Čtvrtá kapitola

Povstává a padá obrovská socha

1. Proč by nás měla zajímat situace, jež nastala asi 10 let potom, co král Nebukadnecar odvedl Daniela a další Židy do zajetí?

OD DOBY, kdy král Nebukadnecar odvedl Daniela a další „nejpřednější muže [judské] země“ do zajetí do Babylónu, uplynulo už deset let. (2. Královská 24:15) Zatímco mladý Daniel slouží na králově dvoře, vzniká situace, při níž je ohrožen život řady lidí. Proč by nás to mělo zajímat? Důvodem je skutečnost, že díky tomu, jak Jehova Bůh do této záležitosti zasahuje, je nejen zachráněn život Daniela a dalších lidí, ale je nám také dovoleno nahlédnout do toho, jak za sebou budou až do naší doby následovat světové velmoci biblických proroctví.

MONARCHA STOJÍ PŘED OBTÍŽNÝM PROBLÉMEM

2. Kdy měl Nebukadnecar svůj první prorocký sen?

² „Ve druhém roce Nebukadnecarova kralování,“ napsal prorok Daniel, „se zdály Nebukadnecarovi sny; a jeho duch se začal znepokojovat, a spánek, ten se pro něho stal něčím nedosažitelným.“ (Daniel 2:1) Člověkem, kterému se tyto sny zdály, byl král Babylónské říše Nebukadnecar. Ten se v roce 607 př. n. l., kdy mu Jehova Bůh dovolil, aby zničil Jeruzalém a jeho chrám, fakticky stal světovým vládcem. Ve druhém roce působení v tomto postavení (606/605 př. n. l.) dostal od Boha děsivý sen.

3. Kdo nebyl schopen vysvětlit králův sen, a jak na to Nebukadnecar reagoval?

³ Nebukadnecara sen tak rozrušil, že nemohl spát. Je pochopitelné, že mu velmi záleželo na tom, aby poznal  jeho význam. Ale tento mocný král sen zapomněl! Předvolal tedy babylónské kouzelníky a požadoval od nich, aby mu sen pověděli a vyložili. To však bylo nad jejich síly. Jejich neschopnost Nebukadnecara tak rozzuřila, že vydal příkaz, aby byli „zahubeni všichni babylónští moudří muži“. Podle tohoto výnosu se s ustanoveným popravčím měl tváří v tvář setkat i prorok Daniel. Proč? Protože on a jeho tři hebrejští druhové — Chananjáš, Mišael a Azarjáš — byli počítáni mezi babylónské moudré muže. (Daniel 2:2–14)

DANIEL PŘICHÁZÍ NA POMOC

4. (a) Jak se Daniel dozvěděl obsah a význam Nebukadnecarova snu? (b) Co Daniel řekl, když vyjadřoval svou vděčnost Jehovovi Bohu?

⁴ Když se dozvěděl, proč Nebukadnecar vydal takový nelítostný výnos, „Daniel . . . vešel a vyžádal si od krále, aby mu dal čas výslovně k tomu, aby králi odhalil samotný výklad“. To mu bylo dovoleno. Daniel se vrátil do svého domu a společně se svými třemi hebrejskými přáteli se modlil a žádal „o projevy milosrdenství ze strany nebeského Boha, pokud jde o to tajemství“. Jehova dal té noci Danielovi vidění, ve kterém mu tajemství snu odhalil. Daniel s vděčností řekl: „Ať je jméno Boha požehnané od neurčitého času až na neurčitý čas, neboť moudrost a moc — ty patří jemu. A mění časy a období, odstraňuje krále a dosazuje krále, dává moudrost moudrým a poznání těm, kdo znají rozlišovací schopnost. Zjevuje hluboké věci a skryté věci, ví, co je ve tmě; a u něho opravdu bydlí světlo.“ Za to, že dostal toto porozumění, Daniel Jehovu chválil. (Daniel 2:15–23)

5. (a) Jak Daniel, když se dostal před krále, připsal zásluhy Jehovovi? (b) Proč nás dnes zajímá Danielův výklad?

⁵ Příští den se Daniel obrátil na Arjoka, velitele tělesné  stráže, který byl ustanoven, aby usmrtil babylónské moudré muže. Když se Arjok dozvěděl, že Daniel by mohl sen vysvětlit, rychle ho odvedl ke králi. Daniel nepřipisoval žádné zásluhy sám sobě. Nebukadnecarovi řekl: „V nebesích . . . existuje Bůh, který je Zjevovatelem tajemství, a ten dal králi Nebukadnecarovi na vědomí, co se má stát v konečné části dnů.“ Daniel byl schopen zjevit nejen to, jaká je budoucnost Babylónské říše, ale také nastínit, jak se světové události budou vyvíjet od dob Nebukadnecara až do naší doby a ještě dál. (Daniel 2:24–30)

SEN JE PŘIPOMENUT

6, 7. Co to bylo za sen, který Daniel králi připomněl?

