Bojují spolu dva králové
Třináctá kapitola
Bojují spolu dva králové
1, 2. Proč bychom se měli zajímat o proroctví zapsané v 11. kapitole Daniela?
DVA soupeřící králové spolu usilovně zápasí o svrchované postavení. Léta plynou a převahu získává nejdříve první a pak druhý král. V určitých obdobích má jeden svrchovanou moc a ten druhý je ve stavu nečinnosti, a jsou období, kdy nedochází k žádnému boji. Ale pak náhle propukne další bitva a boj pokračuje. K účastníkům tohoto dramatu patří syrský král Seleukos I. Níkátor, egyptský král Ptolemaios Lagos, syrská princezna a později egyptská královna Kleopatra I., římští císařové Augustus a Tiberius a palmýrská královna Zénobia. V době, kdy se tento boj chýlí ke konci, je do něj zapojeno i nacistické Německo, blok komunistických států, anglo-americká světová velmoc, Společnost národů a Spojené národy. Vyvrcholením je scéna, kterou ani jeden z těchto politických subjektů nepředvídá. Toto strhující proroctví oznámil Jehovův anděl Danielovi asi před 2 500 lety. (Daniel, 11. kapitola)
2 Daniel jistě pociťoval vzrušení, když mu anděl odhaloval podrobnosti o tom, jaká rivalita bude mezi dvěma králi, kteří měli přijít. Toto drama má význam i pro nás, protože mocenský boj mezi těmito dvěma králi trvá dodnes. Když poznáme, že historie potvrzuje pravdivost první části tohoto proroctví, posílí se tím naše víra a důvěra v to, že se jistě splní i poslední část této prorocké zprávy. Budeme-li tomuto proroctví věnovat pozornost, získáme jasnou představu o tom, kde jsme v proudu času. Upevní se tím také naše odhodlání zůstat v tomto boji neutrální a trpělivě čekat na to, až Bůh zasáhne v náš prospěch. (Žalm 146:3, 5) S napjatou pozorností nyní naslouchejme tomu, co Jehovův anděl říká Danielovi.
PROTI ŘECKÉMU KRÁLOVSTVÍ
3. Koho anděl posílil „v prvním roce Dareia Médského“?
3 „Pokud jde o mne,“ řekl anděl, „já jsem v prvním roce Dareia Médského [539/538 př. n. l.] povstal jako ten, kdo posiluje, a jako tvrz pro něho.“ (Daniel 11:1) Dareios už sice nebyl naživu, ale anděl používá jeho vládu jako časový údaj označující začátek prorockého poselství. Právě tento král nařídil, aby byl Daniel vyzdvižen ze lví jámy. Dareios rovněž vydal výnos, ve kterém všem svým poddaným nařídil, aby se báli Danielova Boha. (Daniel 6:21–27) Nicméně jako ten, kdo posiluje, anděl povstal ne pro Dareia Médského, ale pro svého společníka Michaela — knížete Danielova lidu. (Srovnej Daniela 10:12–14.) Svou podporu mu Boží anděl poskytoval v době, kdy Michael zápasil s démonským knížetem Médo-Persie.
4, 5. Kdo byli předpovědění čtyři králové Persie?
4 Boží anděl pokračoval: „Pohleď, ještě povstanou tři králové pro Persii a čtvrtý nahromadí větší bohatství než všichni ostatní. A jakmile zesílí ve svém bohatství, vzburcuje všechno proti řeckému království.“ (Daniel 11:2) Kdo však byli tito perští panovníci?
5 Prvními třemi králi byli Kýros Veliký, Kambýses II. a Dareios I. (Hystaspes). Vzhledem k tomu, že Bardija (nebo muž jménem Gaumata, který si činil nárok na trůn) vládl pouze sedm měsíců, v proroctví se jeho krátká vláda nebrala v úvahu. V roce 490 př. n. l. se třetí král, Dareios I., podruhé pokusil vtrhnout do Řecka. Peršané však u Marathónu utrpěli drtivou porážku a ustoupili zpět do Malé Asie. Dareios pak sice pečlivě připravoval další tažení proti Řecku, ale o čtyři roky později zemřel a tažení neuskutečnil. Tento úkol čekal jeho syna a následníka, ‚čtvrtého‘ krále, totiž Xerxa I., což byl vlastně král Ahasverus, který se oženil s Ester. (Ester 1:1; 2:15–17)
6, 7. (a) Jak čtvrtý král ‚vzburcoval všechno proti království Řecka‘? (b) Jaký byl výsledek Xerxova tažení proti Řecku?
