můj lid.‘“

24. Komu vložil Jehova do úst své slovo a proč tyto lidi přikryl stínem své ruky?

²⁴ Pro Jehovu nebude nepřekonatelná žádná překážka, kterou by mu do cesty mohli položit jeho nepřátelé. Jako kdysi u hory Sinaj vložil své slovo do úst svého vyvoleného lidu skrze prostředníka Mojžíše a potom je vedl pod ochranným stínem své ruky do Zaslíbené země, tak jednal i s ostatkem duchovního izraele. Do úst členů duchovního ostatku vložil své slovo, naléhavé poselství, aby je otevřeně vyznávali před všemi lidmi, což povede k jejich vlastní záchraně i k záchraně posluchačů, kteří toto poselství přijmou. „Velký zástup“ „jiných ovcí“ reagoval příznivě na to, co slyšel, a tito lidé přijali Boží slovo do svých úst. Všichni se stali Božími křesťanskými svědky, a proto je Jehova přikrývá stínem své ruky, aby je chránil v tomto světě.

25. (a) Částí čeho učiní Jehova ostatek, který chránil, a co jim řekne? (b) Čím Jehova učiní ochráněný „velký zástup“ a lidem koho potom budou?

²⁵ Jehova sleduje tímto způsobem jednání určitý  cíl. Přeje si učinit nakonec členy věrného ostatku částí nových vládnoucích „nebes“, aby byli spoludědici s králem Ježíšem Kristem. „Velký zástup“ „jiných ovcí“ chce Jehova učinit základem „nové země“, nové pozemské společnosti v novém pořádku. V nadcházejícím „velkém soužení“ Jehova uchrání věrný ostatek duchovního izraele, a tím řekne těmto duchovním izraelitům, kteří se ,přibližují k hoře Siónu a ... k nebeskému Jeruzalému‘: „Ty jsi můj lid.“ (Židům 12:22; Izaiáš 51:16) Boží ochranný „stan“ začne také být s „velkým zástupem“, který zůstane naživu, a „oni budou jeho lid“, jak říká Zjevení 21:3.

26. Jaký duch nebude existovat v novém pořádku a čím jsou dnes stále naplňováni ti, kteří mají naději, že vejdou do nového pořádku?

²⁶ V novém pořádku, který zavládne po celé zeměkouli, bude působit svatý duch a zůstane v něm rozhodující silou. Do té doby Jehova odstraní znečišťujícího „ducha, který nyní působí v synech neposlušnosti“. Tito „synové neposlušnosti“ zahynou ve „velkém soužení“ a satan ďábel bude se svými démony uvržen do propasti. (Efezským 2:2; Zjevení 20:1–3) Lidé, kteří mají naději, že přežijí nadcházející „velké soužení“, budou připravováni na nový svět tím, že budou neustále ,naplňováni duchem‘ od Boha. — Efezským 5:18.

27. K čemu dojde v novém pořádku, s čím nemůže soupeřit ani dnešní pokročilé lékařství?

²⁷ Pokusme se představit si, jaké budou na zemi poměry po armageddonské „válce velkého dne Boha,  Všemohoucího“ a po uvěznění satana a jeho démonů v „propasti“. Po celé zemi bude pak moci volně působit svatý duch. Vzpomeňme si, jak úžasně na zemi působil svatý duch před devatenácti stoletími, v době Ježíše Krista a jeho apoštolů. Tehdy došlo k podivuhodným zázrakům, jež vyvolaly nevýslovnou radost lidí, jimž přinesly užitek. Dnešní lékařské pokroky není možno vůbec srovnat s okamžitým uzdravením a vyléčením, k němuž tehdy došlo působením svatého ducha. Dokonce i mrtví byli kříšeni! Existovalo však ještě něco lepšího, totiž duchovní uzdravení, k němuž vedlo oznamování dobrého poselství o Jehovově mesiášském království a s tím spojené vyučování. Byli osvobozováni lidé, kteří až do té doby vězeli v poutech tradičního falešného, smrtonosného náboženství.

