Kapitola 7

Děti — odpovědnost a odměna

1–4. a) Znáš některé podivuhodné podrobnosti o vývoji dítěte v matčině těle? b) Jak ti znalost těchto věcí pomáhá ocenit Žalm 127:3?

PŘÁNÍ stát se otcem či matkou má v sobě něco vzrušujícího, ale zároveň všedního. Rození dětí je každodenní událostí, a přece každé narození je výsledkem nesmírně spletitých pochodů. Jestliže něco o nich víme, lépe pochopíme, proč byl inspirovaný žalmista pohnut k tomuto výroku: „Hle, synové jsou dědictvím od Jehovy; plody lůna jsou odměnou.“ (Žalm 127:3) Uvažuj nad tím, jak složité děje vedou k narození dítěte.

² Mužská pohlavní buňka se v ženě spojí s vaječnou buňkou. Dvě buňky se stanou jednou a tato jedna buňka se začíná dělit. Stanou se z ní dvě, ze dvou čtyři, ze čtyř osm, až je nakonec tato jediná buňka rozdělena v dospělém člověku odhadem na 60 000 000 000 000 buněk! Zpočátku byly všechny nové buňky stejné. Pak se začaly měnit na různé druhy buněk — kostní, svalové, nervové, jaterní, oční, kožní atd.

³ Některá z tajemství rozmnožování a diferenciace byla člověkem objevena, ale mnohá nejsou dosud objasněna. Co působí na původní buňku, aby se začala dělit? Když dělení pokračuje, co  nutí buňky k tomu, aby se začaly měnit v mnoho různých druhů? Co dává podnět těmto různým druhům buněk, aby se seskupovaly do zvláštních tvarů, velikostí a funkcí a vytvořily játra, nos nebo prst u nohy? K těmto změnám dochází v pevně stanoveném čase. Co kontroluje časový plán? Rostoucí zárodek je navíc v matčině těle jakýmsi „cizím tělem“, jehož genetické uspořádání se liší od jejího. Za normálních okolností její tělo odmítá cizí tkáň, například transplantovanou kůži nebo orgán jiného člověka. Proč neodmítá tento geneticky cizí zárodek, ale místo toho jej přibližně 280 dnů živí?

⁴ Ke všem těmto úžasným pochodům dochází podle určitého časového plánu, protože Jehova Bůh tento plán vložil do buňky vytvořené spermií a vajíčkem. To naznačuje žalmista, když říká stvořiteli: „Tvé oči viděly i můj zárodek a do tvé knihy byly zapsány všechny jeho části, pokud jde o dny, kdy byly utvářeny a ještě žádná z nich nebyla.“ — Žalm 139:16.

VÝVOJ A NAROZENÍ

5–8. Co se například děje v matčině těle mezi čtvrtým týdnem těhotenství a narozením dítěte?

⁵ Zárodek se rychle vyvíjí. Do čtyř týdnů má mozek, nervový systém a oběhový systém se srdcem, které pumpuje krev již vytvořenými cévami. Krev je vyráběna šest týdnů žloutkovým váčkem; pak tuto funkci přebírají játra a nakonec ji převezme kostní dřeň. V pátém týdnu se začínají utvářet ruce a nohy, ve třech dalších týdnech se objevují prsty u rukou a nohou. Do sedmého týdne jsou vytvořeny větší svalové skupiny zároveň s očima, ušima, nosem a ústy.

 ⁶ Žalmista pokračuje a říká Jehovovi: „Mé kosti nebyly před tebou skryty.“ (Žalm 139:15) Když se v devátém týdnu formuje kostra, mění se chrupavka v kost. Vyvíjející se dítě je nyní nazýváno plodem, ne už zárodkem. „Ty sám jsi vytvořil mé ledviny.“ (Žalm 139:13) Tento Bohem řízený proces se odehrává ve čtvrtém měsíci a ledviny nyní začínají filtrovat krev.

⁷ Touto dobou se už vyvíjející se dítě hýbe, vrtí sebou a kroutí prsty u rukou i nohou, když se dlaň jeho ruky nebo chodidlo nohy něčeho dotkne. Svírá věci prstem a palcem a cucá svůj palec a tím si cvičí svaly, které později použije při sání z matčiných prsou. Dítě škytá a matka cítí, že se hýbe. Do šestého měsíce je vlastně mnoho orgánů úplných. Dítěti se otevřely nosní dírky, objevilo se obočí, a brzy otevře oči a bude slyšet, takže i v děloze se může leknout silných zvuků.