6 Xerxes I. skutečně ‚vzburcoval všechno proti království Řecka‘, tedy proti nezávislým řeckým státům jako celku. „Na naléhání ctižádostivých dvořanů,“ píše se v knize The Medes and Persians—Conquerors and Diplomats (Médové a Peršané — Dobyvatelé a diplomati), „Xerxes zahájil útok po souši i po moři.“ Řecký historik Hérodotos, který žil v 5. století př. n. l., píše, že „všechny tyto výpravy ani kterékoli jiné se nevyrovnají této jediné“. Jeho zpráva říká, že „loďstvo celé dohromady . . . mělo pět set sedmnáct tisíc šest set deset lidí. Pěchoty bylo milión sedmkrát sto tisíc a jízdy osmdesát tisíc. K tomu přidám Araby na velbloudech a Libyjce na vozech, řekněme dvacet tisíc mužů. Námořní i pozemské vojsko dohromady tedy činí dva milióny tři sta sedmnáct tisíc šest set deset.“
7 Xerxes I. chtěl dosáhnout úplného vítězství, a proto se svým mohutným vojskem vytáhl v roce 480 př. n. l. proti Řecku. U Thermopyl se mu podařilo překonat váhavou taktiku Řeků a potom Peršané zpustošili Atény. U Salaminy však utrpěli strašlivou porážku. Roku 479 př. n. l. dosáhli Řekové dalšího vítězství u Platají. Ani jeden ze sedmi králů, kteří během následujících 143 let usedli po Xerxovi na perský trůn, neuskutečnil válečné tažení proti Řecku. Tam potom ale povstal mocný král.
VELKÉ KRÁLOVSTVÍ JE ROZDĚLENO NA ČTYŘI KRÁLOVSTVÍ
8. Který „mocný král“ povstal a jak došlo k tomu, že ‚panoval s rozsáhlým panstvím‘?
8 „Jistě povstane mocný král a bude panovat s rozsáhlým panstvím a bude činit podle své vůle,“ řekl anděl. (Daniel 11:3) V roce 336 př. n. l. ‚povstal‘ jako král Makedonie dvacetiletý Alexandr. Stal se ‚mocným králem‘ — Alexandrem Velikým. Podněcován plánem svého otce Filipa II. obsadil perské provincie na Středním východě. Potom překročil Eufrat a Tigris a se svými 47 000 muži rozehnal u Gaugamély vojsko Dareia III. čítající 250 000 vojáků. Dareios po bitvě uprchl a nakonec byl zavražděn, čímž skončila vláda perské dynastie. Světovou velmocí se nyní stalo Řecko, a Alexandr ‚panoval s rozsáhlým panstvím a činil podle své vůle‘.
9, 10. Jak se splnilo proroctví o tom, že království, kterému vládl Alexandr, nepřipadne jeho potomkům?
9 Alexandrovo panování nad světem však nemělo trvat dlouho, protože Boží anděl dodal: „Až povstane, jeho království bude rozbito a rozděleno směrem ke čtyřem nebeským větrům, ale ne jeho dalšímu pokolení a ne podle jeho panství, s nímž panoval; protože jeho království bude vykořeněno, dokonce pro jiné než tyto.“ (Daniel 11:4) V roce 323 př. n. l. Alexandr, kterému nebylo ještě ani 33 let, v Babylóně náhle onemocněl a nemoci podlehl.
10 Jeho rozlehlá říše neměla připadnout „jeho dalšímu pokolení“. Necelých sedm let sice vládl Alexandrův bratr Filip III. Arridaios, ale na popud Alexandrovy matky Olympie byl v roce 317 př. n. l. zavražděn. Do roku 311 př. n. l. vládl Alexandrův syn Alexandr IV., kterého však zabil Kassandros, jeden z otcových vojevůdců. Jménem svého otce se pokusil vládnout Alexandrův nemanželský syn Hérakles, ale v roce 309 př. n. l. byl zavražděn. Tak skončila linie Alexandra a z jeho rodiny odešlo „jeho panství“.
11. Jak bylo Alexandrovo království „rozděleno směrem ke čtyřem nebeským větrům“?
11 Když Alexandr zemřel, bylo jeho království „rozděleno směrem ke čtyřem nebeským větrům“. Řada jeho vojevůdců se chtěla zmocnit území, a proto mezi nimi docházelo ke střetům. Jednooký vojevůdce Antigonos I. se snažil získat pod svou nadvládu celou Alexandrovu říši. V bitvě u Ipsu ve Frýgii však byl zabit. V roce 301 př. n. l. čtyři Alexandrovi vojevůdci už měli ve své moci rozlehlé území, které původně dobyl jejich velitel. Kassandros vládl nad Makedonií a Řeckem. Lýsimachos získal nadvládu nad Malou Asií a Trácií. Seleukos I. Níkátor obsadil Mezopotámii a Sýrii. A Ptolemaios Lagos získal Egypt a Palestinu. V souladu s proroctvím byla rozlehlá Alexandrova říše rozdělena na čtyři helénistická království.