CO PŘINESE NOVÝ POŘÁDEK

28. Jak se bude podílet na činnosti na zemi ostatek, který přežije, a až do jaké události?

²⁸ Zázraky, k nimž došlo v době, kdy byl zakládán křesťanský sbor, byly skutečně podivuhodné. Byla to však jen předzvěst toho, co svatý duch způsobí v Jehovově novém pořádku. Můžeme očekávat, že se přežijící ostatek zúčastní vzrušující činnosti na počátku nového pořádku. Svaté písmo nám však neříká, jak dlouho zde budou. Členové ostatku hledí vstříc „svatbě Beránka a jeho „nevěsty“, jeho úplného sboru. Až k tomu přijde čas, opustí pozemskou scénu a dostanou obšťastňující odměnu v podobě „prvního vzkříšení“. Proto musí zůstat věrní až do smrti.

29. Uvidí „velký zástup“ vzkříšení třídy nevěsty? Čí vzkříšení uvidí?

 ²⁹ Pro „velký zástup“ lidí, kteří přežijí soužení a doufají, že budou navždy žít v obnoveném pozemském ráji, bude vzkříšení třídy nevěsty neviditelné. Na zemi však bude docházet ke vzkříšení, které bude pro „velký zástup“ viditelné a to v „hodině“, kdy Bůh prostřednictvím Krista vzkřísí mrtvé lidi.

30. Co bude rozhodující v otázce, zda vykoupení mrtví lidé, kteří budou vzkříšeni, získají věčný život nebo zda je čeká soud a zavržení?

³⁰ Na tuto hodinu čeká sám Ježíš Kristus. Předpověděl ji, když mluvil o dni soudu světa. Řekl: „Přichází hodina, kdy všichni v pamětních hrobkách uslyší jeho hlas a vyjdou, ti, kteří činili dobré věci, ke vzkříšení života, ti, kteří činili špatné věci, ke vzkříšení soudu.“ (Jan 5:27–29) Pokud jde o ty, kteří budou vzkříšeni na základě výkupní oběti Ježíše Krista, bude záležet na tom, jak se budou chovat pod Kristovým královstvím. Podle toho se rozhodne, zda jejich vzkříšení povede nakonec k věčnému životu na rajské zemi, nebo k soudu, jímž budou odsouzeni k věčnému zničení. Kdo se v té době podvolí svatému duchu, který bude všude působit, a učiní jej řídící silou svého života, získá věčný život v ráji. Lidi, kteří budou odporovat svatému duchu, jehož činnost bude všude patrná, postihne trest za hřích proti svatému duchu: věčná smrt.

31. Který slib, vyslovený v den své smrti, cítí král Ježíš Kristus za povinnost splnit a kdy přijde „hodina“ pro jeho splnění?

³¹ Nebeský král Ježíš Kristus je stále ještě vázán svým slibem, který dal kdysi soucitnému zločinci umírajícímu  vedle něho na Golgotě v onom temném dni 14. nisana 33 n. l. Zločinec, který byl tehdy popraven na kůlu, je ovšem mrtev a nic si nemůže pamatovat. (Kazatel 9:5, 10) Ale oslavený Ježíš Kristus si pamatuje slova, která tehdy řekl tomuto soucitnému člověku: „V pravdě ti říkám dnes: Budeš se mnou v ráji.“ (Lukáš 23:39–43) Ježíš mluvil o ráji, a proto „hodina“, kdy Ježíš způsobí, aby zločinec v pamětné hrobce slyšel jeho hlas, přijde teprve tehdy, až bude na zemi dostatečně obnovený ráj a vzkříšený zločinec bude moci pozorovat změnu na pozemské scéně. Jestliže tento zločinec bude žít v souladu se svatým duchem, který přichází od Boha prostřednictvím Ježíše Krista, bude moci jeho vzkříšení vyústit ve věčný život na rajské zemi.