⁸ Ve čtyřicátém týdnu začínají porodní bolesti. Svaly matčiny dělohy se stahují a začíná cesta dítěte na svět. Hlava dítěte se při tom trochu deformuje, ale protože lebeční kosti spolu ještě pevně nesrostly, nabude hlava po narození znovu svůj normální tvar. Matka až dosud dělala za dítě všechno: opatřovala mu kyslík, potravu, ochranu, teplo a také odstraňovala odpadní látky. Dítě to teď musí dělat samo, a to rychle, jinak zemře.

9. K jakým změnám musí rychle dojít, aby dítě mohlo žít vně matčina těla?

⁹ Musí začít dýchat, aby plíce mohly zásobit krev kyslíkem. To je však umožněno jinou drastickou změnou, ke které musí okamžitě  dojít: krev v těle dítěte se musí dát jinou cestou. Dokud byl plod v matčině těle, měl v srdeční stěně otvor. Stěna oddělovala pravou a levou komoru a zadržovala většinu krve dítěte, aby se nedostala do plic. Krev, která tím směrem vytékala, byla před plícemi odvedena silnou cévou mimo ně. Pouze 10 procent krve dítěte v těle matky procházelo plícemi. Po narození jimi musí okamžitě proudit veškerá krev. Proto se v několika vteřinách po narození uzavře velká céva, která odváděla krev mimo plíce, a krev, která jí protékala, jde nyní do plic. Mezitím se uzavírá otvor v srdeční stěně a všechna krev čerpaná z pravé srdeční komory jde do plic, aby byla okysličena. Dítě dýchá, krev se okysličuje. Udály se dramatické změny a dítě žije! Inspirovaný žalmista to překrásně shrnuje: „Držel jsi mě odděleného v lůně mé matky. Budu tě chválit, protože jsem podivuhodně vytvořen, způsobem, který vzbuzuje bázeň.“ — Žalm 139:13, 14.

10. Jaký pocit by měl opanovat rodiče, když uvažují nad podivuhodným vývojem svého dítěte v těle matky?

¹⁰ S jakou vděčností by se měly manželské dvojice dívat na tento dar od Jehovy! Na schopnost vytvořit lidského tvora, dítě, jež je částí obou, ale přece je odlišné. Opravdu, „dědictví od Jehovy“!

PÉČE O „DĚDICTVÍ“

11. Jaké otázky by si měli položit ti, kteří uvažují o založení rodiny, a proč?

¹¹ Jehova Bůh měl více než jen mravní důvod k tomu, aby ustanovil zákon, jímž měly být pohlavní styky omezeny jen na manželské dvojice. Myslel také na příchod dětí. Dítě potřebuje  otce i matku, kteří se vzájemně milují a kteří budou milovat a něžně pečovat i o své potomky. Novorozeně potřebuje teplo a bezpečí domova a otce a matku, kteří je chtějí a kteří mu vytvoří prostředí potřebné pro jeho růst a osobní rozvoj. Manželé, kteří uvažují o tom mít dítě, by se měli sami sebe zeptat: Chceme opravdu dítě? Můžeme se o ně postarat — nejenom tělesně, ale i citově a duchovně? Budeme je řádně vychovávat a dáme mu správný příklad, aby jej následovalo? Jsme ochotni přijmout odpovědnost, kterou rodičovství přináší, a oběti, které jsou s tím spojeny? Jako dětem se nám snad zdálo, že nás rodiče příliš „drželi na uzdě“, ale když se staneme sami rodiči, shledáváme, jak je ve skutečnosti výchova dětí časově náročným úkolem. Rodičovství však nepřináší jen odpovědnost, může také velmi obšťastňovat.

12–14. Když žena otěhotní, jak může přispět k vývoji zdravého dítěte a) dietou? b) uposlechnutím rady o alkoholu, tabáku a drogách? c) ovládáním svých citů?

¹² Rozhodnutí padlo — buď rodiči nebo biologickými okolnostmi. Jsi těhotná. Začíná tvoje péče o „dědictví od Jehovy“. Některé věci musíš jíst, jiným se musíš vyhýbat nebo je omezit. Důležité jsou potraviny bohaté na železo, * neboť dítě je v tvém těle hromadí do zásoby, aby mu po jeho narození vydržely šest měsíců. Potřebuješ více mléka (sýr je také dobrý), abys zásobila své dítě vápníkem, který potřebuje ke stavbě kostí. A vyvážený příjem uhlohydrátů * napomůže  tomu, aby ses vyhnula nadměrnému váhovému přírůstku. Je pravda, že jíš za dva, ale jeden z vás je velmi, velmi maličký.