OBJEVUJÍ SE DVA SOUPEŘÍCÍ KRÁLOVÉ
12, 13. (a) Jak se počet helénistických království snížil ze čtyř na dvě? (b) Jakou dynastii založil Seleukos v Sýrii?
12 Několik let po svém nástupu k moci Kassandros zemřel a v roce 285 př. n. l. se evropské části Řecké říše zmocnil Lýsimachos. Ten v roce 281 př. n. l. padl v bitvě proti Seleukovi I. Níkátorovi, pod jehož nadvládu se tak dostala větší část asijských území. V roce 276 př. n. l. usedl na makedonský trůn Antigonos II. Gonatás, vnuk jednoho z Alexandrových vojevůdců. Makedonie se za čas stala závislou na Římu a v roce 146 př. n. l. skončila jako římská provincie.
13 Významné postavení nyní měla už jen dvě ze čtyř helénistických království — jedno, kterému vládl Seleukos I. Níkátor, a druhé, kterému vládl Ptolemaios Lagos. Seleukos byl zakladatelem seleukovské dynastie v Sýrii. K městům, která založil, patřila Antiochie — nové syrské hlavní město — a přístav Seleukie. V Antiochii později vyučoval apoštol Pavel a právě tam byli Ježíšovi následovníci poprvé nazváni křesťané. (Skutky 11:25, 26; 13:1–4) V roce 281 př. n. l. byl Seleukos zavražděn, ale jeho dynastie vládla až do roku 64 př. n. l., kdy římský vojevůdce Gnaeus Pompeius prohlásil Sýrii za římskou provincii.
14. Kdy byla v Egyptě založena ptolemaiovská dynastie?
14 Ze zmíněných čtyř helénistických království existovalo nejdéle království Ptolemaia Laga neboli Ptolemaia I., který přijal královský titul v roce 305 př. n. l. Ptolemaiovská dynastie, kterou založil, vládla nad Egyptem až do roku 30 př. n. l., kdy podlehla Římu.
15. Kteří dva silní králové vzešli ze čtyř helénistických království a jaký boj tito králové začali?
15 Ze čtyř helénistických království tak vzešli dva silní králové — Seleukos I. Níkátor nad Sýrií a Ptolemaios I. nad Egyptem. Těmito dvěma králi začal dlouhotrvající boj mezi „králem severu“ a „králem jihu“ popisovaný v 11. kapitole Daniela. Jehovův anděl neuvedl jména těchto králů, protože jejich totožnost a národnost se v průběhu staletí měla měnit. Anděl vynechal nepodstatné podrobnosti a zmínil se pouze o panovnících a událostech významně ovlivňujících tento konflikt.
BOJ ZAČÍNÁ
16. (a) Z pohledu koho byl jeden z králů na severu a druhý na jihu? (b) Kteří králové zastávali úlohu „krále severu“ a „krále jihu“ jako první?
16 Sledujte, jak Jehovův anděl popisuje začátek tohoto dramatického boje. Říká: „Zesílí král jihu, ano jeden z jeho [Alexandrových] knížat; a on [král severu] nad ním získá převahu a jistě bude panovat s rozsáhlým panstvím, větším než panovnická moc onoho.“ (Daniel 11:5) Označení „král severu“ a „král jihu“ se vztahují na krále panující severně a jižně od míst, kde žil Danielův lid, který tehdy už byl vysvobozen ze zajetí v Babylóně a byl zpět v judské zemi. Prvním „králem jihu“ byl egyptský král Ptolemaios I. Jedním z Alexandrových vojevůdců, který nad Ptolemaiem I. získal převahu a panoval „s rozsáhlým panstvím“, byl syrský král Seleukos I. Níkátor. Ten se stal „králem severu“.
17. Kdo vládl nad Judou v době, kdy začal boj mezi králem severu a králem jihu?
17 Když boj mezi dvěma králi začal, byla judská země pod nadvládou krále jihu. Přibližně od roku 320 př. n. l. se Ptolemaios I. snažil přimět Židy, aby odešli do Egypta jako kolonisté. Jedna židovská kolonie vzkvétala v Alexandrii, kde Ptolemaios I. založil proslulou knihovnu. Ptolemaiovský Egypt, král jihu, vládl Židům v Judě až do roku 198 př. n. l.
18, 19. Jak spolu ti dva králové časem uzavřeli „vyrovnané uspořádání“?