32. Jaký „oblak“, o němž se zmiňuje Písmo, bude mezi lidmi, kteří se potom vrátí ze smrti do života na zemi?

³² Zde na zemi budeme potom moci získat zpět nejen své přátele a příbuzné, kteří budou osvobozeni od smrti, ale přijmeme také věrné muže a ženy ze starých dob, kteří byli Jehovovými svědky a byli vedeni svatým duchem. Bude k nim patřit i „tak velký oblak svědků“, od Jana Křtitele až k prvnímu mučedníku pro Jehovu, totiž k Ábelovi. (Židům 11:2 až 12:1) Ti budou mít pravděpodobně v novém pořádku vlivnou úlohu.

33. Jaké úřední postavení bude dáno mužům z tohoto „oblaku“ a také jiným a jaké spojení budou udržovat jako prostředníci?

³³ Z jejich řad vybere král Ježíš Kristus muže, které ,ustanoví za knížata po celé zemi‘. (Žalm 45:16;  45:17, KB) Ale „knížata“ budou na zemi již před nimi. Kdo to bude? Muži z „velkého zástupu“, kteří přežijí „soužení“ a budou do tohoto postavení ustanoveni na začátku nového pořádku. (Zjevení 7:9–17; Izaiáš 32:1, 2) Všechna tato „knížata“ však budou viditelnými pozemskými zástupci „nových nebes“, nové nebeské vlády Ježíše Krista a jeho 144 000 spoludědiců. Tato „knížata“ budou bezpochyby sloužit jako prostředníci, aby udržovali spojení mezi neviditelným královstvím a viditelnou pozemskou společností vykoupeného lidstva, „novou zemí“. *

34. Jakou úlohu bude mít Ježíš Kristus v novém pořádku, jak to odpovídá jeho označení „Mocný bůh, Věčný otec, Kníže pokoje“?

³⁴ V novém pořádku bude panovat nerušený mír na všech světových stranách země. Tento nový pořádek bude řízen královskou vládou toho, jenž od svého nebeského otce dostal titul „Podivuhodný rádce, Mocný bůh, Věčný otec, Kníže pokoje“ a „hojnosti knížecího panství a pokoje nebude konec“. (Izaiáš 9:6, 7) Stane se Věčným otcem, protože jeho „knížecí panství“ bude otcovské; všichni jeho poslušní poddaní obdrží od něho život jako jeho děti. Bude Mocný bůh, protože bude soudcem jako Bůh; ale lidé, kteří budou mít na zemi užitek z jeho činnosti, nebudou jej uctívat jako Boha. — Žalm 82:1–6; Jan 1:1; 10:33–36.

35. Kdo jediný bude v té době uctíván jako Bůh?

³⁵ V té době bude uctíván jedině Jehova, protože o novém pořádku je psáno: „Hle, Boží stan je s lidstvem  a bude s nimi přebývat a oni budou jeho lid. A sám Bůh bude s nimi. A setře jim každou slzu s očí.“ (Zjevení 21:3, 4) Satan ďábel, „bůh tohoto systému věcí“, nebude bohem nového pořádku. (2. Korintským 4:4) Bude odstraněno uctívání ďábla a uctívání démonů. Jehova bude uctíván jako Bůh.

36. Kterým ovocem bude obohacen nový pořádek, ale kdo se objeví na konci Kristovy tisícileté vlády?

³⁶ Svatý duch pronikne celým novým pořádkem. (Žalm 139:7–10) Pozemský ráj bude obohacen „ovocem“ tohoto ducha: láskou, radostí, pokojem, shovívavostí, laskavostí, dobrotou, vírou, mírností a sebeovládáním. (Galatským 5:22, 23) Tento stav bohatý na duchovní plody bude trvat až do konce Kristova tisíciletého panství. Co se však stane potom? Satan a jeho démoni vystoupí z propasti, protože budou „na malou chvíli“ propuštěni. Podvodně se pokusí opět ovládnout celou zemi působením „ducha, který nyní působí v synech neposlušnosti“. Jak dalece se jim ale podaří jednat proti Božímu svatému duchu, který v té době bude všude převládat? — Zjevení 20:3.