¹³ Podle způsobu svého života může žena uvažovat ještě o dalších faktorech. Jestliže pije v těhotenství alkohol, pije s ní i její plod. Musí být tedy opatrná, protože přemíra pití by mohla způsobit zpomalení duševního a tělesného vývoje dítěte. Některé děti se narodily opilé, protože jejich matky byly těžkými alkoholičkami. Kouřením se dostává do krevního oběhu plodu nikotin a také dochází k tomu, že kyslík v jeho krvi je nahražován oxidem uhelnatým. Tím mohou být vyhlídky dítěte na normální zdraví nenapravitelně poškozeny ještě před jeho narozením. Samovolné potraty a mrtvě narozené děti se mnohem častěji vyskytují mezi ženami, které kouří. Užívá-li matka návykové drogy, může způsobit, že se dítě narodí se sklonem k návyku. I některé nenávykové drogy podávané jako léky se mohou projevit jako nebezpečné a dítě zmrzačit. Některá poškození jsou údajně zaviněna dokonce nadměrným pitím kávy.

¹⁴ Mimoto může duševní zatížení matky změnit produkci jejích hormonů, takže se plod stane čilejším a novorozeně je pak neklidné a podrážděné. Vyvíjející se život je sice ‚oddělený v lůně své matky‘, ale bylo by chybné myslet si, že je naprosto odříznutý od okolního světa. Plod může být ovlivněn prostřednictvím své matky; ona je jediným článkem, který jej spojuje se světem, a je především na ní, zda vliv bude dobrý nebo špatný. Rozhodující je také, jak o sebe pečuje a jak reaguje na každodenní situace. V tomto  ohledu je ovšem nutná spolupráce všech kolem ní, zejména pak láska a péče jejího manžela. — Srovnej s 1. Samuelovou 4:19.

ROZHODNUTÍ, KTERÁ MUSÍTE UČINIT

15, 16. Jaká rozhodnutí je třeba učinit ohledně způsobu a místa porodu?

¹⁵ Narodí se tvé dítě v porodnici nebo doma? Někde není volba ani možná. Zatímco v mnoha územích nejsou žádné porodnice, jinde je zase vzácností porodit dítě doma, protože je nedostatek porodních asistentek a riskuje se tím nedostatek potřebné péče. Kdekoli je to možné, je vždy vhodné být v těhotenství pod kontrolou lékaře, aby matka věděla, zda má očekávat normální porod nebo porod spojený s komplikacemi.

¹⁶ Chceš být při porodu pod narkózou, nebo ses odhodlala k „přirozenému porodu“? Musíte se s manželem rozhodnout, až zvážíte výhody a nevýhody. Při „přirozeném porodu“ hraje svou úlohu i manžel, a další výhodou je, že je novorozeně hned od počátku u své matky. Někteří se domnívají, že se má o těchto výhodách vážně uvažovat, když z prohlídek vyplývá, že porod bude bez komplikací. Jistí badatelé tvrdí, že děti narozené za šetrnějších podmínek přirozeným způsobem mají méně citových problémů a psychosomatických onemocnění než jiné děti.

17–19. Co odhaluje průzkum o výhodách, když je dítě po narození co nejdříve s matkou?

¹⁷ V časopise Psychology Today, vydaném v prosinci 1977, čteme:

„Psychologové vědí už desítky let, že první rok života dítěte může trvale ovlivnit jeho pozdější  duševní a fyzický rozvoj. Nyní se zdá, že první den dítěte — snad i jeho prvních 60 minut — je stejně tak rozhodující. Citové pouto, které si matka k dítěti vytváří, a způsob péče, kterou mu začíná věnovat, jsou po porodu mimořádně důležité. Nedávné studie také ukazují, že první hodiny mají mnoho co dělat s utvářením matčina postoje k dítěti, se silou její vazby na ně a její schopností k mateřství.“

¹⁸ Jestliže matka není během porodu pod narkózou, je dítě čilé, má otevřené oči, dívá se kolem, sleduje pohyby, otáčí se za lidskými hlasy a zejména reaguje na vysoký tón ženského hlasu. Vizuální kontakt mezi matkou a dítětem se rychle upevňuje. To je velmi důležité. Při některých výzkumech matky prohlašovaly, že pocítily k dítěti bližší vztah, když se na ně jednou podívalo. Tělesný kontakt mezi matkou a dítětem ihned po narození je pokládán za prospěšný pro oba.