⁶ Nebukadnecar pozorně naslouchal, když Daniel vysvětloval: „Ty, králi, ses díval, a pohleďme, jistá obrovská socha. Ta socha, která byla velká a jejíž jas byl mimořádný, stála před tebou a její vzhled byl děsivý. Pokud jde o tu sochu, její hlava byla z dobrého zlata, její prsa a paže byly ze stříbra, její břicho a její stehna byly z mědi, její holeně ze železa, její chodidla byla zčásti ze železa a zčásti z tvarované hlíny. Díval ses dál, až byl vysekán kámen, nikoli rukama, a udeřil sochu do jejích chodidel ze železa a z tvarované hlíny a rozdrtil je. Tehdy byly rozdrceny železo, tvarovaná hlína, měď, stříbro a zlato, všechny spolu, a staly se podobnými plevám z letního mlatu a odnesl je vítr, takže se po nich nenašla ani stopa. A pokud jde o kámen, který udeřil do sochy, z toho se stala velká hora a naplnila celou zemi.“ (Daniel 2:31–35)

⁷ Nebukadnecar musel být jistě velmi vzrušen, když mu Daniel sen sdělil. Ale počkat! Babylónští moudří muži měli být přece ušetřeni pouze v případě, že Daniel sen také vyloží. Za sebe a za své tři hebrejské přátele Daniel  prohlásil: „To je ten sen, a řekneme před králem jeho výklad.“ (Daniel 2:36)

KRÁLOVSTVÍ, KTERÉ MÁ VÝZNAMNÉ POSTAVENÍ

8. (a) Kdo nebo co byla podle Danielova výkladu zlatá hlava? (b) Kdy tato zlatá hlava začala existovat?

⁸ „Ty, králi, králi králů, ty, jemuž dal nebeský Bůh království, moc a sílu a důstojnost a do jehož ruky dal, kdekoli bydlí synové lidstva, polní zvířata a okřídlené nebeské tvory a jehož učinil panovníkem nad nimi všemi, ty jsi ta zlatá hlava.“ (Daniel 2:37, 38) Tato slova se vztahovala na Nebukadnecara v době po roce 607 př. n. l., kdy ho Jehova použil, aby zničil Jeruzalém. Do té doby zde totiž byli králové, kteří seděli na trůnu v Jeruzalémě a kteří byli z rodové linie Davida, Jehovova pomazaného krále. Jeruzalém byl tedy hlavním městem Judy, předobrazného Božího království, které představovalo Jehovovo svrchované postavení nad zemí. Zničením Jeruzaléma v roce 607 př. n. l. přestalo toto předobrazné Boží království existovat. (1. Paralipomenon 29:23; 2. Paralipomenon 36:17–21) Světové mocnosti, které po sobě měly následovat a které byly symbolizovány kovovými částmi sochy, mohly nyní vykonávat nadvládu nad světem bez toho, že by do ní nějak zasahovalo Boží předobrazné království. Svržením tohoto království byl poctěn Nebukadnecar — hlava ze zlata, jež ve starověku bylo nejcennějším známým kovem — a dosáhl toho tak, že zničil Jeruzalém. (Viz rámeček „Dobyvačný král buduje říši“, strana 63.)

9. Co představovala zlatá hlava?

⁹ Nebukadnecar panoval 43 let a byl hlavou dynastie, která vládla Babylónské říši. K této dynastii patřil jeho zeť  Nabonid a jeho nejstarší syn Evil-merodak. U moci byla dalších 43 let, až do roku 539 př. n. l., kdy zemřel Nabonidův syn Belšacar. (2. Královská 25:27; Daniel 5:30) Zlatá hlava sochy, kterou Nebukadnecar viděl ve snu, představovala tedy nejen Nebukadnecara, ale celou babylónskou panovnickou dynastii.

10. (a) Jak z Nebukadnecarova snu vyplynulo, že babylónská světová velmoc přestane existovat? (b) Co předpověděl o dobyvateli Babylónu prorok Izajáš? (c) V jakém smyslu byla Médo-Persie podřadnější než Babylón?