37. (a) Jak dalece bude moci satan se svými démony v novém pořádku postupovat proti svatému duchu, který v té době bude převládat? (b) Jak bude Jehova navždy ospravedlněn?

³⁷ Podaří se jim to jen do té míry, že svedou určitý počet lidí z obnoveného lidstva, aby spáchali neodpustitelný hřích proti svatému duchu. Tak se tito lidé sami odříznou od nebeského zdroje ducha života, od Jehovy Boha. To pro ně bude znamenat věčnou smrt, „druhou smrt“. Co se však stane s převážnou většinou  obyvatel nádherného rajského domova? V jejich případě dosáhne svatý duch slavného vítězství. Jejich věčná láska k Božímu svatému duchu je přiměje, aby odolali satanovým svůdným klamům. Zůstanou neochvějně věrní a oddaní právoplatnému svrchovanému vládci celého vesmíru, svému Bohu Jehovovi. V této závěrečné zkoušce zůstanou věrní, což přispěje k věčnému ospravedlnění Jehovy Boha. Tím bude definitivně rozhodnuta odvěká palčivá sporná otázka, zda Jehovovi tvorové zůstanou z nesobeckých pohnutek ryzí vůči svému Bohu jako svrchovanému vládci. Rozhodným způsobem bude vyvrácena satanova falešná obžaloba. A navždy bude dokázáno, že Jehova je pravdivý. (Římanům 3:4) Tak pomine „malá chvíle“, kdy byl satan volný. Potom bude splněn slib, který dal Jehova v Edenu, a satan bude i se svým „semenem“ vyhlazen z existence. (1. Mojžíšova 3:15; Zjevení 20:7–15) Hallelujah!

38. Jak budou navěky šťastní muži a ženy, kteří v té době zůstanou naplněni svatým duchem?

³⁸ Budeme my sami při tom, abychom mohli být svědky věčného zničení vší špatnosti z nebe i ze země a abychom pak mohli žít s nadějí na nekonečnou budoucnost? Tato nekonečná budoucnost bude šťastná pro všechny muže a ženy, kteří zůstali naplněni svatým duchem v neochvějné oddanosti Bohu a Otci našeho Pána Ježíše Krista! Bůh uzná, že jsou hodni daru věčného života, a proto se budou těšit ze stálého mládí v lidské dokonalosti uprostřed ráje, jehož  krása nikdy neuvadne a v němž nikdy nepominou podmínky pro šťastný život. Stále si budou přát žít v souladu se svatým duchem, který byl vždy podporou tohoto nového pořádku, jenž je Bohu ke cti. Kéž dokážeme, že jsme hodni tohoto nového pořádku! Kéž se v souladu s touto vroucí tužbou neustále modlíme slovy, která říkal žalmista David Bohu uprostřed nepřátelského světa:

„Osvoboď mne od mých nepřátel, Jehovo. Vždyť jsem přece hledal ochranu u tebe. Uč mne činit tvou vůli, neboť ty jsi můj Bůh. Tvůj duch je dobrý; kéž mne vede do země přímosti.“ — Žalm 143:9, 10.

39. Co říkáme na závěr lidem, kteří již nyní touží po tom, aby žili v souladu s Božím duchem?

³⁹ Všem, kteří by již nyní chtěli žít v souladu s Boží posvěcující účinnou silou, na závěr upřímně říkáme: „Nezasloužená laskavost Pána Ježíše Krista a láska Boží a účast ve svatém duchu buď s vámi všemi.“ — 2. Korintským 13:14.

[Poznámka pod čarou]

[Studijní otázky]