18 O zmíněných dvou králích anděl prorokoval: „Na konci několika let se spolu spojí a dcera krále jihu, ta přijde ke králi severu, aby vzniklo vyrovnané uspořádání. Ona si však neuchová sílu své paže; a on neobstojí, ani jeho paže; a bude vydána, ona sama, a ti, kdo ji přivedli, a ten, kdo způsobil její narození, a ten, kdo ji v oněch časech posiloval.“ (Daniel 11:6) Jak se to splnilo?
19 Proroctví nevěnuje pozornost Antiochovi I., synovi a následníkovi Seleuka I. Níkátora, protože s králem jihu nevedl žádnou významnou válku. Ale jeho nástupce Antiochos II. dlouho válčil proti Ptolemaiovi II., synovi Ptolemaia I. Antiochos II. představoval krále severu a Ptolemaios II. krále jihu. Antiochos II. se oženil s Laodiké a společně měli syna Seleuka II. Ptolemaios II. měl zase dceru, a ta se jmenovala Bereniké. V roce 250 př. n. l. vytvořili tito dva králové „vyrovnané uspořádání“. Za toto spojenectví Antiochos II. musel ‚zaplatit‘ — musel se rozvést se svou manželkou Laodiké, aby si pak mohl vzít Bereniké, ‚dceru krále jihu‘. S ní měl syna, který se místo synů Laodiké stal dědicem syrského trůnu.
20. (a) Jak se stalo, že „paže“ Bereniké ‚neobstály‘? (b) Jak byla vydána Bereniké, „ti, kdo ji přivedli,“ a ‚ten, kdo ji posiloval‘? (c) Kdo se stal syrským králem potom, co Antiochos II. přišel o ‚svou paži‘ neboli moc?
20 ‚Paží‘ Bereniké neboli silou, která Bereniké podporovala, byl její otec Ptolemaios II. Když v roce 246 př. n. l. zemřel, Bereniké ‚si neuchovala sílu své paže‘ se svým manželem. Antiochos II. ji zapudil, znovu se oženil s Laodiké a jejího syna jmenoval svým nástupcem. Jak to Laodiké naplánovala, byli Bereniké i její syn zavražděni. Stejný osud zřejmě potkal i sloužící, kteří Bereniké přivedli z Egypta do Sýrie — ‚ty, kdo ji přivedli‘. Laodiké otrávila dokonce i Antiocha II., a tak ani ‚jeho paže‘ neboli moc ‚neobstála‘. Zemřeli tedy oba, jak otec Bereniké — „ten, kdo způsobil její narození“ —, tak i její syrský manžel, který ji na čas „posiloval“. Proto se syrským králem stal syn Laodiké, Seleukos II. Jak se k tomu všemu postaví příští ptolemaiovský král?
KRÁL MSTÍ VRAŽDU SVÉ SESTRY
21. (a) Kdo byl ‚jedním z výhonků‘, které vzešly z „kořenů“ Bereniké, a jak ‚povstal‘? (b) Jak Ptolemaios III. přišel „proti tvrzi krále severu“ a získal nad ním převahu?
21 „Jeden z výhonků jejích kořenů jistě povstane v jeho postavení,“ řekl anděl, „a přijde k vojenské síle a přijde proti tvrzi krále severu a jistě bude jednat proti nim a získá převahu.“ (Daniel 11:7) ‚Jedním z výhonků‘, které vzešly z rodičů Bereniké neboli „jejích kořenů“, byl její bratr. Po smrti svého otce ‚povstal‘ jako král jihu, jako egyptský faraón Ptolemaios III. Ihned se vypravil pomstít vraždu své sestry. Vytáhl proti syrskému králi Seleukovi II., kterého Laodiké využila, aby zavraždil Bereniké a jejího syna, a dostal se „proti tvrzi krále severu“. Ptolemaios III. dobyl opevněnou část Antiochie a usmrtil Laodiké. Panstvím krále severu postupoval směrem na východ, přičemž zpustošil Babylónii a táhl dál směrem do Indie.
22. Co Ptolemaios III. přinesl zpátky do Egypta a proč si ‚několik let udržoval odstup od krále severu‘?
22 Co se stalo potom? Boží anděl nám říká: „A také přijde do Egypta s jejich bohy, s jejich litými sochami, s jejich žádoucími předměty ze stříbra a ze zlata a se zajatci. A sám si bude několik let udržovat odstup od krále severu.“ (Daniel 11:8) O více než 200 let dříve byl Egypt dobyt perským králem Kambýsem II., který domů odnesl bohy Egypťanů, ‚jejich lité sochy‘. Ptolemaios III. zpustošil Susu, dřívější královské hlavní město Persie, získal zpět egyptské bohy a přinesl je jako ‚zajatce‘ do Egypta. Jako válečnou kořist přinesl zpět i velké množství ‚jejich žádoucích předmětů ze stříbra a ze zlata‘. Ptolemaios III. se však musel vrátit do Egypta, aby tam potlačil povstání, a tak si ‚udržoval odstup od krále severu‘ a nezpůsoboval mu žádné další škody.