¹⁹ Badatelé tvrdí, že poruchy u kojenců ošetřovaných v lékařských zařízeních, lze někdy vysledovat od prvních několika hodin života. Porovnání činěná mezi dětmi, které se narodily v porodnici obvyklým způsobem, a dětmi, které byly hned od začátku u své matky, naznačují, že po měsíci si děti narozené přirozeným způsobem počínají lépe. „Ještě zajímavější je skutečnost,“ píše časopis Psychology Today, „že v pěti letech mají děti, jež nebyly od svého narození od matek oddělovány, značně vyšší IQ [stupeň inteligence] a počtem bodů v jazykových testech převyšují děti, které byly přivedeny na svět v porodnicích.“

20. Na co ještě musíme myslet, abychom se v těchto záležitostech moudře rozhodli?

 ²⁰ Ale při tom všem musíme brát ohled na okolnosti. Neměli bychom ztrácet ze zřetele skutečnost, že naši první lidští rodiče nám zanechali dědictví nedokonalosti. To dnes nevyhnutelně olupuje „přirozený porod“ částečně o jeho přirozenost, a naše zděděné nedostatky mohou způsobit komplikace. (1. Mojžíšova 3:16; 35:16 až 19; 38:27–29). Své rozhodnutí řiďte podle svých osobních okolností. Zvažte, co je ve vašem případě nejmoudřejší a zda „ideální“ porod, o který se snaží jiní, je vhodný i pro vás.

21, 22. Jaké jsou některé výhody kojení?

²¹ Budeš své dítě kojit? Má to mnoho předností pro tebe i dítě. Mateřské mléko je dokonalou potravou pro novorozeňata. Snadno se tráví a je ochranou před infekcí, střevními poruchami a onemocněními dýchacích orgánů. V prvních několika dnech se z prsou matky vyměšuje mlezivo, nažloutlá tekutina výborná zejména pro novorozeňata, protože 1. je chudá na tuk a uhlohydráty, a tudíž se snadněji tráví, 2. je bohatší na imunologické faktory než mateřské mléko, které se objeví za několik dnů, a 3. má nepatrně projímavý učinek, který pomáhá vyčistit střeva od hlenu, žluči a střevních epitelií (buněk střevní sliznice), které se v nich nahromadily před narozením.

²² Kojení matce prospívá. Snižuje v matce krvácení, protože sání dítěte povzbuzuje stahování dělohy. Sání také dráždí prsa, aby produkovala více mléka. Matky, které se obávaly, že nebudou mít dost mléka, shledávají, že nemají  nedostatek. Pravidelným kojením se v některých případech opozdí obnovení ovulace a menstruačního cyklu a tím je přirozeně zabráněno dalšímu početí. Americká společnost pro výzkum rakoviny říká, ze „u matek, které kojí, se řidčeji projevují případy rakoviny prsou“. Kojení také šetří rodinný rozpočet.

VÝVOJ DÍTĚTE — KAM ZAMÍŘÍŠ SVŮJ ŠÍP?

23. Jaké zásady o výchově dětí jsou zahrnuty v Žalmu 127:4, 5?

²³ „Jako šípy v ruce mocného muže, tak jsou synové mladosti. Šťastný je zdatný muž, který jimi naplnil svůj toulec!“ (Žalm 127:4, 5) Šíp je prospěšný tehdy, když je dobře namířen, dříve než je vystřelen z luku. Šíp musí být pečlivě a dovedně zamířen, aby zasáhl terč. Podobně je životně důležité, abyste jako rodiče moudře a s modlitbou uvažovali o tom, jaký začátek dáte svému dítěti do života. Bude dítě, až opustí vaši péči, vyrovnaným a zralým dospělým člověkem, který dělá čest Bohu a jehož si druzí váží?

24. a) O jaké rodinné prostředí pro děti by měli rodiče usilovat? b) Proč je to důležité?

