Patnáctá kapitola

Soupeřící králové vstupují do 20. století

1. Které země byly podle jednoho historika vůdčími evropskými mocnostmi v 19. století?

„EVROPA devatenáctého století se vyznačovala dynamičností daleko přesahující všechno, co do té doby bylo známo,“ píše historik Norman Davies. A dodává: „Evropou hýbaly síly, jaké tu ještě nebyly: technická síla, ekonomická síla, kulturní síla a mezikontinentální síla.“ Vůdčími mocnostmi „evropského triumfálního ‚století síly‘,“ říká Davies, „byla nejprve Velká Británie . . . a v posledních desetiletích Německo.“

‚NÁCHYLNÍ ČINIT TO, CO JE ŠPATNÉ‘

2. Které mocnosti zastávaly na sklonku 19. století úlohu „krále severu“ a „krále jihu“?

² Na sklonku 19. století byla „králem severu“ Německá říše, a postavení „krále jihu“ zaujímala Británie. (Daniel 11:14, 15) „Pokud jde o ty dva krále,“ řekl Jehovův anděl, „jejich srdce bude náchylné činit to, co je špatné, a u jednoho stolu budou stále mluvit lež.“ Anděl pokračoval: „Ale nic nebude mít úspěch, protože konec je ještě na ustanovený čas.“ (Daniel 11:27)

3, 4. (a) Kdo se stal prvním císařem Německé říše a jaké spojenectví bylo vytvořeno? (b) Jakou politiku prosazoval císař Vilém II.?

 ³ Dne 18. ledna 1871 se prvním císařem Německé říše stal Vilém I., který jmenoval kancléřem Ottu von Bismarcka. Bismarck zaměřil své úsilí na rozvoj nové říše, a proto se chtěl vyhnout konfliktům s ostatními národy. Z toho důvodu vytvořil s Rakousko-Uherskem a Itálií spojenectví známé jako Trojspolek. Zájmy tohoto nového krále severu se však brzy začaly střetávat se zájmy krále jihu.

⁴ Potom, co v roce 1888 zemřel Vilém I. i jeho nástupce Fridrich III., na trůn usedl devětadvacetiletý Vilém II. Tento panovník donutil Bismarcka, aby odstoupil, a sám začal prosazovat politiku rozšíření německého vlivu po celém světě. „Za Viléma II.,“ říká jeden historik, „[Německo] zaujalo povýšenecký a bojovný postoj.“

5. V jakém smyslu seděli dva soupeřící králové „u jednoho stolu“ a co tam mluvili?

⁵ Když 24. srpna 1898 ruský car Mikuláš II. svolával do nizozemského Haagu mírovou konferenci, panovala v mezinárodních vztazích napjatá atmosféra. Tato konference a konference, která následovala v roce 1907, vedly k založení Stálého rozhodčího soudu v Haagu. Německá říše a také Velká Británie se staly členy tohoto soudu, a tak budily dojem, že podporují mír. Seděly „u jednoho stolu“ a vystupovaly jako přátelé, ale ‚jejich srdce bylo náchylné činit to, co je špatné‘. Diplomatická taktika, kterou bylo ‚mluvení lži u jednoho stolu‘, však pravý mír podpořit nemohla. Pokud jde o politické, obchodní a vojenské cíle těchto dvou králů, ‚nic  nemohlo mít úspěch‘, protože jejich konec „je ještě na ustanovený čas“, který určil Jehova Bůh.

„PROTI SVATÉ SMLOUVĚ“

6, 7. (a) V jakém smyslu se král severu ‚vrátil do své země‘? (b) Jak král jihu reagoval na rozpínavé tendence krále severu?

