Jedenáctá kapitola

‚Neustále hledejte nejprve Království‘

1. (a) Proč Ježíš své posluchače důrazně vybízel, aby hledali nejprve Království? (b) Jakou otázku bychom si měli klást?

PŘED více než 1 900 lety Ježíš mluvil ke svým posluchačům v Galileji a důrazně je vybízel: „Neustále tedy hledejte nejprve království a Otcovu spravedlnost.“ Ale proč to říkal tak naléhavě? Neměla snad doba, kdy Kristus dostane královskou moc, nastat až o mnoho století později? Jistě, ale mesiášské Království mělo být prostředkem, jímž Jehova ospravedlní svou svrchovanost a uskuteční svůj velkolepý záměr se zemí. Každý, kdo si důležitost těchto věcí opravdu uvědomoval, měl dávat Království na první místo ve svém životě. Jestliže to platilo v prvním století, oč více to platí nyní, v době, kdy byl Ježíš dosazen na trůn jako Král! Otázka tedy zní: Je z mého způsobu života patrné, že hledám nejprve Království? (Matouš 6:33)

2. O co dnes dychtivě usiluje většina lidí?

² Dnes hledají nejprve Království už miliony lidí na celém světě. Svou podporu vládě Království dávají najevo tím, že se ve svém životě zaměřují na uskutečňování Boží vůle a že se zasvětili Bohu. Lidé všeobecně se naproti tomu zajímají o získávání světských věcí. Usilují o peníze a také o majetek a radovánky, které se za peníze dají pořídit. Nebo se honí za kariérou v zaměstnání. Z jejich  způsobu života je vidět, že se nejvíce zajímají sami o sebe, o hmotné věci a o zábavu. Boha odsouvají na druhé místo, pokud v něj vůbec věří. (Matouš 6:31, 32)

3. (a) O jaké poklady měli podle Ježíšovy výzvy usilovat jeho učedníci a proč? (b) Proč není nutné příliš se zaměřovat na hmotné věci?

³ Svým učedníkům však Ježíš dal tuto radu: „Přestaňte si střádat poklady na zemi,“ protože žádný takový majetek nevydrží navždy. Řekl: „Raději si střádejte poklady v nebi“, a to tím, že budete sloužit Jehovovi. Ježíš své následovníky nabádal, aby si zachovali „prosté“ oko, neboli aby svou pozornost a své síly zaměřovali na uskutečňování Boží vůle. Říkal jim: „Nemůžete být otroky Boha a bohatství.“ Co však nezbytné hmotné věci — jídlo, oblečení a přístřeší? „Přestaňte být úzkostliví,“ nabádal Ježíš. Svým následovníkům radil, aby přemýšleli o ptácích — Bůh je živí. Ježíš dále doporučoval, aby si vzali poučení z květin — Bůh je obléká. Cožpak Jehovovi služebníci, inteligentní lidé, nemají větší cenu než ptáci a květiny? Ježíš řekl: „Neustále tedy hledejte nejprve království a Otcovu spravedlnost, a to všechno ostatní [nezbytné] vám bude přidáno.“ (Matouš 6:19–34) Věříte tomu? Je to z vašeho jednání patrné?

Nenechte pravdu o Království zadusit

4. Co se může stát, jestliže někdo přikládá příliš velký význam hmotným věcem?

⁴ Je správné, když se člověk stará o to, aby měl dostatek prostředků k uspokojení hmotných potřeb svých i své rodiny. Jestliže se však někdo přehnaně zaměřuje na hmotné věci, může to mít katastrofální následky.  I když možná tvrdí, že věří v Království, jestliže na první místo ve svém srdci postaví jiné věci, pravdu o Království tím zadusí. (Matouš 13:18–22) Například při jedné příležitosti se bohatý mladý vládce zeptal Ježíše: „Co mám dělat, abych zdědil věčný život?“ Žil mravně a s jinými lidmi jednal dobře, ale příliš lpěl na svém hmotném majetku. Nedokázal se přimět k tomu, aby se s ním rozloučil a mohl se tak stát Kristovým následovníkem. Promarnil tedy příležitost být jednou s Kristem v nebeském Království. V té souvislosti Ježíš řekl: „Jak obtížné to bude pro ty, kdo mají peníze, aby vstoupili do Božího království!“ (Marek 10:17–23)

5. (a) S čím měl být Timoteus na základě Pavlovy vybídky spokojen a proč? (b) Jak Satan využívá ‚lásku k penězům‘ jako zhoubnou léčku?