SYRSKÝ KRÁL PODNIKÁ ODVETNOU AKCI
23. Proč se král severu potom, co vešel do království krále jihu, ‚vrátil na svou vlastní půdu‘?
23 Jak reagoval král severu? Anděl Danielovi řekl: „Skutečně vejde do království krále jihu a vrátí se na svou vlastní půdu.“ (Daniel 11:9) Král severu — syrský král Seleukos II. — podnikl odvetnou akci. Vstoupil do „království“ neboli do říše egyptského krále jihu, ale utrpěl porážku. Pouze s malým zbytkem svého vojska se Seleukos II. ‚vrátil na svou vlastní půdu‘ a někdy v roce 242 př. n. l. se stáhl do syrského hlavního města Antiochie. Když zemřel, stal se jeho nástupcem jeho syn Seleukos III.
24. (a) Co potkalo Seleuka III.? (b) Jak syrský král Antiochos III. ‚přišel a zaplavil a prošel‘ říší krále jihu?
24 Co bylo předpověděno o potomcích syrského krále Seleuka II.? Anděl Danielovi sdělil: „Pokud jde o jeho syny, ti se vzruší a skutečně shromáždí zástup velkých vojenských sil. A při příchodu jistě přijde a zaplaví a projde. Ale vrátí se a bude se vzrušovat celou cestu ke své tvrzi.“ (Daniel 11:10) Seleukos III. byl za necelé tři roky zavražděn, a jeho vláda tak skončila. Na syrský trůn po něm usedl jeho bratr Antiochos III. Tento syn Seleuka II. svolal obrovské vojsko, aby zaútočil na krále jihu, kterým tehdy byl Ptolemaios IV. Nový syrský král severu bojoval proti Egyptu úspěšně a získal zpět přístavní město Seleukie, provincii Koilé Sýrie, města Týros a Ptolemais a okolní města. Zcela rozdrtil vojsko krále Ptolemaia IV. a zabral mnoho měst v Judě. Na jaře roku 217 př. n. l. odešel Antiochos III. z Ptolemaidy a vydal se na sever, „celou cestu ke své tvrzi“. Brzy však měla nastat změna.
VÍTR SE OBRACÍ
25. Kde se Ptolemaios IV. a Antiochos III. utkali v bitvě a co bylo ‚vydáno do ruky‘ egyptského krále jihu?
25 Podobně jako Daniel, i my s napětím nasloucháme tomu, co Jehovův anděl dál předpovídá: „Král jihu se rozhořčí a bude muset vyjít a bojovat s ním, totiž s králem severu; a on jistě postaví velký zástup, a ten zástup bude opravdu vydán do ruky onoho.“ (Daniel 11:11) Se 75 000 vojáky se král jihu, Ptolemaios IV., vydal na sever proti nepříteli. Syrský král severu, Antiochos III., shromáždil „velký zástup“ 68 000 mužů, aby se Ptolemaiovi IV. postavil na odpor. „Zástup“ však byl „vydán do ruky“ krále jihu v bitvě u pobřežního města Rafie ležícího nedaleko egyptských hranic.
26. (a) Jaký „zástup“ byl v bitvě u Rafie odveden králem jihu a jaké byly podmínky mírové dohody, která tam byla uzavřena? (b) Proč můžeme říci, že Ptolemaios IV. ‚nevyužil svého silného postavení‘? (c) Kdo se stal příštím králem jihu?
26 Proroctví pokračuje: „A zástup bude jistě odveden. Jeho srdce se vyvýší, a on skutečně způsobí, že padnou desítky tisíc; ale své silné postavení nevyužije.“ (Daniel 11:12) Ptolemaios IV., král jihu, ‚odvedl‘ 10 000 vojáků syrské pěchoty a 300 vojáků jízdy v tom smyslu, že je zabil, a 4 000 jich zajal. Králové pak uzavřeli dohodu, na základě níž si Antiochos III. ponechal své syrské přístavní město Seleukie, ale přišel o Fénicii a Koilé Sýrii. Srdce egyptského krále jihu se tímto vítězstvím ‚vyvýšilo‘, a to zejména proti Jehovovi. Juda zůstala pod vládou Ptolemaia IV. Ten však ‚nevyužil svého silného postavení‘ a nepokračoval ve vítězném tažení proti syrskému králi severu. Ptolemaios IV. propadl zhýralosti a několik let před smrtí Antiocha III. se dalším králem jihu stal Ptolemaiův pětiletý syn Ptolemaios V.