⁶ Boží anděl dále řekl: „A [král severu] se vrátí . . . do své země s velkým množstvím zboží a jeho srdce bude proti svaté smlouvě. A bude jednat účinně a jistě se vrátí do své země.“ (Daniel 11:28)

⁷ Císař Vilém II. se vrátil do „země“ neboli do situace starověkého krále severu. V jakém smyslu? Tím, že vytvořil říšskou vládu, jejímž cílem bylo rozšířit území Německé říše a zvětšit její vliv. Vilém II. usiloval o kolonizaci Afriky a dalších oblastí. Chtěl se vzepřít britské nadvládě na moři, a proto začal budovat silné námořnictvo. „Z bezvýznamného německého námořnictva se za něco víc než deset let stalo druhé největší námořnictvo hned po Británii,“ uvádí The New Encyclopædia Britannica. Aby si Británie uchovala svou nadřazenost, musela svůj vlastní námořní program rozšířit. Británie také vytvořila spojenectví s Francií a podobnou dohodu uzavřela s Ruskem, čímž vznikla Trojdohoda. Evropa byla nyní rozdělena na dva vojenské tábory — jedním byl Trojspolek a druhým Trojdohoda.

8. Jak se stalo, že Německá říše začala mít „velké množství zboží“?

⁸ Německá říše zastávala politiku agrese a tato politika vynesla Německu, které bylo vůdčím členem Trojspolku, ‚velké množství zboží‘. Rakousko-Uhersko a Itálie byly římskokatolické země, a proto měl Trojspolek také podporu papeže. Naproti tomu král jihu a jeho převážně nekatolická Trojdohoda tuto podporu neměly.

9. V jakém smyslu bylo srdce krále severu „proti svaté smlouvě“?

 ⁹ A co Jehovův lid? Ten dlouho ohlašoval, že v roce 1914 skončí „ustanovené časy národů“. * (Lukáš 21:24) Právě v tomto roce bylo v nebi zřízeno Boží Království v rukou Ježíše Krista, dědice krále Davida. (2. Samuelova 7:12–16; Lukáš 22:28, 29) Už v březnu roku 1880 časopis Strážná věž dával vládu Božího Království do souvislosti s koncem ‚ustanovených časů národů‘ neboli ‚časů pohanů‘. (Kralická bible) Ale srdce německého krále severu bylo ‚proti svaté smlouvě o Království‘. Místo toho, aby císař Vilém II. vládu Království uznal, ‚jednal účinně‘ tím, že prosazoval své plány na získání nadvlády nad světem. Tím však zaséval semena, ze kterých vzešla první světová válka.

KRÁL SE VE VÁLCE STÁVÁ „SKLESLÝM“

10, 11. Jak začala první světová válka a proč to bylo „v ustanoveném čase“?

¹⁰ „V ustanoveném čase se [král severu] vrátí,“ předpověděl anděl, „a opravdu přijde proti jihu; ale naposledy se to neprokáže být stejné jako poprvé.“ (Daniel 11:29) ‚Čas, který Bůh ustanovil‘ pro ukončení pohanské vlády nad zemí, nastal v roce 1914, kdy Bůh zřídil nebeské Království. Dne 28. června téhož roku byl v Sarajevu srbským atentátníkem zavražděn rakouský arcivévoda František Ferdinand se svou manželkou. Tato událost byla jiskrou, jež roznítila plamen první světové války.

¹¹ Císař Vilém II. naléhal na Rakousko-Uhersko, aby proti Srbsku podniklo odvetnou akci. Dne 28. července roku 1914 tedy Rakousko-Uhersko, kterému Německo  přislíbilo svou podporu, vyhlásilo Srbsku válku. Tomu však přišlo na pomoc Rusko. Když Rusku vypovědělo válku Německo, poskytla Rusku podporu Francie (která byla členem Trojdohody). Německo pak vyhlásilo válku Francii. Kvůli tomu, aby se mohlo snadněji dostat do Paříže, napadlo Belgii, které Británie zaručila neutralitu. Británie proto Německu vypověděla válku. Do první světové války se zapojily i další národy, mezi nimi také Itálie, která byla nejprve na jedné straně, a potom se postavila na stranu druhou. Během války učinila Británie svým protektorátem Egypt. Cílem tohoto kroku bylo zabránit tomu, že by král severu odřízl Suezský průliv a napadl Egypt, zemi, jež ve starověku bývala králem jihu.