⁵ Po mnoha letech apoštol Pavel napsal Timoteovi, který byl tehdy v Efezu, v prosperujícím obchodním středisku. V dopise mu připomněl: „[Nic] jsme si na svět ... nepřinesli a ani si nemůžeme nic odnést. Máme-li tedy obživu a čím se přikrýt, budeme s tím spokojeni.“ Je správné, když člověk pracuje, aby pro sebe a pro svou rodinu opatřil ‚obživu a něco na přikrytí‘. Pavel však varoval: „Ti, kdo se rozhodli, že zbohatnou, upadají do pokušení a léčky a do mnoha bláznivých a škodlivých tužeb, které vrhají lidi do zničení a zkázy.“ Satan je vychytralý. Zpočátku nás může lákat maličkostmi. Pak možná přijde větší tlak, snad příležitost k povýšení nebo k lepší práci, která je sice lépe placená, ale zabere čas, jenž byl dříve vyhrazen na duchovní záležitosti. Pokud nejsme ve střehu, „láska k penězům“ může zadusit  to, co je mnohem důležitější — zájmy Království. Pavel to vyjádřil těmito slovy: „Tím, že někteří o tuto lásku usilovali, byli od víry zavedeni na scestí a celí se probodali mnoha bolestmi.“ (1. Timoteovi 6:7–10)

6. (a) Co musíme dělat, abychom nepadli do léčky hmotařství? (b) V co můžeme mít důvěru i při dnešní hospodářské situaci ve světě?

⁶ Svého křesťanského bratra Timotea Pavel důrazně a s opravdovou láskou vybízel: ‚Uprchni od toho‘ a „bojuj znamenitý boj víry“. (1. Timoteovi 6:11, 12) Nechceme-li se nechat strhnout proudem hmotařského způsobu života ve světě kolem nás, vyžaduje to soustředěné úsilí. Jestliže se však v souladu se svou vírou namáháme, Jehova nás nikdy neopustí. Postará se o to, abychom bez ohledu na zvyšování cen a rozsáhlou nezaměstnanost měli to, co skutečně potřebujeme. Pavel napsal: „Ať je váš způsob života oproštěn od lásky k penězům, zatímco jste spokojeni s přítomnými věcmi. Vždyť řekl: ‚Rozhodně tě neopustím, rozhodně tě ani nezanechám.‘ Takže můžeme být odvážní a říci: ‚Jehova je můj pomocník; nebudu se bát. Co mi může udělat člověk?‘“ (Hebrejcům 13:5, 6) A král David napsal: „Býval jsem mladý muž, také jsem zestárl, a přece jsem neviděl nikoho spravedlivého úplně opuštěného, ani jeho potomstvo, jak hledá chléb.“ (Žalm 37:25)

První učedníci jsou vzorem

7. Jaké pokyny týkající se kázání dal Ježíš svým apoštolům a proč byly tyto pokyny vhodné?

⁷ Ježíš své apoštoly patřičně vyškolil, a potom je vyslal po Izraeli, aby kázali dobrou zprávu a oznamovali: „Nebeské království se přiblížilo.“ Bylo to opravdu vzrušující  poselství. V jejich středu byl Ježíš Kristus, mesiášský Král. Apoštolové se plně věnovali službě Bohu, a proto je Ježíš nabádal, aby měli důvěru, že se Bůh o ně postará. Řekl jim tedy: „Nenoste na cestu nic, ani hůl, ani mošnu s jídlem, ani chléb, ani stříbrné peníze; ani nemějte dvojí spodní oděv. Ale kdekoli vstoupíte k někomu domů, zůstaňte tam a odtamtud odejděte.“ (Matouš 10:5–10; Lukáš 9:1–6) Jehova zajistil, aby se o uspokojení jejich potřeb starali jiní Izraelité, mezi nimiž bylo zvykem projevovat pohostinnost cizím lidem.