VÁLEČNÍK SE VRACÍ
27. Jak se král severu „na konci časů“ vrátil, aby od Egypta získal zpět území?
27 Antiochovi III. se díky jeho vojenským úspěchům začalo říkat Antiochos Veliký. Anděl o něm oznámil: „Král severu se vrátí a postaví zástup větší než ten první; a na konci časů, několika let, přijde a to s velkou vojenskou silou a se spoustou zboží.“ (Daniel 11:13) Zmíněnými ‚časy‘ bylo 16 či více let od chvíle, kdy Egypťané porazili Syřany u Rafie. Když se králem jihu stal mladý Ptolemaios V., vytáhl Antiochos III. se ‚zástupem větším než ten první‘, aby území, o něž přišel v boji s egyptským králem jihu, získal zpět. Proto se vojensky spojil s makedonským králem Filipem V.
28. S jakými problémy se potýkal mladý král jihu?
28 Král jihu měl ale také problémy uvnitř svého království. „V těch časech budou mnozí, kdo povstanou proti králi jihu,“ řekl anděl. (Daniel 11:14a) Mnozí ‚povstali proti králi jihu‘. Mladý král jihu se nejen musel vypořádat s vojsky Antiocha III. a jeho makedonského spojence, ale musel řešit i problémy, které se objevily doma, v Egyptě. Ptolemaiův poručník Agathoklés, který vládl královým jménem, jednal s Egypťany povýšeně, a proto se mnozí vzbouřili. Anděl dodal: „A synové lupičů, kteří patří k tvému lidu, ti se nechají unést, aby se pokusili uskutečnit vidění; a budou muset klopýtnout.“ (Daniel 11:14b) ‚Syny lupičů‘ neboli vzbouřenci se stali i někteří příslušníci Danielova lidu. Ale jakékoli „vidění“ těchto židovských mužů, že skončí pohanská nadvláda nad jejich vlastí, bylo falešné a oni neměli mít úspěch neboli měli „klopýtnout“.
29, 30. (a) Jak se stalo, že „paže jihu“ podlehly útoku ze severu? (b) Jak došlo k tomu, že král severu začal ‚stát v zemi Okrasy‘?
29 Jehovův anděl dále předpověděl: „Král severu přijde a navrší obléhací násep a skutečně dobude město s opevněním. A pokud jde o paže jihu, ty neobstojí, ani lid jeho vybraných; a nebude síla zůstat stát. A ten, kdo přijde proti němu, učiní podle své vůle a nikdo před ním neobstojí. A postaví se v zemi Okrasy a v jeho ruce bude záhuba.“ (Daniel 11:15, 16)
30 Vojska vedená Ptolemaiem V., neboli „paže jihu“, podlehla útoku ze severu. U Panionu (Filipovy Cesareje) Antiochos III. zatlačil egyptského vojevůdce Skopa a 10 000 „vybraných“ mužů do Sidonu, ‚města s opevněním‘. Tam Antiochos III. ‚navršil obléhací násep‘ a tento fénický přístav v roce 198 př. n. l. dobyl. Jednal „podle své vůle“, protože vojska egyptského krále jihu nebyla schopna před ním obstát. Antiochos III. potom vytáhl proti Jeruzalému, hlavnímu městu ‚země Okrasy‘, Judy. V roce 198 př. n. l. Jeruzalém a Juda přestaly být pod nadvládou egyptského krále jihu a přešly pod nadvládu syrského krále severu. A král severu, Antiochos III., začal ‚stát v zemi Okrasy‘. ‚V jeho ruce byla záhuba‘ všech Židů a Egypťanů, kteří se mu postavili na odpor. Jak dlouho bude tento král severu moci dělat to, co se mu zlíbí?
VÁLEČNÍK JE TLAČEN ŘÍMEM
31, 32. Proč král severu skončil uzavřením mírových ‚podmínek k vyrovnání‘ s králem jihu?
31 Jehovův anděl nám dává tuto odpověď: „[Král severu] zaměří svůj obličej, aby přišel se silou celého svého království, a budou u něho podmínky k vyrovnání; a bude jednat účinně. A pokud jde o dceru žen, bude mu dopřáno, aby ji zničil. A neobstojí a nebude trvale jeho.“ (Daniel 11:17)
32 Král severu, Antiochos III., ‚zaměřil svůj obličej‘, aby vládl Egyptu „se silou celého svého království“. Jeho snahy však skončily uzavřením mírových ‚podmínek k vyrovnání‘ s Ptolemaiem V., králem jihu. Řím na základě svých požadavků donutil Antiocha III., aby změnil své plány. Když se totiž proti velmi mladému egyptskému králi spojil Antiochos III. s makedonským králem Filipem V., aby zabrali Ptolemaiovo území, poručníci Ptolemaia V. požádali Řím o ochranu. Ten chtěl využít možnost rozšířit svou sféru vlivu, a proto ukázal svou sílu.