¹⁰ Daniel Nebukadnecarovi řekl: „Po tobě povstane jiné království, podřadnější než ty.“ (Daniel 2:39) Nástupcem Nebukadnecarovy dynastie mělo být království, které bylo symbolizováno stříbrnými prsy a pažemi sochy. Toto království předpověděl přibližně o 200 let dříve Izajáš, a dokonce uvedl, že jméno vítězného krále bude Kýros. (Izajáš 13:1–17; 21:2–9; 44:24–45:7, 13) Tímto královstvím byla Médo-perská říše. Médo-Persie sice vytvořila významnou civilizaci, která nebyla podřadnější než civilizace Babylónské říše, ale přesto je toto království znázorňováno stříbrem, tedy kovem, který má menší cenu než zlato. Podřadnější než babylónská světová velmoc bylo v tom smyslu, že nemělo tu čest svrhnout Judu, předobrazné Boží království s jeho hlavním městem Jeruzalémem.

11. Kdy přestala Nebukadnecarova dynastie existovat?

¹¹ Daniel se asi 60 let potom, co vyložil tento sen, stal svědkem pádu Nebukadnecarovy dynastie. Byl právě v Babylóně, když v noci z 5. na 6. října 539 př. n. l. médo-perská vojska dobyla toto zdánlivě nedobytné město a popravila krále Belšacara. Jeho smrtí přestala existovat zlatá hlava sochy, kterou Nebukadnecar viděl ve snu — Babylónská říše.

 KRÁLOVSTVÍ, KTERÉ PROPOUŠTÍ NÁROD VYHNANCŮ

12. Jaký prospěch měli židovští vyhnanci z výnosu, který v roce 537 př. n. l. vydal Kýros?

¹² V roce 539 př. n. l. se místo Babylónské říše stala vládnoucí světovou velmocí Médo-Persie. Prvním panovníkem dobytého Babylónu se ve věku 62 let stal Dareios Médský. (Daniel 5:30, 31) Nad Médo-perskou říší vládl krátkou dobu společně s Kýrem Perským. Když Dareios zemřel, stal se Kýros jedinou hlavou Perské říše. Jeho vláda znamenala pro Židy v Babylóně vysvobození ze zajetí. Tento panovník totiž v roce 537 př. n. l. vydal výnos, na jehož základě se židovští vyhnanci v Babylóně mohli vrátit do své vlasti a znovu vybudovat Jeruzalém a Jehovův chrám. Předobrazné Boží království v Judě a v Jeruzalémě však znovu zřízeno nebylo. (2. Paralipomenon 36:22, 23; Ezra 1:1–2:2a)

13. Co v Nebukadnecarově snu představovaly prsa a paže ze stříbra?

¹³ Stříbrnými prsy a pažemi sochy, kterou Nebukadnecar viděl ve snu, byla předobrazena linie perských králů počínaje Kýrem Velikým. Tato dynastie existovala více než 200 let. Kýros zahynul údajně při jednom vojenském tažení v roce 530 př. n. l. Na perský trůn po něm postupně usedlo asi 12 králů a nejméně dva z nich jednali příznivě s Jehovovým vyvoleným lidem. Jedním byl Dareios I. (Perský) a druhým Artaxerxes I.

14, 15. Jakým způsobem Židům pomohl Dareios I. a Artaxerxes I.?

¹⁴ Dareios I. byl třetím v linii perských králů, kteří nastoupili po Kýrovi Velikém. Předchozími dvěma panovníky byli Kambýses II. a jeho bratr Bardija (nebo možná mág jménem Gaumata, který si činil na trůn nárok). V roce 521 př. n. l., kdy Dareios I. usedl na trůn, byly práce spojené s obnovou chrámu v Jeruzalémě stále ještě zakázány. Když Dareios našel v archivech v Ekbataně dokument s Kýrovým výnosem, nejenže v roce 520 př. n. l. zákaz zrušil, ale také  poskytl na obnovu chrámu prostředky z královské pokladnice. (Ezra 6:1–12)

¹⁵ Dalším perským panovníkem, který Židům pomáhal při obnově města, byl Artaxerxes I. Ten nastoupil na trůn po svém otci Ahasverovi (Xerxovi I.) v roce 475 př. n. l. Artaxerxes dostal přídomek Longimanus, protože měl pravou ruku delší než levou. Ve 20. roce své vlády, což bylo roku 455 př. n. l., pověřil svého židovského číšníka Nehemjáše, aby se stal místodržitelem Judy a aby znovu vybudoval jeruzalémské hradby. Tento krok byl počátkem ‚sedmdesáti týdnů let‘, o nichž mluví 9. kapitola knihy Daniel, a byl základem pro určení doby, kdy se měl objevit a kdy měl zemřít Mesiáš neboli Kristus, Ježíš z Nazaretu. (Daniel 9:24–27; Nehemjáš 1:1; 2:1–18)