²⁴ Již před narozením dítěte byste se měli rozhodnout, jak o ně budete pečovat a vychovávat je. Celým světem prvorozeného dítěte jsou především rodiče. Jaký bude tento svět? Ukáže, že si rodiče vzali k srdci radu z Božího slova: „Ať je od vás vzdálena všechna zlomyslná hořkost a zloba a hněv a křik a utrhačná řeč spolu se vší špatností. Ale staňte se k sobě navzájem laskavými, plnými něžného soucitu, ochotně si vzájemně odpouštějte, stejně jako vám Bůh také  ochotně odpustil skrze Krista.“? (Efezanům 4:31, 32) Atmosféra v rodině se na dítěti vždycky odrazí. Usiluj o to, aby svět tvého dítěte byl pokojný a bezpečný, teplý a laskavý. Dítě, které je něžně opatrováno, přijme tyto vlastnosti a podle nich se bude utvářet jeho citový život. Bude tvé city opětovat a následovat tvůj příklad. Genetickými zákony učinil náš stvořitel úžasná opatření pro vývoj dítěte v těle matky; jak budeš dítě utvářet, až bude mimo ni? Mnoho záleží na podmínkách, které doma vytvoříš. Určují, stejně jako geny, jakým člověkem bude dítě v dospělosti. „Vychovej chlapce podle cesty, která je pro něj; i když zestárne, neodvrátí se od ní.“ — Přísloví 22:6.

25, 26. Proč je rozumné, věnují-li rodiče dětem čas a pozornost?

²⁵ Ani muž ani žena nemohou vytvořit jediné stéblo trávy, ale společně mohou vytvořit jiného lidského jedince, neskonale složitého a odlišného od každého jiného člověka na zemi! Je to něco tak úžasného, že je až těžké uvěřit, kolik lidí dnes opomíjí vážit si svaté povinnosti, která je s tím spojena. Lidé pěstují květiny, zalévají je, hnojí je a plejí, aby měli nádhernou zahradu. Neměli bychom potom věnovat daleko více času a úsilí tomu, aby se z našich dětí stali krásní lidé?

²⁶ Manželé mají právo mít děti. Jejich děti mají zase odpovídající právo mít rodiče, a to nejen podle jména, ale i ve skutečnosti. Bohu oddaný křesťan může trávit mnoho času a energie, když se rozděluje o biblické poznání v naději, že učiní učedníka, a ještě ne vždy uspěje. Neměli by  křesťanští rodiče strávit daleko více času, aby ‚vychovávali své děti v kázni a v Jehovově myšlenkovém usměrňování‘? (Efezanům 6:4) Jestliže vychovají jedno dítě tak, že se stane znamenitým služebníkem dárce života, Jehovy Boha, není to snad důvod k velké radosti? Tím jsou rodiče opravdu bohatě odměněni za to, že dali život synovi nebo dceři. — Přísloví 23:24, 25.

27. Proč bychom při výchově měli brát v úvahu vlastní osobnost dítěte?

²⁷ Žalm 128:3 přirovnává děti k mladým olivovníkům: „Tvá manželka bude jako réva nesoucí ovoce v nejvnitřnějších částech tvého domu. Tvoji synové budou kolem tvého stolu jako odnože olivovníků.“ Stromy mohou být pěstěním různě tvarovány. Některé se pnou po zdi, jiné se rozvětvují nízko nad zemí. Některé jsou malé a zakrslé, protože se jim odřezávají kořeny a brzdí se jejich vývoj, jako například gordony. Jedno staré rčení zdůrazňuje, jak bude časná výchova utvářet dítě: „Strom se musí ohýbat, dokud je ještě mladý.“ Tady je ovšem nutná vyrovnanost. Na jedné straně dítě potřebuje vedení, aby se podřídilo spravedlivým měřítkům; zároveň by však rodiče neměli očekávat, že se dítě přizpůsobí nějaké jejich předem učiněné představě o osobnosti, kterou by se mělo dítě přesně stát. Nikdo nedokáže, aby olivovník nesl fíky. Vychovávejte tedy své dítě podle správných zásad, ale nevtěsnávejte je do předem určené šablony, která mu nedovolí, aby se normálně projevila jeho odlišná osobnost a zděděné dary. Udělejte si čas, abyste pochopili své dítě,  které jste zplodili. Potom, jako útlý mladý stromek, veďte své dítě dostatečně pevně, abyste je chránili a podporovali na správné cestě, a přece dostatečně jemně, abyste dítěti nebránili v plném rozvoji jeho dobrých vloh.