33. (a) Jaké podmínky měla mírová dohoda uzavřená mezi Antiochem III. a Ptolemaiem V.? (b) Co bylo cílem sňatku mezi Kleopatrou I. a Ptolemaiem V. a proč tento plán selhal?
33 Řím donutil Antiocha III., aby králi jihu předložil mírovou dohodu. Antiochos III. se však dobytých území nevzdal, jak požadoval Řím, ale měl v úmyslu postoupit je pouze formálně, a to tím, že by Ptolemaiovi V. dal za manželku svou dceru Kleopatru I. — „dceru žen“. Provincie, k nimž patřila i Juda, ‚země Okrasy‘, by byly dány jako věno. Při svatbě, která se konala roku 193 př. n. l., však syrský král tyto provincie Ptolemaiovi V. nepostoupil. Šlo o politický sňatek, jehož cílem bylo učinit Egypt závislým na Sýrii. Tento plán však nevyšel. Kleopatra I. totiž ‚nebyla trvale krále severu‘, protože později stála při svém manželovi. Když mezi Antiochem III. a Římany vypukla válka, přidal se Egypt na stranu Říma.
34, 35. (a) Ke kterým ‚pobřežním zemím‘ obrátil král severu svůj obličej? (b) Jak Řím ukončil ‚pohanu‘ od krále severu? (c) Jak zemřel Antiochos III. a kdo byl příštím králem severu?
34 V souvislosti s porážkami krále severu anděl dodal: „A on [Antiochos III.] obrátí svůj obličej zpět k pobřežním zemím a skutečně mnohé dobude. A jeden velitel [Řím] bude muset způsobit, že pro něj [Řím] přestane pohana od něho, takže jeho pohana [Antiocha III.] nebude. [Řím] způsobí, že se obrátí zpět na tamtoho. A [Antiochos III.] obrátí svůj obličej zpět k tvrzím své vlastní země a jistě klopýtne a padne a nebude nalezen.“ (Daniel 11:18, 19)
35 ‚Pobřežními zeměmi‘ byly Makedonie, Řecko a Malá Asie. V Řecku vypukla roku 192 př. n. l. válka a Antiochos III. se nechal přemluvit, aby se tam vypravil. Snahy syrského krále dobýt v Řecku další území popudily Řím, a ten proto Antiochovi III. formálně vyhlásil válku. U Thermopyl ho Římané porazili. V roce 190 př. n. l. prohrál bitvu u Magnésie a asi rok po tom se musel vzdát všeho, co získal v Řecku, v Malé Asii a na územích západně od pohoří Taurus. Řím od syrského krále severu požadoval vysokou pokutu a zřídil nad ním svou vládu. Potom, co byl Antiochos III. vyhnán z Řecka a Malé Asie a ztratil téměř celé loďstvo, ‚obrátil svůj obličej zpět k tvrzím své vlastní země‘, Sýrie. Římané ‚na něho obrátili jeho pohanu proti nim‘. Antiochos III. zemřel v roce 187 př. n. l., když se snažil vyloupit chrám v kraji Elymais v Persii. Tak ‚padl‘ a po něm nastoupil jeho syn Seleukos IV., který byl dalším králem severu.
BOJ POKRAČUJE
36. (a) Jak se král jihu snažil pokračovat v boji, ale jak to s ním dopadlo? (b) Jak padl Seleukos IV. a kdo se stal jeho nástupcem?
36 Král jihu, Ptolemaios V., se snažil získat provincie, které mu měly připadnout jako Kleopatřino věno, ale byl otráven. Jeho nástupcem se stal Ptolemaios VI. A co Seleukos IV.? Ten potřeboval peníze, aby mohl zaplatit vysokou pokutu, kterou dlužil Římu, a proto poslal svého pokladníka Heliodora, aby se zmocnil bohatství, které se údajně nacházelo v jeruzalémském chrámu. Heliodoros se však chtěl zmocnit trůnu, a proto Seleuka IV. zavraždil. Pergamský král Eumenés a jeho bratr Attalos však na trůn dosadili bratra zavražděného krále, Antiocha IV.
37. (a) V jakém ohledu se Antiochos IV. snažil projevit jako mocnější než Jehova Bůh? (b) K čemu vedlo to, že Antiochos IV. znesvětil chrám v Jeruzalémě?