12. V jakém smyslu nebyla situace během první světové války ‚stejná jako poprvé‘?

¹² „I přes to, že spojenci byli početní a silní,“ uvádí The World Book Encyclopedia, „zdálo se, že Německo válku brzy vyhraje.“ V dřívějších bojích mezi dvěma králi bývala vítězem zásadně Římská říše jakožto král severu. Ale tentokrát situace ‚nebyla stejná jako poprvé‘. Král severu válku prohrál. Jako důvod uvedl anděl toto: „Jistě proti němu přijedou lodě z Kittim a bude se muset stát skleslým.“ (Daniel 11:30a) Co byly „lodě z Kittim“?

13, 14. (a) Co zejména byly „lodě z Kittim“, které vypluly proti králi severu? (b) Jak se stalo, že v průběhu první světové války vypluly z Kittim další lodě?

¹³ Kittim byl v Danielově době Kypr. Ten hned na začátku první světové války obsadila Británie. Kromě  toho, podle The Zondervan Pictorial Encyclopedia of the Bible označení Kittim „v rozšířeném smyslu znamená Z[ápad] všeobecně, ale zvl[áště] mořeplavecký z[ápad]“. New International Version překládá slovní spojení „lodě z Kittim“ jako „lodě západních přímořských zemí“. Během první světové války se jako lodě z Kittim prokázaly zejména lodě Británie, která leží směrem na západ od pobřeží Evropy.

¹⁴ Jak válka pokračovala, bylo britské námořnictvo posíleno dalšími loděmi z Kittim. Dne 7. května roku 1915 německá ponorka U-20 potopila u jižního pobřeží Irska osobní parník Lusitania. Mezi mrtvými bylo i 128 Američanů. Německo později rozšířilo ponorkovou válku také do Atlantského oceánu. V důsledku toho 6. dubna roku 1917 prezident Woodrow Wilson vyhlásil Německu válku. Král jihu — tehdy už anglo-americká světová velmoc —, posílený o americké válečné lodě a americké vojsko, tak byl zcela zapojen do války se svým protivníkem.

15. Kdy se král severu stal „skleslým“?

¹⁵ Útok vedený anglo-americkou světovou velmocí způsobil, že se král severu stal „skleslým“ a v listopadu 1918 přiznal svou porážku. Vilém II. utekl do exilu do Nizozemska a Německo se stalo republikou. Král severu však ještě nebyl zničen.

KRÁL JEDNÁ „ÚČINNĚ“

16. Jak měl podle proroctví reagovat král severu na svou porážku?

¹⁶ „[Král severu se] opravdu . . . vrátí a bude vrhat otevřená odsouzení proti svaté smlouvě a jednat účinně; a bude se muset vrátit a bude brát v úvahu ty, kdo opouštějí svatou smlouvu.“ (Daniel 11:30b) Tak to anděl předpověděl a tak se to stalo.

17. Které události předcházely vzestupu Adolfa Hitlera?

 ¹⁷ Když v roce 1918 válka skončila, vítězní spojenci vnutili Německu mírovou dohodu, jejíž podmínky sloužily k jeho potrestání. Pro německý lid to byly tvrdé podmínky a nově vzniklá republika byla od počátku slabá. Německo se několik let zmítalo v krajní bídě, a v době světové hospodářské krize mělo 6 milionů nezaměstnaných. Počátkem 30. let nastala vhodná situace pro vzestup Adolfa Hitlera. Ten se v lednu 1933 stal kancléřem a v následujícím roce převzal prezidentský úřad ve státě, který nacisté označili jako třetí říši. *

18. Ve kterých ohledech Hitler ‚jednal účinně‘?

¹⁸ Bezprostředně po nástupu k moci zahájil Hitler nenávistný útok proti „svaté smlouvě“ představované pomazanými bratry Ježíše Krista. (Matouš 25:40) Proti těmto věrným křesťanům jednal „účinně“, protože mnohé z nich krutě pronásledoval. „Účinně“ Hitler jednal i na poli ekonomiky a diplomacie, kde dosáhl různých úspěchů. Během několika let udělal z Německa mocnost, s níž se na světové scéně muselo počítat.