ODMĚNA OD JEHOVY

28. Jaký užitek můžeme mít z toho, co říká 1. Mojžíšova 33:5, 13, 14 o Jákobově zájmu o jeho děti?

²⁸ Jákob ve starých dobách projevil otcovskou péči o své děti. Když mu byla navržena cesta, jejíž tempo by mohlo být pro ně příliš vysoké, řekl Jákob tomu, kdo ji navrhl: „Můj pán si je vědom toho, že děti jsou choulostivé, a jsou mi svěřeny ovce a hovězí dobytek, který dává sát, a mají-li je hnát příliš rychle jediný den, pak celé stádo drobného dobytka určitě pojde. Ať můj pán, prosím, předejde svého sluhu, ale ať já sám pokračuji v cestě, jak se mi to hodí, podle kroku dobytka, který je přede mnou, a podle kroku dětí.“ Když se předtím setkal se svým bratrem Ezauem, byl otázán: „Kdo jsou ti s tebou?“ Jákob odpověděl: „Děti, kterými Bůh prokázal přízeň tvému sluhovi.“ (1. Mojžíšova 33:5, 13, 14) Rodiče by dnes neměli projevovat jen laskavý ohled ke svým dětem jako Jákob, ale dívat se na ně jako on, jako na přízeň od Jehovy. Před svatbou by měl muž samozřejmě odpovědně uvážit, zda může podporovat manželku i děti. Bible radí: „Připrav venku svou práci a přichystej si ji na poli. Potom si také vybuduješ svou domácnost.“ (Přísloví 24:27) V souladu s touto praktickou radou by se měl muž předem připravit na manželství a rodinný život. Pak  i neplánované těhotenství je přivítáno s radostí a neznamená finanční břemeno.

29. Proč by se mělo předem zodpovědně uvažovat o tom, zda mít děti?

²⁹ Otázka, zda mají mít manželé děti, si zasluhuje zodpovědné uvážení, a to nejen vzhledem k prvorozenému dítěti, ale i vzhledem ke každému dalšímu. Shledávají snad rodiče, že je pro ně obtížné živit a vychovávat děti, které již mají, nebo se o ně starat? Pak by je měla úcta ke stvořiteli a láska, kterou mají, rozhodně pohnout k tomu, aby uvažovali o svém sebeovládání, do jaké míry mohou zabránit dalšímu přírůstku v rodině.

30. a) Proč můžeme říci, že dítě opravdu patří Bohu? b) Jak by to mělo ovlivnit názor rodičů?

³⁰ Čí je to vlastně dítě? V jistém smyslu vaše. Ale v jiném smyslu patří dítě stvořiteli. Je vám svěřena péče o ně, jako byla svěřena vašim rodičům péče o vás. Ve skutečnosti jste však ani vy nebyli majetkem svých rodičů. Nemohli s vámi zacházet, jak by se jim líbilo. Ani vaše dítě není v tomto smyslu vaším majetkem. Rodiče nemohou řídit ani kontrolovat okamžik početí ani vývoj dítěte v matčině těle. Dokonce nemohou ani vidět nebo plně pochopit úžasný proces, který se při tom odehrává. (Žalm 139:13, 15; Kazatel 11:5) Jestliže nějaká tělesná nedokonalost způsobí potrat nebo narození mrtvého dítěte, nemohou je přivést k životu. Ano, je nutné abychom pokorně uznali, že Bůh je naším životodárcem a že mu všichni patříme. „Jehovovi náleží země a všechno, co ji naplňuje, úrodná země i ti, kteří v ní bydlí.“ — Žalm 24:1.

31, 32. a) Jakou odpovědnost mají rodiče před Bohem? b) Co vyplývá z toho, jestliže náležitě jednají podle své odpovědnosti?

 ³¹ Jste odpovědní za děti, které přivedete na svět, a budete také skládat učty stvořiteli za jejich výchovu. On to byl, kdo stvořil zemi s předsevzetím, aby byla obydlena, a obdařil naše první lidské rodiče plodivou silou, aby jeho předsevzetí naplnili. Tím, že se od něho odvrátili, postavili se na stranu odpůrce, který uvedl v pochybnost oprávněnost Boží svrchovanosti nad rodinou jeho tvorů v nebi a na zemi. Jestliže vychováváte své děti, aby vyrostly v ryzosti ke svému stvořiteli, dokážete ty a tvá rodina, že odpůrce je lhář, a Jehova Bůh je pravdomluvný. V Příslovích 27:11 je napsáno: „Buď moudrý, synu můj, a rozvesel mé srdce, abych mohl dát odpověď tomu, který se mi vysmívá.“

³² Jestliže plníte svou povinnost k dětem spolu s odpovědností vůči Bohu, můžete mít pocit opravdového naplnění v životě. Z celého srdce se budete moci připojit k výroku v Žalmu 127:3: „Plody lůna jsou odměnou.“

[Poznámky pod čarou]

[Studijní otázky]

 [Obrázek na straně 93]

Úzký vztah dnes zamezí generační propasti později