37 Nový král severu, Antiochos IV., se chtěl projevit jako mocnější než Bůh, a to tím, že se snažil zničit Jehovovo uspořádání, které sloužilo k uctívání. Jehovou pohrdal a jeruzalémský chrám zasvětil Diovi neboli Jupiterovi. V prosinci roku 167 př. n. l. byl na velkém oltáři, na kterém byly Jehovovi předkládány každodenní zápalné oběti a který stál na chrámovém nádvoří, postaven pohanský oltář. Na něm byla o deset dní později předložena oběť Diovi. Znesvěcení chrámu vedlo k židovskému povstání vedenému Makabejci. Antiochos IV. bojoval proti Židům tři roky. V roce 164 př. n. l., v den, který byl výročím znesvěcení, Juda Makabejský znovu zasvětil chrám Jehovovi a zavedl svátek zasvěcení — Chanuku. (Jan 10:22)
38. Jak skončila vláda Makabejců?
38 V roce 161 př. n. l. Makabejci pravděpodobně uzavřeli smlouvu s Římem a v roce 104 př. n. l. založili království. Napjaté vztahy mezi nimi a syrským králem severu však pokračovaly. Řím byl nakonec požádán, aby zasáhl. V roce 63 př. n. l. po třech měsících obléhání římský vojevůdce Gnaeus Pompeius dobyl Jeruzalém. V roce 39 př. n. l. římský senát jmenoval králem Judeje Edomitu Heroda. Ten ukončil vládu Makabejců a v roce 37 př. n. l. dobyl Jeruzalém.
39. Jaký užitek máte z rozboru Daniela 11:1–19?
39 Je úžasné pozorovat, jak se do všech podrobností splnila první část proroctví o dvou králích, kteří proti sobě bojují. A jistě pociťujeme vzrušení, když sledujeme události asi pěti set let od doby, kdy bylo prorocké poselství předáno Danielovi, a když vidíme, kteří panovníci zastávali postavení krále severu a krále jihu. Politická totožnost těchto dvou králů se však mění, jak boj mezi nimi pokračuje v době, kdy na zemi žije Ježíš Kristus, a dál až do naší doby. K určení totožnosti těchto dvou soupeřících králů nám pomůže, když historické skutečnosti porovnáme s podivuhodnými podrobnostmi odhalenými v tomto proroctví.
CO JSTE SE NAUČILI?
• Které dvě linie mocných králů vzešly z helénistických království a jaký boj tito králové začali?
• Jak podle předpovědi zapsané u Daniela 11:6 uzavřeli tito dva králové „vyrovnané uspořádání“?
• Jak boj pokračoval mezi
Seleukem II. a Ptolemaiem III. (Daniel 11:7–9)?
Antiochem III. a Ptolemaiem IV. (Daniel 11:10–12)?
Antiochem III. a Ptolemaiem V. (Daniel 11:13–16)?
• Co bylo cílem sňatku Kleopatry I. a Ptolemaia V. a proč se tento plán nezdařil (Daniel 11:17–19)?
• Jaký užitek máte z toho, že jste věnovali pozornost Danielovi 11:1–19?
[Studijní otázky]
[Tabulka a obrázky na straně 228]
KRÁLOVÉ U DANIELA 11:5–19
Král severu Král jihu
Daniel 11:5 Seleukos I. Níkátor Ptolemaios I.
Daniel 11:6 Antiochos II. Ptolemaios II.
(manželka Laodiké) (dcera Bereniké)
Daniel 11:7–9 Seleukos II. Ptolemaios III.
Daniel 11:10–12 Antiochos III. Ptolemaios IV.
Daniel 11:13–19 Antiochos III. Ptolemaios V.
(dcera Kleopatra I.) Následník:
Následníci: Ptolemaios VI.
Seleukos IV.
a Antiochos IV.
[Obrázek]
Mince, na níž je vyobrazen Ptolemaios II. a jeho manželka
[Obrázek]
Seleukos I. Níkátor
[Obrázek]
Antiochos III.
[Obrázek]
Ptolemaios VI.
[Obrázek]
Tento Hórův chrám v hornoegyptském Edfú postavili Ptolemaios III. a jeho následníci
[Mapa a obrázky na straně 216 a 217]
(Úplný, upravený text — viz publikaci)
Označení „král severu“ a „král jihu“ se vztahují na krále, kteří vládli na územích severně a jižně od země, v níž žil Danielův lid
MAKEDONIE
ŘECKO
MALÁ ASIE
IZRAEL
LIBYE
EGYPT
ETIOPIE
SÝRIE
Babylón
ARÁBIE
[Obrázek]
Ptolemaios II.
[Obrázek]
Antiochos Veliký
[Obrázek]
Kamenná deska s úředními výnosy vydanými Antiochem Velikým
[Obrázek]
Mince, na níž je vyobrazen Ptolemaios V.
[Obrázek]
Brána Ptolemaia III. u Karnaku v Egyptě
[Celostránkový obrázek na straně 210]
[Obrázek na straně 215]
Seleukos I. Níkátor
[Obrázek na straně 218]
Ptolemaios I.