16. Kdy a za kterého krále zanikla médo-perská světová velmoc?

¹⁶ Posledním ze šesti králů, kteří po Artaxerxovi I. nastoupili na trůn Perské říše, byl Dareios III. Jeho vláda skončila náhle v roce 331 př. n. l., kdy se u Gaugamély ležící nedaleko starověkého Ninive utkal s Alexandrem Velikým a utrpěl drtivou porážku. Ta ukončila existenci médo-perské světové velmoci představované stříbrnou částí sochy z Nebukadnecarova snu. Velmoc, která měla přijít, byla v některých ohledech nadřazenější, ale v jiných ohledech podřadnější. To pochopíme, když budeme naslouchat dalšímu Danielovu výkladu Nebukadnecarova snu.

ROZLEHLÉ, ALE PŘITOM PODŘADNĚJŠÍ KRÁLOVSTVÍ

17–19. (a) Kterou světovou velmoc představovalo měděné břicho a měděná stehna a jak rozsáhlé bylo její panství? (b) Kdo byl Alexandr III.? (c) Jak se z řečtiny stal mezinárodní jazyk a k jakému účelu se dobře hodil?

¹⁷ Daniel sdělil Nebukadnecarovi, že břicho a stehna obrovské sochy představují „jiné království, třetí, měděné,  jež bude panovat nad celou zemí“. (Daniel 2:32, 39) Toto třetí království mělo následovat po Babylónii a Médo-Persii. Vzhledem k tomu, že měď je podřadnější než stříbro, měla být tato nová světová velmoc podřadnější než Médo-Persie, a to v tom smyslu, že neměla být poctěna žádnou výsadou, například osvobozením Jehovova lidu. Království podobné mědi však mělo „panovat nad celou zemí“, což ukazuje, že mělo být mnohem rozlehlejší než Babylónie nebo Médo-Persie. Co nám o této světové velmoci říkají historické skutečnosti?

¹⁸ V roce 336 př. n. l. ctižádostivý Alexandr III. zdědil ve věku dvaceti let makedonský trůn a krátce nato zahájil dobyvačné tažení. Svými vojenskými úspěchy si vysloužil jméno Alexandr Veliký. Dosahoval jednoho vítězství za druhým a postupoval dál na perské území. Když v roce 331 př. n. l. v bitvě u Gaugamély porazil Dareia III., začala se Perská říše hroutit a Alexandr založil novou světovou velmoc — Řecko.

¹⁹ Po vítězství u Gaugamély Alexandr táhl dál a dobyl perská hlavní města Babylón, Susu, Persepoli a Ekbatanu. Když si podmanil zbývající část Perské říše, rozšířil své výboje až do západní Indie. Na dobytých územích byly zakládány řecké kolonie. Do celé říše tak pronikal řecký jazyk a řecká kultura. Řecká říše byla větší než kterákoli předchozí říše. Měděné království ‚panovalo nad celou zemí‘, přesně jak to předpověděl Daniel. Jedním z dobrých výsledků, které to přineslo, bylo to, že se řečtina (koiné) stala mezinárodním jazykem. Vzhledem k tomu, že tento jazyk umožňuje přesné vyjadřování, prokázal se jako nanejvýš vhodný pro napsání Křesťanských řeckých písem a k šíření dobré zprávy o Božím Království.

20. Co se s Řeckou říší stalo po smrti Alexandra Velikého?

 ²⁰ Alexandr Veliký vládl nad světem pouze osm let. Mladý dvaatřicetiletý Alexandr po jedné hostině onemocněl a krátce nato, 13. června 323 př. n. l., zemřel. Časem byla jeho obrovská říše rozdělena na čtyři území a každému vládl jeden z Alexandrových generálů. Tak se z jednoho velkého království stala čtyři království, která byla nakonec pohlcena Římskou říší. Světová velmoc podobná mědi existovala pouze do roku 30 př. n. l., kdy poslední z uvedených čtyř království — dynastie Ptolemaiovců, kteří vládli v Egyptě — nakonec podlehlo Římu.