19. S kým se Hitler spojil, aby získal podporu?

¹⁹ Hitler ‚bral v úvahu ty, kdo opouštějí svatou smlouvu‘. Kdo byli tito lidé? Je zřejmé, že to byli vůdcové křesťanstva, kteří tvrdili, že jsou ve smluvním vztahu s Bohem, ale kteří přestali být učedníky Ježíše Krista. Hitlerovi se „ty, kdo opouštějí svatou smlouvu,“ podařilo získat na svou stranu, aby ho podporovali. Příkladem je skutečnost, že s papežem v Římě uzavřel konkordát. V roce 1935 Hitler zřídil ministerstvo pro církevní záležitosti. Jedním z Hitlerových cílů bylo, aby stát měl dohled nad evangelickými církvemi.

 „PAŽE“ VYCHÁZEJÍ OD KRÁLE

20. Jaké „paže“ použil král severu a proti komu?

²⁰ Hitler zanedlouho vytáhl do války, přesně jak to anděl předpověděl: „Budou paže, jež povstanou, a budou vycházet od něho; a opravdu znesvětí svatyni, tvrz, a odstraní stálý rys.“ (Daniel 11:31a) ‚Pažemi‘ byla vojska, která král severu použil ve druhé světové válce v boji proti králi jihu. Nacistické „paže“ napadly dne 1. září 1939 Polsko. Tomu chtěly pomoci Británie a Francie, a proto o dva dny později vyhlásily Německu válku. Tak začala druhá světová válka. Polsko rychle podlehlo a nedlouho potom německá vojska obsadila Dánsko, Norsko, Nizozemsko, Lucembursko a Francii. „Nacistické Německo,“ píše The World Book Encyclopedia, „ovládalo koncem roku 1941 celý kontinent.“

21. V jakém ohledu se během druhé světové války zhoršily vyhlídky krále severu a jak to dopadlo?

²¹ Německo sice dříve podepsalo se Sovětským svazem pakt o přátelství, spolupráci a demarkaci, ale přesto tam 22. června 1941 Hitler podnikl invazi. Sovětský svaz se tudíž přidal na stranu Británie. Německá vojska postupovala zpočátku velkolepým způsobem, ale sovětská armáda kladla tuhý odpor. Dne 6. prosince 1941 německá armáda utrpěla porážku u Moskvy. Následující den Japonsko — spojenec Německa — bombardovalo Pearl Harbor na Havajských ostrovech. Když se o tom Hitler dozvěděl, řekl svým spojencům: „Nyní válku nemůžeme prohrát.“ Dne 11. prosince ukvapeně vyhlásil válku Spojeným státům. Podcenil však nejen sílu Spojených států, ale i sílu Sovětského svazu. Hitlerovy vyhlídky na úspěch se zhoršovaly, protože z východu útočila sovětská armáda a ze západu byl  Hitler tlačen britskými a americkými vojsky. Německá armáda začala ztrácet jedno území za druhým. Po Hitlerově sebevraždě se Německo 7. května 1945 vzdalo spojencům.

22. Jak král severu ‚znesvětil svatyni a odstranil stálý rys‘?

²² „[Nacistická vojska] opravdu znesvětí svatyni, tvrz, a odstraní stálý rys,“ řekl anděl. Ve starověké Judě byla svatyně součástí jeruzalémského chrámu. Když však Židé zavrhli Ježíše, zavrhl Jehova je i s jejich chrámem. (Matouš 23:37–24:2) Od 1. století n. l. je Jehovovým chrámem duchovní chrám, jehož svatá svatých je v nebesích a jehož duchovní nádvoří, na kterém slouží pomazaní bratři Velekněze Ježíše, je na zemi. Od roku 1930 uctívá Boha společně s pomazaným ostatkem „velký zástup“, a proto je o něm řečeno, že slouží ‚v Božím chrámu‘. (Zjevení 7:9, 15; 11:1, 2; Hebrejcům 9:11, 12, 24) V zemích pod svou vládou znesvětil král severu pozemské nádvoří chrámu tím, že tvrdě pronásledoval pomazaný ostatek a jejich společníky. Pronásledování bylo tak kruté, že byl odstraněn „stálý rys“ — veřejná oběť chvály Jehovova jména. (Hebrejcům 13:15) Věrní pomazaní křesťané společně s ‚jinými ovcemi‘ však během druhé světové války dál kázali navzdory strašlivému utrpení. (Jan 10:16)