8. (a) Proč Ježíš krátce před svou smrtí dal nové pokyny ke kazatelské službě? (b) Co mělo být v životě Ježíšových následovníků stále na prvním místě?

⁸ Později, krátce před svou smrtí, Ježíš své apoštoly upozornil, že v budoucnosti budou pracovat za jiných okolností. Setkají se s odporem, který proti jejich činnosti bude vyvíjen z úředních míst, a proto jim v Izraeli už možná nebude pohostinnost projevována tak ochotně. Brzy ponesou poselství o Království také do pohanských zemí. Nyní si s sebou měli vzít „měšec“ a „mošnu s jídlem“. Přesto měli dále hledat nejprve Jehovovo Království a Boží spravedlnost, a to s důvěrou, že Bůh požehná jejich snahám opatřit si nezbytnou obživu a něco na přikrytí. (Lukáš 22:35–37)

9. Jak Pavel stavěl Království na první místo ve svém životě, i když se staral o uspokojování svých tělesných potřeb, a co v souvislosti s touto záležitostí radil?

⁹ Vynikajícím příkladem člověka, který uplatňoval Ježíšovy rady, byl apoštol Pavel. Na prvním místě v jeho životě byla služba. (Skutky 20:24, 25) Když šel kázat do nějaké oblasti, sám si obstaral hmotné věci, které  potřeboval, dokonce kvůli tomu pracoval na výrobě stanů. Nečekal, že se o něj postarají druzí. (Skutky 18:1–4; 1. Tesaloničanům 2:9) Přesto vděčně přijímal pohostinnost a dary od jiných lidí, když mu tímto způsobem projevovali lásku. (Skutky 16:15, 34; Filipanům 4:15–17) Pavel křesťany nevyzýval, aby kvůli kázání zanedbávali své rodinné povinnosti, ale naopak je povzbuzoval, aby různé povinnosti plnili vyrovnaně. Radil jim, aby pracovali, milovali své rodiny a dělili se s druhými. (Efezanům 4:28; 2. Tesaloničanům 3:7–12) Nabádal je, aby důvěřovali v Boha, a ne v hmotný majetek, a aby z jejich způsobu života bylo patrné, že chápou, co jsou důležitější věci. V souladu s Ježíšovým učením to znamenalo hledat nejprve Boží Království a Boží spravedlnost. (Filipanům 1:9–11)

Dávejte Království na první místo ve svém životě

10. Co znamená ‚hledat nejprve Království‘?

¹⁰ Do jaké míry osobně oznamujeme dobrou zprávu o Království jiným lidem? To zčásti závisí na našich okolnostech a na tom, jak hluboce si Království vážíme. Uvědomte si, že Ježíš neřekl: ‚Hledejte Království, pokud nemáte nic jiného na práci.‘ Ježíš ví, jak je Království důležité, a proto vyjádřil vůli svého Otce těmito slovy: „Hledejte neustále jeho království.“ (Lukáš 12:31) Ačkoli většina z nás musí pracovat, abychom uspokojili vlastní potřeby i potřeby své rodiny, máme-li víru, budeme se ve svém životě věnovat především službě Království, kterou nás pověřil Bůh. Zároveň budeme plnit své rodinné povinnosti. (1. Timoteovi 5:8)

11. (a) Jak Ježíš znázornil, že všichni nebudou schopni šířit poselství o Království stejnou měrou? (b) Co všechno má vliv na to, kolik práce je člověk schopen udělat?

 ¹¹ Někteří z nás mohou kázání dobré zprávy o Království věnovat víc času než jiní. Ježíš však ve svém podobenství o různých druzích půdy ukázal, že každý, jehož srdce se podobá znamenité půdě, ponese ovoce. V jaké míře? Životní okolnosti jednotlivých lidí se velmi liší. Záleží například na věku, zdraví a rodinných závazcích. Pokud si dobré zprávy člověk opravdu váží, bude ve službě dělat vše, co je v jeho silách. (Matouš 13:23)

12. Jaké užitečné duchovní cíle jsou doporučovány ke zvážení zejména mladým lidem?

¹² Je rozumné, máme-li cíle, které nám pomohou zvýšit náš podíl na službě Království. Mladí lidé by měli vážně přemýšlet o vynikajícím příkladu horlivého mladého křesťana Timotea. (Filipanům 2:19–22) Co by pro ně mohlo být lepší než to, kdyby po ukončení školního vzdělání vstoupili do celodobé služby? I všem ostatním prospěje, jestliže si stanoví užitečné duchovní cíle.