KRÁLOVSTVÍ, KTERÉ DRTÍ A TŘÍŠTÍ

21. Jak Daniel popsal „čtvrté království“?

²¹ Daniel pokračoval ve výkladu snu o soše: „Pokud jde o čtvrté království [po Babylónu, Médo-Persii a Řecku], to se prokáže být silné jako železo. Jako totiž železo drtí a rozmělňuje všechno ostatní, tak ono — jako železo, které tříští — rozdrtí a roztříští dokonce ta všechna.“ (Daniel 2:40) Pokud jde o sílu a schopnost drtit, měla být tato světová velmoc jako železo — měla být silnější než říše představované zlatem, stříbrem či mědí. A Římská říše takovou velmocí skutečně byla.

22. V jakém smyslu byla Římská říše jako železo?

²² Řím rozdrtil a roztříštil Řeckou říši a pohltil zbytky médo-perské a babylónské světové velmoci. Neprojevoval žádnou úctu k Božímu Království, které ohlašoval Ježíš Kristus, a v roce 33 n. l. Ježíše usmrtil na mučednickém kůlu. Řím se snažil otřást pravým křesťanstvím, a proto Ježíšovy učedníky pronásledoval. Římané navíc v roce 70 n. l. zničili Jeruzalém a jeho chrám.

23, 24. Co kromě Římské říše představují nohy sochy?

²³ Železné nohy sochy z Nebukadnecarova snu však  předobrazovaly nejen Římskou říši, ale také její politický výhonek. Uvažujme o slovech zapsaných ve Zjevení 17:10: „Je sedm králů: pět padlo, jeden je, ten další ještě nepřišel, ale až přece přijde, musí zůstat na krátkou chvíli.“ Když apoštol Jan psal tato slova, byl držen Římany jako vyhnanec na ostrově Patmos. Pěti králi (neboli světovými velmocemi), kteří padli, byly Egypt, Asýrie, Babylón, Médo-Persie a Řecko. Šestá velmoc — Římská říše — byla stále ještě u moci. Měla však také padnout a z jednoho území dobytého Římany měl vzniknout sedmý král. Která světová velmoc to měla být?

²⁴ Severozápadní částí Římské říše byla kdysi Britannia. Ale v roce 1763 se stala Britským impériem — Británií, jež vládla sedmi mořím. V roce 1776 vyhlásilo nezávislost jejích 13 amerických kolonií a založilo Spojené státy americké. V pozdějších letech se však Británie a Spojené státy staly partnery jak v dobách války, tak i v dobách míru. Tak začala jako sedmá světová velmoc biblických proroctví existovat anglo-americká spojená mocnost. Prokázalo se, že je podobně jako Římská říše ‚silná jako železo‘, protože uplatňovala ‚železnou‘ autoritu. Železné nohy sochy z Nebukadnecarova snu proto představují jak Římskou říši, tak i anglo-americkou dvojvelmoc.

KŘEHKÁ SMĚS

25. Co Daniel řekl o chodidlech a prstech sochy?

²⁵ Daniel Nebukadnecarovi dále řekl: „Jelikož jsi spatřil chodidla a prsty zčásti z hrnčířovy tvarované hlíny a zčásti ze železa, království se prokáže být rozdělené, ale prokáže se v něm být něco z tvrdosti železa, jako jsi totiž spatřil železo smíšené s vlhkou hlínou. A pokud jde o prsty nohou, jež jsou zčásti ze železa a zčásti  z tvarované hlíny, království se zčásti prokáže být silné a zčásti se prokáže být křehké. Jelikož jsi spatřil železo smíšené s vlhkou hlínou, smíchají se s potomstvem lidstva; ale nebudou držet pohromadě, jeden s druhým, právě jako se železo nemísí s tvarovanou hlínou.“ (Daniel 2:41–43)

26. Kdy se projevuje panství představované chodidly a prsty?

²⁶ Sled světových velmocí představovaných různými částmi sochy z Nebukadnecarova snu začal hlavou a pokračuje až k nohám. Je logické, že chodidla a prsty ze ‚železa smíšeného s vlhkou hlínou‘ představují poslední formu lidské vlády, formu, která má existovat během „času konce“. (Daniel 12:4)

27. (a) Jaká situace je předobrazena chodidly a prsty ze železa smíšeného s hlínou? (b) Co je znázorněno deseti prsty sochy?

²⁷ Na počátku 20. století vládlo Britské impérium každému čtvrtému člověku na zemi. Dalším milionům lidí vládla ostatní evropská impéria. Po první světové válce však místo velkých říší vznikaly skupiny národů a tento trend se po druhé světové válce ještě urychlil. Dál se postupně šířil nacionalismus, a tak počet států ve světě vzrůstal. Všechny tyto mocnosti a vlády, jež existují současně, jsou znázorněny deseti prsty sochy, protože v Bibli číslo deset někdy znamená pozemskou úplnost. (Srovnej 2. Mojžíšovu 34:28; Matouše 25:1; Zjevení 2:10.)