‚OHAVNOST JE DÁNA NA MÍSTO‘

23. Co bylo ‚ohavností‘ v prvním století?

²³ Když byl konec druhé světové války na dohled, odehrály se další události, které předpověděl Boží anděl. „Na místo jistě dají ohavnost, která působí zpustošení.“ (Daniel 11:31b) O ‚ohavnosti‘ mluvil i Ježíš. V prvním století bylo touto ‚ohavností‘ římské vojsko, které v roce  66 n. l. přitáhlo do Jeruzaléma, aby potlačilo židovskou vzpouru. * (Matouš 24:15; Daniel 9:27)

24, 25. (a) Co je ‚ohavností‘ v dnešní době? (b) Kdy a jak byla ‚ohavnost dána na místo‘?

²⁴ Co je v dnešní době ‚ohavností‘, která byla ‚dána na místo‘? Je zřejmé, že je to ‚ohavná‘ napodobenina Božího Království. Jedná se o Společnost národů — šarlatové divoké zvíře, které jakožto světová mírotvorná organizace vstoupilo do propasti neboli přestalo existovat, když vypukla druhá světová válka. (Zjevení 17:8) „Divoké zvíře“ ale mělo „vystoupit z propasti“. To se stalo 24. října 1945, kdy 50 členských států, mezi nimi i bývalý Sovětský svaz, založilo Organizaci spojených národů. Tak byla na místo dána „ohavnost“ předpověděná andělem — Organizace spojených národů.

²⁵ Německo bylo hlavním nepřítelem krále jihu během obou světových válek a zaujímalo postavení krále severu. Kdo bude v tomto postavení následovat?

[Poznámky pod čarou]

CO JSTE SE NAUČILI?

• Které mocnosti plnily úlohu krále severu a krále jihu koncem 19. století?

• Proč můžeme říci, že konflikt během první světové války se pro krále severu neprokázal ‚naposledy stejný jako poprvé‘?

• Jak po první světové válce Hitler vytvořil z Německa mocnost, s níž se na světové scéně muselo počítat?

• Jak dopadl boj mezi králem severu a králem jihu za druhé světové války?

[Studijní otázky]

 [Tabulka a obrázky na straně 268]

KRÁLOVÉ U DANIELA 11:27–31

Král severu Král jihu

Daniel 11:27–30a Německá říše Británie a po ní

(první světová válka) anglo-americká

světová velmoc

Daniel 11:30b, 31 Hitlerova třetí říše anglo-americká

(druhá světová válka) světová velmoc

[Obrázek]

Mnoho křesťanů bylo pronásledováno v koncentračních táborech

[Obrázek]

Vedoucí osobnosti křesťanstva podporovaly Hitlera

[Obrázek]

Prezident Woodrow Wilson s králem Jiřím V.

[Obrázek]

Automobil, ve kterém byl zavražděn arcivévoda Ferdinand

[Obrázek]

Němečtí vojáci v první světové válce

 [Obrázek na straně 257]

V roce 1945 v Jaltě se britský ministerský předseda Winston Churchill, americký prezident Franklin D. Roosevelt a sovětský premiér Josef Stalin dohodli na obsazení Německa, na vytvoření nové vlády v Polsku a na uspořádání konference, na níž by byly ustaveny Spojené národy

 [Obrázky na straně 258]

1. Arcivévoda Ferdinand 2. Německé námořnictvo 3. Britské námořnictvo 4. Lusitania 5. Americký dokument o vyhlášení války

 [Obrázky na straně 263]

Potom, co Japonsko, vojenský spojenec Německa, bombardovalo Pearl Harbor, si byl Adolf Hitler jist svým vítězstvím