13. (a) Kdo může posoudit, co je každý z nás osobně schopen dělat ve službě Království? (b) Co dokazujeme, jestliže opravdu hledáme nejprve Království?

 ¹³ Neměli bychom kritizovat ty, o nichž si možná myslíme, že by mohli dělat víc. Víra by nás naopak měla podněcovat k tomu, abychom se snažili o osobní zlepšení a abychom podle svých vlastních životních okolností sloužili Bohu co nejvíce. (Římanům 14:10–12; Galaťanům 6:4, 5) Jak je vidět z případu Joba, Satan tvrdí, že se zajímáme hlavně o hmotný majetek, vlastní pohodlí a osobní prospěch a že naše pohnutka ke službě Bohu je sobecká. Jestliže však skutečně hledáme nejprve Království, máme svůj podíl na předložení důkazu, že Ďábel je opravdu nestoudný lhář. Dokazujeme, že první místo v našem životě patří službě Bohu. Svými slovy i skutky tedy potvrzujeme, že Jehovu hluboce milujeme, že věrně podporujeme jeho svrchovanost a že máme lásku ke svým bližním. (Job 1:9–11; 2:4, 5; Přísloví 27:11)

14. (a) Proč je užitečné mít časový rozvrh pro kazatelskou službu? (b) V jaké míře se mnozí svědkové účastní kazatelské služby?

¹⁴ K tomu, abychom mohli dělat víc, než bychom jinak zvládli, nám pomůže časový rozvrh. Vždyť i Jehova má pro uskutečnění svého záměru „ustanovený čas“. (2. Mojžíšova 9:5; Marek 1:15) Pokud je to možné, je dobré podílet se na kazatelské službě v předem stanovený čas alespoň jednou nebo i vícekrát týdně. Statisíce svědků Jehovových na celém světě se přihlásilo do pomocné průkopnické služby, což znamená, že kázání dobré zprávy věnují denně asi dvě hodiny. Statisíce jiných svědků slouží jako pravidelní průkopníci a oznamují  poselství o Království přibližně dvě a půl hodiny denně. Zvláštní průkopníci a misionáři tráví ve službě pro Království ještě více času. Můžeme také vyhledávat příležitosti, kdy lze neformálně předložit naději na Království komukoli, kdo bude naslouchat. (Jan 4:7–15) Měli bychom mít touhu podílet se na této práci co možná nejvíc, protože Ježíš předpověděl: „Tato dobrá zpráva o království se bude kázat po celé obydlené zemi na svědectví všem národům; a potom přijde konec.“ (Matouš 24:14; Efezanům 5:15–17)

15. Proč se domníváte, že rada v 1. Korinťanům 15:58 je ve spojitosti s naší službou aktuální?

¹⁵ Bez ohledu na to, k jakému národu patří, svědkové Jehovovi ve všech částech světa považují tuto službu za výsadu. Osobně uplatňují inspirovanou biblickou radu: „Staňte [se] stálými, nepohnutelnými, vždy mějte hojnost práce v Pánově díle, protože víte, že vaše namáhavá práce ve spojitosti s Pánem není marná.“ (1. Korinťanům 15:58)

Stručné opakování

• Co by se na základě Ježíšova vyjádření ‚stále hledejte nejprve Království‘ mělo zřejmě dávat na druhé místo?

• Jaký názor na uspokojování vlastních tělesných potřeb i potřeb své rodiny bychom měli mít? Jakou pomoc nám Bůh poskytne?

• Na jakých odvětvích služby pro Království se můžeme podílet?

[Studijní otázky]

[Obrázek na straně 107]

V každé zemi dnes svědkové Jehovovi káží dobrou zprávu, dříve než přijde konec