28, 29. (a) Co podle Daniela představuje hlína? (b) Co můžeme říci o směsi železa a hlíny?

²⁸ Nyní žijeme v ‚čase konce‘, tedy v době, kdy existuje panství představované chodidly sochy. Některé vlády zobrazené chodidly a prsty ze železa smíšeného s hlínou se podobají železu — jsou autoritářské nebo tyranské. Jiné jsou zase jako hlína. V jakém smyslu?  Daniel uvedl hlínu do spojitosti s „potomstvem lidstva“. (Daniel 2:43) Hlína, z níž je vytvořeno potomstvo lidstva, je sice křehký materiál, ale prostí lidé, kteří chtějí mít ve vládách své slovo, stále více nutí tradiční panství podobná železu, aby jim naslouchala. (Job 10:9) Autoritářská vláda a prostí lidé však nemohou vytvořit kompaktní celek, stejně jako se nemůže spojit železo s hlínou. A tak v době, kdy socha přestane existovat, svět skutečně bude politicky rozdroben.

²⁹ Bude snad to, že chodidla a prsty jsou takto rozdrobené, znamenat pád celé sochy? Co se s ní vlastně stane?

VZRUŠUJÍCÍ VYVRCHOLENÍ

30. Popište, jak Nebukadnecarův sen vrcholí.

³⁰ Poslechněme si, jak sen vrcholí. Daniel králi řekl: „Díval ses dál, až byl vysekán kámen, nikoli rukama, a udeřil sochu do jejích chodidel ze železa a z tvarované hlíny a rozdrtil je. Tehdy byly rozdrceny železo, tvarovaná hlína, měď, stříbro a zlato, všechny spolu, a staly se podobnými plevám z letního mlatu a odnesl je vítr, takže se po nich nenašla ani stopa. A pokud jde o kámen, který udeřil do sochy, z toho se stala velká hora a naplnila celou zemi.“ (Daniel 2:34, 35)

31, 32. Co bylo předpověděno, pokud jde o poslední část Nebukadnecarova snu?

³¹ Proroctví pokračuje tímto výkladem: „Za dnů těch králů zřídí nebeský Bůh království, které nebude nikdy zničeno. A království nebude přeneseno na žádný jiný lid. Rozdrtí a ukončí všechna tato království a samo bude stát na neurčité časy; jelikož jsi spatřil, že z hory byl vysekán kámen, nikoli rukama, a že rozdrtil železo, měď, tvarovanou hlínu, stříbro a zlato. Vznešený  Bůh dal králi na vědomí, co se má dít potom. A sen je spolehlivý a jeho výklad je důvěryhodný.“ (Daniel 2:44, 45)

³² Nebukadnecar viděl, že Daniel mu jeho sen připomněl a vysvětlil, a proto uznal, že pouze Danielův Bůh je „Pán králů a Zjevovatel tajemství“. Král také dal Danielovi a jeho třem hebrejským druhům velmi odpovědné postavení. (Daniel 2:46–49) Jaký význam však má Danielův ‚důvěryhodný výklad‘ v dnešní době?

‚HORA NAPLŇUJE ZEMI‘

33. Ze které „hory“ byl vysekán „kámen“ a kdy se to stalo?

³³ Když v říjnu roku 1914 skončily „ustanovené časy národů“, „nebeský Bůh“ zřídil nebeské Království tím, že na trůn dosadil svého pomazaného Syna, Ježíše Krista, jako ‚Krále králů a Pána pánů‘. * (Lukáš 21:24; Zjevení 12:1–5; 19:16) „Kámen“ mesiášského Království byl tedy z „hory“ Jehovovy neomezené svrchovanosti vysekán Boží mocí, a ne lidskýma rukama. Tato nebeská vláda je v rukách Ježíše Krista, kterému Bůh dal nesmrtelnost. (Římanům 6:9; 1. Timoteovi 6:15, 16) ‚Království našeho Pána a jeho Krista‘, které je projevem Jehovovy neomezené svrchovanosti, nebude předáno nikomu jinému. Potrvá navždy. (Zjevení 11:15)

34. Co to znamená, že se Boží Království zrodilo „za dnů těch králů“?

³⁴ Toto Království se zrodilo „za dnů těch králů“. (Daniel 2:44) Nešlo jen o krále, kteří byli zobrazeni deseti prsty sochy, ale také o ty, kteří byli symbolizováni částmi ze železa, mědi, stříbra a zlata. Říše babylónská, perská, řecká a římská sice zanikly jakožto světové velmoci, ale v roce 1914 jejich pozůstatky stále existovaly. Na území  Babylónie se tehdy rozkládala turecká osmanská říše a v Persii (Íránu), v Řecku a v Římě působily vlády příslušných národů.

35. Kdy „kámen“ udeří do sochy a jak důkladně bude socha zničena?

³⁵ Boží nebeské Království brzy udeří symbolickou sochu do chodidel. Tak budou všechna království představovaná sochou rozdrcena na kusy a ukončena. Ve „válce velikého dne Boha Všemohoucího“ udeří „kámen“ takovou silou, že socha bude rozdrcena na prach a vítr Boží bouře ho rozmetá jako plevy z mlatu. (Zjevení 16:14, 16) Boží Království se pak jako kámen, který se rozrostl v horu a naplnil zemi, stane vládní horou, která bude mít vliv na „celou zemi“. (Daniel 2:35)

36. Proč je možné mesiášské Království označit jako stabilní vládu?

³⁶ Mesiášské Království je sice v nebesích, ale svou mocí bude působit i na naši planetu, a to k požehnání všech poslušných obyvatel země. Tato stabilní vláda ‚nebude nikdy zničena‘ ani ‚přenesena na žádný jiný lid‘. Na rozdíl od království, jimž vládnou smrtelní lidští panovníci, ‚sama bude stát na neurčité časy‘, tedy navždy. (Daniel 2:44) Kéž i vy máte tu výsadu navždy patřit k jejím poddaným!

[Poznámka pod čarou]

CO JSTE SE NAUČILI?

• Které světové velmoci jsou znázorněny různými částmi obrovské sochy z Nebukadnecarova snu?

• Jakou situaci ve světě představují chodidla a deset prstů ze železa smíšeného s hlínou?

• Kdy a ze které „hory“ byl vysekán „kámen“?

• Kdy „kámen“ udeří do sochy?

[Studijní otázky]

 [Rámeček a obrázky na straně 63 až 67]

DOBYVAČNÝ KRÁL BUDUJE ŘÍŠI

BABYLÓNSKÝ korunní princ a jeho vojska drtí u Karkemiše v Sýrii egyptské vojenské síly faraóna Neka. Poražení Egypťané prchají směrem na jih do Egypta a Babylóňané je pronásledují. Vítězný princ však dostává z Babylónu zprávu a ta ho donutí pronásledování zanechat. Zpráva říká, že jeho otec Nabopalasar zemřel. Nebukadnecar pověřuje své vojenské velitele, aby vzali kořist a přivedli zpět zajatce. Sám se rychle vrací domů a usedá po svém otci na trůn.

Tak v roce 624 př. n. l. Nebukadnecar nastoupil na babylónský trůn a stal se druhým vládcem Novobabylónské říše. Během své vlády, jež trvala 43 let, se zmocnil území,  která kdysi patřila asyrské světové velmoci, a své panství ještě rozšířil — na severu zabral Sýrii a na západě Palestinu až k hranicím Egypta. (Viz mapu.)

Ve čtvrtém roce své vlády (620 př. n. l.) udělal z Judy své vazalské království. (2. Královská 24:1) O tři roky později se Židé vzbouřili, a proto Babylóňané oblehli Jeruzalém. Nebukadnecar odvedl do Babylónu Jehojakina, Daniela a další zajatce. Odnesl s sebou také některé náčiní z Jehovova chrámu. Z Jehojakinova strýce Sedekjáše učinil vazalského krále Judy. (2. Královská 24:2–17; Daniel 1:6, 7)

 O nějaký čas později se i Sedekjáš vzbouřil a spojil se přitom s Egyptem. Nebukadnecar Jeruzalém znovu oblehl a v roce 607 př. n. l. prolomil jeho hradby, zapálil chrám, a město zničil. Popravil všechny Sedekjášovy syny, a Sedekjáše pak oslepil a svázal, aby ho mohl jako vězně odvést do Babylónu. Nebukadnecar odvedl jako zajatce většinu obyvatel a do Babylónu přepravil zbývající chrámové náčiní. „Tak odešel Juda do vyhnanství ze své půdy.“ (2. Královská 24:18–25:21)

Nebukadnecar dobyl po 13 letech obléhání také Tyros. Během obléhání ‚olysaly‘ hlavy Nebukadnecarových vojáků kvůli tomu, že jim je odíraly helmy. Vojáci měli ‚odřená‘ ramena, jak na nich nosili materiál používaný při stavbě obléhacích valů. (Ezekiel 29:18) Tyros se babylónským vojenským silám nakonec vzdal.

Babylónský král byl nepochybně skvělý vojenský stratég. Některé literární zmínky, zejména babylónského původu, ho popisují také jako spravedlivého krále. Písmo sice přímo neříká, že Nebukadnecar byl spravedlivý, ale prorok Jeremjáš napsal, že i když se Sedekjáš vzbouřil, bylo by s ním zacházeno slušně, kdyby ‚vyšel ke knížatům babylónského krále‘. (Jeremjáš 38:17, 18) A po zničení Jeruzaléma zacházel Nebukadnecar uctivě s Jeremjášem. V souvislosti s ním král přikázal: „Vezmi ho a stále na něho upírej své vlastní oči a nečiň mu vůbec nic špatného. Ale nalož s ním, právě jak by k tobě mluvil.“ (Jeremjáš 39:11, 12; 40:1–4)

Jako organizátor Nebukadnecar rychle poznal přednosti a schopnosti Daniela a jeho tří druhů — Šadraka, Mešaka a Abednega —, jejichž hebrejská jména byla  Chananjáš, Mišael a Azarjáš. Proto jim ve svém království svěřil odpovědná postavení. (Daniel 1:6, 7, 19–21; 2:49)

Pokud jde o náboženství, byl Nebukadnecar ctitelem zejména Marduka, hlavního babylónského boha. Jemu připisoval všechna svá vítězství. V Babylóně postavil a zkrášlil chrámy Marduka a řady dalších babylónských božstev. Je možné, že Mardukovi byla zasvěcena zlatá socha, kterou Nebukadnecar nechal postavit na pláni Dura. A zdá se, že když Nebukadnecar plánoval svá vojenská tažení, velmi spoléhal na věštby.

Nebukadnecar byl také pyšný na to, že obnovil Babylón, největší opevněné město té doby. Dostavěl mohutné dvojité městské hradby, které začal budovat jeho otec, a tak se město stalo zdánlivě nedobytným. Přímo uprostřed města opravil jeden starý palác, a asi dva kilometry od něho směrem na sever vystavěl letní palác. Některé zprávy uvádějí, že s cílem uspokojit svou médskou královnu, které se stýskalo po kopcích a lesích,  jež byly v její vlasti, postavil Nebukadnecar visuté zahrady — jeden ze sedmi divů starověkého světa.

„Není tohle Velký Babylón, který jsem sám vystavěl pro královský dům se silou své moci a k důstojnosti svého majestátu?“ chvástal se král jednoho dne, když se v Babylóně procházel královským palácem. „Ještě měl král to slovo v ústech“, když ho postihla duševní choroba. Sedm let nebyl schopen vládnout a jedl rostlinstvo, přesně jak to předpověděl Daniel. Když toto období skončilo, bylo Nebukadnecarovi království vráceno a on pak vládl až do své smrti v roce 582 př. n. l. (Daniel 4:30–36)

CO JSTE SE NAUČILI?

Co je možné říci o Nebukadnecarovi jakožto

• vojenském stratégovi?

• organizátorovi?

• ctiteli Marduka?

• staviteli?

[Mapa]

(Úplný, upravený text — viz publikaci)

BABYLÓNSKÁ ŘÍŠE

Jeruzalém

Ninive

Susa

Babylón

Ur

RUDÉ MOŘE

Eufrat

Tigris

[Obrázek]

Babylón byl ve své době největším opevněným městem

[Obrázek]

Drak byl symbolem Marduka

[Obrázek]

Proslulé babylónské visuté zahrady

 [Nákres a obrázek na straně 56]

(Úplný, upravený text — viz publikaci)

SVĚTOVÉ VELMOCI Z DANIELOVA PROROCTVÍ

Obrovská socha (Daniel 2:31–45)

BABYLÓNIE od roku 607 př. n. l.

MÉDO-PERSIE od roku 539 př. n. l.

ŘECKO od roku 331 př. n. l.

ŘÍM od roku 30 př. n. l.

ANGLO-AMERICKÁ SVĚTOVÁ VELMOC od roku 1763 n. l.

POLITICKY ROZDĚLENÝ SVĚT v čase konce

 [Celostránkový obrázek na straně 47]

 [Celostránkový obrázek na straně 58]